Březová nad Svitavou
Březová nad Svitavou | |
---|---|
Celkový pohled ze silnice směrem od Svitav na jih, ve směru průběhu Česko-moravské hranice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Svitavy |
Obec s rozšířenou působností | Svitavy (správní obvod) |
Okres | Svitavy |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Morava + Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′39″ s. š., 16°31′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 614 (2024)[1] |
Rozloha | 12,70 km²[2] |
Nadmořská výška | 383 m n. m. |
PSČ | 569 02 |
Počet domů | 388 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Moravské náměstí 1 569 02 Březová nad Svitavou [email protected] |
Starosta | Karel Adámek |
Oficiální web: www | |
Březová nad Svitavou | |
Další údaje | |
Kód obce | 505145 |
Kód části obce | 14729 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Březová nad Svitavou (do roku 1949 jen Březová,[4] německy Brüsau[5]) je malé město v okresu Svitavy v Pardubickém kraji. Katastrální území má výměru 1270 hektarů. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Městem protéká řeka Svitava. Město je součástí Mikroregionu Svitavsko.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město Březová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež vlastnilo biskupství olomoucké. 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil status města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup města. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železniční trať Brno – Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo. V roce 1960 byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá (s místním národním výborem v České Dlouhé) a osada Zářečí (patřící dosud k Brněnci), v letech 1976–1990 náleželo celé území Březové nad Svitavou k Brněnci[6]
Po roce 1945 status města zanikl, v roce 1991 o jeho znovuudělení neúspěšně žádali.[7] Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.
Členění města
[editovat | editovat zdroj]Město se nečlení na části, má ale pět katastrálních území, která jsou zároveň základními sídelními jednotkami (ZSJ):
- Březová nad Svitavou
- Česká Dlouhá
- Moravská Dlouhá
- Muzlov
- Zářečí nad Svitavou (územně identická ZSJ nese název Zářečí)
Z těchto 5 katastrů se na území Moravy nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových parcel i téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v Čechách se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.
Vesnice Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.
Vodní zdroj
[editovat | editovat zdroj]Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911–1913, což mělo posléze negativní dopad na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou.
Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Bartoloměje – barokní kostel původně ze 13. století.
- Kaple Čtrnácti svatých pomocníků
- Zajímavé historické portály dveří a vrat domů, např. č. p. 40 na náměstí z roku 1837, č. p. 384 z roku 1851, č. p. 41 z roku 1863.
- Čertovy díry
- Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana tyčící se nad městem při naučné stezce Údolím řeky Svitavy. Konstrukce je převážně dřevěná s celkovou výškou 20 m a vyhlídkou ve výšce 15 m. Se stavbou započato v roce 2006, slavnostně otevřena za přítomnosti Zdeňka Svěráka dne 17.6.2007. Nadmořská výška : 476 m n. m. (pata rozhledny), 496 m n. m. (vrchol rozhledny).[8]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Karel Kořistka (1825–1906), profesor nižší a vyšší geodézie, rektor ČVUT
- Julie Šamberková (1846–1892), herečka
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Moravské náměstí s historickými domy
-
Sousoší svatého Jana Nepomuckého se světci
-
Kostel svatého Bartoloměje
-
Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/bruesau/bruesau.htm Brüsau bei Zwittau
- ↑ KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115.
- ↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178. kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-27.
- ↑ informační tabule u rozhledny
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Březová nad Svitavou na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Březová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Březová nad Svitavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky