Přeskočit na obsah

Okres Třebíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Okres Třebíč
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)		Třebíč
KrajVysočina
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0634
ISO 3166-2CZ-614
SPZ (1960–2001)TR
Zeměpisné souřadnice49°12′ s. š., 15°54′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha1 463 km²
Počet obyvatel110 503 (2024)[1]
Hustota zalidnění75,5 obyv./km²
Počet ORP3
Počet POÚ6
Počet obcí167
z toho 6 měst
a 10 městysů
Okres Třebíč na mapě
Další údaje
Kód okresu3710
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled obecních znaků okresu Třebíč I.část
Přehled obecních znaků okresu Třebíč II.část
Bývalý okresní úřad v Třebíči.

Okres Třebíč je okresem v Kraji Vysočina, celý okres leží na Moravě. Jeho dřívějším sídlem bylo město Třebíč.

Okres je vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč.[2]

Okres Třebíč jako správní jednotka vznikl v roce 1855, později, roku 1868, byl v Třebíči zřízen okresní úřad. Poslední reorganizace okresu proběhly v letech 1948 a 1960. Od té doby se od okresu oddělilo pouze několik málo obcí na západě, severu a východě.

Podnebí je suchozemské, drsnější a vlhčí ve vyšších polohách severní a severozápadní části okresu, sušší a teplejší na východě a jihovýchodě. V obci Kojetice se nachází kulturní a vinařské centrum Sádek, jediná vinice v Kraji Vysočina spadající jako enkláva do Znojemské vinařské podoblasti. Dlouhodobý teplotní průměr okresu je asi 7,2–7,9 stupňů Celsia a srážkový průměr kolem 500 mm (z toho ve vegetačním období asi 375 mm), výši srážek negativně ovlivňuje srážkový stín Jihlavských vrchů.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Jihlava a na severu s okresem Žďár nad Sázavou. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Brno-venkov a Znojmo Jihomoravského kraje a na jihozápadě s okresem Jindřichův Hradec Jihočeského kraje.

V roce 2018 byl vydán geocoin (v rámci hry Geocaching) s obrysem okresu Třebíč.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1849 vznikly kraje a tehdejší soudní okres Třebíč se stal částí politického okresu Jihlava, soudní okres Náměšť nad Oslavou byl tvořen 19 obcemi a stal se součástí politického okresu Moravský Krumlov. Třebíčský soudní okres byl tvořen 39 obcemi, v roce 1855 se Třebíč i Náměšť nad Oslavou staly sídly smíšených okresních úřadů pod krajskými městy. Roku 1868 vznikl politický okres Třebíč, který začleňoval soudní okresy Náměšť n. Osl. a Třebíč. Tento okres sousedil s politickými okresy Velké Meziříčí, Jihlava, Dačice, Hranice, Krumlov a Brno.[4] V roce 1925 okresy již měly v důsledku slučování a odlučování obcí 66 obcí (p. o. Třebíč) resp. 37 obcí (p. o. Náměšť nad Oslavou). Během druhé světové války zůstala struktura okresu stejná a v roce 1945 vznikl v Třebíči okresní národní výbor. Po reformách v roce 1949 byl soudní okres Náměšť nad Oslavou zrušen a většina jeho obcí byla začleněna do politického okresu Velká Bíteš, dvě obce do nového politického okresu Rosice, čtyři obce do politického okresu Třebíč. Do politického okresu Třebíč bylo začleněno i 11 obcí z politického okresu Hrotovice, tři obce z okresu Jihlava a jedna obec z okresu Moravské Budějovice.[4]

