Přeskočit na obsah

Paula Badosová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paula Badosová
Paula Badosová na Washington Open 2024
Paula Badosová na Washington Open 2024
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození15. listopadu 1997 (27 let)
Místo narozeníNew York, Spojené státy[1]
BydlištěBegur, Španělsko
Barcelona, Španělsko[2]
Výška180 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 937 954 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů358–198
Tituly4 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění2. místo (25. dubna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2022)
French Openčtvrtfinále (2021)
Wimbledon4. kolo (2021, 2022, 2024)
US Openčtvrtfinále (2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňsemifinále (2021)
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů23–23
Nejvyšší umístění124. místo (25. dubna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
French Open1. kolo (2020, 2021)
Wimbledon2. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2024)
US Open1. kolo (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240903a3. září 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paula Badosová Gibertová (nepřechýleně Badosa Gibert, * 15. listopadu 1997 New York) je španělská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři turnaje ve dvouhře včetně BNP Paribas Open 2021 z kategorie WTA 1000. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2022 na 2. místě a ve čtyřhře rovněž v témže měsíci téhož roku na 124. místě. Trénuje ji Pol Toledo Bagué. Dříve tuto roli plnili Xavier Budó či Jorge García.[2][1]

V juniorském tenise triumfovala na French Open 2015 po finálové výhře nad Ruskou Annou Kalinskou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2015 na 8. místě.[2]

Španělsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro pandemii koronaviru. Po ztrátě úvodní sady skrečovala čtvrtfinále ženské dvouhry s Markétou Vondroušovou kvůli vyčerpání.[4] Do ženské čtyřhry nastoupila se Sarou Sorribesovou Tormovou. Soutěž opustily po prohře ve druhém kole od nejvýše nasazeného páru Kateřina Siniaková a Barbora Krejčíková.[5]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2012, když na turnaji v katalánském Vicu s dotací 10 tisíc dolarů nastoupila do čtyřhry s krajankou Ariadnou Martí Riembauovou. V úvodním kole však podlehly Carrerasové s Hermosovou.[3] Premiérový singlový v této úrovni tenisu vybojovala během ledna 2013 na valencijském turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Lucíu Cerverovou Vázquezovou.[3][5]

V kvalifikaci Wimbledonu 2018

První kvalifikaci na okruhu WTA Tour odehrála na červencovém Internazionali Femminili di Palermo 2013, kde skončila ve druhém kole prohrou s Italkou Giulií Gatto-Monticoneovou, tehdy ze čtvrté světové stovky. Premiéru v hlavní soutěži WTA Tour zaznamenala na Miami Open 2015 v Key Biscayne, turnaji z kategorie Premier Mandatory. Po dvousetových výhrách nad Petrou Cetkovskou a Číňankou Čeng Saj-saj ji ve třetí fázi zastavila čtrnáctá hráčka žebříčku Karolína Plíšková. Ve druhém kole kvalifikace US Open 2015 nenašla recept na Bělorusku Aljaksandru Sasnovičovou, figurující na sté osmnácté příčce. Do prvního čtvrtfinále WTA postoupila přes Fionu Ferrovou a Polonu Hercogovou na antukovém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2018 v marockém Rabatu. Mezi poslední osmičkou hráček však skrečovala sedmé nasazené Srbce Aleksandře Krunićové.[5]

V sezóně 2019 učinila Badosová průlom do elitní světové stovky žebříčku. Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženské dvouhře Australian Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž postupně porazila Denisu Allertovou, Indku Ankitu Rainovou a ukrajinskou teenagerku Martu Kosťukovou. Úvodní kolo hlavní soutěže však nezvládla, prohrála s Australankou hrající na divokou kartu Kimberly Birrellovou, která byla na žebříčku postavená o sto míst níže. Do premiérového semifinále se pak probojovala na červencovém Palermo Ladies Open 2019. Ve dvou setech ji v něm vyřadila nizozemská světová pětka Kiki Bertensová. Se stejnou soupeřkou opět prohrála na newyorském grandslamu US Open 2019. Čtvrtfinále si zahrála na zářijovém Korea Open 2019 v Soulu, kde však nestačila na Číňanku Wang Ja-fan.[5]

