Přeskočit na obsah

Třída Arleigh Burke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Arleigh Burke
USS Arleigh Burke (DDG-51) v roce 2013
USS Arleigh Burke (DDG-51) v roce 2013
Obecné informace
UživatelVlajka US Navy
Typtorpédoborec
Lodě99 plánováno
74 aktivních
Zahájení stavby1988–
Spuštění na vodu1989–
Uvedení do služby1991–
Osudaktivní (2024)
Předchůdcetřída Kidd
Nástupcetřída Zumwalt
Technické údaje USS Arleigh Burke
Výtlak8 315 t (Flight I)
8 400 t (Flight II)
9 500 t (Flight IIA)
9 700 t (Flight III)
Délka153,9 m (Flight I a II)
155,1 m (Flight IIA)
Šířka20,4 m
Ponor6,3 m
Pohon4× LM2500
2× lodní šroub
Rychlost30 uzlů
Dosah4 400 nám. mil při 20 uzlech
Posádka303 důstojníků a námořníků (Flight I)
323 důstojníků a námořníků (Flight IIA)
VýzbrojHlavňová:
1× 127mm Mk 45
2× 25mm M242 Bushmaster
1-2× 20mm Phalanx
12,7mm kulomety
Raketová:
2× Mk 141 (4hl.) (Flight I a II)
RGM-84 Harpoon

90× Mk 41 (Flight I a II)
96× Mk 41 (Flight IIA a III)

BGM-109 Tomahawk
RIM-66M
RIM-161
RUM-139
RIM-174A

Protiponorková:
2× Mk 32 (3hl.)

Mk 46
Mk 50
Mk 54
Letadla2× vrtulník
RadarAN/SPY-1

Třída Arleigh Burke je třída raketových torpédoborců (guided missile destroyer) Námořnictva Spojených států amerických, vybavených zbraňovým systémem Aegis, určeným k obraně proti balistickým raketám středního dosahu (jeho základem je radar AN/SPY-1). Hlavní úlohou těchto lodí je doprovod a ochrana svazů těžkých letadlových lodí. Torpédoborce jsou vybaveny pro protilodní, protiponorkový i protiletadlový boj. Třída je pojmenována podle amerického admirála z období druhé světové války Arleigh Burkeho (velel například v bitvě u mysu svatého Jiří).

Třída Arleigh Burke je početně velmi rozsáhlá. Ke konci roku 2009 bylo ve službě 56 z 63 tehdy objednaných torpédoborců. Později bylo rozhodnuto o stavbě dalších torpédoborců, takže se celkový počet objednaných lodí zvýšil na 75 a později až na 89 jednotek. Ke konci roku 2024 bylo ve službě 74 jednotek a další byly rozestavěné. Po vyřazení torpédoborce třídy Spruance USS Cushing roku 2005 se třída Arleigh Burke na jedenáct let stala jedinou třídou amerických torpédoborců v aktivní službě. Až roku 2016 ji doplnil prototyp tříčlenné třídy Zumwalt.

Z konstrukce třídy Arleigh Burke jsou rovněž odvozeny japonské torpédoborce třídy Kongó, Atago a Maja a jihokorejské torpédoborce třídy Tchedžo Veliký.

Stavba

[editovat | editovat zdroj]

Stavba lodí byla rozdělena mezi dvě americké loděnice. Celkem 40 jednotek staví koncern Huntington Ingalls Industries (HHI) v loděnici Ingalls Shipbuilding v Pascagoule ve státě Mississippi. Předtím loděnice patřila pod koncerny Litton Industries a Northrop Grumman Ship Systems Ingalls Operations. Stavbu dalších 44 jednotek zajišťuje loděnice Bath Iron Works (součást divize General Dynamics Marine Systems koncernu General Dynamics) v Bathu ve státě Maine.[1] Postupnou modifikací konstrukce vzniklo několik variant – 21 kusů je označováno Flight I, následujících sedm kusů Flight II a dalších 47 kusů Flight IIA, zbylých 24 jednotek je ve verzi Flight III.

