Přeskočit na obsah

Kraj Vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Jihlavský kraj, který existoval v letech 1948–1960.
Kraj Vysočina
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Kraj Vysočina – znakKraj Vysočina – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajeJihlava
Region soudržnostiJihovýchod
Historická zeměMorava
Čechy
StátČeskoČesko Česko
NUTS 3CZ063
ISO 3166-2CZ-63
RZJ
Zeměpisné souřadnice49°24′ s. š., 15°42′ v. d.
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha6 795,75 km² (2019)[1]
Počet obyvatel517 960 (2024)[2]
Hustota zalidnění76,2 obyv./km²
Nejvyšší bodJavořice
(837 m n. m.)
Počet okresů5
Počet ORP15
Počet POÚ26
Počet obcí704
z toho 35 měst
a 43 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu		Žižkova 1882/57
586 01 Jihlava
[email protected]
HejtmanMartin Kukla (ANO)
Oficiální web: www.kr-vysocina.cz
Otevřená data kraje
Kraj Vysočina na mapě
Další údaje
Kód kraje108
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Map
Mapa kraje

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina[3]) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří okresů bývalého Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z bývalého Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z bývalého Jihočeského kraje. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Nejjižnější část Kraje Vysočina je vzdálena přibližně 4 km od státní hranice s Rakouskem. Žije zde přibližně 518 tisíc[2] obyvatel.

Přírodní podmínky

[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky. Kraj tvoří především Českomoravská vrchovina s velmi zachovalou přírodou. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické vrchoviny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické vrchovině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Podobné výšky dosahují vrcholy Žďárských vrchů s nejvyšším bodem Devět skal (836 m).

Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy.[4]

Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou.

V červenci roku 2018 byla průměrná teplota v Kraji Vysočina 19,4 °C, tj. přibližně o 2 stupně více, než je obvyklé. Nejvyšší průměrná teplota byla naměřena na stanici Dukovany (20,9 °C), nejnižší teplotu měly stanice Černovice a Počátky (18,5 °C). Průměrný měsíční úhrn srážek byl 37,9 mm, tj. pouze 44 % standardních srážek.[5]

Kultura a památky

[editovat | editovat zdroj]

Kromě toho je v kraji mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také Muzeum rekordů v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů.

Na území Kraje Vysočina se natočilo mnoho filmů, na hradě Ledeč nad Sázavou se natáčel film Micimutr, v Telči se natáčely filmy Pyšná princezna, Až přijde kocour, Jak se budí princezny a Z pekla štěstí (i Z pekla štěstí 2). Film Jak se budí princezny se natáčel také na hradech Orlík u Humpolce a Roštejn u Telče.[6] Mezi další filmy, které se natáčely na území Kraje Vysočina patří Postřižiny, Všichni dobří rodáci, Čertí brko, Anděl Páně 2, Zádušní oběť, Bajkeři a Špunti na vodě.[7] Rok 2019 byl vyhlášen rokem Filmové Vysočiny, součástí akce byla i publikace nebo interaktivní hra.[8]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina udílí od roku 2007 několik různých ocenění osobnostem Kraje Vysočina. Jsou jimi Kamenná medaile, Skleněná medaile, Dřevěná medaile a Bronzová pamětní medaile. Autorem výtvarných návrhů medailí je sochař Radomír Dvořák. Kamenná medaile je zhotovena z mrákotínské žuly a je vyráběna v kamenosochařském středisku Lipnice nad Sázavou při Střední odborné škole uměleckoprůmyslové ve Světlé nad Sázavou. Skleněná medaile je zhotovena z čirého, zeleného a modrého skla, vyráběna je na uměleckoprůmyslové škole ve Světlé nad Sázavou, dřevěná medaile je zhotovena z dřeva jeřábu ptačího a je vyráběna Radomírem Dvořákem. Bronzová pamětní medaile je určena významným návštěvníkům Kraje Vysočina a je zhotovena z bronzu, vyráběna je ve Slévárně a modelárně Nové Ransko.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Vylidňování Kraje Vysočina.