Postupem do druhého kola Australian Open 2020 přes švédskou kvalifikantku Johannu Larssonovou dosáhla prvního vítězného zápasu na grandslamu. V koncovkách obou setů druhé fáze ji však přehrála světová osmička Petra Kvitová.[5] Do hlavní soutěže Mutua Madrid Open 2021 obdržela divokou kartu. Po výhře nad švýcarskou nasazenou osmičkou Belindou Bencicovou se stala první Španělkou v historii madridského turnaje, která postoupila až do semifinále.[6]

Na French Open 2021 dohrála ve čtvrtfinále

Premiérový kariérní titul na okruhu WTA Tour vyhrála na antukovém Serbia Open 2021, kde startovala jako čtvrtá nasazená. Za stavu 6–2 a 2–0 jí ve finále skrečovala chorvatská kvalifikantka Ana Konjuhová.[7] Na French Open 2021 neztratila v úvodních dvou kolech s Lauren Davisovou a Dankou Kovinićovou žádný set. Poté odvrátila mečbol Rumunce Aně Bogdanové a podruhé v řadě prošla do osmifinále. V něm si poradila s turnajovou dvacítkou Markétou Vondroušovou.[8] Z prvního kariérního čtvrtfinále na grandslamu však odešla poražena od Slovinky Tamary Zidanšekové, přestože měla v rozhodující sadě výhodu prolomeného podání. Navazující Wimbledon 2021 znamenal postup do čtvrtého kola přes Polku Magdu Linetteovou. V něm ji vyřadila Češka Karolína Muchová ve dvou setech.[9]

Druhý titul získala na BNP Paribas Open 2021 z kategorie WTA 1000, když finále zdolala běloruskou Viktorii Azarenkovou, když duel rozhodl po více než třech hodinách až tiebreak třetí sady. Zisk 1 000 bodů ji poprvé v kariéře posunul do elitní světové dvacítky na 13. místo a v rámci sezónní klasifikace pro Turnaj mistryň (tzv. WTA Race) na 8. příčku.[10][11] Na závěrečném turnaji roku nakonec plnila roli sedmé nasazené. Ve skupině Chichén Itzá porazila Sabalenkovou i Sakkariovou a i přes prohru se Świątekovou postoupila ze základní skupiny z prvního místa. V semifinále ji přehrála krajanka Garbiñe Muguruzaová.

Sezónu 2022 otevřela po prohře v prvním kole Adelaide International třetím kariérním triumfem na Sydney Tennis Classic. V boji o titul přehrála za téměř dvě a půl hodiny čtvrtou hráčku žebříčku Barboru Krejčíkovou, když opět zvládla lépe tiebreak třetího dějství.[12] Na Australian Open dohrála ve čtvrtém kole po prohře s Madison Keysovou.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1997 na newyorském Manhattanu katalánským rodičům Josepu Badosovi a Mireie Gibertové, působícím v módním průmyslu.[13][2] V sedmi letech se s rodiči přestěhovala do Barcelony, kde začala hrát tenis v městském klubu Playa de Aro. O sedm roků později se přemístila do Valencie, aby rozvinula svou tenisovou kariéru. Po třech sezónách se v 17 letech vrátila do katalánské metropole.[14] Vyjma rodné španělštiny a katalánštiny hovoří také anglicky a na základní úrovni francouzsky. Střední školu vystudovala dálkově.[13] Během dospívání usilovala navázat na modelingovou kariéru rodičů.[15] Potýkala se však s depresemi a úzkostnou poruchou.[16]

