Přeskočit na obsah

Darja Kasatkinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Darja Kasatkinová
Дарья Касаткина
Darja Kasatkinová na Washington Open 2023
Darja Kasatkinová na Washington Open 2023
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození7. května 1997 (27 let)
Místo narozeníToljatti, Rusko[1]
Výška170 cm[1]
Profesionál od2014
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek12 453 331 USD
Tenisová raketaArtengo[2]
Dvouhra
Poměr zápasů384–217
Tituly8 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění8. místo (24. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2016, 2022)
French Opensemifinále (2022)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Open4. kolo (2017, 2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2022)
Olympijské hryčtvrtfinále (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů54–60
Tituly1 WTA, 0 ITF
Nejvyšší umístění43. místo (12. září 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2019)
French Open3. kolo (2017)
Wimbledon3. kolo (2016)
US Open3. kolo (2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2016)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241022a22. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Darja Kasatkinová (rusky: Дарья Сергеевна Касаткина; Darja Sergejevna Kasatkina, * 7. května 1997 Toljatti) je ruská profesionální tenistkajuniorská šampionka French Open 2014. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm singlových a jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2022 na 8. místě a ve čtyřhře v září 2016 na 43. místě. Od února 2023 ji trénuje Ital Flavio Cipolla. Mezi lety 2014–2017 tuto roli plnil bývalý slovenský tenista Vladimír Pláteník, v období 2017–2019 Philippe Dehaes a mezi roky 2019–2022 Carlos Martinez-Comet.[1]

V ruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2016 moskevským čtvrtfinále světové skupiny proti Nizozemsku, v němž po boku Jekatěriny Makarovové získaly ze čtyřhry jediný vítězný bod. Rusky odešly poraženy 1:3 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupila k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 5–1 ve dvouhře a 2–2 ve čtyřhře.[4]

Rusko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde se jako nenasazená účastnila ženské dvouhry. Vypadla ve čtvrtfinále, když nestačila ve dvou setech na Američanku Madison Keysovou. Do ženské čtyřhry nastoupila se Světlanou Kuzněcovovou, se kterou soutěž opustily po prohře ve čtvrtfinále od české dvojice Andrea HlaváčkováLucie Hradecká.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2022 veřejně přiznala, že je ve vztahu s ruskou krasobruslařkou Natalií Zabijakovou. Zároveň v rozhovoru kritizovala postoje ruské společnosti k lidem s odlišnou sexuální orientací a zákony proti nim směřující, a podpořila ukončení ruské agrese vůči Ukrajině.[5][6][7] Přiznání vyvolalo reakce představitelů ruské Státní dumy, když Vitalij Milonov označil její jednání za „zločin proti státu.“[8][9] Přesto však obdržela od ruského ministerstva sportu ocenění za propagaci sportu.[10]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Na okruhu WTA Tour debutovala v šestnácti letech na říjnovém Kremlin Cupu 2013, když obdržela divokou kartu do kvalifikace. V úvodním kole podlehla Polce Paule Kaniové ve dvou setech.

V juniorském singlu French Open 2014 získala titul. Z pozice osmé nasazené v semifinále vyřadila Markétu Vondroušovou a ve finále si poradila se srbskou turnajovou jedničkou Ivanou Jorovićovou.

V hlavní grandslamové soutěži debutovala na US Open 2015, přestože prohrála již ve třetím kole kvalifikačního turnaje s krajankou Jelizavetou Kuličkovovou. Do ženské dvouhry postoupila až po odhlášení se třetí nasazené Marie Šarapovové.[11] V úvodní fázi zdolala Australanku Darju Gavrilovovou. Ve druhém kole zvládla duel proti chorvatské teenagerce Aně Konjuhové, aby následně skončila na raketě Francouzky Kristiny Mladenovicové.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour si připsala na říjnovém Kremlin Cupu 2015 v Moskvě, kde s krajankou Jelenou Vesninovou vyhrála deblovou soutěž, když ve finále zdolal rumunské turnajové dvojky Irinu-Camelii Beguovou s Monicou Niculescuovou, až v rozhodujícím supertiebreaku.