Politický okres Moravské Budějovice (jež byl při reformách v roce 1960 sloučen s okresem Třebíč) vznikl v roce 1896 a skládal se ze soudního okresu Moravské Budějovice a ze soudního okresu Jemnice. Soudní okres Moravské Budějovice byl dříve součástí politického okresu Znojmo a s. o. Jemnice byl dříve součástí p. o. Dačice. K obvodu s. o. Moravské Budějovice v roce 1854 příslušelo 30 obcí, k obvodu s. o. Jemnice příslušelo v tomtéž roku 43 obcí, v roce 1869 již k obvodu s. o. Moravské Budějovice příslušelo 45 obcí a v roce 1908 již 50. K obvodu s. o. Jemnice příslušelo v roce 1869 již 44 obcí, další roky se počet již neměnil. Po vytvoření politického okresu Moravské Budějovice měl tak okres 93 obcí, v roce 1938 již měl okres jen 90 obcí. V důsledku mnichovské dohody však bylo odtrženo 15 obcí (připojeny k župě Dolní Dunaj v Rakousku a připojeno 30 obcí z bývalého politického okresu Znojmo 30 obcí, z bývalého politického okresu Krumlov bylo připojeno dalších 52 obcí (z hlediska práva až v roce 1942). Politický okres Moravské Budějovice tak měl mezi lety 1938 a 1942 celkem 157 obcí. Po druhé světové válce byly obce navráceny původním okresům a okresy byly opět reorganizovány, politický okres Moravské Budějovice měl tak 88 obcí. K roku 1960 byl okres připojen k okresu Třebíč, některé obce však byly připojeny k okresu Znojmo a některé k okresu Jindřichův Hradec.[5]

Další zvětšení území okresu nastalo při reformách v roce 1960, okres Třebíč měl tehdy 196 obcí. Bylo k němu přičleněno 60 obcí z okresu Moravské Budějovice, 32 obcí z okresu Velká Bíteš, 12 obcí z okresu Velké Meziříčí, 10 obcí z okresu Dačice, pět obcí z okresu Moravský Krumlov a jedna obec z okresu Třešť.[4] V tomto roce byl okres začleněn do Jihomoravského kraje[6] a v roce 2000 se stal součástí tehdejšího Jihlavského kraje,[7] který byl v roce 2001 přejmenován na kraj Vysočina.[8]

Po tzv. kůrovcové kalamitě v roce 2018 a 2019 by měla být odstraněna přibližně čtvrtina smrkového porostu v okrese Třebíč.[9]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Rozloha

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 měl politický okres Třebíč celkovou plochu 720,1 km², podobnou rozlohu měl až do reforem v roce 1949, kdy se z okresu stal již pouze okres Třebíč a ten měl plochu 618,78 km².[4] Politický okres Moravské Budějovice měl k roku 1900 705,3 km², v roce 1950 po dalších reformách již měl 657,04 km².[5] Ke konci roku 2003 měl okres celkovou plochu 1 518,61 km², z toho bylo 64,15 % zemědělských pozemků (z 87,35 % jsou tvořeny ornou půdou) a 35,85 % plochy tvořily ostatní pozemky (z toho bylo 75,67 % lesů).[10]

Reliéf

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam hor a kopců v okrese Třebíč.

Na celém území okresu se rozkládá Českomoravská vrchovina, většinu bývalého soudního okresu Třebíč pokrývá Jaroměřická kotlina a její část nazývaná Třebíčská kotlina. Bývalý soudní okres Náměšť nad Oslavou pokrývá z větší části Znojemská pahorkatina. Ze severu a západu zasahuje do území okresu ještě Brtnická vrchovina, ve které se nachází i nejvyšší vrchol v okresu Třebíč – 711 metrů vysoká hora Mařenka.

Severně od Náměště nad Oslavou se nachází i určitá část Bítešské vrchoviny. Všechny tyto geomorfologické prvky jsou součástí tzv. Jevišovické pahorkatiny.[4] Dalšími významnými vrcholy na území okresu Třebíč a zároveň v tzv. Jihlavské části (tj. jihozápad tehdejšího třebíčského hejtmanství) českomoravské vrchoviny jsou Kobylí Hlava u Heraltic (686 metrů), Zadní hora u Starče (633 metrů), Pekelný kopec u Slavic (563 metrů), Strážná hora v Třebíči (479 metrů) a Klučovská hora (594 metrů).[11]

Vrcholy, jež leží na tzv. Žďárské vrchovině (tj. zbytek třebíčského hejtmanství) jsou: Smrček u Svatoslavi (671 metrů), Číhalský kopec u Račerovic (585 metrů), Jelení hlava u Věstoňovic (616 metrů), Křemel u Hostákova (491 metrů), Vlčí kopec u Kladerub nad Oslavou (420 metrů), Zelený kopec u Mohelna (491 metrů, s rozhlednou Babylon) a Biskupský kopec u Lhánic (398 metrů). Ve východní části hejtmanství je jediným výrazným kopcem Rapotický kopec u Rapotic (513 metrů).[11]

