Přeskočit na obsah

Svoboda a přímá demokracie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o českém politickém hnutí SPD. O sociálnědemokratické straně SPD v Německu pojednává článek Sociálnědemokratická strana Německa. Další významy jsou uvedeny na stránce SPD.
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Logo
ZkratkaSPD
Datum založení2. června 2015
PředsedaTomio Okamura
MístopředsedaRadim Fiala
ZakladatelTomio Okamura
SídloRytířská 410/6
110 00 Praha
Rozkol odÚsvit
Ideologienacionalismus[1]
pravicový populismus
euroskepticismus
antiimigrace
antiislamismus
Politická pozicepravice až krajní pravice
Evropská stranaEvropa suverénních národů
Politická skupina EPEvropa suverénních národů[2]
Mládežnická org.Mladí Espéďáci
Stranické novinyNa vlastní oči[3]
Počet členů10 682 (prosinec 2022)[4]
Barvy
     modrá
Volební výsledek9,56 % (PSP ČR 2021)
IČO04134940 (VR)
Rejstřík MV ČR468
Oficiální webwww.spd.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2021
20/200
Senát
0/81
[5]
Evropský parlament2024
1/21
[6]
Zastupitelstva krajů2024
32/675
[7]
Krajští hejtmani2024
0/13
Zastupitelstva obcí2022
492/61780
[8]
Zastupitelstvo Prahy2022
2/65
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svoboda a přímá demokracie (SPD) (zkratka SPD), je české nacionalistické politické hnutí založené v první polovině roku 2015 poslanci Tomiem Okamurou a Radimem Fialou, kteří odešli po roztržce v poslaneckém klubu[9] z hnutí Úsvit přímé demokracie. V programu hnutí dominuje nacionalismus, projevující se zejména odporem k nelegální imigraci a islámu a požadavek přímé demokracie ve formě odvolatelnosti politiků a soudců a referend o důležitých otázkách. O zařazení hnutí na pravolevém spektru se hovoří jako o sporném, leckdy bývá řazeno ke krajní pravici. Často je hnutí charakterizováno jako populistické, radikální, nacionalistické, autoritářské[10] a některými novináři dokonce i jako fašistické[11][12]. Hnutí mělo ke konci roku 2022 celkem 10 682 členů a zaznamenalo největší nárůst členů ze všech politických stran a hnutí v ČR.[13]

Od června 2015 do března 2016 neslo hnutí název Svoboda a přímá demokracie, následně do srpna 2019 se jmenovalo Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD).

Vznik

[editovat | editovat zdroj]

Hnutí Svoboda a přímá demokracie vzniklo v důsledku několikaměsíční krize v hnutí Úsvit přímé demokracie (předchozí působiště obou zakladatelů), jehož vedení převzal poslanec Marek Černoch. Obě znesvářené strany se vinily z údajného vyvádění peněz z hnutí, Tomio Okamura své oponenty označoval za pučisty, většina Úsvitu se však postavila proti němu.[14] Okamura s Radimem Fialou, které v březnu 2015 zbytek hnutí ze svých řad vyloučil,[15] založili vlastní hnutí a v květnu požádali o registraci Svobody a přímé demokracie u ministerstva vnitra.[16] V přípravném výboru kromě této dvojice figuroval ještě Jaroslav Staník.[17] Dne 16. června 2015 uvedli, že hnutí získalo registraci a zahájilo nábor členů. Tomio Okamura v té době prohlásil, že má tisíce zájemců o členství.[14]

Program

[editovat | editovat zdroj]

Hnutí programově navazuje na Úsvit přímé demokracie. V programu hnutí dominuje vlastenectví (patriotismus, nacionalismus), projevující se zejména odporem k nelegální imigraci, a požadavek přímé demokracie ve formě jednak odvolatelnosti politiků i soudců, jednak referend o důležitých otázkách, včetně například vystoupení z EU nebo NATO. Poslanec Fiala krátce po založení hnutí prohlásil, že je SPD pravicové hnutí s jasnými politickými cíli, neboť usiluje o zásadní změny v politickém systému ČR.[14] Uvedl také, že jeho základním programem je „prosazení přímé demokracie a odpovědnosti politiků do politického systému České republiky a důsledná obhajoba národních zájmů naší země“. Hnutí chtělo také „důsledně vystupovat proti zvyšování daní a hájit zájmy lidí, kteří poctivě pracují nebo podnikají“.[15] Hnutí usiluje mimo jiné o zavedení obecného referenda včetně těch o mezinárodních otázkách, jako je vystoupení České republiky z Evropské unie a podobně.[14] V lednu 2016 se projednávala petice za referendum, návrh však byl Poslaneckou sněmovnou zamítnut.[18]

V pravo-levém politickém spektru je[19][20][21] převážně řazeno ke krajní pravici, ostatně k pravici se hnutí samo od počátku hlásilo například ústy Radima Fialy. Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median je obtížné hnutí zařadit v politickém spektru, neboť doleva se řadí „oslovováním ublížené části populace“, zatímco napravo „rétorikou proti takzvaným nepřizpůsobivým“. Právník a publicista Petr Kolman v roce 2017 označil údajnou pravicovost hnutí za klišé vzdálené realitě, například program odvolatelnosti politiků a soudců označil za programový bod jak od trockistů a i požadavek přímé demokracie (referenda takřka ke všemu) či zestátnění exekutorů považuje za typicky levicové prvky, přičemž levicovosti nasvědčuje i převzetí elektorátu převážně od ČSSD a KSČM. Kolman ovšem své argumenty relativizuje tím, že „politické spektrum je vlastně kruh, a ne přímka“, že dělení na pravici a levici v dnešní době ztrácí smysl a že de facto hnutí nepatří ani k levici, ale je to „propracovaný populismus jako z čítanky“.[22] Politický geograf Jonáš Suchánek ve své disertační práci označuje SPD za populistickou radikální pravici, jež staví svou ideologii primárně na nativismu a anti-imigrační rétorice.[23] Studentka Iva Vránková jej ve své diplomové práci roku 2015 hodnotila jako pravicově populistické[24].