Během French Open 2019

První výhru nad hráčkou elitní světové desítky dosáhla na lednovém ASB Classic 2016, kde v úvodním kole vyřadila sedmou tenistku klasifikace Venus Williamsovou po třísetovém průběhu. Následně podlehla Japonce Nao Hibinové. Ve čtvrtfinále ženské čtyřhry Qatar Total Open 2016 překvapivě ukončily s krajankou Jelenou Vesninovou vítěznou šňůru nejlepšího světového páru Martina Hingisová a Sania Mirzaová v rozhodujícím superitebreaku. Poražené tak prohrály po sérii 41 výher v řadě.[12]

První singlovou trofej na okruhu WTA Tour vybojovala na dubnovém Volvo Car Open 2017 v Charlestonu, když ve finále za 66 minut zdolala 19letou lotyšskou tenistku Jeļenu Ostapenkovou po hladkém dvousetovém průběhu. Snížila tak pasivní poměr vzájemných duelů na 1–2. Jednalo se o první finále dvou teenagerek na okruhu WTA Tour od říjnového Generali Ladies Linz 2009, kde se do závěrečného zápasu probojovaly Wickmayerová s Kvitovou. V následném vydání žebříčku postoupila na 29. místo, pět příček za osobní maximum.[13]

Premiérové finále turnaje kategorie Premier Mandatory Tour odehrála ve 20 letech na březnovém BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells, na prvním turnaji, kde startovala jako členka světové dvacítky.[14] Cestou pavoukem vyřadila Američanku Sloane Stephensovou a poté tři tenistky z elitní světové desítky v řadě, světovou dvojku Caroline Wozniackou, desítku Angelique Kerberovou a v semifinále osmičku Venus Williamsovou. Na 20letou Japonku Naomi Ósakaovou uhrála ve finále jen pět gamů. Na podání soupeřky při poměru her 3–3 nevyužila brejkovou možnost a v celém dalším průběhu získala již jen dva gamy. Bodový zisk jí zajistil nové kariérní maximum, když se posunula na 11. místo.[15][16]

Druhou singlovou trofej si odvezla z moskevského Kremlin Cupu 2018, když ve finále zdolala 24letou tuniskou kvalifikantku a 101. hráčku žebříčku Ons Džabúrovou po třísetovém průběhu. V probíhající sezóně si připsala premiérové turnajové vítězství, které představovalo druhý singlový titul na okruhu WTA Tour. [17] Bodový zisk jí zajistil debutový průnik do elitní světové desítky a pozici náhradnice na Turnaji mistryň.[18]

Bekhend na Birmingham Classic 2021

Během antukové jara 2023 porazila dvě hráčky z první světové pětky. V Madridu porazila světovou pětku Marii Sakkariovou, než odešla poražena z osmifinále madridského Masteru odešla od Sorribesovou Tormovou. V Římě pak zaskočila světovou trojku Paulu Badosovou, aby postoupila až do semifinále. V něm byla nad její síly Tunisanka Ons Džabúrová, proti níž v závěru třetí sady neuvyžila mečbol.[19] Na French Open poprvé v kariéře postoupila do semifinálové fáze grandslamu, a to po výhře nad krajankou Veronikou Kuděrmetovovou. Na cestě mezi poslední osmičku v Paříži ztratila jen 14 gamů.[20] V semifinále ji deklasovala světová jednička Iga Świąteková. Pátý a šestý singlový titul získala během srpna 2022. První z nich na Silicon Valley Classic v San José, kde postoupila do finále i v roce 2021. Na rozdíl od předchozího ročníku v závěrečném duelu zdolala Američanku Shelby Rogersovou po třísetovém průběhu. Po skončení se vrátila do první světové desítky, v níž naposledy předtím figurovala v lednu 2019. Zároveň dosáhla nového žebříčkového maxima, když vystoupala na deváté místo.[21][22] V závěru srpna pak ovládla québecký Championnats Banque Nationale de Granby, poprvé hraný na okruhu WTA Tour. V závěrečném duelu porazila australskou turnajovou devítku Darju Savilleovou z osmé světové desítky, proti níž vyhrála i třetí zápas. Z turnaje odjížděla s 37 sezónními výhrami, které ji mezi všemi hráčkami řadily na čtvrté místo.[23] Výsledky jí zajistily, že se 20. října poprvé kvalifikovala na Turnaj mistryň pro osm nejlepších tenistek roku.[24] Po prohrách se Świątekovou a Caroline Garciaovou a výhře nad Coco Gauffovou obsadila v základní skupině třetí místo a nepostoupila tak do semifinálových bojů.