Bývalý politický okres Moravské Budějovice je také pokryt útvary Českomoravské vrchoviny, tyto útvary jsou součástí tzv. Jevišovické pahorkatiny. V bývalém s. o. Moravské Budějovice je převážně kotlina Jaroměřická, v bývalém s. o. Jemnice je dělena na kotlinu Jemnickou. Do východní části s. o. Moravské Budějovice zasahuje i Znojemská pahorkatina, jihozápadní část s. o. Moravské Budějovice a jihovýchodní část Jemnického s. o. pokrývá Bítovská pahorkatina. Severní část jemnického s. o. přísluší pod Brtnickou vrchovinu. V této části leží i nejvyšší vrchol bývalého politického okresu Moravské Budějovice a jeden z nejvyšších vrcholů nynějšího okresu Třebíč – vrchol Maková (683 metrů).[5]

Vodstvo

[editovat | editovat zdroj]

Okresem protéká řeka Jihlava, jež tvořila i přirozenou hranici na jihovýchodě okresu, dalšími významnějšími řekami protékajícími okresem jsou: Rokytná (jež pramení ještě jako Rokytka na západě okresu[5]), Oslava, Jevišovka, Chvojnice, Stařečský potok či Želetavka. Na většině území se průměrné teploty v průběhu roku pohybují od 4 do 7 stupňů Celsia a roční srážkový průměr dosahuje cca 600 mm.[4] Do výstavby vodní nádrže Dalešice mezi lety 1970 a 1978 nad řekou čnělo ostré údolí s vysokými skálami, nedaleko Hartvíkovic měl být sráz o výšce 100 metrů nad hladinou řeky a u Senorad měla být Malá skála, jež čněla 150 metrů nad hladinou řeky.[11]

Bylo připraveno rozšíření heraltických vrtů podzimní vody. Důvodem bylo to, že výnosnost heraltického zdroje klesá, dříve dával 25 litrů za vteřinu, v roce 2017 10 litrů za vteřinu. Stejně tak se připravuje recyklace prací vody, která je použita na pročištění filtrů z pramenů heraltického vodního zdroje.[12] Nové vrty jsou na území obce Pokojovice, celkem má stavba stát cca 150 milionů Kč.[13]

Okres Třebíč má velký problém se suchem, např. v dubnu 2019 napršelo za většinu měsíce 2,9 mm srážek, průměr dosahuje 40 mm srážek. Spojeno s tím je i zvýšené riziko požárů.[14]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější dopravní tepnou jsou silnice vedoucí ze západu na východ (otevřena v roce 1749 a vedoucí od Jihlavy přes Brtnici, Okříšky, Třebíč, Vladislav, Náměšť nad Oslavou do Brna), na začátku 21. století je přebudovávána i silnice vedoucí z jihu na sever. Okres Třebíč má i přímé napojení na dálnici D1 a to přes silnici z Náměště nad Oslavou přes Jinošov a také severojižní silnicí přes Velké Meziříčí. V roce 1886 byla dostavěna železniční trať vedoucí z Okříšek do Brna s odbočkou na Vídeň a v roce 1909 byla (spolu s železniční tratí vedoucí z Okříšek do Znojma) odkoupena státem. Již v roce 1919 měla Třebíč telefonický úřad a v Třebíči i Náměšti nad Oslavou byl i úřad telegrafický.[15]

V okrese Třebíč je celkem 1081 km silnic I., II. a III. třídy. Okresem neprobíhá žádná dálnice.[16]

Demografické údaje

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 v politickém okresu žilo asi 75 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. Náměšť nad Oslavou žilo 59 ob./km², v s. o. Třebíč žilo 85 ob./km². V roce 1930 žilo na okrese 83 ob./km² (s. o. Náměšť nad Oslavou 66 ob./km² a s. o. Třebíč 93 ob./km²) a v roce 1950 žilo v tehdejším okresu Třebíč 82 ob./km².[4] V roce 2005 žilo 53,24 procenta obyvatel ve městech a hustota zalidnění byla 77 ob./km².[10] V politickém okresu či následném okresu žila do roku 1918 většina obyvatel české národnosti, jen menší procento bylo národnosti německé a minimální procento bylo národnosti cizí. Po roce 1918 již ubylo i německé národnosti a většinu tvořili Češi. V roce 1930 ještě žilo v okresu 177 obyvatel židovské národnosti.[4]

