Moravská Třebová

Moravská Třebová
	Náměstí T. G. Masaryka s radnicí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Moravská Třebová
Obec s rozšířenou působností	Moravská Třebová; (správní obvod)
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′29″ s. š., 16°39′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	9 715 (2024)
Rozloha	42,05 km²
Nadmořská výška	360 m n. m.
PSČ	571 01
Počet domů	1 962 (2021)
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa městského úřadu	T. G. Masaryka 29; 571 01 Moravská Třebová ; [email protected]
Starosta	Pavel Charvát (ODS)
	Oficiální web: www.moravskatrebova.cz
	Moravská Třebová
Další údaje
Kód obce	578444
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravská Třebová (moravsky Střebová, německy Mährisch Trübau)^[4] je město ležící v Pardubickém kraji, v okrese Svitavy, na severozápadní Moravě. Žije zde přibližně 9 700^[1] obyvatel.

Město založil roku 1257 Boreš z Rýzmburka jako typické kolonizační město s pravidelným půdorysem náměstí. Řada staveb a uměleckých děl dodnes upomíná na hospodářský rozkvět a vysokou kulturní úroveň města za vlády pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína (1486–1622), kdy byla Moravská Třebová centrem humanistické vzdělanosti a dostala přízvisko Moravské Athény.

Do roku 1945 byla Moravská Třebová součástí německého jazykového ostrova zvaného Hřebečsko (Schönhengstgau) a v jejím hospodářském životě vždy dominovala textilní výroba.

Název

Možný původ jména Moravské Třebové je dvojí: buď vychází z osobního jména Třěb(a), které bylo domácí podobou některého jména obsahujícího Třeb- (např. Třebomysl, Třebohost, Třebovít) nebo ze jména říčky Třebové, jejíž jméno je starý přívlastek třěbová (tj. voda, řeka atd.) a označující vodní tok tekoucí vytříbeným, tj. prosekaným místem. Přívlastek Moravská doložen už od konce 13. století na odlišení od nedaleké České Třebové. Německé jméno vzniklo z českého.^[5]

Historie

Město bylo založeno ve druhé polovině 13. století českým šlechticem Borešem z Rýzmburka, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1270. První rozkvět nastal za Ladislava z Boskovic po roce 1485. Po požárech v letech 1509 a 1540 bylo město rozšířeno, vystavěno z kamene a cihel, a opevněno kamennými hradbami s jedenácti baštami. V majetku Ladislava Velena ze Žerotína na přelomu 16. a 17. století se stalo centrem humanismu, dostalo přízvisko Moravské Athény. Ladislav Velen také dal vystavět nynější chloubu města, manýristická arkádová křídla zámku. Po třicetileté válce bylo celé panství v majetku Lichtenštejnů a postupně upadalo. V roce 1660 ve městě působil jako rychtář Gregor Francz.^[6] V 17. a 18. století nabýval na významu textilní průmysl, ovšem sousední Svitavy získaly v tomto ohledu náskok díky železnici. Přes Moravskou Třebovou vedou koleje (dnešní Trať 017) až od roku 1889. V první polovině 20. století ve městě sílil německý nacionalismus, zvláště pak v době po vyhlášení Československa a v době hospodářské krize ve 30. letech. Během druhé světové války se město a okolí stalo součástí německé říše. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno. K městu byly postupně připojeny samostatné obce Sušice, Udánky a velká obec Boršov.

Členění města

Moravská Třebová se skládá ze dvou katastrálních území:

Moravská Třebová – části Město, Předměstí, Sušice a Udánky
Boršov u Moravské Třebové – část Boršov

Symboly města

Logo města

Velmi poukazuje na největší památku Moravské Třebové, jsou na něm moderním způsobem vyobrazeny renesanční zámecké arkády. Jedná se o důstojný symbol, který zaujme díky své jednoduchosti a modernímu pojetí. Vyobrazení zámeckých arkád jednoznačně definuje rozpoznatelnost renesanční památky z 13. století. Použití barev u městského znaku červené a modré, je v souladu s historií a dědictvím města. Za symbol města Moravská Třebová byl schválen radou dne 17. 12. 2018.

Znak města

Z dávných historických pramenů bylo ukázáno, že město používá svůj znak již od 13. století, jedná se o bílo-červeně šachovanou orlici se zlatou korunou, která je vyobrazenou na podkladu modrého štítu. Protože znaky Moravské Třebové, Olomouce a moravské zemské orlice byly prakticky stejné, požádalo v roce 1992 město o úpravu a schválení znaku ČNR. Návrh byl schválen 11. prosince 1992 heraldickou komisí ČNR.