Jednotky třídy Arleigh Burke:

Jméno Verze Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
USS Arleigh Burke (DDG-51) Flight I 6. prosince 1988 16. září 1989 4. července 1991 aktivní
USS Barry (DDG-52) Flight I 26. února 1990 8. června 1991 12. prosince 1992 aktivní
USS John Paul Jones (DDG-53) Flight I 8. srpna 1990 26. října 1991 18. prosince 1993 aktivní
USS Curtis Wilbur (DDG-54) Flight I 12. března 1991 16. května 1992 19. března 1994 aktivní
USS Stout (DDG-55) Flight I 8. srpna 1991 16. října 1992 13. srpna 1994 aktivní
USS John S. McCain (DDG-56) Flight I 3. září 1991 26. září 1992 2. července 1994 aktivní
USS Mitscher (DDG-57) Flight I 12. února 1992 7. května 1993 10. prosince 1994 aktivní
USS Laboon (DDG-58) Flight I 23. března 1992 20. února 1993 18. března 1995 aktivní
USS Russell (DDG-59) Flight I 24. července 1992 20. října 1993 20. května 1995 aktivní
USS Paul Hamilton (DDG-60) Flight I 24. srpna 1992 24. července 1993 27. května 1995 aktivní
USS Ramage (DDG-61) Flight I 4. ledna 1993 11. února 1994 22. července 1995 aktivní
USS Fitzgerald (DDG-62) Flight I 9. února 1993 29. ledna 1994 14. října 1995 aktivní
USS Stethem (DDG-63) Flight I 11. května 1993 17. července 1994 21. října 1995 aktivní
USS Carney (DDG-64) Flight I 8. srpna 1993 23. července 1994 13. dubna 1996 aktivní
USS Benfold (DDG-65) Flight I 27. září 1993 9. listopadu 1994 30. března 1996 aktivní
USS Gonzales (DDG-66) Flight I 3. února 1994 18. února 1995 12. října 1996 aktivní
USS Cole (DDG-67) Flight I 28. února 1994 10. února 1995 8. června 1996 aktivní
USS The Sullivans (DDG-68) Flight I 27. července 1994 12. srpna 1995 19. dubna 1997 aktivní
USS Milius (DDG-69) Flight I 8. srpna 1994 1. srpna 1995 23. listopadu 1996 aktivní
USS Hopper (DDG-70) Flight I 23. února 1995 6. ledna 1996 6. září 1997 aktivní
USS Ross (DDG-71) Flight I 10. dubna 1995 22. března 1996 28. června 1997 aktivní
USS Mahan (DDG-72) Flight II 17. srpna 1995 29. června 1996 14. února 1998 aktivní
USS Decatur (DDG-73) Flight II 11. ledna 1996 10. listopadu 1996 29. srpna 1998 aktivní
USS McFaul (DDG-74) Flight II 26. ledna 1996 18. ledna 1997 25. dubna 1998 aktivní
USS Donald Cook (DDG-75) Flight II 9. července 1996 3. května 1997 4. prosince 1998 aktivní
USS Higgins (DDG-76) Flight II 14. listopadu 1996 4. října 1997 24. dubna 1999 aktivní
USS O‘Kane (DDG-77) Flight II 8. května 1997 28. března 1998 23. října 1999 aktivní
USS Porter (DDG-78) Flight II 2. prosince 1996 12. listopadu 1997 20. března 1999 aktivní
USS Oscar Austin (DDG-79) Flight IIA 9. října 1997 7. listopadu 1998 19. srpna 2000 aktivní
USS Roosevelt (DDG-80) Flight IIA 15. prosince 1997 10. ledna 1999 14. října 2000 aktivní
