Pekanbaru
Pekanbaru Kota Pekanbaru | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 0°32′ s. š., 101°27′ v. d. |
Nadmořská výška | 0–14 m n. m. |
Stát | Indonésie |
provincie | Riau |
Pekanbaru | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 632,26 km² |
Počet obyvatel | 1 093 416 (2014) |
Hustota zalidnění | 1 729,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Firdaus |
Vznik | 22. červen 1784 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+62) 761 |
PSČ | 28131 |
Označení vozidel | BM |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pekanbaru (indonésky Kota Pekanbaru) je indonéské město v provincii Riau na ostrově Sumatra. V roce 2014 zde na rozloze 632,26 km² žil více než 1 milion obyvatel. Město rozdělené do 12 distriktů (indonésky distrik) je považováno za jedno z ''nejčistších'' velkých měst v celé Indonésii.
Historie města
[editovat | editovat zdroj]Na území města se usadily domorodé kmeny a v poklidu zde žily až do roku 1784, kdy zde byl zřízen ministerský dvůr sultanátu Siak Srí Indrapura. Místní vesnice byla povýšena na město. V roce 1749 však bylo předáno pod správu Sjednocené východoindické společnosti v rámci mírové dohody mezi ní a sultanátem. Po krachu společnosti na začátku 19. století město připadlo nizozemské koruně a bylo přiřazeno k celku nazvanému Nizozemská východní Indie.
Stalo se důležitým obchodním střediskem severu Sumatry. Obchodovalo se zde především s kávou a uhlím, které se vyváželo do celého světa. I přes správu Nizozemců měla na místní obyvatelstvo silný vliv kultura bývalého sultanátu. Během 19. a 20. století bylo město obchodním přístavem a sloužilo jako významné obchodní centrum celé severní Sumatře.
V únoru 1942 bylo obsazeno japonskými vojáky a byla zde zřízena okupační správa. Japonci zde začali stavět 220 km dlouhou železnici, která měla město spojit s pobřežím Malackého průlivu. Na stavbu Japonci využili více než 100 tisíc Indonésanů, 10 tisíc zajatých britských vojáků a asi 6,5 tisíce zajatých Nizozemců. Stavba nakonec nebyla dokončena a tamější kruté poměry připomíná jen její torzo.[1] Město bylo osvobozeno v srpnu 1945 americkými vojáky.
Dnes je město významným obchodním centrem na Sumatře a místní ekonomice se celkem daří.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Ve městě bylo v roce 2014 registrováno 1 093 416 obyvatel, většinou Indonésanů. Žijí zde také lidé z místních etnik, zejména Javánci, lidé z Batak a Indonésané číského původu.
Dle náboženství je obyvatelstvo rozděleno následovně[2]:
- islám - 84,88 %
- křesťanství - 9,60 % (většinou katolíci)
- buddhismus - 3,47 %
- hinduismus - 0,03 %
- konfucianismus - 0,01 %
- ostatní - <0,01 %
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Atlanta, Georgie, Spojené státy americké
- Čchung-čching, Čína
- Danang, Vietnam
- Davao, Filipíny
- Džidda, Saúdská Arábie
- Fukušima, Japonsko
- Liou-čou, Čína
- Malakka, Malajsie
- Québec, Québec, Kanada
- San José, Kalifornie, Spojené státy americké
- Suwon, Jižní Korea
- Tegu, Jižní Korea
- Utrecht, Nizozemsko
- Zamboanga, Filipíny
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pekanbaru na anglické Wikipedii.
- ↑ HOVINGA, H. The Sumatra Railroad. [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 9789004253711, ISBN 9789004253711.
- ↑ Peringatan. sp2010.bps.go.id [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pekanbaru na Wikimedia Commons