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D)
Premier / WTA 500 (6–9 D; 1–2 Č)
International / WTA 250 (2–1 D)

Dvouhra: 19 (8–11)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. dubna 2017 Charleston, Spojené státy Premier antuka Lotyšsko Jeļena Ostapenková 6–3, 6–1
Finalistka 1. 21. října 2017 Moskva, Rusko Premier tvrdý (h) Německo Julia Görgesová 1–6, 2–6
Finalistka 2. 20180225a25. února 2018 Dubaj, Spojené arabské emiráty Premier tvrdý Ukrajina Elina Svitolinová 4–6, 0–6
Finalistka 3. 20180318a18. března 2018 Indian Wells, Spojené státy Premier Mandatory tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová 3–6, 2–6
Vítězka 2. 20. října 2018 Moskva, Rusko Premier tvrdý (h) Tunisko Ons Džabúrová 2–6, 7–6(7–3), 6–4
Vítězka 3. 19. února 2021 Melbourne, Austrálie WTA 250 tvrdý Česko Marie Bouzková 4–6, 6–2, 6–2
Vítězka 4. 21. března 2021 Petrohrad, Rusko WTA 500 tvrdý (h) Rusko Margarita Gasparjanová 6–3, 2–1skreč
Finalistka 4. 20. června 2021 Birmingham, Spojené království WTA 250 tráva Tunisko Ons Džabúrová 5–7, 4–6
Finalistka 5. 8. srpna 2021 San José, Spojené státy WTA 500 tvrdý USA Danielle Collinsová 3–6, 7–6(12–10), 1–6
Vítězka 5. 7. srpna 2022 San José, Spojené státy WTA 500 tvrdý USA Shelby Rogersová 6–7(2–7), 6–1, 6–2
Vítězka 6. 28. srpna 2022 Granby, Kanada WTA 250 tvrdý Austrálie Darja Savilleová 6–4, 6–4
Finalistka 6. 14. ledna 2023 Adelaide, Austrálie WTA 500 tvrdý Švýcarsko Belinda Bencicová 0–6, 2–6
Finalistka 7. 1. července 2023 Eastbourne, Spojené království WTA 500 tráva USA Madison Keysová 2–6, 7–6(13–15)
Finalistka 8. 13. ledna 2024 Adelaide, Austrálie WTA 500 tvrdý Lotyšsko Jeļena Ostapenková 3–6, 2–6
Finalistka 9. 11. února 2024 Abú Zabí, Spojené arabské emiráty WTA 500 tvrdý Kazachstán Jelena Rybakinová 1–6, 4–6
Finalistka 10. 7. března 2024 Charleston, Spojené státy WTA 500 antuka (z) USA Danielle Collinsová 2–6, 1–6
Vítězka 7. 29. června 2024 Eastbourne, Spojené království WTA 500 tráva Kanada Leylah Fernandezová 6–3, 6–4
Finalistka 11. 22. září 2024 Soul, Jižní Korea WTA 500 tvrdý Brazílie Beatriz Haddad Maiová 6–1, 4–6, 1–6
Vítězka 8. 20. října 2024 Ning-po, Čína WTA 500 tvrdý   Mirra Andrejevová 6–0, 4–6, 6–4

Čtyřhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 23. října 2015 Moskva, Rusko Premier tvrdý (h) Rusko Jelena Vesninová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Monica Niculescuová
6–3, 6–7(7–9), [10–5]
Finalistka 1. 21. října 2016 Moskva, Rusko Premier tvrdý (h) Austrálie Darja Gavrilovová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
6–4, 0–6, [7–10]
Finalistka 2. 23. září 2017 Tokio, Japonsko Premier tvrdý Austrálie Darja Gavrilovová Slovinsko Andreja Klepačová
Španělsko María José Martínezová Sánchezová
3–6, 2–6

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 7 (7–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 27. ledna 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Česko Pernilla Mendesová 6–3, 6–4
Vítězka 2. 15. září 2014 Telavi, Gruzie antuka Itálie Jasmine Paoliniová 6–1, 4–6, [10–7]
Vítězka 3. 19. ledna 2015 Daytona Beach, Spojené státy antuka Belgie Elise Mertensová 6–2, 4–6, 6–0
Vítězka 4. 18. května 2015 Caserta, Itálie antuka Turecko İpek Soyluová 7–6(7–4), 6–1
Vítězka 5. 8. června 2015 Minsk, Bělorusko antuka Ukrajina Ganna Požničirenková 4–3skreč
Vítězka 6. 15. června 2015 Minsk, Bělorusko antuka Bělorusko Iryna Šymanovičová 6–1, 6–1
Vítězka 7. 14. září 2015 Saint-Malo, Francie antuka Německo Laura Siegemundová 7–5, 7–6(7–4)

Čtyřhra: 2 (0–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 25. května 2015 Moskva, Rusko antuka Ukrajina Olga Jančuková Německo Carolin Danielsová
Ukrajina Aljona Sotnikovová
2–6, 6–7(10–12)
Finalistka 2. 8. června 2015 Minsk, Bělorusko antuka Ukrajina Olga Jančuková Rusko Valentyna Ivachněnková
Rusko Polina Monovová
6–4, 0–6, [10–12]

Finále na juniorce Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 2014 French Open antuka Srbsko Ivana Jorovićová 6–7(5–7), 6–2, 6–3

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Soupeřky Výsledek
Vítěz 1. 6. listopadu 2021 Billie Jean King Cup
Praha, Česko
tvrdý (h) Anastasija Pavljučenkovová
Veronika Kuděrmetovová
Jekatěrina Alexandrovová
Ljudmila Samsonovová
Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Jil Teichmannová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Stefanie Vögeleová
2–0

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2016 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 3. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo 0 / 9 7–9
French Open A 3. kolo 3. kolo ČF 2. kolo 2. kolo 3. kolo SF 4. kolo 2. kolo 0 / 9 21–9
Wimbledon A 3. kolo 2. kolo ČF 1. kolo NH 2. kolo A 3. kolo 3. kolo 0 / 7 12–7
US Open 3. kolo 1. kolo 4. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo 4. kolo 2. kolo 0 / 10 12–10
výhry–prohry 2–1 6–4 6–4 10–4 1–4 1–3 6–4 7–3 8–4 5–4 0 / 35 52–35
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daria Kasatkina na anglické Wikipedii.