USS Winston S. Churchill (DDG-81) Flight IIA 7. května 1998 17. dubna 1999 10. března 2001 aktivní
USS Lassen (DDG-82) Flight IIA 24. srpna 1998 16. října 1999 21. dubna 2001 aktivní
USS Howard (DDG-83) Flight IIA 9. prosince 1998 20. listopadu 1999 20. října 2001 aktivní
USS Bulkeley (DDG-84) Flight IIA 10. května 1999 21. června 2000 8. prosince 2001 aktivní
USS McCampbell (DDG-85) Flight IIA 15. července 1999 2. července 2000 17. srpna 2002 aktivní
USS Shoup (DDG-86) Flight IIA 13. prosince 1999 22. listopadu 2000 22. června 2002 aktivní
USS Mason (DDG-87) Flight IIA 19. ledna 2000 23. června 2001 12. dubna 2003 aktivní
USS Preble (DDG-88) Flight IIA 22. června 2000 1. června 2001 9. listopadu 2002 aktivní
USS Mustin (DDG-89) Flight IIA 15. ledna 2001 12. prosince 2001 26. července 2003 aktivní
USS Chafee (DDG-90) Flight IIA 12. dubna 2001 2. listopadu 2002 18. října 2003 aktivní
USS Pickney (DDG-91) Flight IIA 16. července 2001 26. června 2002 29. května 2004 aktivní
USS Momsen (DDG-92) Flight IIA 16. listopadu 2001 19. července 2003 28. srpna 2004 aktivní
USS Chung-Hoon (DDG-93) Flight IIA 14. ledna 2002 15. prosince 2002 18. září 2004 aktivní
USS Nitze (DDG-94) Flight IIA 20. září 2002 3. dubna 2004 5. března 2005 aktivní
USS James E. Williams (DDG-95) Flight IIA 15. července 2002 25. června 2003 11. prosince 2004 aktivní
USS Bainbridge (DDG-96) Flight IIA 7. května 2003 13. listopadu 2004 12. listopadu 2005 aktivní
USS Halsey (DDG-97) Flight IIA 13. ledna 2002 9. ledna 2004 30. července 2005 aktivní
USS Forrest Sherman (DDG-98) Flight IIA 7. srpna 2003 2. října 2004 28. ledna 2006 aktivní
USS Farragut (DDG-99) Flight IIA 9. ledna 2004 23. července 2005 10. června 2006 aktivní
USS Kidd (DDG-100) Flight IIA 29. dubna 2004 22. ledna 2005 9. června 2007 aktivní
USS Gridley (DDG-101) Flight IIA 30. července 2004 28. prosince 2005 10. února 2007 aktivní
USS Sampson (DDG-102) Flight IIA 20. března 2005 16. října 2006 3. listopadu 2007 aktivní
USS Truxtun (DDG-103) Flight IIA 11. dubna 2005 2. června 2007 25. dubna 2009 aktivní
USS Sterett (DDG-104) Flight IIA 17. listopadu 2005 19. května 2007 9. srpna 2008 aktivní
USS Dewey (DDG-105) Flight IIA 4. října 2006 26. ledna 2008 6. března 2010 aktivní
USS Stockdale (DDG-106) Flight IIA 10. srpna 2006 10. května 2008 18. dubna 2009 aktivní
USS Gravely (DDG-107) Flight IIA 26. listopadu 2007 30. března 2009 20. listopadu 2010 aktivní
USS Wayne E. Meyer (DDG-108) Flight IIA 17. května 2007 18. října 2008 10. října 2010 aktivní
USS Jason Dunham (DDG-109) Flight IIA 11. dubna 2008 1. srpna 2009 13. listopadu 2010 aktivní
USS William P. Lawrence (DDG-110) Flight IIA 16. září 2008 15. prosince 2009 4. června 2011 aktivní