Znělka města

Dne 18. 2. 2013 schválila rada města za obecní znělku hudební dílo od místního autora Josefa Klíče. Tato znělka byla vyhotovena v podání žesťového kvarteta a vypracovaná ve dvou verzích. Kratší melodie zní vždy v úvodní části vysílání městského rozhlasu. S delší verzí se při různých společenských a kulturních akcích pořádaných městem.

Památky a zajímavosti

Město Moravská Třebová bylo vyhlášeno již roku 1956 městskou památkovou rezervací, obnoveno roku 1980.

Zámek
Měšťanské domy v centru města s pozdně gotickými a renesančními mázhausy
Renesanční radnice, dnes sídlo městského úřadu. Kuriozitou je věž z roku 1521, která nemá základy
Morový sloup z roku 1720 s hodnotnou sochařskou výzdobou. Stavbu a výzdobu provedl olomoucký sochař Jan Sturmer
Městskou památkovou rezervací je kromě historického jádra města a zámku také areál na nedalekém Křížovém vrchu. Je zde kostel Nalezení sv. Kříže postavený kolem roku 1500, křížová cesta s kapličkami, monumentální sousoší Kalvárie a hodnotná umělecká díla z období baroka, kdy ve městě působili umělci J. T. Supper, J. Pacák a další. Významnou památkou je soubor renesančních kamenných náhrobků z přelomu 16. a 17. století, umístěných v lapidáriu
Budova městského muzea byla dostavěna roku 1906. Muzeum mimo pravidelné výstavy nabízí ve stálé expozici zásluhou rodáka z Moravské Třebové L. V. Holzmaistera sbírku mimoevropského umění. Nově je reinstalována expozice ze starého Egypta včetně mumie princezny Hereret. Po Náprstkově muzeu je tato egyptská sbírka největší v ČR. Expozice je komponována jako staroegyptská hrobka s malbami na zdi
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Loretánská kaple při kostele P. Marie
Fara u kostela
Městské muzeum^[7]
Františkánský klášter
Piaristické gymnázium
Dřevěné schodiště mrtvých na hřbitov
Malebný hřbitov plný historických náhrobků
Lapidárium – bývalá márnice na hřbitově
Povodňové desky na mostě u mlýna pod zámkem
Latinská škola
Zbytky hradeb
Hvězdárna Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová
Turistická stezka Cesta od renesance k baroku a Brána času
Nedaleko města na vysokém zalesněném kopci se nachází Třebovské hradisko se zbytky původního třebovského hradu, obklopené příkopy a valy
Na Křížovém vrchu se nachází socha plačící dívky (Anny Gläserové)^[8]

Boršov (Moravská Třebová):

Kostel sv. Anny
Schodiště na hřbitov, kryté
Socha sv. J. Nepomuckého
Zbořená klasicistní hospoda na rozcestí k MT
Množství původní malebné architektury

Sušice:

Kaplička
Socha sv. Jana Nepomuckého
Smírčí kříž
Požární zbrojnice z roku 1930

Udánky:

Hradiště

Doprava

Město leží na železniční trati Třebovice v Čechách – Chornice – Prostějov/Velké Opatovice na které leží stejnojmenná stanice, silnici první třídy I/35 a silnici druhé třídy II/368.

Kultura

V Moravské Třebové se pravidelně od roku 2000 koná Fotofestival Moravská Třebová. Vždy poslední víkend v květnu se koná hudební festival Moravskotřebovské Arkády. V sobotu se koná vystoupení žáků z místní ZUŠ a ve večerních hodinách několik známých umělců. V nedělním programu se představí několik sborů z Moravské Třebové a okolí. Mezi další hudební festivaly patří Hřebečský slunovrat, Moravskotřebovský bramborák. Festival Kejkle a kratochvíle připomíná dřívější dobu. Jednou za rok v Moravské Třebové probíhá Kinematograf bratří Čadíků.

Turistika a sport

Region Moravské Třebové se vyznačuje převážně pahorkatinami a vrchovinami, což znamená příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a další formy rekreace.

Přímo ve městě se nalézá zrekonstruovaný plavecký areál, zimní hokejový stadion, fotbalové hřiště a tenisové kurty.

