Kabardsko-Balkarsko

Kabardsko-balkarská republika; Кабардино-Балкарская Республика; Къэбэрдей-Балъкъэр Республикэ
	Soutěska řeky Tyzyl v Elbruském okrese
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Nalčik
Souřadnice	43°35′ s. š., 43°24′ v. d.
Rozloha	12 500 km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	905 464 (2024)
Hustota zalidnění	72,4 obyv./km²
Jazyk	ruština, kabardo-čerkeština, karačajsko-balkarština
Národnostní složení	Kabarďané, Balkaři, Rusové
Náboženství	71 % islám, 12 % pravoslaví, 4 % ostatní křesťanství, 2 % tradiční náboženství
Správa regionu
Stát	Rusko
Nadřazený celek	Rusko
Druh celku	republika Ruské federace
Vznik	5. ledna 1936
Hlava	Kazbek Kokov
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	07
Oficiální web	glava.kbr.ru
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kabardsko-Balkarsko (rusky Кабардино-Балкарская республика, zkráceně Кабардино-Балкария, kabardsko-čerkesky Къэбэрдей-Балъкъэр Республикэ, karačajsko-balkarsky Къабарты-Малкъар Республика) je republika Ruské federace na severním okraji Kavkazu. Má rozlohu 12 500 km² (srovnatelné s Libanonem) a žije tu 790 000 obyvatel. Sousedí s Stavropolským krajem, Karačajsko-čerkeskou republikou a Severoosetskou republikou.

Přírodní poměry

Jih a západ území je vyplněn Kavkazem, na jihozápadě je nachází nejvyšší hora Kavkazu, Elbrus měřící 5 633 m. Z Kavkazu vedou četná horská údolí s řekami Malka, Baksan, Čegem a Čerek do nížiny, z níž vytéká směrem na východ řeka Těrek. V jejím okolí (na severu území) se rozkládá úrodná nížina.

Půda (černozem, hnědá kaštanová zem, horské louky) a rostlinstvo se řadí do několika vertikálních pásem od doliny Těreku až po ledovcovou oblast. Lesy a křoviny zabírají asi 15 % rozlohy republiky (nejvíce na pohorských svazích). V lesích převládá buk, dub a olše.

Nerostné suroviny: ložiska molybdenu a wolframu, polymetalických rud, zlata, černého uhlí, stavebních surovin. Nachází se zde početné minerální prameny.

Historie

Předkové kabardského národa (známí pod širším názvem Adygejci) obývali pobřeží Azovského a Černého moře. V polovině 1. tisíciletí před naším letopočtem se tu utvořila Bosporská říše. Ve 4. století n. l. způsobili Huni hospodářský a kulturní úpadek. Balkarský národ vznikl smíšením severokavkazských a alanských kmenů s Volžskými Bulhary a Kumány. Začátkem 13. století se předkové Balkarů po úporných bojích s mongolskými Tatary stáhli do hor. Na přelomu 13. a 14. století se část Adygejců začala nazývat Kabardi a osídlila dnešní území.

Kabarďané a Balkarové bojovali již v 15. století o svoji nezávislost. A to jak s Krymem, tak s Osmanskou říší. Jejich vítězství zajistilo až připojení k Ruské říši (v roce 1557), což však uznalo Turecko až po dalších sto padesáti letech. Připojení k Rusku pro zemi znamenalo zavádění ruských zákonů, stěhování Rusů a tím oslabování národnostní celistvosti země. Proto došlo v 19. století k sérii povstání, hlavně rolníků. Mezi lety 1918 a 1920 také zde probíhala občanská válka. V roce 1921 byla vytvořena v rámci nové RSFSR Kabardská autonomní oblast, která byla 6. ledna 1922 přejmenovaná na Kabardsko-balkarskou autonomní oblast, která se v roce 1936 změnila v Kabardsko-balkarskou autonomní sovětskou socialistickou republiku. Sovětský předseda vlády Stalin na základě rozhodnutí prezidia Nejvyššího sovětu ze dne 8. dubna 1944 deportoval Balkary do Kazachstánu a Střední Asie, republika byla přejmenována na Kabardskou autonomní sovětskou socialistickou republiku. Za Chruščova 6. ledna 1957 byla republika zpět přejmenována na Kabardsko-balkarskou ASSR a Balkaři se mohli vrátit, ale jejich domy již byly často obsazené Kabarďany, což dodnes působí nevraživosti mezi těmito národy. Balkaři dnes obývají převážně horská údolí, zatímco Kabarďané a Rusové jsou v nížinách. Od roku 1991 se používá název Kabardsko-balkarská republika.

Útok na Nalčik 2005

Ačkoliv se v sousedních republikách se objevili teroristé a islámští extremisté, zde byla situace klidná. Dne 14. 10. 2005 však v hlavním městě Nalčiku zaútočila na vládní budovy ozbrojená skupina čítající cca 300 teroristů (tzv. Kavkazský front). Došlo k několika ozbrojeným střetům s místní policií a vojáky. Město bylo poté obklíčeno speciálními jednotkami a armádou a po několika hodinách byla situace stabilizována. Asi v 15 budovách státní správy a policie vypukl požár, bylo zabito 12 civilistů a 7 policistů a zaměstnanců vládních budov.^[2]^[3]

Obyvatelstvo

Na rozdíl od jiných republik Ruské federace zde si Kabarďané udrželi etnickou většinu (55 %), Balkarů je naopak menšina (11 %). Rusů zde žije asi 25 %, zbylé obyvatelstvo tvoří Oseti (1 %) a jiné národy. Většina obyvatel,71% jsou muslimové,12% pravoslavní(část Rusů) a 4% ostatní křesťané.