V oblasti náboženské měla v okresu většinovou podporu církev katolická, v roce 1880 ještě žilo v okresu 1132 občanů židovského vyznání, toto číslo postupně klesalo, naopak narůstal podíl občanů hlásících se k církve evangelické a po roce 1920 i hlásících se k československé církvi. Po roce 1920 narostlo i číslo občanů označujících sama sebe jako bez vyznání.[4]

V roce 1900 žilo v politickém okresu Moravské Budějovice asi 59,4 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. Moravské Budějovice žilo 64,1 ob./km², v s. o. Jemnice žilo 52,9 ob./km². V roce 1930 se počet obyvatel na kilometr čtvereční zvýšil v celém p. o. na 61, v roce 1950 poklesla na 51,8 ob. na km². Politický okres byl převážně český, stejně jako třebíčský p. o., jen na jihu jemnického s. o. byly obce, kde i třetina obyvatel byla německého původu. Z jiných národností žili v p. o. ještě Rusíni, Poláci a hlavně Židé. V oblasti náboženské byl okres prakticky po celou dobu své existence převážně katolický, pouze minoritní procenta obyvatel byla židovského vyznání či příslušníci církve československé nebo evangelické.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Rok p. o. Třebíč
(později okres Třebíč) 		Z toho Čechů Z toho Němců s. o. Třebíč s. o. Náměšť n. Osl.
1869[4] 45 631 14 432 31 199
1880 48 718 45 358[17] 3 249[17] 15 130 33 588
1900 54 328 15 406 38 922
1910 56 543 55 555[17] 904[17] 15 711 40 832
1921 58 327 16 246 42 081
1930 59 991 17 186 42 805
1950 – – 50 656
2005[10] 114 028 – –
Rok p. o. Moravské Budějovice
(později okres Třebíč)		 s. o. Moravské Budějovice s. o. Jemnice
1869[5] – 22 512 15 263
1880 – 24 354 15 494
1900 41 784 25 551 16 233
1910 39 548 25 839 13 709
1921 40 876 26 594 14 282
1930 40 308 26 140 14 168
1950 34 011 – –

Sociologické dělení

[editovat | editovat zdroj]
Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 114 028 57 743 56 285
průměrný věk 38,9 40,2 37,6

Zaměstnanost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 bylo celkem aktivně pracujících (zaměstnaných) obyvatel v tehdejším politickém okrese Třebíč 26 249, nezaměstnaných (tj. bez povolání) bylo tehdy 27334 a v domácích službách byl zaměstnáno 745 osob. Celkový počet obyvatel v tehdejším p. o. byl 54 328. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 28 007 osob (v s. o. Náměšť n. O. 8 111 osob a v s. o. Třebíč 19 896 osob), zaměstnaných v celém okrese bylo 26 180 osob (v s. o. Náměšť nad Oslavou 7 109 osob a v s. o. Třebíč 19 071 osob). Domácích zaměstnanců a pomáhajících členů rodin bylo v celém okrese dohromady 5 804. Nejvíce pracujících pracovalo jako dělníci, druhé nejpočetnější postavení v zaměstnání bylo "samostatní".[4] V tehdejším politickém okrese Moravské Budějovice bylo v r. 1900 celkem 17 580 nezaměstnaných, v domácích službách bylo celkem 474 osob. Celkový počet obyvatel byl v tomto roce 41 784. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 17 802 obyvatel, z toho 11 879 v s. o. Moravské Budějovice a 5 923 v s. o. Jemnice. Na rozdíl od p. o. Třebíč bylo nejvíce pracujících v kategorii "samostatní", druhé nejpočetnější povolání bylo "dělníci".[5]

V roce 2003 byl průměrný plat v okrese Třebíč 13 778 korun Českých, počet stabilně zaměstnaných na okrese byl 23 207, počet nezaměstnaných byl 8 258. To znamenalo míru nezaměstnanosti ve výši 14 %.[10]

