Společenství nezávislých států
| Společenství nezávislých států | |
|---|---|
 | |
 | |
 | |
| Zkratka | SNS |
| Zakladatel | Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ukrajinská sovětská socialistická republika a Běloruská sovětská socialistická republika |
| Vznik | 8. prosince 1991 |
| Sídlo | Minsk, Bělorusko |
| Souřadnice | 60°30′0″ s. š., 102°48′0″ v. d. |
| Členové | 9 zemí, 1 přidružené členství |
| Generální tajemník | Sergej Lebeděv |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Společenství nezávislých států (SNS; rusky Содружество Независимых Государств – Sodružestvo nězavisimych gosudarstv – СНГ) je regionální mezivládní organizace ve východní Evropě a Asii. Byla založena po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a zahrnuje 9 z jeho 15 bývalých svazových republik. Sídlem organizace je Minsk.[1]
Vznik
[editovat | editovat zdroj]SNS vzniklo na podzim 1991 jako volný svazek postsovětských států s nově získanou samostatností. Dne 8. prosince 1991[2] se uskutečnilo setkání ruských, ukrajinských a běloruských představitelů, kteří se Bělověžskou dohodou dohodli na vytvoření nové organizace otevřené všem postsovětským státům (za 18 dní se SSSR rozpadl). Dne 21. prosince 1991[2] se pak v Alma-Atě k zakládací smlouvě připojilo dalších osm států. Pobaltské státy (Estonsko, Lotyšsko, Litva) se odmítly stát součástí SNS, jelikož považovaly své předešlé členství v Sovětském svazu za vnucené a protiprávní.[zdroj?] Gruzie zprvu taktéž stála mimo SNS, vstoupila až v roce 1993 pod vlivem Ruské federace.[zdroj?]
Členství
[editovat | editovat zdroj]SNS zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán.
Ukrajina se podílela na vzniku SNS, ale přístupovou smlouvu nikdy neratifikovala. V roce 2014 v souvislosti s anexí Krymu Ruskem oznámila odchod z tohoto společenství, k němuž došlo v roce 2018.
Rovněž Turkmenistán nikdy neratifikoval přístupovou dohodu a od roku 2005 je pouze přidruženým členem.
K 18. srpnu 2009 ukončila Gruzie své členství v SNS v důsledku ozbrojeného konfliktu s Ruskem v předchozím roce.[3]
V prosinci 2023 Moldavsko ohlásilo ukončení členství s koncem roku 2024.
Pozorovatelskými státy v SNS jsou Afghánistán a Mongolsko.
Činnost
[editovat | editovat zdroj]Organizace nemá mnoho nadstátních pravomocí, její význam je tak spíše symbolický ve smyslu návaznosti na Sovětský svaz. Působnost SNS se omezuje víceméně na koordinaci společných obchodních, finančních, legislativních a bezpečnostních otázek.
Nejvýznamnější dohodou uskutečněnou v rámci SNS je vytvoření společné zóny volného obchodu SNS založené dohodou z roku 2011. Z prostředí SNS vzešly tři jiné organizace, a sice Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Eurasijský ekonomický svaz a Svaz Ruska a Běloruska.
Při olympijských hrách v roce 1992 v Albertville a Barceloně vystoupili sportovci členských zemí SNS poprvé a naposled ve společných barvách v rámci jednoho týmu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128945/Commonwealth-of-Independent-States-CIS
- ↑ a b Agreements establishing the Commonwealth of Independent States [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Georgia quits ex-Soviet ‘commonwealth’. www.euractiv.com [online]. 2009-08-19 [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Společenství nezávislých států na Wikimedia Commons - Výkonný výbor SNS (anglicky) (rusky)
- Komora pro hospodářské styky se SNS