Zatímco sociolog Daniel Prokop považuje „oslovování ublížené části populace“ za levicovou charakteristiku,[25] někteří politologové to hodnotí jako pravicový rys. Politolog Kamil Švec z Univerzity Karlovy ho řadil k extrémní pravici po bok DSSS. Podle něj hnutí cílí na „voliče extrémně nespokojené, názorově asi ne úplně konsenzuální“.[25] Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci v době vzniku hnutí uvedl, že usiluje o radikálnější protestní voliče, o lidi nespokojené se společenským pořádkem, kteří chtějí „politiky silných slov a rychlých řešení“.[25] Prezident republiky Miloš Zeman v červenci 2019 označil hnutí za radikální v tom smyslu, že radikalismus dle něj znamená cestu ke kořenům a radikální strany představují část politického spektra.[26]

Cílem SPD je krom obecného zamezení nelegální imigrace také zakázat propagaci a šíření islámu[27], posílit cizineckou policii[14] nebo zpřísnit imigrační zákony, které by zavedly nulovou toleranci vůči ilegálním imigrantům. V přistěhovalecké problematice má spolu s Národní demokracií na české politické scéně nejtvrdší rétoriku.[28] Někteří komentátoři označují hnutí a jeho program za nacionalistické.[29][30][31][32][33][33][34] Ze zahraničí vyjádřila SPD podporu například někdejší předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.[35]

Ve vnitrostranických vztazích i ve vystupování strany k médiím a veřejnosti bývají shledávány vůdcovské a autoritářské prvky. Jako postup obdobný autoritářským režimům bylo hodnoceno například náhlé zrušení novinářských akreditací nepohodlným novinářům pro vstup do volebního štábu SPD na podzim 2017, které postihlo například novináře Seznam Zprávy, Reportérů ČT či Info.cz, a odmítnuté novináře nechalo hnutí vyvést policií.[36] Vedení hnutí zrušilo moravskoslezský regionální klub, tedy krajskou organizaci, jelikož dle oficiálního vyjádření vedení hrubě porušovala stanovy a krátila demokratická práva členů. Politolog Jiří Pehe mínil, že důvodem bylo prohlášení jejího šéfa Lubomíra Volného, který oznámil, že chce vyzvat Tomia Okamuru v boji o předsednictví SPD.[37] Pehe se domníval, že Lubomír Volný je politik ze stejného autoritářského těsta jako Okamura. Dále ve svém komentáři zmínil, že soutěžit s ním může v demagogii i v obhroublosti, avšak v hnutí tohoto typu není pro dva vůdce místo, protože ve vůdcovském projektu může být na dvoře kohout jen jeden.[37] Stejně jako v případě Úsvitu političtí analytici varují rebely, že oni samotní onen typ voličstva, který přitahuje Okamura, příliš nezajímají, protože nejde o skutečné politické strany, ale jen o Okamurovy vůdcovské projekty, přičemž těmto voličům je jedno, jestli vůdce porušuje program nebo čachruje se stranickými financemi.[37] Podle politologa Peheho si můžeme být jisti tím, že strana, která chce údajně zvyšovat kvalitu demokracie u nás důrazem na tu přímou, docela jistě nevypíše k otázce zrušené organizace stranické referendum.[37]

Když týdeník Respekt v názorové rubrice spojil SPD s označením „parlamentní fašistické hnutí“, hnutí se proti tomu v roce 2022 bránilo u soudu. Ten však rozhodl, že je označení v souladu s požadavkem proporcionality.[31][38] Již v roce 2018 ministr spravedlnost Pelikán hodnotil SPD jako fašistické, rovněž proti tomu podal předseda Tomio Okamura či poslankyně Jana Levová trestní oznámení.[39][40][41][42][43] V dubnu 2024 Obvodní soud pro Prahu 7 žalobci v plném rozsahu vyhověl. SPD požadovalo omluvu od České republiky, jednající prostřednictvím Ministerstva vnitra, za to, že bylo hnutí zahrnuto do zprávy Ministerstva vnitra ve věci extremismu a předsudečné nenávisti za druhé pololetí 2020. [44]

Hnutí SPD se také prezentuje jako konzervativní strana.[45] Vystupuje proti manželství stejnopohlavních párů či adopci dětí páry stejného pohlaví.[46] Dále odmítá ratifikaci Istanbulské úmluvy.[47]

2015

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2015 se členem hnutí stal poslanec Jaroslav Holík, původně zvolený jako nestraník za Úsvit, čímž rozšířil počet poslanců SPD na tři.[48]

V srpnu 2015 proběhla první volební konference SPD. Na základě hlasování členů byl zvolen předsedou hnutí Tomio Okamura a místopředsedou Radim Fiala. Členy předsednictva se stali poslanec Jaroslav Holík a místostarosta obce Všechlapy Radek Rozvoral.

Demonstrace proti islamizaci Evropy, 14. 5. 2016
Tomio Okamura při projevu na Václavském náměstí v Praze u příležitosti říjnové demonstrace proti přijetí uprchlíků (17. října 2015)

V polovině září 2015 při mimořádném projednávání evropské migrační krize v Poslanecké sněmovně avizovali zástupci hnutí, že budou požadovat ukončení členství ČR v schengenském systému, zahájení referenda o odchodu země z Evropské unie i referendum o odchodu z NATO.[49]

Počátkem října 2015 ohlásil předseda SPD Tomio Okamura záměr vyvolat hlasování o nedůvěře vládě kvůli tomu, že akceptovala hlasování v Evropské unii o přijetí uprchlíků a rozhodla se nebránit proti tomu žalobou. Kromě tří podpisů vlastních poslanců však žádné další nezískal.[50]

Představitelé hnutí pořádali nebo se účastnili různých protiislámských a protiimigračních demonstrací, např. 1. července na Václavském náměstí s následným pochodem k Úřadu vlády,[51] 12. září[52] a znovu i 17. listopadu 2015 na Václavském náměstí s mottem „Za naši kulturu a bezpečnou zem“,[53][54][pozn. 1] 28. října v Liberci[56] nebo v únoru 2016 opět na Václavském náměstí, kde je podpořil senátor SPO Jan Veleba, zpěvák Aleš Brichta či herec Ivan Vyskočil.[57]

Hnutí za rok 2015 dodalo kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny neúplnou výroční finanční zprávu. Výbor v květnu 2016 požádal vládu, aby Nejvyššímu správnímu soudu navrhla pozastavit činnost SPD.[58]

2016

[editovat | editovat zdroj]

V lednu SPD vytvořila koalici pro krajské volby se Stranou práv občanů.[59] SPD získala ve volbách celkem 18 mandátů v zastupitelstvech krajů[60][61], z toho 2 na samostatné kandidátce.[62]

Dne 7. listopadu bylo potvrzeno, že koalice SPD-SPO bude vládnout v koalici s KSČM a ČSSD v Ústeckém kraji.[63]

Dne 19. listopadu na své Celostátní konferenci přijalo hnutí usnesení, ve kterém mj. konstatuje, že do následujících voleb do PS PČR v roce 2017 půjde samostatně.

