Stanné právo v Jižní Koreji (2024)
Stanné právo v Jižní Koreji (2024) | |||
---|---|---|---|
Protesty po vyhlášení stanného práva | |||
Trvání | 3.–4. prosince 2024 22:27 – 4:30 (korejský standartní čas) | ||
Místo | Jižní Korea | ||
Lídři | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dne 3. prosince 2024 ve 22:27 korejského standardního času vyhlásil jihokorejský prezident Jun Sok-jol v přímém přenosu stanné právo (korejsky 계엄, hanča 戒嚴). Ve svém prohlášení obvinil Demokratickou stranu, která má většinu v Národním shromáždění, ze sympatií k Severní Koreji a z provádění „protistátních aktivit“. Stranu označil za zločineckou organizaci, která spolupracuje se „severokorejskými komunisty“ s cílem zničit zemi. V důsledku stanného práva byla pozastavena veškerá politická činnost a omezena svoboda projevu.[1] Na řadě míst vypukly protesty.
Proti tomuto rozhodnutí se postavila jak opozice, tak Junova vlastní Strana lidové moci.[2] Přibližně v jednu hodinu ráno 4. prosince přítomní poslanci Národního shromáždění jednomyslně schválili návrh na zrušení stanného práva poměrem 190:0, a to navzdory pokusům bezpečnostních složek hlasování zabránit.
Jun zrušil stanné právo 4. prosince ve 4:30 ráno po zasedání vlády.[3] Po zrušení stanného práva opozice prohlásila, že pokud Jun neodstoupí, zahájí proti němu impeachment.[4]
Analýza
[editovat | editovat zdroj]Týdeník The Economist označil situaci za ústavní krizi.[5] V rozhovoru pro BBC News obyvatelka Soulu přirovnala situaci ke státnímu převratu v Myanmaru v roce 2021.[6]
Jungsik Bong, poradce ministerstva pro sjednocení a hostující profesor na Univerzitě Jonse, řekl: „Stanné právo by mělo být vyhlášeno v nejzávažnějších situacích, jako je válka. Tento krok se prezidentovi vymstí, jeho impeachment je skutečně ve hře“.[7]
Časopis Foreign Policy a politolog Sidney Tarrow uvedli, že se jedná o pokus o samopřevrat.[8][9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 South Korean martial law na anglické Wikipedii.
- ↑ Kontrola médií, zatýkání bez příkazu. Jižní Korea je ze stanného práva v šoku. IDNES.cz [online]. MAFRA, 2024-12-03 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Jihokorejská opozice navrhla kvůli stannému právu odvolání prezidenta [online]. Česká televize, 2024-12-04 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Jihokorejský prezident zrušil stanné právo [online]. Česká televize, 2024-12-03 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Armáda se stáhla. Jihokorejci chtějí po stanném právu rezignaci prezidenta. Tn.cz [online]. TV Nova, 2024-12-04 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Martial law in South Korea—and then not. What comes next?. The Economist [online]. 2024-12-03 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.
- ↑ 'It feels like a coup d'état' - martial law chaos sparks worry in South Korea [online]. BBC News, 2024-12-03 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.
- ↑ South Korea martial law updates: Motion filed to impeach President Yoon [online]. Al-Džazíra, 2024-12-03 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.
- ↑ How South Koreans Rejected Martial Law. Foreign Policy [online]. 2024-12-03 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Cornell expert available on South Korea imposing martial law [online]. Cornellova univerzita, 2012-12-03 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online.