Partnerský vztah s řeckým tenistou Stefanosem Tsitsipasem se rozvinul poté, co jí Řek poblahopřál k výhře ve druhém kole květnového Italian Open 2023 nad Džabúrovou.[17][18] Na začátku května 2024 Badosová oznámila rozchod.[19][20] O tři týdny později Tsitsipas uvedl, že opět tvoří pár.[21]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 4 (4–0)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0–0)
Turnaj mistryň (0–0)
WTA 1000 (1–0)
WTA 500 (2–0)
WTA 250 (1–0)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 22. května 2021 Bělehrad, Srbsko WTA 250 antuka Chorvatsko Ana Konjuhová 6–2, 2–0skreč
Vítězka 2. 17. října 2021 Indian Wells, Spojené státy WTA 1000 tvrdý Bělorusko Viktoria Azarenková 7–6(7–5), 2–6, 7–6(7–2)
Vítězka 3. 15. ledna 2022 Sydney, Austrálie WTA 500 tvrdý Česko Barbora Krejčíková 6–3, 4–6, 7–6(7–4)
Vítězka 4. 4. srpna 2024 Washington, D.C., Spojené státy WTA 500 tvrdý Česko Marie Bouzková 6–1, 4–6, 6–4

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 15 (7–8)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch- soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2013 Sant Jordi, Španělsko tvrdý Španělsko Lucía Cervera Vázquezová 7–5, 6–0
Finalistka 1. říjen 2014 Ciudad Victoria, Mexiko tvrdý Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová 7–6(2), 3–6, 1–6
Vítězka 2. červenec 2015 Denain, Francie antuka Francie Irina Ramialisonová 7–5, 6–0
Finalistka 2. duben 2016 Jackson, Spojené státy antuka USA Grace Minová 6–1, 2–6, 4–6
Finalistka 3. květen 2017 Caserta, Itálie antuka USA Claire Liuová 3–6, 3–6
Vítězka 3. srpen 2017 El Espinar, Španělsko tvrdý Turecko Ayla Aksuová 6–2, 6–4
Vítězka 4. únor 2018 Glasgow, Velká Británie tvrdý Spojené království Maia Lumsdenová 2–6, 6–1, 6–3
Vítězka 5. květen 2018 Les Franqueses del Valles, Španělsko tvrdý Rusko Margarita Gasparjanová 6–4, 3–6, 6–2
Vítězka 6. září 2018 Valencie, Španělsko antuka Španělsko Aliona Bolsovová 6–1, 4–6, 6–2
Finalistka 4. říjen 2018 Oslo, Norsko antuka Spojené království Harriet Dartová 2–6, 0–1skreč
Finalistka 5. leden 2019 Burnie, Austrálie tvrdý Austrálie Belinda Woolcocková 6–7(3), 6–7(4)
Finalistka 6. květen 2019 Les Franqueses del Vallès, Španělsko tvrdý Spojené království Katy Dunneová 5–7, 3–6
Finalistka 7. červen 2019 Essen, Německo antuka Česko Tereza Martincová 2–6, 6–7(4)
Vítězka 7. říjen 2019 Makinohara, Japonsko koberec (h) Japonsko Nagi Hanataniová 7–5, 6–1
Finalistka 8. říjen 2019 Hamamacu, Japonsko koberec (h) Japonsko Eri Hozumiová 6–7(1–7), 5–4skreč

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2015 French Open antuka Rusko Anna Kalinská 6–3, 6–3

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 1. kolo 2. kolo 1. kolo 4. kolo A 3. kolo 0 / 5 6–5
French Open A 1Q 4. kolo ČF 3. kolo A 3. kolo 0 / 4 11–4
Wimbledon 1Q 1. kolo NH 4. kolo 4. kolo 2. kolo 4. kolo 0 / 5 10–5
US Open 2Q 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo A ČF 0 / 5 6–5
výhry–prohry 0–0 0–3 4–3 8–4 9–4 1–1 11–4 0 / 19 33–19
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vítězství nad hráčkami Top 10