V Kraji Vysočina žije přibližně 518 tisíc[2] obyvatel. V tomto pořadí je mezi kraji České republiky na 12. místě – méně mají jen Liberecký a Karlovarský kraj.[10] Největším a současně krajským městem je Jihlava, kde žije zhruba 51 tisíc lidí. Mezi další větší města se pak řadí například Třebíč, kde žije zhruba 36 tisíc obyvatel. Mezi lety 2017 a 2018 se do kraje přistěhovalo více lidí, než se vystěhovalo, stejně tak se narodilo více lidí, než zemřelo. Kromě okresu Třebíč v každém okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel, v okrese Třebíč došlo k poklesu o 357 obyvatel.[11] V roce 2017 v Kraji Vysočina bylo uzavřeno celkem 46 registrovaných partnerství, tj. nejméně z celé republiky.[12]

Podle demografických odhadů bude mít Kraj Vysočina v roce 2051 o několik desítek tisíc obyvatel méně a bude mít také výrazně starší průměrný věk obyvatel.[13]

Město Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[14]
Jihlava (JI) 51 216
Třebíč (TR) 35 451
Havlíčkův Brod (HB) 23 442
Žďár nad Sázavou (ZR) 20 717
Pelhřimov (PE) 16 048
Velké Meziříčí (ZR) 11 498
Humpolec (PE) 10 970
Nové Město na Moravě (ZR) 10 049

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Území kraje je vymezeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Okres Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[10] 		Rozloha[15] Hust. zal. Počet obcí
Havlíčkův Brod (HB) 94 915 1 265 75 120
Jihlava (JI) 113 628 1 199 95 123
Pelhřimov (PE) 72 302 1 290 56 120
Třebíč (TR) 110 810 1 463 76 167
Žďár nad Sázavou (ZR) 118 158 1 579 75 174

Začátkem roku 2003 byly zrušeny okresní úřady a pro účely státní správy bylo zavedeno členění území na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je v Kraji Vysočina kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Justiční příslušnost

[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina má z historických důvodů nejkomplikovanější soudní správu ze všech krajů v Česku. Na jeho území se nachází pět okresních soudů, v krajském městě Jihlavě je pobočka brněnského krajského soudu, která je příslušná pro občanskoprávní věci s působností pro obvody okresních soudů v Jihlavě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou (původní Jihomoravský kraj). Zbylá část kraje je rozdělena mezi českobudějovický a královéhradecký krajský soud (původní Jihočeský a Východočeský kraj). V případě, že tyto krajské soudy nerozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, jde odvolání proti jejich rozhodnutím buď k pražskému nebo olomouckému vrchnímu soudu. Konkrétně soudní struktura vypadá na území kraje takto:

Historie samosprávného celku

[editovat | editovat zdroj]

Zřízení a název

[editovat | editovat zdroj]

Jihlavský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Vytvoření Jihlavského kraje bylo iniciováno Vlastou Parkanovou a podle ní měl představovat brzdu opakování moravských nároků na obnovení země Moravské jako politického celku a koncepce spolkových zemí jako varianty samosprávy, kterou v Poslanecké sněmovně požadovaly strany moravského hnutí na počátku 90. let.[16] Proti Vlastě Parkanové stál v bodě vytvoření Jihlavského kraje především Jan Ruml, který argumentoval že jde o neorganické sloučení Čech a Moravy a zpracoval vládní návrh 13 krajů bez Jihlavského kraje a s Prahou jako součástí Středočeského kraje.[16] Mezi těmito návrhy posléze vzniknul vládní kompromis a dnešní Kraj Vysočina se tak stal posledním přidaným krajem do návrhu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a to sněmovním výborem v říjnu 1997.[17]

Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

31. května 2001, dnem vyhlášení novelizujícího ústavního zákona č. 176/2001 Sb., získal kraj nový název Vysočina (současně byly přejmenovány i další tři kraje),[18] což bylo iniciováno předchozí anketou mezi občany kraje a usnesením zastupitelstva kraje.[19] Spolu s hlavním městem Prahou tak byly jedinými kraji v Česku, které neměly v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“. Kraj ale 2. srpna 2010 navrhl ústavní zákon, jímž se měl název změnit na Kraj Vysočina, a Poslanecká sněmovna 23. března 2011 tento návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu reagujícího na stanovisko vlády schválila, žádný poslanec nehlasoval proti návrhu a žádný poslanec během projednávání nevznesl námitku k podstatě návrhu. Tato novela ústavního zákona nakonec úspěšně prošla celým legislativním procesem a nabyla účinnosti dne 1. srpna 2011. Od tohoto data jde tedy již o „Kraj Vysočina“.[20][21] Druhou změnu názvu předkladatel zdůvodnil tím, že si ji vynutila sama praxe, protože subjekty používají název Vysočina ve spojení s určením kraj naprosto běžně, a to i v písemných a právních dokumentech, a prosté označení Vysočina bez dalšího vymezení komplikuje namnoze určení, zda se nejedná například o obchodní organizaci nebo výrobek, eventuálně geografický pojem.[19]

