Quimper

Quimper
	Katedrála a řeka Odet
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°59′48″ s. š., 4°5′47″ z. d.
Nadmořská výška	−5–151 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Francie
Region	Bretaň
Departement	Finistère
Arrondissement	Quimper
Kanton	Quimper-1; Quimper-2; Quimper-3
	Quimper
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	84,45 km²
Počet obyvatel	63 473 (2020)
Hustota zalidnění	751,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.quimper.bzh
E-mail	contact@quimper.bzh
PSČ	29000
INSEE	29232
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Quimper [keⁿper] je francouzské město v regionu Bretaň, hlavní město (prefektura) departementu Finistère. V roce 2010 zde žilo 63 550 obyvatel.^[1] Je centrem arrondissementu Quimper.

Geografie a etymologie názvu

Původní bretaňský název obce Kemper znamená soutok, protože leží na soutoku řek Jet, Le Steïr a Frout s řekou Odet. ^[2] Po svém prvním biskupovi, svatém Corentinovi, se město až do 18. století jmenovalo Quimper-Corentin (bretoňsky Kemper-Kaorentin). Během francouzské revoluce bylo dočasně přejmenováno na Montagne-sur-Odet a nyní se nazývá jednoduše Quimper.

Historie

Území bylo osídleno od neolitu, od 6. do 1. století př. n. l. zde stálo galské opidum, v 1. století př. n. l. dobyté Římany a nazvané Vorgium. Římané postavili město na pravidelném půdorysu s pravoúhlou sítí ulic. V 5. století se stalo centrem křesťanství, prvním misionářem a zdejším biskupem byl svatý Corentin. Po dobytí města nechal ve 14. století civilní obyvatelstvo zmasakrovat Karel z Blois. Roku 1620 přišli do Quimperu jezuité, zřídili zde kolej a lyceum s kaplí, významné centrum vzdělanosti. První manufaktura na výrobu fajánse značky Henriot byla otevřena roku 1690,^[3], byla je zdobena bohatým pestrobarevným dekorem na bílé glazuře.^[2], během 18. století přibyly další. Ruční výroba fajánse tradičních modelů a dekoru pokračuje až dosud.

Roku 1863 byla do města přivedena železniční trať. Quimper bylo tradičně posádkovým městem s kasárnami a vojenskou školou. V letech 1938-1940 zde pobývali španělští uprchlíci z občanské války. V zámku Lanniron byl zřízen zajatecký tábor, v němž Němci během druhé světové války věznili na 1500 francouzských vojáků.

Památky

katedrála svatého Corentina, dominanta města, patří mezi nejstarší v regionu Bretaň. Výstavba trojlodní gotické stavby byla zahájena roku 1239 a trvala až do 16. století. Aby se stavba vyhnula bažinaté půdě, byl její půdorys stočen. Katedrála je obklopena historickým centrem města.^[2]
Locmarie - románský kostel Narození Panny Marie;
bývalá jezuitská kolej s kaplí
zámek Lanniron
Muzeum keramiky s manufakturou fajánse.^[2]
Muzeum krásného umění - vystavuje zejména krajinomalbu ze zdejšího regionu
Historické nádraží
Budova prefektury a okresního soudu
Historický most z konce 19. století

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel ^[4]

Slavné osobnosti

Charles Maria Charuel (1742-1779)– francouzský jezuita, zdejší rodák; knihovník jezuitské koleje Klementinum v Praze, po zrušení řádu knihovník Karlo-Ferdinandovy univerzity
René Laënnec (1781-1826) – francouzský lékař, vynálezce stetoskopu
Max Jacob (1876-19̈44) – francouzský básník a malíř