2017

[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. ledna se zúčastnili jako jediní političtí zástupci České republiky členové SPD mezinárodní konference frakce ENF konané v německém městě Koblenz.[64] SPD se jako člen účastní každý měsíc i následujících pravidelných konferencí ENF.

Ve volbách do poslanecké sněmovny hnutí kandidovalo ve všech krajích a dostalo se s 10,64 % hlasů do poslanecké sněmovny, kde obsadilo 22 mandátů, a má tak poslanci zastoupeny všechny kraje.

V prosinci 2017 SPD v Praze pořádalo konferenci pro evropskou stranu Hnutí pro Evropu národů a svobody, jíž je SPD členem. Na konferenci dorazili mimo jiné francouzská Národní fronta, nizozemská Strana pro svobodu, Svobodná strana Rakouska a italská Liga Severu.[65]

2018

[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. července 2018 se v Praze konala 5. celostátní konference hnutí, na níž se volilo pětičlenné předsednictvo hnutí pro roky 2018 až 2021. Post předsedy hnutí obhájil Tomio Okamura (získal 150 ze 152 hlasů), místopředsedou zůstal Radim Fiala (získal 149 hlasů). Funkce řadových členů předsednictva hnutí obhájili Jaroslav Holík (získal 140 hlasů) a Radek Rozvoral (získal 137 hlasů). Nově se členem předsednictva stal Radovan Vích (získal 138 hlasů), který tak nahradil Miloslava Roznera, jenž už na funkci nekandidoval.[66]

V srpnu 2018 podal bývalý brněnský člen hnutí Kamil Papežík návrh Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti nebo rozpuštění hnutí. Důvodem mělo být porušení stanov a jednacího řádu při organizování volebních konferencí hnutí v několika krajích a v důsledku toho absence demokraticky ustanovených orgánů hnutí. Podle zákona však takový návrh může soudu podat jen vláda, případně prezident.[67]

Počet členů se v průběhu roku 2018 navýšil téměř čtyřnásobně a SPD tak předstihlo v početnosti členské základny i vládní hnutí ANO.[68] Již počátkem června Tomio Okamura ohlásil, že má SPD 7 tisíc členů a celkem 13 tisíc žadatelů o členství. Mluvčí hnutí však upřesnila, že v té době mělo hnutí jen 1 400 členů a dalších 5 500 čekatelů na členství, což představovalo podle stanov hnutí značně odlišné statusy. Oněch 13 tisíc žadatelů pak představovaly vyplněné formuláře z webových stránek.[69]

2019

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2019 předsednictvo hnutí zrušilo svůj regionální klub v Moravskoslezském kraji a odebralo mu licenci. Zdůvodnilo to porušováním stanov a krácením demokratických práv členů. Krajský klub vedl poslanec Lubomír Volný, kritizovaný v minulosti některými členy[kým?] za „diktátorský“ způsob vedení. Zároveň však byla SPD v kraji volebně nejúspěšnější. Sám Volný oznámil svůj záměr kandidovat proti Okamurovi na předsedu hnutí a proti zrušení krajského klubu se chtěl bránit.[70][71][72][73] V březnu 2019 poslanci Lubomír Volný, Marian Bojko a poslankyně Ivana Nevludová vystoupili z hnutí. Všichni byli do SPD zvoleni za Moravskoslezský kraj, odejít se prý rozhodli kvůli postupu nového vedení krajské organizace, která podle Volného přijala do svých řad usvědčeného rasistu a neonacistu. SPD Volného vyzvalo ke složení mandátu, on to však odmítl.[74]

Pořad České televize Reportéři ČT v březnu 2019 uvedl, že vedení SPD v Moravskoslezském kraji nařizovalo svým členům, aby přispívali do diskusí na Novinkách.cz a Parlamentních listech. Ve zveřejněných nahrávkách poslanec Marian Bojko tvrdil, že je to „neuvěřitelná mediální válka, která nám vyhrává voliče“. Lubomír Volný prohlásil, že se jednalo o několik let staré nahrávky.[75]

Hnutí se také vrátilo k názvu „Svoboda a přímá demokracie (SPD)“ bez jména svého zakladatele, když od roku 2016 se nazývalo „Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)“.

Financování

[editovat | editovat zdroj]

V souvislostí s podzimními sněmovními volbami 2017 společnost Transparency International posuzovala průhlednost financování významných kandidujících stran a jejich kampaní. SPD od ní dostala celkovou hodnotící známku 3,2 (podle školní škály), druhou nejhorší po Straně práv občanů (3,6).[76] Předseda hnutí Tomio Okamura se proti hodnocení ohradil.[77]

Později po volbách média informovala o tom, že SPD 2 dny před termínem pro vyúčtování předvolební kampaně zaplatila 7,4 milionu Kč za analýzy a public relations bez upřesnění, komu tyto peníze vyplatila.[78] Suma odpovídala zhruba dvojnásobku částky, kterou na podobné účely zaplatilo vítězné hnutí ANO.[79] Tomio Okamura uvedl, že platba směřovala společnosti Play Net zajišťující analýzy voličů a kampaně či strategické plánování.[80] Podle serveru Info.cz byl prostřednictvím společnosti Astro Capital vlastníkem společnosti Jan Fulín, spojený s televizí Barrandov a agenturou pro výzkum veřejného mínění SANEP. Statutárním zástupcem Play Net byl navíc Radomír Pekárek, který zároveň řídil server První zprávy. Oba také figurovali ve společnosti Easy Communications, v níž měla vlastnický podíl i firma Our Media provozující mimo jiné Parlamentní listy. Televize se proti obchodnímu vztahu s SPD nebo agenturami ohradila s tím, že Fulín i Pekárek pro ni pracovali ještě před rokem 2013, kdy ji koupil podnikatel Jaromír Soukup.[79][81]

Server Seznam Zprávy v lednu 2018 informoval o tom, že hnutí vybralo ještě před koncem zákonné lhůty z transparentního účtu pro volební kampaň všechny peníze.[82][79] Následně peníze zpět na účet vrátilo s vysvětlením, že došlo k omylu a tajemník peníze předčasně převedl pouze na běžný účet hnutí.[83][84] Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí za porušení pravidel udělil hnutí pokutu.[85]