Účastníci Olympijských her narozeni v Moravské Třebové

Leopold König (* 1987), OH 2016 (cyklistika)
Roman Kreuziger (* 1986), OH 2008 a OH 2012 (cyklistika)
Pavel Sedláček (* 1968), OH 1992, OH 1996, OH 2000 (atletika – hod kladivem)
Rudolf von Eichthal (1877–1974), OH 1936 (výtvarné soutěže – literatura)^[9]

Společenský život

Samospráva města od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.^[10]

Region Moravskotřebovska a Jevíčska

Město je centrem dobrovolného svazku obcí Region Moravskotřebovska a Jevíčska.

Významné osobnosti a rodáci

Jedná se většinou o významné osoby, které se ve městě narodili, zemřeli nebo v něm určitou dobu pobývali.

Martin Abraham (* 1978), fotbalový záložník
Magda B. Arnold (1903–2002), kanadská psycholožka
Johann Budig (1832–1915), podnikatel a poslanec Říšské rady
Alois Czerny (1847–1917), etnograf, přírodovědec, historik, archeolog, učitel
Karl Giskra (1820–1879), rakouský politik
David Grudl (* 1978), český programátor
Franz Habicher (1844–1913), stavitel a politik německé národnosti
Jan Hájek (* 1978), český herec
Emil Hofrichter (1845–1913), starosta města, zemský poslanec
Michael Hrbata (* 1971), politik
Martin Hrubý (* 1969), český herec
Josef Klíč (* 1976), violoncellista a koncertní mistr Národního divadla v Brně
Marcel Kolaja (* 1980), programátor a politik
Leopold König (* 1987), profesionální cyklista
Roman Kreuziger (* 1986), profesionální cyklista
Roman Kubíček (* 1963), český politik
Friedrich Lang (1915–2003), německý pilot střemhlavého bombardéru^[11]
Zdeněk Mahdal (* 1960), herec a moderátor
Radko Martínek (* 1956), politik, učitel
Jaroslava Maxová (* 1957), operní pěvkyně
Kajetan Mayer von Mayrau (1811–1883), německý průmyslník, úředník a politik
Ernst Peschka (1900–1970), sudetoněmecký politik
Libor Soldán (* 1964), fotbalista
Bruno Steinbrecher (1829–1895), politik a poslanec Říšské rady
Franz Sales Steinbrecher (1799–1873), textilní podnikatel a politik, starosta města a zemský poslanec
Jiří Stránský (* 1959), politik
Juda Tadeáš Supper (1712–1771), malíř
Pavel Trávníček (* 1950), herec, moderátor a divadelní režisér
Rudolf Zukal (1935–2010), fotograf

Partnerská města

Banská Štiavnica, Slovensko
Staufenberg, Německo
Vlaardingen, Nizozemsko

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 547.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 609, 614.
↑ https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/2883?image=216000010-000253-003368-000000-000136-000000-00-B01812-00640.jp2
↑ Archivovaná kopie. www.mtrebova.cz [online]. [cit. 2006-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-28.
↑ V Moravské Třebové lidé přispívají na sochu plačící dívky - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2018-11-30 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online.
↑ Olympedia [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online.
↑ https://www.facebook.com/224337820660/photos/a.224602710660.177507.224337820660/10155245440180661/?type=3
↑ BROULÍK, Petr. Letec z Moravské Třebové sloužil nacistům. Od Hitlera dostal řád. iDNES.cz [online]. 2015-02-21 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravská Třebová na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Třebová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Třebová ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Moravská Třebová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
web Moravské Třebové
Fotofestival Moravská Třebová
podzemní Moravská Třebová
První a druhá část dokumentu o Moravské Třebové

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 547.

[5] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 609, 614.

[6] ttps://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/2883?image=216000010-000253-003368-000000-000136-000000-00-B01812-00640.jp2

[7] Archivovaná kopie. www.mtrebova.cz [online]. [cit. 2006-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-28.

[8] V Moravské Třebové lidé přispívají na sochu plačící dívky - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2018-11-30 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online.

[9] Olympedia [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online.

[10] ttps://www.facebook.com/224337820660/photos/a.224602710660.177507.224337820660/10155245440180661/?type=3

[11] BROULÍK, Petr. Letec z Moravské Třebové sloužil nacistům. Od Hitlera dostal řád. iDNES.cz [online]. 2015-02-21 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]