První sídlo kraje bylo v jihlavském sídle Komerční banky.[22]

Volby do zastupitelstev krajů

[editovat | editovat zdroj]

Hejtmani

[editovat | editovat zdroj]

Prvním hejtmanem byl František Dohnal (2000–2004), následovali Miloš Vystrčil (2004–2008), Jiří Běhounek (2008–2020), Vítězslav Schrek (2020–2024) a Martin Kukla (od 2024).[23]

Územní změny

[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů Kraje Vysočina převedena pod okres Brno-venkov v Jihomoravském kraji řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice, Černvír, Doubravník, Borač, Pernštejnské Jestřabí, Olší, Drahonín, Žďárec, Vratislávka, Tišnovská Nová Ves, Skryje, Kaly, Dolní Loučky, Horní Loučky, Újezd u Tišnova, Řikonín, Kuřimské Jestřabí, Kuřimská Nová Ves, Lubné, Níhov, Rojetín, Borovník, Katov, Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.[24]

V kraji je po přesunu 704 obcí,[25] z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem je statutární město Jihlava.

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Havlíčkobrodsko

[editovat | editovat zdroj]

Jihlavsko

[editovat | editovat zdroj]

Třebíčsko

[editovat | editovat zdroj]

Žďársko

[editovat | editovat zdroj]

Pelhřimovsko

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Prezentace Kraje Vysočina na veletrhu Regiontour 2010

V první čtvrtletí roku 2011 stoupla průměrná mzda v kraji o cca 500 Kč. Kraj se tak stal pátým nejhůře placeným regionem.[26] V roce 2011 se zvýšily oproti loňskému roku daňové příjmy kraje.[27] V roce 2015 se rovněž navýšil rozpočet kraje a to o téměř 400 milionů korun.[28] Na rok 2017 byl na konci roku 2016 schválen vyrovnaný rozpočet ve výši 9,7 miliardy Kč, tj. o 1,6 miliardy více než v roce 2016. Nejvíce, tj. 4,6 miliardy Kč mělo být vydáno v rozpočtové kapitole školství, mládeže a sportu, velké navýšení proběhlo i v rozpočtové kapitole nemovitý majetek, kdy mělo dojít k několika významným investičním akcím.

V roce 2017 byla v plánu rekonstrukce interního pavilonu Nemocnice Jihlava, stavba pavilonu chirurgických oborů Nemocnice Třebíč a stavba nové budovy sídla Krajské knihovny Vysočiny.[29]

Turismus v kraji Vysočina se rozvíjí, kdy bylo oznámeno, že za rok 2015 přijelo do kraje oproti roku 2014 o 11,3 % turistů více.[30] V roce 2018 byla nejnavštěvovanější atrakcí v Kraji Vysočina ZOO v Jihlavě.[31] O turistický ruch v Kraji Vysočina se stará příspěvková organizace Vysočina Tourism, ředitelem mezi lety 2010 a 2021 byl Tomáš Čihák, od roku 2021 je ředitelkou Oľga Königová.[32]

V roce 2018 byla vydána brožura s názvem Sto let příběhů, lidských osudů, architektury i sportu a kultury na Vysočině.[33] Marketingovým tématem propagace Vysočiny byla v roce 2020 Vysočina sklářská.[34]

Průmysl

[editovat | editovat zdroj]

V kraji se uplatňují dřevozpracující, sklářský, strojírenský, kovodělný, těžební, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón.[zdroj?]

V Nové Vsi na Třebíčsku sídlí dvě společnosti z německé skupiny MANN+HUMMEL Group, a to MANN+HUMMEL (CZ) a MANN+HUMMEL Service, které dohromady zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. První zmíněná vyrábí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl, druhá poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group.