USS Spruance (DDG-111) Flight IIA 14. května 2009 6. června 2010 1. října 2011 aktivní
USS Michael Murphy (DDG-112) Flight IIA 18. června 2010 7. května 2011 6. října 2012 aktivní
USS John Finn (DDG-113) Flight IIA Restart 5. listopadu 2013 28. března 2015 15. července 2017 aktivní
USS Ralph Johnson (DDG-114) Flight IIA Restart 12. září 2014 12. prosince 2015 24. března 2018 aktivní
USS Rafael Peralta (DDG-115) Flight IIA Restart 30. října 2014 1. listopadu 2015 29. července 2017 aktivní
USS Thomas Hudner (DDG-116) Flight IIA Technology Insertion (TI) 16. listopadu 2015 23. dubna 2017 1. prosince 2018 aktivní
USS Paul Ignatius (DDG-117) Flight IIA TI 20. října 2015 12. listopadu 2016 27. července 2019 aktivní
USS Daniel Inouye (DDG-118) Flight IIA TI 14. května 2018 27. října 2019 8. prosince 2021 aktivní
USS Delbert D. Black (DDG-119) Flight IIA TI 1. června 2016 8. září 2017 26. září 2020 aktivní
USS Carl M. Levin (DDG-120) Flight IIA TI 1. února 2019 16. května 2021 24. června 2023 aktivní
USS Frank E. Petersen Jr. (DDG-121) Flight IIA TI 21. února 2017 13. července 2018 14. května 2022 aktivní
USS John Basilone (DDG-122) Flight IIA TI 10. ledna 2020 12. června 2022 9. listopadu 2024 aktivní
USS Lenah Sutcliffe Higbee (DDG-123) Flight IIA TI 24. listopadu 2017 27. ledna 2020 13. května 2023 aktivní
USS Harvey C. Barnum Jr. (DDG-124) Flight IIA TI 6. dubna 2021 3. října 2023 ve stavbě
USS Jack H. Lucas (DDG-125) Flight III 8. listopadu 2019 4. června 2021 7. října 2023 aktivní
USS Louis H. Wilson Jr. (DDG-126) Flight III 16. května 2023 ve stavbě
USS Patrick Gallagher (DDG-127) Flight IIA TI 30. března 2022 ve stavbě
USS Ted Stevens (DDG-128) Flight III 9. března 2022 15. srpna 2023 ve stavbě
USS Jeremiah Denton (DDG-129) Flight III 16. srpna 2022 ve stavbě
USS William Charette (DDG-130) Flight III 29. srpna 2024 ve stavbě
USS George M. Neal (DDG-131) Flight III 15. prosince 2023 ve stavbě
USS Quentin Walsh (DDG-132) Flight III ve stavbě
USS Sam Nunn (DDG-133) Flight III 22. listopadu 2024 ve stavbě
USS John E. Kilmer (DDG-134) Flight III ve stavbě
USS Thad Cochran (DDG-135) Flight III ve stavbě
USS Richard G. Lugar (DDG-136) Flight III schválen
USS John F. Lehman (DDG-137) Flight III schválen
USS J. William Middendorf (DDG-138) Flight III schválen
USS Telesforo Trinidad (DDG-139) Flight III schválen
USS Thomas G. Kelley (DDG-140) Flight III plánována
USS Ernest E. Evans (DDG-141) Flight III objednána
USS Charles J. French (DDG-142) Flight III objednána
USS Richard J. Danzig (DDG-143) Flight III objednána
USS Michael G. Mullen (DDG-144) Flight III objednána
(DDG-145) Flight III objednána
(DDG-146) Flight III objednána
(DDG-147) Flight III objednána
(DDG-148) Flight III objednána
(DDG-149) Flight III objednána

