Zeppelin-Staaken R.XIV

Zeppelin-Staaken R.XIV
	Zeppelin-Staaken R.XIV
Určení	Bombardovací letoun
Původ	Německo
Výrobce	Zeppelin-Werke Staaken
První let	1918
Uživatel	Luftstreitkräfte
Vyrobeno kusů	3
Vyvinuto z typu	Zeppelin-Staaken R.VI
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeppelin-Staaken R.XIV byl německý pětimotorový, dvouplošný, bombardovací letoun z období první světové války.

Vznik

Pobočka továrny Zeppelin na berlínském předměstí Staaken stavěla již od roku 1915 obří letadla třídy R (Riesenflugzeuge), nasazená zejména na ruské a francouzské frontě. Nejrozšířenějším typem byl Zeppelin-Staaken R.VI, který operoval na obou frontách a byl nasazen i proti Británii. Z tohoto letounu by v roce 1917 vyvinut typ R.XIV.

První stroj dostal sériové číslo R.43/17 a poprvé vzlétl na přelomu února a března roku 1918. Pro zlepšení výkonu byly použity čtyři dvanáctiválcové motory Austro-Daimler o výkonu 257 kW (350 k), které se však ukázaly jako nespolehlivé. Dne 10. května letoun vzlétl s novými motory Basse & Selve BuS.IVa o výkonu 221 kW (300 k), ale i ty byly velmi poruchové. Nakonec stroj dostal pět překomprimovaných motorů Maybach Mb IVa o výkonu 180 kW (245 k). Pátý motor byl vestavěn do přídě.

Celkově byly postaveny tři letouny s označením R.43, R.44 a R.45 a s novými motory zalétány v červenci 1918.

Popis konstrukce

Letoun měl smíšenou konstrukci. Trup byl z části kovový a z části dřevěný. Mezikřídelní vzpěry a vzpěry podvozku byly kovové, stejně jako všechny ovládací plochy. Potah byl plátěný, v přední části trupu z překližky. Vrtule byly dvoulisté, dřevěné. Piloti seděli ve zvýšeném otevřeném prostoru. Celkově byla posádka sedmičlenná.

Výzbroj tvořilo šest pohyblivých kulometů Parabellum ráže 7,92 mm umístěných po jednom ve střelištích nad oběma polovinami horního křídla a po dvou ve střelištích na trupu za křídly a pod trupem.

Umístění vystupujícího prostoru pilotů bylo u R.45 až za odtokovými hranami křídel.

Využití

R.43 byl přidělen oddílu Riesenflugzeug-Abteilung (oddíl obřích letadel) Rfa 501. V noci z 10. na 11. srpna 1918 byl při náletu na francouzské město Doullens sestřelen. Sestřel byl připsán kapitánu A. B. Yuilleovi ze 151. squadrony RAF. Jednalo se o speciální noční stíhací jednotku vyzbrojenou Sopwithy F.1 Camel. K letounu se přiblížil od spodku zezadu a krátkými dávkami z malé vzdálenosti bombardér zapálil.

R.44 byl přidělen také na západní frontu, ovšem o jeho osudu se nedochovaly žádné záznamy. V únoru 1919 britské okupační síly nalezly jeho kostru na letišti v Kolíně nad Rýnem.

R.45 byl 10. srpna 1918 přidělen oddílu Rfa 500 na letiště v Morville. 15. září byl však poškozen při nočním nouzovém přistání na neosvětlené letiště, když se vracel z náletu na le Havre. Do konce války již nebyl opraven.

Vývoj

Dalšími úpravami vznikla odlehčená verze Staaken R.XIVa. Trup a motorové gondoly byly zeštíhleny, výšková kormidla měla rohová vyvážení. Byla odstraněna kulometná stanoviště pod křídly a všechny motory byly vybaveny reduktory. Inspektorát německého letectva objednal čtyři kusy pod čísli R.69 až R72. Do konce války byl částečně upraven pouze R.69 a dodán 19. října 1918. Bojového nasazení se však již nedočkal.

Hlavní technické údaje

Údaje dle^[1]

Rozpětí: 42,20 m
Délka: 22,20 m
Výška: 6,30 m
Nosná plocha: 334 m²
Hmotnost prázdného letounu: 10350 (10000) kg
Vzletová hmotnost: 14450 (14250) kg
Maximální rychlost: 130 (135) km/h
Cestovní rychlost: 100 (95) km/h
Výstup do 3000 m: 70 (45) min
Dostup: 3700 (4500) m
Dolet s 1000 kg pum: 1300 (1300) km

Údaje v závorkách platí pro verzi R.XIVa

Odkazy

Reference

↑ Hornát, Jiří. Zeppelin-Staaken R.XIV. Letectví a kosmonautika. 1989, roč. LXV., čís. 16, s. 35.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zeppelin-Staaken R.XIV na Wikimedia Commons
Zeppelin-Staaken R.XIV na Valka.cz

[1] Hornát, Jiří. Zeppelin-Staaken R.XIV. Letectví a kosmonautika. 1989, roč. LXV., čís. 16, s. 35.

[1]

Německé vojenské letouny první světové války

Stíhací letouny	Albatros D.I • Albatros D.II • Albatros D.III • Albatros D.V • Albatros W.IV • Dornier D.I • Fokker D.II • Fokker D.III • Fokker D.VI • Fokker D.VII • Fokker D.VIII • Fokker Dr.I • Fokker Eindecker (Fokker E.I • Fokker E.III • Fokker E.IV) • Halberstadt D.II • Hannover CL.III • Hansa-Brandenburg KDW • Hansa-Brandenburg W.12 • Junkers D.I • Pfalz D.III • Pfalz D.XII • Pfalz E.I • Siemens D.VI • Ursinus U-1 (Gotha WD.10) • LFG Roland D.VI

Bombardovací letouny	AEG G.I (K.I) • AEG G.II • AEG G.III • AEG G.IV • AEG G.V • DFW R.I • Friedrichshafen G.III • Gotha G.I • Gotha G.II • Gotha G.III • Gotha G.IV • Gotha G.V • Linke-Hofmann R.I • Linke-Hofmann R.II • Siemens-Schuckert R.I • Zeppelin-Staaken VGO I • Zeppelin-Staaken VGO II • Zeppelin-Staaken R.IV • Zeppelin-Staaken R.VI • Zeppelin-Staaken R.XIV

Námořní bombardovací letouny	Dornier Rs.III • Dornier Rs.IV • Gotha WD.14 • Gotha WD.27 • Zeppelin-Staaken 831 L

Průzkumné letouny	AEG C.IV • Albatros B.I • Albatros B.II • Albatros B.III • Albatros C.I • Albatros C.III • Albatros C.V • Albatros C.VII • Aviatik B.I • Aviatik B.II • Aviatik C.I • DFW B.I • DFW C.V • Fokker B.I • Gotha LE.3 (A.I) • Halberstadt C.V • LFG Roland C.II Walfish • LVG B.I/B.II • LVG C.V • Rumpler C.I • Rumpler C.IV • Rumpler C.VII • Rumpler Taube

Námořní průzkumné letouny	Friedrichshafen FF.33e • Friedrichshafen FF.49c • Hansa-Brandenburg W.20 • Hansa-Brandenburg W.29 • LFG Roland V.19 BU • Oertz W.6 Flugschoner

Bitevní letouny	Halberstadt CL.II • Hannover CL.II • Junkers J.I • Junkers CL.I

Prototypy a experimentální letouny	Albatros D.IV • Albatros D.XI • Fokker V.8 • Fokker V.38 • Gotha G.VI • Pfalz D.XIV

Značení německých vojenských letadel první světové války