Investigativní reportéři Jiří Kubík a Sabina Slonková v březnu 2018 na serveru Seznam Zprávy informovali o policejním vyšetřování z roku 2017, které se zabývalo stranickým e-shopem, vynucenými nákupy členy hnutí v Moravskoslezském kraji a vedlejším netransparentním účtem, který má být údajně k potřebě předsedovi krajské organizace hnutí SPD Lubomíru Volnému.[86]

Hnutí ve volbách

[editovat | editovat zdroj]
Reklamní polep na autobusové zastávce Zmišovice v okrese Pelhřimov, duben 2018

Pro krajské volby 2016 hnutí oznámilo spolupráci se Stranou Práv Občanů, s níž vytvořilo koalice ve všech krajích, kromě Pardubického a Zlínského, v nichž SPO uspěla v předchozích volbách a vstoupila do koaličních krajských vlád. Okamura při ohlášení spojenectví uvedl, že i přes „drobné programové rozdíly“ obě politická uskupení spojuje kontinuální podpora pro prezidenta Miloše Zemana, boj proti „muslimské kolonizaci“ Evropy a Česka a proti ilegální migraci či prosazování přímé volby hejtmanů.[87][88]

Hnutí se v koalici podařilo proniknout do 10 krajských zastupitelstev a získat celkově 34 mandátů. Největší úspěch zaznamenalo v krajích Olomouckém, kde získalo 7,33% a 5 mandátů a také v Moravskoslezském, kde obdrželo 7,02% a šest zastupitelských křesel. 

Do senátních voleb 2016 hnutí vyslalo tři kandidáty: podnikatele Jiřího Kobzu v obvodu č. 28 – Mělník, učitelku na penzi Věru Příhodovou v obvodu č. 19 – Praha 11 a jednatele společnosti Petra Paula v obvodu č. 52 – Jihlava. Žádnému z těchto kandidátů se nepodařilo postoupit do 2. kola.

Se ziskem 10,64 % získalo hnutí 22 poslanců, přičemž pětiprocentní hranici překonalo ve všech krajích a společně s Piráty se tak stalo 3. nejsilnější politickou stranou.

V senátních volbách roku 2018 hnutí SPD samostatně kandidovalo ve všech 27 volebních obvodech.

V komunálních volbách 2018 v Praze hnutí SPD slibovalo například urychlenou organizaci výkupu potřebných pozemků a následnou výstavbu metra D.[89] Zároveň chtělo každý rok na pozemcích města postavit tisíc nových bytů.[90]

Předvolební poutač na nádraží v Liberci, říjen 2021

Politolog Josef Bernard tvrdí, že SPD získala dominanci zejména na Moravě a v severozápadním pohraničí, což částečně kopíruje podporu ČSSD v předchozích volbách, a oproti některým očekáváním méně kopíruje výsledky pravicových extremistů, například DSSS, tedy SPD získala mnohem širší část voličstva. Víc voličů měla v oblastech, kde jsou četnější sociálně vyloučené lokality, tedy k volbě SPD zpočátku motivovaly spíše místní sociální problémy než mediální diskurz o uprchlících. V Čechách územní podpora SPD reflektuje periferní oblasti, kde jsou problémy se sociálním vyloučením a nezaměstnaností, avšak SPD není silná v tradičních periferiích, kde jsou jiné typy problémů a lidé volí spíše KSČM. Dle politologa Martina Šimona měla SPD nejvyšší zisky na počátku sčítání hlasů, tedy v nejmenších obcích a na venkově obecně, kde více rezonují jak akcenty přímé demokracie, tak xenofobie. Dominance SPD na Moravě byla vysvětlována horším ekonomickým vývojem Moravy oproti Čechám i jako důsledek nespokojenosti s dosud vládnoucí ČSSD, které zde SPD přebrala významnou část elektorátu.[91] Nikita, systém interního skóringového systému („umělé inteligence“) pro vyhodnocování solventnosti klienta v platební aplikaci Twisto, vyhodnocuje vyšší volební zisk SPD nebo KSČM v bydlišti klienta jako indikátor problému.[92]

V kampani před parlamentními volbami roku 2021 hnutí lákalo na prodej levných českých potravin za férové ceny a pořádání českých jarmarků.[93] Podle vyjádření prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy i prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala by však slibované ceny byly pravděpodobně pod výrobními náklady a pro zemědělce nevýhodné.[94][95] Podle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí samotná strana nesmí podnikat,[93] jarmarky pro hnutí zorganizovala firma Emurfilm Production vlastněná Kamilem Spáčilem, ředitelem Febiofestu a bývalým ředitelem TV Barrandov.[96] Původně se v pozvánkách nepravdivě uvedlo, že jarmarky zaštítila Agrární komora, která se proti tomu ohradila a následně byla tato informace z webových stránek stažena.[96][97] Před volbami vedení strany odvolalo předsedkyni krajské organizace v Moravskoslezském kraji Irenu Bláhovou a téměř kompletně změnilo kandidátku v tomto kraji. Na protest ze strany vystoupilo pět krajských zastupitelů a další řadoví členové.[98] Po volbách strana rozpustila svoji pražskou organizaci, patrně kvůli špatnému volebnímu výsledku, kdy se do poslanecké sněmovny dostal pouze Jiří Kobza, který ze čtvrtého místa přeskočil i lídra kandidátky Josefa Nerušila.[99]

Ve volbě prezidenta České republiky v lednu 2023 získal kandidát hnutí SPD Jaroslav Bašta 4,45 % hlasů, a skončil tak na pátém místě a do druhého kola voleb nepostoupil.[100]

V květnu 2023 předseda hnutí Tomio Okamura uvedl, že v červnu podepíše hnutí SPD memorandum o spolupráci se stranou Trikolora, a to ve všech nadcházejících volbách.[101] Memorandum bylo podepsáno 14. června 2023 a týká se všech voleb konaných v roce 2024.[102]

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Poslanecká sněmovna

[editovat | editovat zdroj]
Výsledky SPD ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Výsledky SPD ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.
Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Počet % Počet ±
2017 538 574 10,6
22/200
▲22 ▲4. Opozice
2021 513 910 9,6
20/200
▼2 ▬4. Opozice

Senát

[editovat | editovat zdroj]
Volby První kolo Druhé kolo Mandáty Pozice
Hlasy % Hlasy % Zvoleno Celkem ±
2016 5 988 0,7 – –
0/27
0/81
▬0 ▬ –
2018 70 110 6,4 – –
0/27
0/81
▬0 ▬ –
2020 61 352 6,2 – –
0/27
0/81
▬0 ▬ –
2022 85 855 7,7 2 791 0,6
0/27
0/81
▬0 ▬ –
2024 42 733 5,4 3 318 0,8
0/27
0/81
▬0 ▬ –

Evropský parlament

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice
Počet % Počet ±
2019 216 718 9,1
2/21
▲2 ▲5.
2024 170 175[p 1] 5,7
1/21
▼1 ▼7.

