Ernest Thomas Sinton Walton
| Ernest Thomas Sinton Walton | |
|---|---|
 Ernest Thomas Sinton Walton | |
| Rodné jméno | Ernest Thomas Sinton Walton |
| Narození | 6. října 1903 Dunngarvan, Irsko |
| Úmrtí | 25. června 1995 (ve věku 91 let) Dublin,  Irsko |
| Místo pohřbení | Deans Grange Cemetery (53°17′ s. š., 6°10′3″ z. d.) |
| Alma mater | Methodist College Belfast (1915–1922) Trinity College (1922–1927) Trinity College (1927–1931) Cookstown High School |
| Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Cambridgi (1931–1934) Trinity College (1934–1974) |
| Ocenění | Hughesova medaile (1938) Nobelova cena za fyziku (1951) |
| Nábož. vyznání | metodismus |
| Choť | Winifred Walton |
| Funkce | Erasmus Smith's Professor of Natural and Experimental Philosophy (1946–1974) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ernest Thomas Sinton Walton (6. října 1903 Dunngarvan, Irsko – 25. června 1995 Dublin, Irsko)[1] byl irský fyzik, který získal spolu s J. D. Cockcroftem v roce 1951 Nobelovu cenu za fyziku. Nobelova cena byla udělena za objevné práce přeměny atomových jader uměle urychlenými jadernými částicemi.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině metodistického faráře. Studoval Trinity College v Dublinu, roku 1927 mu Ernest Rutherford nabídl místo v Cavendishově laboratoři v Cambridgi, kde se zkoumala umělá přeměna chemických prvků. Od roku 1929 zde úzce spolupracoval s Johnem Douglasem Cockroftem, který se později stal ředitelem Britského ústavu pro výzkum jaderné energie. Za jejich společné objevy v Cavendishově laboratoři oba později získali Nobelovu cenu. Walton se roku 1934 vrátil na Trinity College do Dublinu, roku 1946 zde pak získal místo profesora experimentální fyziky.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho primárním výzkumným zájmem bylo urychlování elementárních částic. Nejprve zkoušel částice zrychlovat lineárním urychlovačem s napětím až 750 kV. V letech 1930-1932 však s Cockroftem vynalezli urychlovač zcela nového typu, tzv. kaskádový. Ten dokázal urychlovat protony a jimi pak oba vědci ostřelovali jádra lithia. Dosáhli tak revoluční jaderné reakce, při níž se jádra lithia rozpadla na dvě jádra helia. Šlo o první uměle vyvolanou jadernou reakci bez užití radioaktivních prvků. Především za tento průlomový objev oba badatelé získali Nobelovu cenu.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Biografie na stránkách Nobelovy nadace
- ↑ obituaries: Ernest Walton. The Independent. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. (anglicky)
- ↑ Ernest Walton | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernest Thomas Sinton Walton na Wikimedia Commons