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Příďová dělová věž a vertikální odpalovací silo torpédoborce USS Forest Sherman

Konstrukce lodí je (s výjimkou komínů) celá z různých druhů oceli a jsou v ní použity prvky technologie stealth. Důležité části lodí jsou chráněny kevlarovým pancířem. První postavené jednotky nenesly žádný hangár pro vrtulníky. To se ovšem neosvědčilo a vylepšené novější lodi mají hangár pro dva vrtulníky H-60 Seahawk.

Výzbroj jednotlivých lodí se liší. Ve dvou vertikálních odpalovacích zařízeních Mk 41 nesou padesát šest střel s plochou dráhou letu Tomahawk TLAM, protiletadlové řízené střely Standard verzí SM-2MR (nejnověji též SM-3 schopné likvidovat balistické střely), střely RIM-162 ESSM (evolved Sea Sparrow missile) chránící lodi proti protilodním střelám a střely protiponorkového systému RUM-139. Protilodní výzbroj tvoří osm řízených střel RGM-84 Harpoon (kromě nejnovější verze Flight IIA). Obranné systémy doplňují dva 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx. Torpédoborce nesou též jeden 127mm kanón Mk 45, několik 12,7mm kulometů a dva tříhlavňové torpédomety Mk 32 pro 324mm protiponorková torpéda.[1]

Lodě pohání čtyři plynové turbíny General Electric LM2500, každý o výkonu 27 000 hp. Vždy jeden pár turbín je umístěn ve společné strojovně a pohání jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost je 30 uzlů. Dosah je 4 400 námořních mil při 20 uzlů. Všechna plavidla jsou chráněna proti biologickým a chemickým zbraním i radiaci. Vlečný sonar AN/SQR-19 byl u verze flight IIA odstraněn.

Flight III

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním vylepšením je instalace nového radaru Raytheon AN/SPY-6(V), který slouží pro boj proti vzdušným cílům i balistickým střelám.[2]

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]

Část lodí této třídy bude v rámci programu s označením Surface Electronic Warfare Improvement Program (SEWIP) vybavena modernizovaným systémem elektronického boje SEWIP Block III.[3] Jako první jím byl vybaven torpédoborec Pinckney. Úprava výrazně změnila vzhled lodi, neboť prvky systému byly umístěny do uzavřených výstupků na bocích hlavní nástavby, která se tak vizuálně značně rozšířila. V roce 2023 americké námořnictvo plánovalo, že systémem vybaví dvacet torpédoborců třídy Arleigh Burke verze Flight IIA.[4]

Operační nasazení

[editovat | editovat zdroj]
Poškozený USS Cole je přepravován do USA k opravě

Lodě třídy Arleigh Burke již byly nasazeny například ve válce v bývalé Jugoslávii, válce v Afghánistánu (2001), válce v Iráku (2003) či kampani proti somálským pirátům. Celkem 17 amerických námořníků zahynulo a dalších 39 bylo zraněno při útoku výbušninami naloženého sebevražedného člunu na torpédoborec USS Cole (DDG-67) v jemenském přístavu Aden dne 12. října 2000.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Arleigh Burke Class (Aegis), Guided Missile Destroyers, USA [online]. Naval-technology.com. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ US Navy DDG 51 Flight III program reaches new milestones [online]. Navalnews.com, 2020-11-24 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ This Is What The Navy’s New Shipboard Electronic Warfare System Can Actually Do [online]. The Drive, 2021-08-04 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Destroyer Looks Radically Different After Electronic Warfare Upgrade [online]. The Drive, 2023-11-08 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Attack on the USS Cole [online]. al-bab.com [cit. 2009-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-15. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MILLER, David; MILLER, Chris. Moderní námořní boj. [s.l.]: Naše vojsko, 2009. 208 s. ISBN 978-80-206-1037-9. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke
Flight I:
Arleigh Burke • Barry • John Paul Jones • Curtis Wilbur • Stout • John S. McCain • Mitscher • Laboon • Russell • Paul Hamilton • Ramage • Fitzgerald • Stethem • Carney • Benfold • Gonzalez • Cole • The Sullivans • Milius • Hopper • Ross
Flight II:
Mahan • Decatur • McFaul • Donald Cook • Higgins • O'Kane • Porter
Flight IIA
(127mm/54 kanón):
Flight IIA
(127mm/62 kanón):
Flight III:
Předchůdce: třída Kidd • Nástupce: třída Zumwalt
Seznam amerických torpédoborců
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třída_Arleigh_Burke&oldid=24429875“