Zastupitelstva krajů

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice
Počet % Počet ±
2016 Koalice s SPO
18/675
▲18 ▲8.
2020 169 978 6,1
35/675
▲17 ▲7.

Zastupitelstva obcí

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice
Počet % Počet % ±%
2018 3 612 359 3,2
158/61950
0,3 ▲0,3 ▲13.
2022[103] 4 881 919 4,55
490/61849
0,79 ▲0,49 ▲7.

Zastupitelstvo Prahy

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Počet % Počet ±
2018 895 859 3,5
0/65
▬0 ▲6. –
2022 1 218 622 5,2 v koalici s Trikolorou, PES a nestraníky
2/65
▲2 ▬6. Opozice

Politici SPD

[editovat | editovat zdroj]

Poslanci Parlamentu ČR

[editovat | editovat zdroj]
Radim Fiala (SPD)

Poslanci Evropského parlamentu

[editovat | editovat zdroj]

Krajští zastupitelé

[editovat | editovat zdroj]
#[p 2] Kraj Jméno PP Hlasy Č.[p 3]
1 Plzeňský Marie Pošarová SPD 639 1
2 Plzeňský Martin Šebesta SPD 264 2
3 Plzeňský Drahuše Sekmilerová SPD 137 3
1 Karlovarský Karla Maříková SPD 822 1
2 Karlovarský Pavel Motešický SPD 97 2
3 Karlovarský Michal Šťovíček SPD 165 3
4 Karlovarský Věra Maříková SPD 208 4
1 Ústecký Jaroslav Foldyna BEZPP 3753 3
2 Ústecký Zdeněk Kettner SPD 853 1
3 Ústecký Dominik Hanko SPD 634 2
4 Ústecký Bohumil Ježek SPD 496 4
5 Ústecký Elvíra Hahnová SPD 373 5
1 Liberecký Michal Švarc SPD 656 1
2 Liberecký Radovan Vích SPD 409 2
3 Liberecký Bronislav Kalvoda SPD 199 3
1 Královéhradecký Zdeněk Podal SPD 301 1
2 Královéhradecký Andrea Pajgerová SPD 226 2
1 Jihomoravský Jan Hrnčíř SPD 925 1
2 Jihomoravský Ivan Fencl SPD 459 2
3 Jihomoravský Petra Vávrová Svedíková SPD 705 3
4 Jihomoravský Lubomír Španěl SPD 324 4
1 Olomoucký Radim Fiala SPD 1435 1
2 Olomoucký Pavel Jelínek SPD 441 2
3 Olomoucký Martin Jirotka SPD 276 3
4 Olomoucký Dan Chromec SPD 469 4
5 Olomoucký Jaroslav Horák SPD 252 5
1 Zlínský Vladimír Zlínský SPD 864 1
2 Zlínský Radek Henner SPD 681 3
3 Zlínský Jaroslav Dvořák SPD 451 2
1 Moravskoslezský Pavel Staněk SPD 966 1
2 Moravskoslezský Irena Bláhová SPD 354 2
3 Moravskoslezský Josef Kuchta SPD 223 3
4 Moravskoslezský Marek Vysocký SPD 339 4
5 Moravskoslezský David Dudzik SPD 301 5
6 Moravskoslezský Tomáš Miczka SPD 282 6
  1. ↑ Hnutí kandidovalo v koalici s Trikolorou.
  2. ↑ konečné pořadí v kraji
  3. ↑ původní číslo na kandidátní listině

Vedení hnutí

[editovat | editovat zdroj]

K 4. prosinci 2021 mělo hnutí SPD toto vedení:[104]

Předsednictvo

[editovat | editovat zdroj]

Krajští předsedové

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnická organizace

[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2021 byl založen facebookový profil mládežnické organizace hnutí s názvem Mladí Espéďáci (MES). Členové Mladých Espéďáků reprezentují tradiční témata hnutí, tj. převážně postavení vůči migraci, islámu či Evropské unii.[106]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Média již v květnu 2018 informovala o tom, že výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu ve své pracovní verzi uváděla, že si SPD vybírá podobná témata jako pravicoví extremisté, zaujímá k nim podobné názory a v některých případech jsou vyjádření představitelů SPD dokonce ještě radikálnější.[107] Ministerstvo vnitra České republiky ve své výroční zprávě k roku 2019 uvedlo stranu SPD jako hrozbu, jež šíří ve společnosti strach, podněcuje nenávist k jiným lidem, využívá dezinformace či konspirační teorie štěpící společnost. Napsalo také, že hnutí cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace, které jim soustavně předkládá, nebudou podrobovat kritické reflexi.[108] Stranické volební noviny SPD obsahují nepravdy, neověřitelná fakta, lži či manipulace.[109][110] Předseda Tomio Okamura podle webu Demagog.cz v rozhovorech či debatách často argumentuje zavádějícími či nepravdivými fakty.[111][112]

Sympatizant SPD Jaromír Balda také spáchal Teroristické útoky na vlaky na Mladoboleslavsku v roce 2017, při kterých dvakrát pokácel strom na železniční trať. Chtěl, aby z činu vyplynulo, že za ni mohou muslimští teroristé, chtěl způsobit ve společnosti strach v souvislosti s evropskou migrační krizí. Byl odsouzen na čtyři roky do vězení. U Baldy však byla diagnostikována psychická porucha a to organická porucha osobnosti, ovlivňující jeho chování a mimo jiné zhoršující mu úsudek.[113]

Podle analýzy neziskové organizace Bezpečnostního centra Evropské hodnoty SPD také často šíří vliv Ruska a Číny i přesto, že se strana proti tomu často vyhrazuje. Většinou odkazuje na svou nacionalistickou ideologii. [114] Nicméně, tato nezisková organizace je často kritizována skupinou vědců a vysokoškolských pedagogů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy za svůj způsob práce. Podle akademiků „studie think tanku Evropské hodnoty o výhledu vývoje vnějšího bezpečnostního prostředí ČR, obsahující pouze katastrofické scénáře, navíc s absurdně vysokými pravděpodobnostními hodnotami, není odbornou studií, ale projevem ideologie, který připravuje půdu pro radikální opatření odůvodněná jako prevence proti (neurčitým a nejistým) budoucím hrozbám.[115]