Zemědělství

[editovat | editovat zdroj]

V zemědělství jsou na Vysočině výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Leží zde rozsáhlé hospodářské lesy.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Krajem prochází dálnice D1 z Prahy do Brna a dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava – Vídeň – Záhřeb) a E551 (České Budějovice – Třeboň – Humpolec).[35] Silniční síť kraje má v roce 2017 celkovou délku 4562 km, z toho silnice 2. třídy tvoří 1631 km. Celkem je v kraji 875 mostů. Kraj chtěl v roce 2017 vyřadit celkem 362 km silnic ze silniční sítě. Navržená páteřní síť silnic pro další roky má celkovou délku 678 km, dříve měla 745 km, navržená páteřní síť silnic 2. třídy má 1321 km, dříve měla 1631 km.[36] V roce 2018 čtyři z pěti rekonstruovaných úseků dálnice D1 jsou na Vysočině.[37]

Kraj Vysočina připravil systém společné veřejné dopravy, který byl nazván Veřejná doprava Vysočiny (VDV). Spuštěn měl být v roce 2020, kdy v polovině roku 2018 bylo rozhodnuto o způsobu odbavování. To by mělo probíhat pomocí identifikátoru nahraném na kartě či čipu. Projekt by měl posílit veřejnou dopravu ve městech.[38] Systém Veřejné dopravy Vysočiny byl spuštěn v prosinci roku 2019 úpravami jízdních řádů Českých drah.[39][40]

Věda a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Školní rok 2017 byl krajem Vysočina vyhlášen jako rok věnovaný zemědělství a odbornému vzdělávání.[41]

Vysoké školy

[editovat | editovat zdroj]

V Kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy:

Střední školy

[editovat | editovat zdroj]

Okres Jihlava

[editovat | editovat zdroj]

Okres Třebíč

[editovat | editovat zdroj]

Okres Žďár nad Sázavou

[editovat | editovat zdroj]

Okres Havlíčkův Brod

[editovat | editovat zdroj]

Okres Pelhřimov

[editovat | editovat zdroj]