[editovat | editovat zdroj]
Přehled
Sezóna 2021 2022 2023 Celkem
Vítězství 6 2 3 11
Vítězství
Č. hráčka top 10 WTA turnaj povrch fáze skóre PB
Sezóna 2021
1. Austrálie Ashleigh Bartyová 1. Charleston, Spojené státy antuka (z) čtvrtfinále 6–4, 6–3 71.
2. Polsko Iga Świąteková 8. LOH – Tokio, Japonsko tvrdý 2. kolo 6–3, 7–6(7–4) 29.
3. Bělorusko Aryna Sabalenková 3. Cincinnati, Spojené státy tvrdý 2. kolo 5–7, 6–2, 7–6(7–4) 29.
4. Česko Barbora Krejčíková 5. Indian Wells, Spojené státy tvrdý 4. kolo 6–1, 7–5 27.
5. Bělorusko Aryna Sabalenková 2. WTA Finals, Guadalajara, Mexiko tvrdý základní skupina 6–4, 6–0 10.
6. Řecko Maria Sakkariová 6. WTA Finals, Guadalajara, Mexiko tvrdý základní skupina 7–6(7–4), 6–4 10.
Sezóna 2022
7. Česko Barbora Krejčíková 4. Sydney, Austrálie tvrdý finále 6–3, 4–6, 7–6(7–4) 9.
8. Tunisko Ons Džabúrová 10. Stuttgart, Německo antuka (h) čtvrtfinále 7–6(11–9), 1–6, 6–3 3.
Sezóna 2023
9.   Darja Kasatkinová 8. Stuttgart, Německo antuka (h) 1. kolo 6–1, 6–1 31.
10. USA Coco Gauffová 6. Madrid, Španělsko antuka 3. kolo 6–3, 6–0 42.
11. Tunisko Ons Džabúrová 7. Řím, Itálie antuka 2. kolo 6–1, 6–4 35.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paula Badosa na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Paula Badosová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240903a3. září 2024
  2. ↑ a b c d Paula Badosa Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Paula Badosová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221024a24. října 2022
  4. ↑ LOH 2021 Tokio | Vondroušová, Krejčíková a Siniaková jsou v semifinále olympiády. Sport.cz [online]. 2021-07-28 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e Paula Badosa Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Barty holds off Kvitova, Badosa upsets Bencic again to set rematch in Madrid SFs [online]. WTA Tennis, 2021-05-05 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Badosa breaks through for first singles title in Belgrade. Women's Tennis Association [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ JOHNSON, Abbey. French Open: Tamara Zidansek, Paula Badosa to make QF debuts [online]. Tennis World, 6-6-2021 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Tomljanovic moves past Raducanu after retirement; Pliskova, Muchova win at Wimbledon [online]. WTA Tennis, 2021-07-05 [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Badosa overcomes Azarenka in three-hour thriller to win Indian Wells title [online]. WTA Tennis, 2021-10-17 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Badosaová v Indian Wells získala nejcennější titul a naději na Turnaj mistryň. TenisPortal.cz [online]. 2021-10-18 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Badosa overcomes Krejcikova in 3rd-set tiebreak to win Sydney title [online]. WTA Tennis, 2022-01-15 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b JF DE LA CRUZ. Paula Badosa, la campeona del Roland Garros júnior: "Me identifico con María Sharapova" (in Spanish) [online]. 20 minutos, June 17, 2015 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ RAUL COSIN, Sheila Perez. Paula Badosa: On the attraction by peculiarity and a brave tennis [online]. Visibilitas, October 15, 2018 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  15. ↑ ROGER REQUENA. De Manhattan a París passant per Begur [online]. ara.cat, 20-07-2015 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (katalánsky) 
  16. ↑ DAVID KANE. 'I had to be brave' - Badosa shares mental health struggle ahead of 2019 US Open debut [online]. WTA Tennis, August 26, 2019 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Stefanos Tsitsipas prezradil, ako začal jeho vzťah s Badosovou: Všetko odštartovala táto správa!. Tenisový Svet [online]. 2020-02-05 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  18. ↑ Stefanos Tsitsipas reveals how actually love story with Paula Badosa started. Tennis World USA [online]. 2023-07-04 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Tsitsidosa era ends as Badosa announces split with Tsitsipas. Reuters [online]. 2024-05-06 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ KANE, David. Right person, wrong time? Paula Badosa opens up about split from Stefanos Tsitsipas in Rome. Tennis.com [online]. 2024-05-07 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Stefanos Tsitsipas confirms he is back with Paula Badosa: We are together. Marca [online]. 2024-05-25 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paula_Badosová&oldid=24213165“