Předseda hnutí Tomio Okamura také často vyzýval vládu k ukončení sankcí na Rusko a k nákupu levného ruského plynu čímž se mu dostalo nálepky proruského politika, což však označil za lživé nálepkování ze strany vlády s tím, že pouze hájí české zájmy.[116]

Přestože je SPD skeptická vůči politickým neziskovkám, sama čerpá dotace na vlastní Institut svobody a přímé demokracie (v roce 2024 ve výši 3,7 miliónu korun).[117]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Na listopadové demonstraci došlo k incidentu, kdy skupina přihlížející mužů zaútočila na reportéra, který je natáčel. Později tvrdil, že je začal natáčet poté co se zdviženými pravicemi se zaťatou pěstí provolávali „Nic než národ“.[55]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ Volby 2017 > Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura [online]. ČT24 [cit. 2017-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-20. 
  2. ↑ SPD bude součástí nové frakce suverénních národů. Echo24. 1 July 2024. Dostupné online. 
  3. ↑ DEMOKRACIE, SPD - Svoboda a přímá. Tomio Okamura: První číslo nových novin SPD - Na vlastní oči | SPD - Svoboda a přímá demokracie [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Nejvíc přibylo členů SPD, padá ODS - Novinky [online]. 27 červen 2023. Dostupné online. 
  5. ↑ Jmenné seznamy a přehledy - volby.cz [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ Volby do Evropského parlamentu 2019 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  8. ↑ Zastupitelé dle navrhující strany - volby.cz [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ BUCHERT, Viliam. VILIAM BUCHERT: Puč v Úsvitu: Okamura své hnutí tak dlouho „dojil“ a omezoval, až ho to semlelo. Reflex.cz [online]. 2015-02-25. Dostupné online. 
  10. ↑ SUCHÁNEK, Jonáš; HASMAN, Jiří. The geography of discontent and resentment: A spatiotemporal analysis of populist radical right voting in Czechia between 1992 and 2021. Geografie. 2023-04-18, roč. 128, čís. 2, s. 203–229. Dostupné online [cit. 2024-09-19]. ISSN 1212-0014. DOI 10.37040/geografie.2023.008. (anglicky) 
  11. ↑ SPD a fašismus. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ PICKEL, Gert; ÖZTÜRK, Cemal. Islamophobic right-wing populism?: empirical insights about citizens' susceptibility to islamophobia and its impact on right-wing populists' electoral success: Eastern Europe in a comparative perspective.. Religion and society in Central and Eastern Europe. 2019-12, roč. 12, čís. 1, s. 39–62. Dostupné online [cit. 2024-03-07]. ISSN 1553-9962. DOI 10.20413/rascee.2019.12.1.39-62.  Archivováno 5. 12. 2022 na Wayback Machine.
  13. ↑ BRODNÍČKOVÁ, Karolina. Nejvíc přibylo členů SPD, padá ODS. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-06-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e ČT24. „Jsme radikální hnutí.“ Okamura má novou stranu – SPD. Česká televize [online]. 2015-06-16 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b VENTUROVÁ, Jitka; KOPECKÝ, Josef. Okamura vystoupil z Úsvitu, zakládá hnutí Svoboda a přímá demokracie. iDNES.cz [online]. 2015-05-05 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ Svoboda a přímá demokracie. Týden v politice [online]. 2015-05-10 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ ČT24. Okamura zakládá nové hnutí - program prý bude stejný jako u Úsvitu. Česká televize [online]. 2015-05-05 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ EuroZprávy.cz. domaci.eurozpravy.cz. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-14. 
  19. ↑ DAY, Matthew. Far-Right Czech election ‘kingmaker’ calls for referendum on EU membership ‘just like Britain’. The Telegraph [online]. 2017-10-19 [cit. 2017-12-21]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  20. ↑ MULLER, Robert; LOPATKA, Jan. Far-right scores surprise success in Czech election. Reuters [online]. 2017 [cit. 2017-12-21]. Roč. 2017-10-21. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ MAZÁK, Jaromír. Naše krajní pravice kulhá za Evropou. Lidové noviny, příloha Česká pozice. 2016-11-19, s. 14. Dostupné online [cit. 2018-03-19]. Dostupné také na: [1]. 
  22. ↑ Petr Kolman: Je Okamurova SPD extrémní pravice? A je to vůbec pravice?, Reflex.cz, 29. 11. 2017
  23. ↑ SUCHÁNEK, Jonáš. Opomenutá místa a prostorové aspekty voleb: nativismus, populismus a geografie nespokojenosti. dspace.cuni.cz. 2024-01-25. Dostupné online [cit. 2024-09-19]. 
  24. ↑ VRÁNKOVÁ, Iva. Podoba a proměna populistického diskurzu ANO 2011 a Úsvitu přímé demokracie. Brno, 2015 [cit. 2018-04-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Vlastimil Havlík. Dostupné online.
  25. ↑ a b c NETRVALOVÁ, Sabina. Okamurova SPD zaujme jen extrémně nespokojené voliče, shodují se experti. iDNES.cz [online]. 2015-06-16 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ SPD není extremistická, ale radikální, řekl Zeman ve videozdravici členům hnutí, Lidovky.cz, 13. 7. 2019, ČTK
  27. ↑ DEMOKRACIE, SPD - Svoboda a přímá. Tomio Okamura: Zákaz islámu. www.spd.cz [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ WIRNITZER, Jan. Kritici imigrace nejsou jen „nácci“. Radikálům chybí sjednotitel. iDNES.cz [online]. 2015-08-30 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ BICAN, Jaroslav. Miloš Zeman se zamiloval a ČSSD nesmí žárlit. Zprávy Tiscali.cz [online]. 2017-02-15 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  30. ↑ BERAN, Vojtěch. 42 „vlasteneckých“ a nacionalistických skupin v Česku - Echo24.cz. Echo24.cz [online]. 2016-11-13 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b JELÍNEK, Lukáš. Lukáš Jelínek: Velká koalice, jaká tu ještě nebyla - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  32. ↑ JELÍNEK, Lukáš. Lukáš Jelínek: Hnědá vlna se nekonala. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2016-10-10 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b JÉGL, Pavel. Spojené státy evropské jsou blíž, než si myslíte. Vstoupí do nich Česko? - Tiscali.cz. Tiscali.cz [online]. 2017-02-28 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  34. ↑ ENTER, Tomáš. Nacionálně - populistické politické strany v ČR: příčiny neúspěchu, podmínky etablování. Brno, 2012 [cit. 2017-06-18]. 44 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Stanislav Balík. s. 34. Dostupné online.
