Městečko Trnávka
| Městečko Trnávka | |
|---|---|
 Střed obce, v pozadí zřícenina hradu Cimburka | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Moravská Třebová |
| Obec s rozšířenou působností | Moravská Třebová (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′33″ s. š., 16°43′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 401 (2024)[1] |
| Rozloha | 50,28 km²[2] |
| Nadmořská výška | 318 m n. m. |
| PSČ | 569 41, 569 43, 571 01 |
| Počet domů | 632 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 12 |
| Počet k. ú. | 10 |
| Počet ZSJ | 14 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Městečko Trnávka 5 569 41 Městečko Trnávka [email protected] |
| Starostka | Jana Sablíková |
| Oficiální web: www | |
  Městečko Trnávka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578380 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městečko Trnávka (německy Türnau)[4] je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. K 1. lednu 2017 bylo v obci evidováno 12 částí obcí (Bohdalov, Lázy, Ludvíkov, Mezihoří, Městečko Trnávka, Nová Roveň, Pacov, Petrůvka, Pěčíkov, Plechtinec, Přední Arnoštov, Stará Roveň). Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Městečko se zprvu jmenovalo nezdrobněle Trnava (první doklad o vzniku názvu pochází z roku 1308 z latinského Tyrnavia), od konce 14. století se psalo vždy zdrobněle. Stará Trnávka (dnes západní okraj obce) se zprvu označovala jako Staré město, po založení sousedního městečka s ním byla zaměňována (nesla jméno Město, ač byla vsí), proto její jméno bylo změněno nejprve na Staré město Trnávka, od přelomu 16. a 17. století pak na Stará Trnávka. Výklad jména Trnava je dvojí: buď "trnité místo" (slovo dodnes vzácně uchováno na východní Moravě) nebo šlo o jméno řeky protékající trnitým porostem (ve druhém případě by šlo o přenesení jména řeky na osadu u ní ležící). Od poloviny 19. století se pro Městečko Trnávku na odlišení od sousední Staré Trnávky, s níž byla zaměňována, používalo jméno Nová Trnávka, v roce 1924 bylo ustanoveno jméno Trnávka, v roce 1969 bylo změněno na Městečko Trnávka. Německé jméno se vyvinulo z českého.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V této lokalitě existovala ves Stará Trnávka už ve 13. století a kolem 1300 byla založena osada Nová Trnávka, r. 1308 je zmíněno panství hradu Cimburk (jehož zřícenina se tyčí nad obcí) náležející Ctiboru z Trnávky. Farnost s kostelem svatého Jakuba Většího (na území Staré Trnávky) je zmíněna r. 1407. V roce 1918 byly obě obce spojeny, od r. 1929 pod jménem Městečko Trnávka.
Při záboru pohraničí v říjnu 1938 přešlo Městečko Trnávka pod správu Německa jako Markt Türnau. Těsně po osvobození v roce 1945, ještě před nuceným vystěhováním, se němečtí obyvatelé stali obětí lynčování, při kterém přišlo o život 22 lidí.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hrad Starý Cimburk, zřícenina
- Kostel svatého Jakuba Většího
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Morový sloup
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V roce 2018 byla v Městečku Trnávce otevřena naučná stezka, která zavede na zříceninu hradu Cimburk. Na cestě se nachází 9 stanovišť s pověstmi a zajímavostmi o obci. Na každém stanovišti je také ručně vyřezávaná dřevěná socha od místního řezbáře, která znázorňuje danou pověst. Na oficiálních stránkách obce je ke k dispozici tzv. "hledačka" s úkoly a průvodcem stezkou. Stezka je dlouhá necelé 2 km, začíná uprostřed obce a pokračuje ke zřícenině mírně náročným terénem.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Klug (1835–1907), kněz, doktor teologie, děkan teologické fakulty v Olomouci[6]
- Wenzel Müller (1759-1835), skladatel, divadelní kapelník[7]
- Franz Spina (1868–1938), politik, bohemista
- Rudolf Pillich (1869–1921), politik
- Viktor Stoupal (1888–1944), politik
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Staré náměstí se sochou Jana Nepomuckého -
Kostel svatého Jakuba -
Stará Trnávka -
Pošta
.jpg)
.JPG)
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Městečko Trnávka (k. ú. Městečko Trnávka a Stará Trnávka)
- Bohdalov (k. ú. Bohdalov u Městečka Trnávky)
- Lázy (k. ú. Lázy)
- Ludvíkov (k. ú. Pacov u Moravské Třebové)
- Mezihoří (k. ú. Mezihoří u Městečka Trnávky)
- Nová Roveň (k. ú. Stará Roveň)
- Pacov (k. ú. Pacov u Moravské Třebové)
- Pěčíkov (k. ú. Pěčíkov)
- Petrůvka (k. ú. Petrůvka u Městečka Trnávky)
- Plechtinec (k. ú. Pěčíkov)
- Přední Arnoštov (k. ú. Přední Arnoštov)
- Stará Roveň (k. ú. Stará Roveň)
Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 k obci patřilo i Bezděčí u Trnávky.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází dráha č. 017 Česká Třebová-Dzbel s nádražím Městečko Trnávka. V posledních letech[kdy?] byly osobní vlaky zkráceny do stanice Moravská Třebová a v úseku do Chornice byla z rozhodnutí firmy OREDO zastavena osobní doprava. Postupně se však množily stížnosti místních obyvatel, a tak se 1. září 2014 vydal po třech letech první pravidelný vlak do Chornice. Od 14. prosince je linka prodloužena až do Dzbelu, kde je možnost přestupu směr Prostějov. Místní občané tak opět mohou využívat k cestám škol nebo práce i vlak,a to zejména v ranních a odpoledních hodinách.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 551.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 602, 603.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Müller, Wenzel – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolická farnost Městečko Trnávka
- Římskokatolická farnost Vranová Lhota
- Římskokatolická farnost Křenov
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městečko Trnávka na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Trnávka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Městečko Trnávka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Jiné stránky obce
- Jiří Šmeral: Městečko Trnávka. 700 let obce. ISBN 978-80-254-9137-9
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2017. Archivováno 17. 1. 2019 na Wayback Machine. (pdf download)
- Kurzy.cz: Provozovny zapsané v živnostenském rejstříku.
- Gretl Strik: Tragické májové dny 1945 v Městečku Trnávce: pokus o dokumentaci/Die tragischen Maitage 1945 in Markt Türnau: Versuch einer Dokumentation ISBN 80-86057-34-8
- Petr Broulík: Na konci války si Češi vyřídili s Němci účty masakrem v Lanškrouně. iDnes 10. 5. 2015
