Jean-Victor Poncelet
| Jean-Victor Poncelet | |
|---|---|
 Jean-Victor Poncelet (1849) | |
| Narození | 1. července 1788 Mety |
| Úmrtí | 22. prosince 1867 (ve věku 79 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse (48°50′17″ s. š., 2°19′41″ v. d.) |
| Alma mater | Fabertovo lyceum (do 1807) Polytechnická škola (1807–1810) Škola dělostřelecké a ženijní přípravy (1810–1812) |
| Povolání | matematik, politik, fyzik, profesor, inženýr a ženista |
| Zaměstnavatelé | Engineering Arm (od 1812) Škola dělostřelecké a ženijní přípravy (1815–1834) Pařížská univerzita (1835–1848) Polytechnická škola (1848–1850) |
| Ocenění | Montyonova cena za vědu (1825) zahraniční člen Královské společnosti (1842) komandér Řádu čestné legie (1850) velkodůstojník Řádu čestné legie (1853) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1863) … více na Wikidatech |
| Funkce | prezident Akademie věd (1840) prezident Akademie věd (1842) Member of the 1848 Constituent Assembly (1848–1849) ředitel (Polytechnická škola; 1848–1850) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean-Victor Poncelet (1. červenec 1788, Mety – 22. prosinec 1867, Paříž) byl francouzský matematik, mechanik a geometr. Položil základy moderní projektivní geometrie, teorie dynamiky strojů a aplikované mechaniky.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Na École polytechnique byl žákem Gasparda Mongeho. Po studiu nastoupil jako inženýr poručík na École d´application v Métách. V roce 1812 se zúčastnil Napoleonova tažení do Ruska. Během ústupových bojů o přechod přes Berezinu byl zajat a odveden do 1500 km vzdáleného Saratova. V zajetí v Saratově, společně se svými zajatými kolegy z École polytechnique, začal formulovat své geometrické myšlenky. Roku 1814 se ze zajetí vrátil a deset let působil jako vojenský inženýr v Metách. Věnoval se též mechanice, upravil turbíny a vodní mlýny tak, že zdvojnásobil jejich výkon.
V letech 1820-1821 spolu s Brianchonem formulovali tzv. Feuerbachův teorém (viz Kružnice devíti bodů).[2] Roku 1822 vydal práci Traité des propriétés projectives des figures (Pojednání o projektivních vlastnostech geometrických obrazců), kde rozvinul myšlenky, jež se v hrubých obrysech zrodily už v Saratově. Navázal na Mongeho, který se zabýval rovnoběžným promítáním. Poncelet pracoval na středovém promítání a aplikoval svůj pohled na celé soubory rovinných útvarů. Definoval zde základní koncepty projektivní geometrie: perspektiva, involuce a cirkulární body v nekonečnu.
Roku 1825 byl jmenován profesorem mechaniky na École d'application. Roku 1837 se stal profesorem mechaniky na Sorbonně a ředitelem či náčelníkem École polytechnique v hodnosti generála. Od roku 1842 byl prezidentem Francouzské Akademie věd,[3] členem Královské společnosti a 1853 byl jmenován velkým důstojníkem Řádu čestné legie. Roku 1850 odešel do výslužby. V letech 1862 a 1864 publikoval Applications d'analyse et de géométrie, dvoudílný úvod do projektivní geometrie a roku 1865 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd.
Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=74974&title=Poncelet
- ↑ http://www.converter.cz/fyzici/poncelet.htm
- ↑ Archivovaná kopie. techmania.cz [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-06.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Victor Poncelet na Wikimedia Commons - Heslo v Britannice