  35. ↑ BULISOVÁ, Karolína. Krajně pravicová Le Penová podpořila Okamuru ve volbách - Seznam Zprávy. www.seznam.cz [online]. 2017-10-20 [cit. 2017-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-21. 
  36. ↑ Adam Kotrbatý: „Je to postup, jaký známe z autoritářských režimů," říkají zkušení novináři o Okamurově SPD, info.cz, 21. 10. 2017
  37. ↑ a b c d Jiří Pehe: KOMENTÁŘ: Další politická estráda okamurovců – Jiří Pehe, Novinky.cz, 22. 2. 2019
  38. ↑ SPD lze označit za „parlamentní fašistické hnutí“. Proč soud smetl žalobu na Respekt. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  39. ↑ Pelikán: SPD je fašistická strana. Odstoupím, bude-li na ní vláda záviset. Referendum není zásadní. Aktuálně.cz [online]. 2018-02-21 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  40. ↑ FEREBAUER, Václav. SPD je dle Pelikána fašistické hnutí, to už na něj chystá trestní oznámení. iDNES.cz [online]. 2018-02-21 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  41. ↑ Jan Vávra: Je SPD fašistickou stranou?. Plus [online]. 2018-03-01 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  42. ↑ Okamura podá trestní oznámení na Pelikána. Ministr označil SPD za fašistickou stranu. iROZHLAS [online]. 2018-02-21 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  43. ↑ Lze SPD označit za fašisty? Poslankyně Levová chce, aby rozhodl soud - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  44. ↑ Okamura uspěl u soudu. Vnitro se má omluvit za pasáž ve zprávě o extremismu - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  45. ↑ Jak Okamurovo hnutí vnímají jeho politici? SPD chce být národně konzervativní, pravolevé dělení neřeší. iROZHLAS [online]. 2023-10-30 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. 
  46. ↑ KOPECKÝ, Josef. Radši bych skočil z okna, než skončit u stejnopohlavního páru, řekl Okamura. iDNES.cz [online]. 2021-04-29 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. 
  47. ↑ Vláda hnutí ANO, ČSSD s podporou KSČM ve Sněmovně tlačí na ratifikaci tzv. Istanbulské úmluvy [online]. 2021-03-15 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. 
  48. ↑ ČTK; HOLUBOVÁ, Alice. Poslanec Holík vystoupil z klubu Úsvitu, přidal se k Okamurovi. iDNES.cz [online]. 2015-07-17 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  49. ↑ KOPECKÝ, Josef. Neřešme oranžové vesty, ale migranty, vyzvala opozice. Koalice kývla. iDNES.cz [online]. 2015-09-15 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  50. ↑ KOPECKÝ, Josef. Okamura se chystal povalit vládu. Sehnal pro to ale jen tři podpisy. iDNES.cz [online]. 2015-10-06 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  51. ↑ iDNES.cz; ČTK. Okamura a spol. spílali vládě za běžence, při pochodu hrozili šibenicemi. iDNES.cz [online]. 2015-07-01, rev. 2015-07-01 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  52. ↑ KUBIŠTOVÁ, Pavla; ČTK. Fašoun klima nezachrání, vzkázali odpůrcům uprchlíků demonstranti v Praze. iDNES.cz [online]. 2015-09-12, rev. 2015-09-12 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  53. ↑ WIRNITZER, Jan. Výročí Listopadu ve stínu migrace. Premiér odmítl strach a paniku. iDNES.cz [online]. 2015-11-17 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  54. ↑ ČT24. Oslavy 17. listopadu ve znamení piet i uprchlíků - policie zasáhla proti demonstrantům před Úřadem vlády. Česká televize [online]. 2015-11-17 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  55. ↑ TRACHTOVÁ, Zdeňka. VIDEO: Rozzuření demonstranti napadli kameramana. Policisté přihlíželi. iDNES.cz [online]. 2015-11-18 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  56. ↑ FEREBAUER, Václav; GABZDYL, Josef; PŠENIČKOVÁ, Jana; HORÁKOVÁ, Veronika. Po ČR se demonstrovalo proti migraci, názorové tábory dělili těžkooděnci. iDNES.cz [online]. 2015-10-28 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  57. ↑ KUBIŠTOVÁ, Pavla; HENDRYCH, Lukáš; KOPECKÝ, Josef. My jsme tady doma, skandovali demonstranti proti islámu před Hradem. iDNES.cz [online]. 2016-02-06 [cit. 2016-05-13]. 
  58. ↑ ČT24. Sněmovní výbor je pro pozastavení činnosti Okamurovy SPD. Česká televize [online]. 2016-05-12 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  59. ↑ iDNES.cz [online]. iDNES.cz, 2016-01-19 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. 
  60. ↑ Zastupitelé dle navrhující strany - volby.cz [online]. Dostupné online. 
  61. ↑ Zastupitelé dle navrhující strany - volby.cz [online]. Dostupné online. 
  62. ↑ Zastupitelé dle navrhující strany - volby.cz [online]. Dostupné online. 
  63. ↑ Neskutečná prasárna, reagoval Babiš na koalici KSČM, ČSSD a SPD-SPO v Ústeckém kraji. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-11-07]. Dostupné online. 
  64. ↑ A.S, MAFRA. iDNES napsala o klíčové konferenci Le Pen. To, že tam vystoupil Okamura, cenzurovali - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  65. ↑ ČTK. V Praze se demonstrovalo proti setkání Okamury s lídry protiimigračních stran [online]. 15 prosinec 2017. Dostupné online. 
  66. ↑ Okamura obhájil funkci šéfa SPD. V projevu se přirovnal k Čapkovi, Zeman nedorazil. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-07-14 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online. 
  67. ↑ Nejvyšší správní soud přijal návrh na rozpuštění Okamurovy SPD. Podal ho bývalý člen. Lidovky.cz [online]. 2018-08-24 [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. 
  68. ↑ SOUČEK, Ondřej. Okamurova SPD má více členů než hnutí ANO. Nejvíce ubývá komunistů. E15.cz [online]. Czech News Center, 2019-04-10 [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  69. ↑ JANÁKOVÁ, Barbora. Okamura nafukuje počet členů, přes web se mohou hlásit i fiktivní zájemci. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-06-20 [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  70. ↑ ČTK. SPD zrušilo klub v Moravskoslezském kraji. Vedl ho poslanec Volný, který hodlá kandidovat proti Okamurovi na šéfa hnutí. Hospodářské noviny [online]. 2019-02-20 [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  71. ↑ mkk. SPD zrušila svou moravskoslezskou organizaci. Poslanec Volný chce krok napadnout. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-02-20 [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  72. ↑ JADRNÝ, Petr; KOTTOVÁ, Anna (ako); GOLIS, Ondřej (ogo). SPD zrušilo organizaci v Moravskoslezském kraji. ‚Nejúspěšnější kraj byl rozpuštěn,‘ říká Volný. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-02-20 [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  73. ↑ KOTTOVÁ, Anna. ‚Přijímám osobní výzvu.‘ Volný se utká s Okamurou o post předsedy SPD. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-02-20 [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  74. ↑ kul/han. Kromě Volného utíkají Okamurovi z SPD i další poslanci. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-03-15 [cit. 2019-03-16]. Dostupné online. 
