Vladimir
| Vladimir Владимир | |
|---|---|
 Pohled na Vladimir | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°7′43″ s. š., 40°24′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Vladimirská |
 Vladimirská oblast na mapě Ruska | |
  Vladimir | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 124,6 km² |
| Počet obyvatel | 352 347 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 828,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Starosta | Sergej Sacharov |
| Vznik | 990 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 4922 |
| PSČ | 600000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimir (rusky Владимир) je hlavní město Vladimirské oblasti ve středním Rusku, na levém břehu řeky Kljazmy, přibližně 190 km severovýchodně od Moskvy. Žije zde přibližně 352 tisíc[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší stopy osídlení představují tři archeologicky doložené hrobky z období mladšího paleolitu na předměstí Vladimiru zvaném Sungir. Hypatiova kronika zmiňuje jako rok založení města Vladimíra kyjevským knížetem Vladimirem Svjatoslavičem letopočet 990. Oficiálně Vladimir založil v roce 1108 kníže Černigova, Vladimír Monomach, který také město opevnil. Monomachův vnuk Andrej Bogoljubskij asi o 50 let později přestěhoval knížecí sídlo ze Suzdalu do Vladimiru. Od roku 1157 byl sídelním městem knížete Vladimirsko-suzdalského knížectví, jednoho z nástupnických států Kyjevské Rusi).
Město zažívalo svůj rozkvět až do dobytí a zpustošení Tatary 7. února 1238. Dobyla je vojska Zlaté hordy pod vedením Batu Chána. Za vlády Alexandra Něvského (1252–1263) si Vladimir udržel politickou nadvládu nad ruskými městy. V letech 1299–1317 byl sídlem metropolity. Význam Vladimíru zásadně poklesl, když v roce 1328 Ivan Kalita zvolil za nové hlavní knížectví město Moskvu. Teprve v 18. století město zažilo nový vzestup, v roce 1719 se stalo hlavním městem provincie. Od třicátých let 19. století se město začalo rozvíjet díky nástupu průmyslu, k němuž výrazně přispělo připojení města k železniční trati z Moskvy do Nižního Novgorodu v roce 1861. Hlavním městem Vladimirské gubernie byl Vladimir od roku 1796 až do roku 1929. V letech 1929 až 1944 patřil do Ivanovské oblasti (do roku 1936 označovaná jako Ivanovská průmyslová oblast). Poté v roce 1944 vznikla Vladimirská oblast. Zdejší věznice Vladimirovka fungovala již od dob Kateřiny II. Ve stalinské éře sloužila jako vězení pro disidenty.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Vladimir se nachází v převážně zemědělském regionu. Je to také železniční uzel. Jeho hlavními průmyslovými odvětvími jsou tkalcovský průmysl, konzervárenský průmysl, výroba chemických produktů, jemného náčiní a automobilových součástek.
Památky
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- chrám Nanebevzetí přesvaté Bohodorice (Uspenskij sobor) (1158–1161), poutní katedrální chrám, v němž byla ve středověku ctěna Vladimirská madona, pravděpodobně nejuctívanější a jedna z nejstarších ruských ikon, nyní nahrazená kopií, (originál je vystaven v Treťjakovské galerii v Moskvě)
- chrám Pokrova na řece Něrli
- Zlatá brána (1164), součást hradeb opevnění proti Mongolůnm
- Chrám sv. Dmitrije
- několik klášterů
- Pomník k 850. výročí založení města
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Daniil Alexandrovič (1361–1303)
- Michail Lazarev – admirál
- Alexandr Stoletov – fyzik
- Sergej Tanějev – hudební skladatel, klavírista a hudební teoretik
- Antonina Ivanovna Abarinovová – operní pěvkyně
- Platon Zubov – politik a favorit carevny Kateřiny II. Veliké
- Nikolaj Jegorovič Žukovskij – letecký konstruktér
- Alexandr Alexandrovič Mikulin – letecký konstruktér[3]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Angiari, Itálie
Bloomington-Normal, Illinois, Spojené státy
Canterbury, Spojené království
Čchung-čching, Čína
Larnaka, Kypr
Erlangen, Německo- Jena, Německo
Jelení Hora, Polsko
Garga, Gruzie- Kampobasso, Itálie
Babrujsk, Bělorusko
Kardžali, Bulharsko
Kerava, Finsko- Sarasota, Florida, Spojené státy
Saintes, Francie
Betlém, Palestina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-09-27].
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Pátá mezinárodní, s. 128.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir na Wikimedia Commons - http://www.vladimir-city.ru Archivováno 11. 3. 2011 na Wayback Machine.
- http://www.virtvladimir.ru/
- http://www.vladtv.ru/
- http://www.allvladimir.ru/
