Přeskočit na obsah

Eugen Goldstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eugen Goldstein
Narození5. září 1850
Gliwice
Úmrtí26. prosince 1930 (ve věku 80 let)
Berlín
Místo pohřbeníBerlín
Alma materVratislavská univerzita
Povolánífyzik
ZaměstnavatelFyzikálně-technický spolkový ústav
OceněníHughesova medaile (1908)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eugen Goldstein (5. září 1850 – 25. prosince 1930) byl německý fyzik. Byl vynálezcem výbojek, objevitelem anodového záření a někdy je mu přičítán i objev protonu. [1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Gleiwitz v Horním Slezsku, městě, které později připadlo Polsku (Gliwice). Studoval v Breslau (dnešní Wroclaw), a poté pod vedením Hermanna von Helmholtze v Berlíně. Goldstein pracoval na Berlínské observatoři v letech 1878 – 1890, ale většinu kariéra strávil na Postupimské observatoři, kde se stal vedoucím astrofyzikální sekce v roce 1927. Zemřel v roce 1930 a byl pohřben v Berlíně.

Jeho manželka Laura, rozená Baerová (1868–1943) zahynula během holokaustu v Terezínském koncentračním táboře.[2]

Práce

[editovat | editovat zdroj]

V polovině 19. století zkoumal Julius Plücker světlo vyzařované do katodové trubice a vliv magnetického pole na toto záření. Později v roce 1869 studoval Johann Wilhelm Hittorf záření emitované ze záporné elektrody. Tyto paprsky způsobovaly fluorescenci skleněných stěn trubice a když byly přerušeny pevnou látkou, vytvářely stín.

V roce 1870 začal Goldstein sám zkoumat toto záření z trubic a pojmenoval světelné emise, které studovali ostatní fyzici jako katodové záření.[3] Objevil několik důležitých vlastností těchto paprsků, které později přispěly k identifikaci první subatomární částice, elektronu. Zjistil, že katodové záření je emitováno kolmo k povrchu kovu a odnáší energii. Pokusil se změřit rychlost z Dopplerova posuvu spektrálních čar záření vydávaného katodovou trubicí.

V roce 1886 zjistil, že trubice s perforovanou katodou také emitují světlo na konci katody. To vedlo Goldsteina k domněnce, že kromě katodového záření, později vysvětleného jako elektrony pohybující se od záporné elektrody směrem ke kladné, existuje další záření pohybující se v opačném směru. Vzhledem k tomu, že toto záření prochází otvory neboli kanály v katodě, nazval Goldstein toto záření jako kanálové. Toto se skládá z kladných iontů, jejichž identita je závislá na plynu uvnitř trubky. Další z Helmholtzových studentů Wilhelm Wien prováděl rozsáhlý výzkum kanálového záření a jeho práce se stala základem pro hmotnostní spektrometrii.

Kanálové záření se také nazývá anodové. Anodové záření s nejmenším poměrem e/m pochází z molekul plynného vodíkua je tvořeno H+ ionty. Tedy jsou tyto paprsky tvořeny protony. Golsteinova práce s anodovým zářením H+ byla zřejmě prvním pozorováním protonů, ačkoli to byl Wien, kdo měřil e/m poměr protonu a tak by se první pozorování mohlo přičítat jemu.

Goldstein také používal výbojky ke zkoumání komet. Určité objekty, například malé kuličky ze skla nebo železa, vytváří v katodovém záření emise do stran šířící se způsobem, který připomíná ocas komety.[4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugen Goldstein na anglické Wikipedii.