  1. a b c Darja Kasatkinová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241022a22. října 2024
  2. Sponsorships Women Singles. Score and Change [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  3. Darja Kasatkinová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup:20241022a22. října 2024
  4. Darja Kasatkinová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky) , přístup: 20241022a22. října 2024
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Už 'to' nechce dál skrývat. Kasatkinová má přítelkyni a uvažuje o změně občanství. TenisPortal.cz [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  6. PRESS, Reuters and Associated. Daria Kasatkina comes out as gay and speaks out against Russian attitudes. the Guardian [online]. 2022-07-18 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  7. WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Tennis: Kasatkina announces she is gay, says Russia has too many 'taboos' | DW | 19.07.2022. DW.COM [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  8. DESK, F. S. "A crime against the state" Russian politicians turn on Daria Kasatkina after she recently came out as gay » FirstSportz. firstsportz.com [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  9. SYED, Yasmin. Russian state turns on Daria Kasatkina as tennis star comes out as gay. Express.co.uk [online]. 2022-07-19 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  10. Ruská tenisová jednička, která přiznala vztah se ženou, obdržela státní vyznamenání. Poslanec Dumy zuří - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  11. ZABLOUDIL, Luboš. Šarapovová US Open nestihla, kvůli zranění nohy se odhlásila. TenisPortal.cz [online]. 2015-08-31 [cit. 2015-08-31]. Dostupné online. 
  12. ZABLOUDIL, Lukáš. Vítězná série Hingisové s Mirzaovou se zastavila na čísle 41 [online]. Tenisportál.cz, 2016-02-25 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  13. Ondřej Jirásek. Kasatkinová porazila i Ostapenkovou a v Charlestonu slaví premiérový titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-09 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  14. ZABLOUDIL, Luboš. Kalifornie uvidí finále dvacítek! Ósakaová smetla Halepovou, Kasatkinová udolala Venus [online]. Tenisportal.cz, 2018-03-18 [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  15. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Ósakaová dotáhla nečekanou jízdu v Indian Wells k premiérovému triumfu! [online]. TenisPortal.cz, 2018-03-18, rev. 2018-03-19 [cit. 2018-03-19]. Dostupné online. 
  16. Indian Wells: Naomi Osaka beats Daria Kasatkina to claim first WTA title [online]. BBC Sport, 18-03-2018 [cit. 2018-03-19]. Dostupné online. 
  17. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Kasatkinová vyhrála domácí turnaj v Moskvě. Druhý titul vybojovala proti Džabúrové [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-21 [cit. 2018-10-20]. Dostupné online. 
  18. 'It was my childhood dream': Home favorite Kasatkina denies Jabeur to claim Moscow crown. Women's Tennis Association [online]. 2018-10-20 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ZABLOUDIL, Luboš. Šwiateková 27. výhrou v řadě vyrovnala vítěznou sérii Sereny Williamsové. TenisPortal.cz [online]. 2022-05-14 [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 
  20. Kasatkina tops Kudermetova to make first major semifinal at French Open. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-01 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Kasatkina beats Rogers to win San Jose and return to Top 10. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  22. ZABLOUDIL, Luboš. Kasatkinová v San José složila finálový reparát a má 5. titul. TenisPortal.cz [online]. 2022-08-08 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  23. Kasatkina beats Saville in Granby, wins second title of 2022. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-27 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Sabalenka and Kasatkina qualify for 2022 WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-21 [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra20241125a25. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Itálie Jannik Sinner (ITA) 11 830
2. Německo Alexander Zverev (GER) 7 915
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 7 010
4. USA Taylor Fritz (USA) 5 100
5.   Daniil Medveděv 5 030
6. Norsko Casper Ruud (NOR) 4 255
7. Srbsko Novak Djoković (SRB) 3 910
8.   Andrej Rubljov 3 760
9. Austrálie Alex de Minaur (AUS) 3 745
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 350
Ženská dvouhra20241125a25. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 9 416
2. Polsko Iga Świąteková (POL) 8 370
3. USA Coco Gauffová (USA) 6 530
4. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 344
5 Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 5 340
6. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 171
7. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 705
8. USA Emma Navarrová (USA) 3 589
9.   Darja Kasatkinová 3 368
10. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 3 214
Mužská čtyřhra20241125a25. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 7 510
Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 7 510
3. Austrálie Jordan Thompson (AUS) 6 655
4. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 6 500
Argentina Horacio Zeballos (ARG) 6 500
6. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 930
7 Německo Kevin Krawietz (GER) 5 880
8. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 5 840
9. Německo Tim Pütz (GER) 5 790 1
10. Itálie Andrea Vavassori (ITA) 5 785 1
Ženská čtyřhra20241125a25. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 9 530
2. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 8 165
3. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 805
4. Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR) 6 165
5. USA Taylor Townsendová (USA) 6 108
6. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 5 948
7. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 5 506
8. Itálie Sara Erraniová (ITA) 5 456
9. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 430
10. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 235