Siméon Denis Poisson

Siméon Denis Poisson
Siméon Denis Poisson
Narození	21. června 1781; Pithiviers
Úmrtí	25. dubna 1840 (ve věku 58 let); Sceaux
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (48°51′38″ s. š., 2°23′40″ v. d.); Grave of Siméon Denis Poisson
Alma mater	Polytechnická škola (1798–1800)
Povolání	matematik, astronom, fyzik, vysokoškolský učitel, politik a statistik
Zaměstnavatelé	Polytechnická škola (1800–1840); Bureau des Longitudes (1808–1840); Přírodovědecká fakulta v Paříži (1809–1840); École spéciale militaire (1815–1840)
Ocenění	Lalandeova cena (1810); člen Královské společnosti (1818); společník Americké akademie umění a věd (1822); Copleyho medaile (1832); 72 jmen na Eiffelově věži
Děti	Anne-Denise-Joséphine-Marie Poisson; Marie-Alexandrine Poisson; Simeon Jean Charles Poisson
Funkce	prezident Akademie věd (1826); prezident Akademie věd (1840)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siméon Denis Poisson [siméon d'ni puasoⁿ] (21. června 1781, Pithiviers – 25. dubna 1840, Sceaux) byl francouzský teoretický fyzik, matematik, geometr a astronom.

Život a kariéra

V roce 1798 nastoupil na École polytechnique v Paříži. Díky svému nadání začal brzy spolupracovat s význačnými vědci té doby, jako byli například Joseph-Louis Lagrange nebo Pierre-Simon Laplace. Byl přesvědčený republikán, ale během Velké francouzské revoluce se o politiku nezajímal. V roce 1806 se stal profesorem a nastoupil na místo Josepha Fouriera, kterého Napoleon poslal do Grenoblu. Roku 1808 se stal astronomem v Bureau des longitudes, o rok později profesorem teoretické mechaniky na nově založené Fakultě věd pařížské Sorbonny a roku 1812 členem Institut de France. V roce 1817 se oženil s Nancy de Bardi a měl s ní čtyři děti.^[1] Je pohřben na hřbitově Père-Lachaise v Paříži.

Dílo

Poissonovo dílo je mimořádně rozsáhlé a zasahuje do mnoha oborů. Vedle svého největšího spisu, dvoudílného „Pojednání o mechanice“ (Traité de mécanique, 1811), publikoval přes 300 vědeckých spisů. Zabýval se Fourierovými řadami, teorií integrálů, variačním počtem, teorií pravděpodobnosti, nebeskou mechanikou, teorií tepla a kapilarity a zejména teorií pole. Jako zastánce korpuskulární teorie světla se dlouho bránil vlnové teorii. Největší význam mají dnes jeho zakladatelské práce z teorie elektřiny a magnetismu, z matematické statistiky a z teorie pohybu planet.

Ocenění

Roku 1818 byl zvolen členem Royal society a 1823 členem švédské akademie věd. V roce 1821 mu byl udělen titul baron, který však nikdy nepoužíval. Roku 1832 dostal Copleyho medaili společně s M. Faradayem. Je mezi 72 slavnými Francouzi, jejichž jména jsou na Eiffelově věži. Je po něm pojmenován kráter Poisson na přivrácené straně Měsíce.

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, heslo Poisson.

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Poisson. Sv. 20, str. 16.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Siméon Denis Poisson na Wikimedia Commons
(anglicky) Životopis na Mac Tutor
(anglicky) Poisson na Mathematics genealogy

[1] Ottův slovník naučný, heslo Poisson.

[1]

72 jmen na Eiffelově věži

Severovýchodní strana	PETIET DAGUERRE WURTZ LE VERRIER PERDONNET DELAMBRE MALUS BREGUET POLONCEAU DUMAS CLAPEYRON BORDA FOURIER BICHAT SAUVAGE PELOUZE CARNOT LAME

Jihovýchodní strana	CAUCHY BELGRAND REGNAULT FRESNEL DE PRONY VICAT EBELMEN COULOMB POINSOT FOUCAULT DELAUNEY MORIN HAUY COMBES THENARD ARAGO POISSON MONGE

Jihozápadní strana	JAMIN GAY-LUSSAC FIZEAU SCHNEIDER LE CHATELIER BERTHIER BARRAL DE DION GOUIN JOUSSELIN BROCA BECQUEREL CORIOLIS CAIL TRIGER GIFFARD PERRIER STURM

Severozápadní strana	SEGUIN LALANDE TRESCA PONCELET BRESSE LAGRANGE BELANGER CUVIER LAPLACE DULONG CHASLES LAVOISIER AMPERE CHEVREUL FLACHAT NAVIER LEGENDRE CHAPTAL