  1. ↑ C. E. Moore; B. JASELSKIS; A. VON SMOLINSKI. The Proton. Journal of Chemical Education. 1985, s. 859–860. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-09. DOI 10.1021/ed062p859. Bibcode 1985JChEd..62..859M.  Archivovaná kopie. dbhs.wvusd.k12.ca.us [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ Laura Goldstein | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ E. Goldstein (May 4, 1876) "Vorläufige Mittheilungen über elektrische Entladungen in verdünnten Gasen" (Preliminary communications on electric discharges in rarefied gases), Monatsberichte der Königlich Preussischen Akademie der Wissenschaften zu Berlin (Monthly Reports of the Royal Prussian Academy of Science in Berlin), 279-295.
  4. ↑ M. Hedenus. Eugen Goldstein and his laboratory work at Berlin Observatory. Astronomische Nachrichten. 2002, s. 567–569. DOI 10.1002/1521-3994(200212)323:6<567::AID-ASNA567>3.0.CO;2-7. Bibcode 2002AN....323..562M. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Hughesova medaile
1902 Joseph John Thomson • 1903 Johann Wilhelm Hittorf • 1904 Joseph Swan • 1905 Augusto Righi • 1906 Hertha Ayrton • 1907 Ernest Howard Griffiths • 1908 Eugen Goldstein • 1909 Richard Glazebrook • 1910 John Ambrose Fleming • 1911 Charles Wilson • 1912 William Duddell • 1913 Alexander Graham Bell • 1914 John Sealy Townsend • 1915 Paul Langevin • 1916 Elihu Thomson • 1917 Charles Barkla • 1918 Irving Langmuir • 1919 Charles Chree • 1920 Owen Richardson • 1921 Niels Bohr • 1922 Francis William Aston • 1923 Robert Millikan • 1924 Neudělena • 1925 Frank Edward Smith • 1926 Henry Jackson • 1927 William Coolidge • 1928 Maurice de Broglie • 1929 Hans Geiger • 1930 Chandrasekhara Venkata Raman • 1931 William Lawrence Bragg • 1932 James Chadwick • 1933 Edward Victor Appleton • 1934 Manne Siegbahn • 1935 Clinton Davisson • 1936 Walter H. Schottky • 1937 Ernest Lawrence • 1938 John Cockcroft a Ernest Walton • 1939 George Paget Thomson • 1940 Arthur Compton • 1941 Nevill Mott • 1942 Enrico Fermi • 1943 Mark Oliphant • 1944 George Finch • 1945 Basil Schonland • 1946 John Randall • 1947 Frédéric Joliot • 1948 Robert Watson-Watt • 1949 Cecil Powell • 1950 Max Born • 1951 Hendrik Kramers • 1952 Philip Dee • 1953 Edward Bullard • 1954 Martin Ryle • 1955 Harrie Massey • 1956 Frederick Lindemann • 1957 Joseph Proudman • 1958 Edward da Costa Andrade • 1959 Brian Pippard • 1960 Joseph Pawsey • 1961 Alan Cottrell • 1962 Brebis Bleaney • 1963 Frederic Williams • 1964 Abdus Salam • 1965 Denys Wilkinson • 1966 Nicholas Kemmer • 1967 Kurt Mendelssohn • 1968 Freeman Dyson • 1969 Nicholas Kurti • 1970 David Bates • 1971 Robert Hanbury Brown • 1972 Brian David Josephson • 1973 Peter Hirsch • 1974 Peter Fowler • 1975 Richard Dalitz • 1976 Stephen Hawking • 1977 Antony Hewish • 1978 William Cochran • 1979 Robert Joseph Paton Williams • 1980 Francis Farley • 1981 Peter Higgs a Tom Kibble • 1982 Drummond Matthews a Frederick Vine • 1983 John Clive Ward • 1984 Roy Kerr • 1985 Tony Skyrme • 1986 M. M. Woolfson • 1987 Michael Pepper • 1988 Archibald Howie a M. J. Whelan • 1989 John Stewart Bell • 1990 Thomas George Cowling • 1991 Philip Moon • 1992 Michael Seaton • 1993 George Isaak • 1994 Robert Chambers • 1995 David Shoenberg • 1996 Amyand Buckingham • 1997 Andrew Lang • 1998 Raymond Hide • 1999 Alexander Boksenberg • 2000 Chintamani Rao • 2001 John Pethica • 2002 Alexander Dalgarno • 2003 Peter Edwards • 2004 John Clarke • 2005 Keith Moffatt • 2006 Michael Kelly • 2007 Artur Ekert • 2008 Michele Dougherty • 2010 Andre Geim • 2011 Matthew Rosseinsky • 2013 Henning Sirringhaus • 2015 George Efstathiou • 2017 Peter Bruce • 2018 James Durrant • 2019 Andrew Ian Cooper
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eugen_Goldstein&oldid=24250013“