Partnerské regiony

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  3. ↑ ČTK. Vysočina se dočkala přídomku „kraj“, nový název platí od srpna. iDNES.cz [online]. 2011-08-01 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Lukáš Kašpar: Kde v Česku leží střed Evropy? Překvapivá zjištění naší detektivní mise, iDnes.cz, 13. 11. 2010
  5. ↑ MAHEL, Luděk. Na Vysočině bylo o prázdninách o dva stupně tepleji. Třebíčský deník. 2018-08-23. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. 
  6. ↑ LAUDIN, Radek. Vysočina patří do českých filmů. Natáčelo se v Ledči, Telči i u Humpolce. iDNES.cz [online]. 2018-12-29 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vysočina bude v roce 2019 filmová [online]. Jihlava: kraj Vysočina, 2019-01-09 [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-28. 
  8. ↑ ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Vysočina se letos představí jako filmový kraj, lákat bude i na amarouny. iDNES.cz [online]. 2019-01-31 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  10. ↑ a b Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  11. ↑ SINGR, Martin. Počet obyvatel Vysočiny se zvýšil. Pokles zaznamenalo pouze Třebíčsko. trebicsky.denik.cz. 2019-03-25. Dostupné online [cit. 2019-04-15]. 
  12. ↑ JÍRA, Jiří. Nejméně registrovaných partnerství je na Vysočině. Třebíčský deník. 2018-01-30. Dostupné online [cit. 2018-02-09]. 
  13. ↑ MORŽOL, Marcel. Vysočina bude mít v polovině století o padesát tisíc obyvatel méně. A zestárne. Třebíčský deník. 2018-03-08. Dostupné online [cit. 2018-12-09]. 
  14. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  15. ↑ Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-06. 
  16. ↑ a b KOPEČEK, Lubomír. Éra nevinnosti. 1.. vyd. [s.l.]: Barrister & Principal, 2010. ISBN 978-80-87029-98-5. S. 282. 
  17. ↑ ŠVEC, Kamil. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008. S. 19. Acta Politologica [online]. Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd., 2010 [cit. 4.10.2016]. S. 19. [www.acpo.cz Dostupné online]. ISSN 1803-8220. 
  18. ↑ Sněmovní tisk 818 – novela zákona o vytvoření VÚSC, navržena skupinou poslanců 12. 1. 2001, schválený zákon vyhlášen pod číslem 176/2001 Sb.
  19. ↑ a b viz řeč zástupce předkladatele následující novely v prvním čtení sněmovního tisku 38 v roce 2010
  20. ↑ Ústavní zákon č. 135/2011 Sb. Archivováno 22. 1. 2016 na Wayback Machine., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
  21. ↑ ČTK. Vysočina se ode dneška jmenuje Kraj Vysočina. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-08-01 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ LAUDIN, Radek. První hejtman jezdil starým Favoritem. V Jihlavě chyběly prostory a tužky - regiony.impuls.cz. iRegiony – Rádio Impuls [online]. 2016-02-15 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. 
  23. ↑ SALICHOV, Jan; VOKÁČ, Martin. Vysočina zvolila nové vedení kraje, hejtmanem se stal Martin Kukla z ANO [online]. Idnes.cz, 2024-11-04 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  24. ↑ http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně
  25. ↑ Zajímavosti o kraji | ČSÚ v Jihlavě. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ Mzdy na Vysočině stouply, o 530 korun. Třebíčský deník [online]. 2011-06-13 [cit. 2011-06-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ Kraj Vysočina. Příjmy Kraje Vysočina vypadají v prvním pololetí optimisticky [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2011-08-10 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. 
  28. ↑ ČTK. Nový rozpočet kraje: školy, nemocnice, cesty [online]. Třebíčský deník, 2015-12-01 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  29. ↑ KRIŠTOFOVÁ, Anna. Zastupitelstvo Kraje Vysočina schválilo vyrovnaný rozpočet na rok 2017 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-12-20 [cit. 2016-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-21. 
  30. ↑ ČTK. Na Vysočině letos přespalo více turistů [online]. Třebíčský deník, 2015-11-30 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  31. ↑ SINGR, Martin. ZOO Jihlava zůstává pro turisty jedničkou. trebicsky.denik.cz. 2019-01-05. Dostupné online [cit. 2019-02-27]. 
  32. ↑ SINGR, Martin. Nová šéfka Vysočina Tourism: Königová bude mít za úkol restartovat cestovní ruch. Třebíčský deník. 2021-09-07. Dostupné online [cit. 2021-10-22]. 
  33. ↑ BROTHÁNKOVÁ, Monika; NEUWIRTHOVÁ, Eva. Památky na Vysočině chystají na novou sezónu řadu novinek. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2018-03-29 [cit. 2018-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-13. 
  34. ↑ MAREŠ, Miroslav. „Vysočina sklářská“: marketingové téma roku 2020 je neveřejné. OBCASNIK.EU [online]. 2019-12-17 [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ Dálnice - Silnice . cz >> Výstavba dálnic a silnic v České republice a na Slovensku [online]. www.dalnice-silnice.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-08. 
  36. ↑ MAHEL, Luděk. Silniční síť na Vysočině je příliš hustá. Kraj se chce některých silnic zbavit. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-09 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online. 
  37. ↑ SINGR, Martin. Modernizace dálnice se letos soustředí na Vysočinu. Třebíčský deník. 2018-03-24. Dostupné online [cit. 2018-04-13]. 
  38. ↑ SINGR, Martin. Veřejná doprava Vysočiny dostává reálné obrysy. Třebíčský deník. 2018-08-01. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. 
  39. ↑ MAREŠ, Miroslav. České dráhy mění jízdní řády, začíná projekt VDV. Obcasnik.eu. 2019-11-23. Dostupné online [cit. 2019-11-23]. 
  40. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Nový systém dopravy přinese více spojů i jednotné jízdenky. trebicsky.denik.cz. 2019-11-14. Dostupné online [cit. 2020-01-03]. 
  41. ↑ BROTHÁNKOVÁ, Monika. Školní rok 2016/2017 na Vysočině ve znamení zemědělství a odborného vzdělávání [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-03-21 [cit. 2017-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-23. 
  42. ↑ VŠPJ | Úvodní stránka [online]. www.vspj.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  43. ↑ Západomoravská Vysoká Škola [online]. www.zmvs.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-28. 
  44. ↑ a b c d e f g h i j k NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-15. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Kraj Vysočina
Okresy Vlajka kraje Vysočina
Správní obvody ORP
Největší města
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje
Regiony soudržnosti
Hejtmani Kraje Vysočina
2000–2004: František Dohnal • 2004–2008: Miloš Vystrčil • 2008–2020: Jiří Běhounek • 2020–2024: Vítězslav Schrek • 2024–dodnes: Martin Kukla
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kraj_Vysočina&oldid=24383758“