V okrese Třebíč má v roce dle investičních pobídek vzniknout 200 nových pracovních míst.[18]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější střední školou na tehdejším politickém okrese bylo Třebíčské gymnázium a po roce 1918 měly být zřizovány další střední školy.[4] V samotné Třebíči bylo v roce 1930 zaměstnáno ve školství 122 osob (z toho 113 učitelů) a několik českých i německých obecných i měšťanských škol. Další školy byly i v Náměšti nad Oslavou i v jednotlivých obcích. V roce 1919 bylo v třebíčském hejtmanství 83 obecných škol, z toho 2 německé. Mezi těmito školami bylo 7 pětitřídních, 5 čtyřtřídních (z toho 1 německá), 7 trojtřídních (z toho jedna německá), 24 dvojtřídních a 38 jednotřídních. V hejtmanství byly i 4 měšťanské školy (všechny v Třebíči), 5 pokračovacích škol, 2 zimní hospodářské školy, obchodní škola v Třebíči a gymnázium v Třebíči.[19] Další školské středisko (a jediné významnější v tehdejším p. o. Mor. Budějovice) bylo ve městě Moravské Budějovice, další méně významné školy byly i v Jemnici a Jaroměřicích nad Rokytnou.[5]

Rok 2003

[editovat | editovat zdroj]
Druh školy Počet škol
Mateřské školy 74
Základní školy 63
Gymnázia 3
Střední školy průmyslové školy 8
Střední odborná učiliště 7
Vyšší odborné školy 1
Vysoké školy 1

Zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1930 v s. o. Třebíč pracovalo 223 pracovníků v celkem 58 zařízeních a v s. o. Náměšť nad Oslavou pracovalo 21 pracovníků ve 13 zařízeních,[4] v tomtéž roce v s. o. Moravské Budějovice pracovalo ve zdravotnictví celkem 75 pracovníků ve 26 zařízeních, v s. o. Jemnice pracovalo 21 osob v 11 zařízeních.[5]

(2003)

Lékaři 334
Nemocnice 1
Specializovaná léčebná zařízení 1
Zubní lékaři 57
Lékárny 22

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v okrese Třebíč
2006[20] 2010[21] 2013[22] 2017[23] 2021[24]
1. ČSSD (35.64 %) ČSSD (23.86 %) ČSSD (22.42 %) ANO (29.46 %) ANO (28.21 %)
2. ODS (25.68 %) KSČM (15.27 %) KSČM (18.9 %) SPD (11.16 %) SPOLU (25.57 %)
3. KSČM (16.96 %) ODS (14.98 %) ANO 2011 (17.08 %) KSČM (10.74 %) Piráti+STAN (12.82 %)
účast 67.49 % (62595 z 92774) 64.62 % (59378 z 91936) 62.83 % (57901 z 92205) 64.08 % (58410 z 91173) 68.68 % (61320 z 89307)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v okrese Třebíč
2008[25] 2012[26] 2016[27] 2020[28]
1. ČSSD (36.66 %) ČSSD (25.75 %) ANO 2011 (17.55 %) ANO (20.59 %)
2. KSČM (18.31 %) KSČM (23.59 %) ČSSD (16.79 %) Piráti (13.46 %)
3. ODS (17.07 %) KDU-ČSL (11.19 %) KSČM (13.41 %) ODS+STO (12.51 %)
účast 42.50 % (38925 z 91654) 40.65 % (37347 z 92305) 36.63 % (33517 z 91528) 38.48 % (34607 z 89957)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (18169 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10328 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (9740 hlasů). Volební účast byla 65.49 %, tj. 60403 ze 92282 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38768 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20965 hlasů). Volební účast byla 65.10 %, tj. 59970 ze 92151 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (27399 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (13693 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6971 hlasů). Volební účast byla 66.88 %, tj. 60907 ze 91102 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (37763 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (26721 hlasů). Volební účast byla 71.32 %, tj. 64598 ze 90602 oprávněných voličů.[30]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24203 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (18218 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (9351 hlasů). Volební účast byla 71.94 %, tj. 63698 ze 88584 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (34448 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (29724 hlasů). Volební účast byla 73.16 %, tj. 64462 ze 88122 oprávněných voličů.[31]

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Okresem prochází silnice I. třídy I/23 a I/38. Silnice II. třídy jsou II/112, II/151, II/152, II/349, II/351, II/360, II/361 II/390, II/392, II/393, II/396, II/399, II/400, II/401, II/402, II/403, II/405, II/408, II/410 a II/411.

