Přeskočit na obsah

George Paget Thomson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Paget Thomson
George Paget Thomson (1937)
George Paget Thomson (1937)
Narození3. května 1892
Cambridge
Úmrtí10. září 1975 (ve věku 83 let)
Místo pohřbeníChurch of St Mary and St Andrew
Alma materTrinity College
Povolánífyzik, jaderný fyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléImperiální kolej v Londýně
Aberdeenská univerzita
OceněníHoward N. Potts Medal (1932)
Nobelova cena za fyziku (1937)
Hughesova medaile (1939)
Bakerian Lecture (1948)
Guthrieho přednáška (1948)
… více na Wikidatech
ChoťKathleen Buchanan Adam Smith[1]
DětiJohn Thomson[1]
[Caroline] Rose Buchanan Thomson[1]
Lieut. Com. David Paget Thomson[1]
[Lilian] Clare Thomson[1]
RodičeJoseph John Thomson[1] a Rose Thomson[1]
PříbuzníJoan Paget Thomson[1] (sourozenec)
Funkcedůstojník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Paget Thomson (3. května 1892, Cambridge10. září 1975, Cambridge) byl britský fyzik a nositel Nobelovy ceny. Zpočátku kariery se věnoval aerodynamice, pak difrakci elektronů a principům duality částic a vlnění. Během druhé světové války se zabýval možností výroby atomové bomby a spolupracoval s americkým projektem Manhattan. Na konci své kariery se specializoval na jadernou fyziku se zaměřením na vojenské aplikace, ale také pro mírové účely. V pozdějším věku se zabýval filozofickými otázkami a hodnotou vědy ve společnosti.

V roce 1937 byla Thomsonovi udělena Nobelova cena za fyziku - za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech a za objev vlnových vlastností elektronu. O cenu se podělil s americkým fyzikem Clintonem Joseph Davissonem, který učinil stejný objev nezávisle na něm.

Jeho otcem byl objevitel elektronu a nositel Nobelovy ceny Josewph John Thomson.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Thomson se narodil v Cambridgi v Anglii jako syn fyzika a nositele Nobelovy ceny Josewpha Johna Thomsona a Rose Elisabeth Pagetové, dcery lékaře George Edwarda Pageta. Jeho otec je považován za objevitele elektronu a jeho matka byla jednou z prvních výzkumných pracovnic v Cavendishově laboratoři. Thomson navštěvoval The Perse School v Cambridgi a poté studoval matematiku a fyziku na Trinity College v Cambridgi.

Po vypuknutí první světové války v roce 1914 byl povolán do královnina královského pluku West Surrey. Po krátké službě ve Francii přešel v roce 1915 do RFC (Royal Flying Corps), aby se věnoval výzkumu aerodynamiky ve snaze zlepšit stabilitu letadel. Pracoval v Royal Aircraft Establishment ve Farnborough. S britskou misí strávil osm měsíců také v USA. V roce 1920 rezignoval na hodnost kapitána.

Po první světové válce se Thomson stal stipendistou v Cambridgi a poté se přesunul na univerzitu v Aberdeenu. Pokud se týká výzkumu, šel ve šlépějích svého otce. Zatímco jeho otec viděl elektron jako částici, jemu se podařilo elektron difraktovat jako vlnu. Při experimentech s rozptylem elektronů v tenkých kovových vrstvách (3,10−6 cm) se známými krystalovými strukturami (hliník, zlato a platina) zjistil rozměry pozorovaných difrakčních obrazců. Ve všech případech byly jím pozorované difrakce do 5 % předpovězených hodnot daných de Broglieho vlnovou teorií. Tento objev poskytl další důkaz pro princip vlnově-částicové duality, který byl poprvé popsán Louisem de Brogliem ve 20. letech 20. století (De Broglieho hypotéza).

V letech 1929 až 1930 Thomson přednášel na Cornellově univerzitě v Ithace ve státě New York.  V roce 1930 byl jmenován profesorem na Imperial College v Londýně na místo zesnulého Hugha Longbourna Callendara.

V roce 1937 byla Thomsonovi udělena Nobelova cena za fyziku za objevu vlnových vlastností elektronu. O cenu se podělil s americkým fyzikem Clintonem Joseph Davissonem, který učinil stejný objev nezávisle na něm.

