Lyska černá
Lyska černá | |
---|---|
Lyska černá | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | krátkokřídlí (Gruiformes) |
Čeleď | chřástalovití (Rallidae) |
Rod | lyska (Fulica) |
Binomické jméno | |
Fulica atra Linnaeus, 1758 | |
Rozšíření lysky černé.
hnízdiště
celoroční výskyt
zimoviště
zatoulanci (závislost na sezóně nejasná)
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lyska černá (Fulica atra, syn. Fulica prior) je středně velký plovavý pták široce rozšířený na velkém území Eurasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe (viz mapka níže).
Popis
[editovat | editovat zdroj]- Délka těla: 37–42 cm
- Rozpětí křídel: 70 cm
- Hmotnost: 0,6–1,2 kg
Lyska černá má robustní tělo celé porostlé lesklým černým peřím. Odlišné barvy je pouze bílý zašpičatělý zobák a čelní štítek, červené oči a šedé končetiny, na kterých nemá plovací blány, ale pouze kožní lemy. Mezi pohlavími je slabě vyvinut sexuální dimorfismus. Samec má o něco větší čelní štítek než samice, zbarvením se od sebe neliší. Mladí ptáci jsou barvitější, postrádají čelní štítek a mají bíle zbarvenou přední část hrdla. Čelní štítek bývá navíc o něco větší na jaře než na podzim. Při plavání lyska navíc kývá hlavou střídavě dopředu a dozadu a před potopením provádí jakousi „šipku“.
Život
[editovat | editovat zdroj]Lyska černá je typickým obyvatelem stojatých vod všeho druhu, v městech ji můžeme spatřit především v zimě, kdy se stěhuje na parková jezírka. Je částečně tažná. Část evropské a asijské populace se stěhuje na jih a západ a opouští již zamrzlé vody.
Potravu vyhledává především ve vodě a tvoří ji různé druhy vodních rostlin, malí vodní živočichové nebo případě části rostlin rostoucích na břehu. Pokud je vyplašena, s cákáním se nejprve rozbíhá po vodě a mohutně plácá křídly. To může navodit dojem, že nejde o dobrého letce, ale opak je pravdou a nejčastěji se prokazuje při jejich mnohdy dlouhých migracích.
Lyska černá patří mezi poměrně hlučné ptáky s bohatou škálou zvuků. Nejvíce se ozývá při hnízdění nebo vyplašení, přičemž se samice ozývá chraptivým „kev“ a samec ostrým „pix“ nebo „psssi“.
Během období rozmnožování se u samců lysky černé projevuje neobvyklá agrese a masivní bránění svého teritoria, které trvá až do konce hnízdění. Ostrůvkovité a kopcovité hnízdo si staví z vodních rostlin, větviček a rákosu a je vždy umístěné v těsné blízkosti s vodou. Mnohdy buduje ještě jedno hnízdo určené k přespání nebo odpočinku dospělých ptáků. Hnízdí od dubna do května a klade 6 až 15 bíločerných vajec. Mláďata se líhnou po 22 dnech a jsou krmena oběma rodiči. Při nedostatku potravy se však u dospělců objevuje neobvyklá agrese v podobě silného klování, které se může vychýlit až k usmrcení několika mláďat.[2] Jedná se o poměrně dlouhověký druh, který se může dožít i více než 15 let.
-
Vejce lysky černé (Fulica atra)
-
Hnízdo lysky černé s mláďaty
-
Mláďata lysky černé
Výskyt a početnost v Česku
[editovat | editovat zdroj]V České republice se jedná o běžný druh vyskytující se na 76–80 % území. Počet hnízdících párů se odhaduje na 20–40 tisíc (v roce 1989 to bylo 30–60 tisíc)[3]. Je též předmětem Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).
Poddruhy
[editovat | editovat zdroj]U lysky černé jsou rozeznávány 4 poddruhy:
- Fulica atra atra – Evropa, severní Afrika, Azory, Kanárské ostrovy a střední Asie.
- Fulica atra lugubris – Jáva i Nová Guinea
- Fulica atra novaeguinea – Nová Guinea
- Fulica atra australis – Austrálie, Tasmánie a Nový Zéland
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eurasian Coot na anglické Wikipedii a Łyska na polské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ ATTENBOROUGH, David. Life of Birds. [s.l.]: [s.n.], 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-691-01633-7. (anglicky)
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7..
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu lyska černá na Wikimedia Commons
- Galerie lyska černá na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo lyska černá ve Wikislovníku
- Příroda.cz