Ekonomika

V republice se těží a zpracovávají wolframové a molybdenové rudy (u města Tyrnyauz). Na to navazuje strojírenský průmysl (dnes ve všelijakém stavu). Dále je zastoupen průmysl potravinářský a stavebních hmot. V dobách SSSR se v nížině Tereku budovalo závlahové zemědělství a hojně se rozvíjela vysokohorská turistika. Turistika (přesněji vysohorská turistika a horolezectví) je v poslední době velkým ekonomickým přínosem, zvláště pak v okolí hory Elbrus, kde dochází k modernizaci bývalých sovětských zimních center.

Doprava

Zemí prochází významná železniční trať vedoucí z Rostova na Donu do Machačkaly, prochází téměř všemi kavkazskými republikami (před Nalčikem se trať větví a jedna z krátkých tras vede do města, druhá podél řeky Terek do Čečenska). Silniční síť je řídká, hlavně v horských oblastech. Hlavní silniční tah je Pjatigorsk – Nalčik – Vladikavkaz.

Města

Odkazy

Reference

↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ Řídil jsem útok na Nalčik, prohlásil Basajev. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2005-10-17 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
↑ Ruský soud rozdal 57 tvrdých trestů za útok na Nalčik. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-12-23 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie Kabardsko-Balkarsko na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kabardsko-Balkarsko na Wikimedia Commons

[1] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[2] Řídil jsem útok na Nalčik, prohlásil Basajev. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2005-10-17 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.

[3] Ruský soud rozdal 57 tvrdých trestů za útok na Nalčik. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-12-23 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Ruská federace

Federální subjekty Ruska

Republiky	Adygejsko (Majkop) Altaj (Gorno-Altajsk) Baškortostán (Ufa) Burjatsko (Ulan-Ude) Čečensko (Grozný) Čuvašsko (Čeboksary) Dagestán (Machačkala) Chakasie (Abakan) Ingušsko (Magas) Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) Kalmycko (Elista) Karačajsko-Čerkesko (Čerkesk) Karélie (Petrozavodsk) Komi (Syktyvkar) Krym (Simferopol)¹ Marijsko (Joškar-Ola) Mordvinsko (Saransk) Sacha (Jakutsk) Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) Tatarstán (Kazaň) Tuva (Kyzyl) Udmurtsko (Iževsk)

Kraje	Altajský (Barnaul) Chabarovský (Chabarovsk) Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) Krasnodarský (Krasnodar) Krasnojarský (Krasnojarsk) Permský (Perm) Přímořský (Vladivostok) Stavropolský (Stavropol) Zabajkalský (Čita)

Oblasti	Amurská (Blagověščensk) Archangelská (Archangelsk) Astrachaňská (Astrachaň) Bělgorodská (Bělgorod) Brjanská (Brjansk) Čeljabinská (Čeljabinsk) Irkutská (Irkutsk) Ivanovská (Ivanovo) Jaroslavská (Jaroslavl) Kaliningradská (Kaliningrad) Kalužská (Kaluga) Kemerovská (Kemerovo) Kirovská (Kirov) Kostromská (Kostroma) Kurganská (Kurgan) Kurská (Kursk) Leningradská (Petrohrad) Lipecká (Lipeck) Magadanská (Magadan) Moskevská (Moskva) Murmanská (Murmansk) Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) Novgorodská (Veliký Novgorod) Novosibirská (Novosibirsk) Omská (Omsk) Orelská (Orel) Orenburská (Orenburg) Penzenská (Penza) Pskovská (Pskov) Rjazaňská (Rjazaň) Rostovská (Rostov na Donu) Sachalinská (Južno-Sachalinsk) Samarská (Samara) Saratovská (Saratov) Smolenská (Smolensk) Sverdlovská (Jekatěrinburg) Tambovská (Tambov) Tomská (Tomsk) Tverská (Tver) Tulská (Tula) Ťumeňská (Ťumeň) Uljanovská (Uljanovsk) Vladimirská (Vladimir) Volgogradská (Volgograd) Vologdská (Vologda) Voroněžská (Voroněž)

Federální města	Moskva Petrohrad Sevastopol¹

Autonomní oblast	Židovská (Birobidžan)

Autonomní okruhy	Čukotský (Anadyr) Chantymansijský – Jugra (Chanty-Mansijsk)² Jamalo-něnecký (Salechard)² Něnecký (Narjan-Mar)³

¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti

Státy a regiony s významným zastoupením Severokavkazských národů

Gruzie Gruzie (Abcházie Abcházie) • Rusko Rusko (Adygejsko Adygejsko • Karačajsko-Čerkesko Karačajsko-Čerkesko • Kabardsko-Balkarsko Kabardsko-Balkarsko • Čečensko Čečensko • Ingušsko Ingušsko • Dagestán Dagestán)