První testovací jaderný výbuch Trinity v roce 1945

Na konci 30. let a během druhé světové války se specializoval na jadernou fyziku se zaměřením na praktické vojenské aplikace. V letech 1940–1941 byl předsedou klíčového výboru MAUD (také Vojenské využití uranu), což bylo sdružení britských vědců, které existovalo od dubna 1940 do března 1941 a zabývalo se možností sestrojení atomové bomby. Zprávy výboru měly velký význam na následné rozhodnutí vyrobit první atomovou bombu v rámci projektu Manhattan (přísně tajný americký vývoj atomové bomby). Thomson později odešel do Ottawy jako vědecký styčný důstojník a úzce spolupracoval s projektem Manhattan.

Po druhé světové válce nastoupil na Imperial College, kde začal zkoumat možnosti výroby jaderné energie z deuteria. Zůstal tam až do roku 1952, kdy se stal magistrem Corpus Christi College v Cambridge. V roce 1964 škola uctila jeho funkční období budovou George Thomson Building, dílem modernistické architektury v kampusu univerzity v Leckhamptonu.

V pozdějším věku pokračoval v práci zabývající se jadernou energií, ale také psal o aerodynamice a hodnotě vědy ve společnosti.

  • Difrakce vlnění - pokud je průměr otvoru výrazně menší než vlnová délka, vytvoří se za ní sférické vlny.
    Během první světové války se věnoval aerodynamice a jeho první vědecká práce byla z oblasti aplikované aerodynamiky, kde využil materiál získaný experimentálními pracemi v armádě.
  • V letech 1927 - 1928 soustředil veškerou svou pozornost na studium elektronů a jako jeden z prvních zkoumal ohyb (difrakci) elektronů na krystalové mřížce. Ověřil teorii Louise de Broglieho o vlnové povaze částic. Při svých experimentech používal vysoké urychlovací napětí, tedy elektrony o vysoké energii.
  • Zkonstruoval přístroj elektronový difraktograf, který registroval ohyb elektronů fotograficky a který měl velký vliv na rozvoj experimentální techniky elektronografie.
  • Od roku 1932 se intenzivně zabýval jadernou fyzikou. V roce 1939 upozornil anglické ministerstvo letectví na možnost konstrukce jaderných zbraní. V letech 1940 až 41 se stal předsedou anglického výboru pro jadernou energii. Byl pověřen výzkumem využití jaderné energie a snažil se přispět k jejímu mírovému vyžití.
  • V padesátých letech ho zaujaly problémy termonukleární přeměny a věnoval se konstrukci zařízení pro získání velmi vysokých teplot, což se později uplatnilo v anglickém nukleárním středisku v Harwellu (Harwell Science and Innovation Campus).

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1924 se Thomson oženil s Kathleen Buchanan Smithovou, dcerou reverenda Sira George Adama Smithe, ředitele univerzity v Aberdeenu. Měli spolu dva syny a dvě dcery.

Jeden z jejich synů, sir John Thomson (1927–2018), se stal vysoce postaveným diplomatem, který působil jako vysoký komisař v Indii (1977–82) a stálý zástupce při OSN (1982–87). Jejich vnuk Sir Adam Thomson (1955) se také stal vysoce postaveným diplomatem, působil jako vysoký komisař v Pákistánu (2010–2013) a jako stálý zástupce při NATO (2014–2016). Jedna z dcer, Lillian Clare Thomsonová, se provdala za jihoafrického ekonoma a horolezce Johannese de Villiers Graaffa.

Manželka Kathleen zemřela v roce 1941 a Thomson zemřel 10. září 1975 v Cambridgi ve věku 83 let. Je pohřben se svou ženou na farním hřbitově v Grantchesteru jižně od Cambridge.

  • V roce 1937 získal Nobelovu cenu za fyziku.
  • V roce 1943 byl povýšen do rytířského stavu.
  • V letech 1959–1960 přednesl významný projev Dva aspekty vědy jako prezident Britské asociace.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

  1. a b c d e f g h Kindred Britain.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků George Paget Thomson na anglické Wikipedii a George Paget Thomson na německé Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]