Třída Maja
| Třída Maja | |
|---|---|
_left_front_view_at_Port_of_Kobe_November_23,_2020_02.jpg) Maja (DDG-179) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Japonské námořní síly sebeobrany |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2024) |
| Předchůdce | třída Atago |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 8200 ts/8332 t (standardní), 10 250 ts/10 414 t (bojový) |
| Délka | 169,9 m maximální |
| Šířka | 22,2 m |
| Ponor | 6,4 m |
| Pohon | COGLAG |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Posádka | 300 |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón 2× 20mm kanón Phalanx CIWS 8× typ 90 či typ 17 (2×4) 96× vertikální silo Mk.41 protilodní střely 6× 324mm torpédomet (3×2) |
| Letadla | 1-2× SH-60K se systémy LAMPS III, RAWS |
| Radar | AN/SPY-1D(V) AN/SPQ-9B |
| Sonar | AN/SQS-53C, MFTA |
Třída Maja (jinak též 27DDG) je vyvíjená třída torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany vybavených americkým zbraňovým systémem Aegis. Jde o vylepšenou verzi torpédoborců třídy Atago, které jsou sami derivátem americké třídy Arleigh Burke. Mezi jejich hlavním úkoly patří zajištění protivzdušné obrany floty a protiraketové obrany Japonska. Jako první japonské torpédoborce jsou plavidla třídy Maja od počátku konstruována pro zapojení do protiraketové obrany (Ballistic missile defense, BMD) a integrována do provázané bojové informační sítě (Cooperative Engagement Capability, CEC).[1] Celkem byly objednány dva torpédoborce této třídy. Do služby byly přijaty v letech 2020–2021.
Japonsko tak bude provozovat celkem osm torpédoborců se systémem Aegis, přičemž čtyři budou vyzbrojené výkonnými protiraketovými střelami SM-3 Block IIA. Ty ještě doplní dva pozemní systémy Aegis Ashore.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]_2023-01-23.jpg)
V roce 2015 japonská vláda přidělila prostředky na stavbu druhé série torpédoborců třídy Atago. Objednané dvě jednotky mají být do služby přijaty v letech 2020–2021. Oproti první dvojici mají mít výtlak zvětšený o 500 t na 8200 t, přičemž pohon je koncepce COGLAG.[3] Cena jednoho plavidla je 1,5 miliardy dolarů.[2] Plavidla staví loděnice Japan Marine United Corporation v Jokohamě Stavba prototypové jednotky Maja byla zahájena 17. dubna 2017. Torpédoborec byl na vodu spuštěn 30. července 2018.[4]
Jednotky třídy Maja:
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Maja (DDG-179) | 17. dubna 2017 | 30. července 2018 | 19. března 2020 | aktivní |
| Haguro (DDG-180) | 23. ledna 2018 | 17. července 2019 | 19. března 2021 | aktivní |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]_right_front_view_at_Port_of_Kobe_November_23,_2020_04.jpg)
Torpédoborec je vybaven zbraňovým systémem Aegis úrovně Baseline 9 (japonské označení je Aegis Baseline J7), s architekturou IAMD a protiraketovým subsystémem BMD 5.1 (Balistic Missile Defense).[4] Jeho možnosti dále rozšiřuje integrace plavidla do bojové sítě CEC (Cooperative Engagement Capability), která propojuje plavidla a letadla vybavená CEC (např. letouny včasné výstrahy E-2D Advanced Hawkeye, dále některá americká a australská plavidla).[5] Všechny prvky systéme CEC pak tvoří jeden provázaný bojový systém. Mohou vzájemně sdílet data svých senzorů a například střílet na cíle nacházející se daleko za hranicí dosahu vlastních senzorů.[2] Dále je vybaven radarem AN/SPY-1D(V) kategorie AESA a radarovým komplexem Northrop Grumman AN/SPQ-9B.[6] Dále nese trupový sonar AN/SQS-53C, sonar s měnitelnou hloubkou ponoru Multi-Function Towed Array (MFTA), systém elektronického boje NOLQ-2C ESM a vrhače klamných cílů Mk.137.[1]
Torpédoborec je vyzbrojen 127mm kanónem Mk.45 Mod.4 ve věži na přídi. Nesen celkem 96 vertikálních odpalovacích sil Mk.41, která jsou rozdělena do dvou bateriích po 64 a 32 buňkách (větší je před nástavbou). Do výzbroje patří protiletadlové řízené střely SM-3 Block IIA, SM-2MR Block IIIB, SM-6 a protiponorkové střely typu 07. Údernou výzbroj představují potilodní střely typu 90 či typu 17.[5] Bojovou obranu zajišťují dva systémy bodové obrany Phalanx CIWS.[4] Neseny jsou také dva trojité 324mm torpédomety HOS-302, ze kterých jsou vypouštěna torpéda Mk.46 a typu 73. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden vrtulník. Pohonný systém koncepce COGLAG kombinuje čtyři plynové turbíny General Electric LM2500 a elektromotory. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosáhne 30 uzlů.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Japan Commissions New Maya-class AEGIS Destroyer JS Haguro はぐろ DDG-180 [online]. Navalnews.com, rev. 2021-03-179 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Nový japonský torpédoborec třídy Maya [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2018-08-01 [cit. 2018-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Japan Defense Ministry Unveiled Details of "27DD" Class Railgun & Laser armed AEGIS Destroyer [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-07-22 [cit. 2018-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- ↑ a b c d Japan launches lead Maya-class ballistic missile defense destroyer [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-07-31 [cit. 2018-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Japan Launches Future Aegis Destroyer JS Maya [online]. Navyrecognition.com, rev. 2018-08-01 [cit. 2018-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Japan Defense Ministry Unveiled Details of "27DD" Class Railgun & Laser armed AEGIS Destroyer [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-07-22 [cit. 2018-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-06. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Maja na Wikimedia Commons