Významné firmy

[editovat | editovat zdroj]

Na území okresu poblíž obce Dukovany je Jaderná elektrárna Dukovany.

V okresu sídlí společnost MANN+HUMMEL Group, byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. Portfolio produktů společnosti zahrnuje průmyslové filtry, řadu produktů na snížení emisí dieselových motorů, membránové filtry pro filtraci vody a filtrační zařízení. Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi: MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. a MANN+HUMMEL Service s.r.o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s.r.o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců. Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně. Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s.r.o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v Technologickém parku v Brně.

Seznam obcí a jejich částí

[editovat | editovat zdroj]
Obce v okresu Třebíč
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Třebíč.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Změna hranice okresu

[editovat | editovat zdroj]

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Třebíč začleněny také obce:

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Základní školy

[editovat | editovat zdroj]

Zřizované krajem

[editovat | editovat zdroj]

Základní umělecké školy a jazykové školy

[editovat | editovat zdroj]

Školská výchovná a ubytovací zařízení

[editovat | editovat zdroj]

Gymnázia

[editovat | editovat zdroj]

Střední průmyslové školy

[editovat | editovat zdroj]

Střední odborné školy

[editovat | editovat zdroj]

Střední odborná učiliště

[editovat | editovat zdroj]

Vyšší odborné školy

[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy

[editovat | editovat zdroj]

Nemocnice

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, § 4. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online.
  3. ↑ GEOCACHING. Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 27–28. 
  5. ↑ a b c d e f g h i BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 115–116. 
  6. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. In: Sbírka zákonů. 1960. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  7. ↑ Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů. 1997. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  8. ↑ Ústavní zákon č. 176/2001 Sb., změna ústavního zák. o vytvoření vyšších samosprávných celků. In: Sbírka zákonů. 2001. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  9. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Kůrovci padne za oběť čtvrtina státních lesů na Třebíčsku. trebicsky.denik.cz. 2019-04-15. Dostupné online [cit. 2019-05-01]. 
  10. ↑ a b c d *Český statistický úřad 30. červen 2005
  11. ↑ a b c TÁBORSKÝ, František. Hejtmanství třebíčské. 2. opravené a rozmnožené. vyd. Třebíč: František Lorenz, 1919. 40 s. Kapitola Horopis, s. 4–5. [dále jen Táborský]. 
  12. ↑ MAHEL, Luděk. Vodaři začnou recyklovat prací vodu a posílí prameniště o nové vrty. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-13 [cit. 2017-12-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ ČTK. Obce Třebíčska postaví úpravnu, do níž poteče voda z prameniště Heraltice a vrtů. Naše voda [online]. 2023-03-24 [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ MAHEL, Luděk. Třebíčsko vysychá, meteorologové varují před požáry. trebicsky.denik.cz. 2019-04-22. Dostupné online [cit. 2019-05-01]. 
  15. ↑ "Táborský", kapitola Spojovací prostředky, str. 10-12.
  16. ↑ ŠULÁKOVÁ, Veronika. Cenová elasticita autobusové dopravy v Třebíči. Brno, 2017 [cit. 2018-01-30]. 83 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Tomeš. s. 25. Dostupné online.
  17. ↑ a b c d PALÁNOVÁ, Hana. Poslanci Moravského zemského sněmu za okresy Jihlava a Třebíč v letech 1861 - 1914. Brno, 2010 [cit. 2017-01-29]. 88 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Lukáš Fasora. s. 14. Dostupné online.
  18. ↑ ČTK. Firmy z Třebíčska získaly příslib investiční pobídky. Slibují desítky míst. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-15 [cit. 2017-01-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ "Táborský", kapitola Školství, str. 14-15.
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-15. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Kraj Vysočina
Okresy Vlajka kraje Vysočina
Správní obvody ORP
Největší města
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okres_Třebíč&oldid=23859765“