  75. ↑ ČEMUSOVÁ, Tereza. ‚Vyhrává to voliče.‘ Volný a Bojko v SPD nařizovali členům diskuse na Parlamentních listech a Novinkách. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-03-26 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  76. ↑ SPD. Transparentní volby. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. 
  77. ↑ EuroZprávy.cz; ČTK. Financování kampaně? SPD, Svobodní a Realisté v hodnocení propadli, nenechali si to líbit. EuroZprávy.cz. 2017-10-12. Dostupné online [cit. 2018-03-21].  Archivováno 21. 3. 2018 na Wayback Machine.
  78. ↑ SRNKA, Vojtěch; VALÁŠEK, Lukáš. Okamurova strana dala 7,4 milionu za PR a analýzy. Tají, komu peníze šly. iDNES.cz [online]. 2018-01-30 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  79. ↑ a b c ČTK. SPD se ohradila proti zprávám o svém financování. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2018-01-31 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  80. ↑ MENŠÍK, Jan. Okamura odtajnil, komu SPD poslala miliony. Peníze dostala firma spojená s agenturou SANEP. Aktuálně.cz. 2018-01-31. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. 
  81. ↑ mav. Barrandov odmítá spojitost s financováním SPD. Mediaguru.cz [online]. 2018-02-01 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  82. ↑ RYŠAVÁ, Michaela. Okamurovo hnutí SPD vrátilo peníze na svůj účet. Prý nevědělo, že tam mají zůstat. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-01-31 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  83. ↑ KOTTOVÁ, Anna (ako). Okamura: Žádné peníze nikam nezmizely. Tajemník je jen převedl dřív, než povoluje zákon. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-01-31 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  84. ↑ editor. Z účtu Okamurovy strany odešly miliony, není jasné kam. neovlivni.cz [online]. 2018-01-31 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  85. ↑ NOVOTNÁ, Kristýna. SPD dostala za nezákonnou transakci na účtu pokutu 45 tisíc. 'Chybu jsme uznali, zaplatíme,' vzkazuje. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-02-22 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  86. ↑ KUBÍK, Jiří; SLONKOVÁ, Sabina. Policie vyšetřuje Okamurovu SPD kvůli stranickému eshopu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-03-21 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  87. ↑ KOPECKÝ, Josef. Okamurovci a zemanovci berou volby jako referendum o podporovatelích Zemana. iDNES.cz [online]. 2016-01-19 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  88. ↑ ŠVEC, Martin. Zemanovec Dušek: S Okamurovci do voleb nejdeme, protože nemají lidi. iDNES.cz [online]. 2016-05-09 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  89. ↑ DEMOKRACIE, SPD - Svoboda a přímá. SPD - Svoboda a přímá demokracie. www.spd.cz [online]. [cit. 2018-10-02]. Dostupné online. 
  90. ↑ Volby 2018. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-02]. 
  91. ↑ Petr Kočí: Jakou barvu má váš okrsek? Prohlédněte si nejpodrobnější volební mapu, iROZHLAS, 22. 10. 2017
  92. ↑ Bankovní umělá inteligence hodnotí lidi i podle toho, jaký mají mobil, iDnes.cz, 13. 7. 2019
  93. ↑ a b „Přijďte nakoupit.“ SPD láká voliče na vejce za korunu devadesát. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  94. ↑ SPD nabízí potraviny za „férové ceny“. Farmáři na nich ale prodělají. iDNES.cz [online]. 2021-06-09 [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  95. ↑ Ceny potravin jarmarku SPD férové nejsou. Často jsou pod výrobními náklady. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-06-15 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  96. ↑ a b Jarmarky SPD pořádá firma trestaného ředitele Febiofestu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  97. ↑ JANÁKOVÁ, Barbora. Předvolební jarmarky pro SPD pořádá firma trestaného šéfa Febiofestu, záštitu Agrární komory si vymyslela. Deník N [online]. 2021-06-10 [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  98. ↑ JANÁKOVÁ, Barbora. „Místo demokracie diktatura.“ Moravskoslezskou SPD opouštějí zklamaní členové i většina krajských zastupitelů. Deník N [online]. 2021-09-15 [cit. 2021-10-27]. Dostupné online. 
  99. ↑ JANÁKOVÁ, Barbora. SPD po volbách rozpustila pražskou organizaci. „Je to pro nás nejtěžší kraj,“ hájí se končící předseda. Deník N [online]. 2021-10-22 [cit. 2021-10-27]. Dostupné online. 
  100. ↑ Výsledky prezidentských voleb 2023 - 1. kolo. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-01-14 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  101. ↑ MARTINEK, Jan. Okamura: Spolupráce s Trikolorou SPD prospívá. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-05-31 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. 
  102. ↑ SPD a Trikolora půjdou dohromady do voleb v příštím roce. Hnutí podepsala memorandum. iROZHLAS.cz [online]. 2023-06-14 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  103. ↑ Výsledky voleb za území [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  104. ↑ SPD nadále povede Tomio Okamura. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. 
  105. ↑ ŠÁLKOVÁ, Markéta. Fiasko europoslance Ivana Davida na pražském sněmu SPD. Praha IN.cz [online]. 2022-04-30 [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. 
  106. ↑ PETRŮ, Vojtěch. Okamurovi mládežníci startují. Na sociálních sítích rychle rostou. Studentské listy [online]. 2021-06-22 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  107. ↑ ČTK. SPD je větší hrozba než extremisté, uvádí návrh zprávy vnitra. Seznam Zprávy [online]. 2018-05-30 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  108. ↑ SPD hraje hlavní roli v šíření nenávisti, tvrdí vnitro ve zprávě. Hrad stranu hájí. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  109. ↑ Předvolební noviny SPD jdou proti EU. Jsou ale plné nepravd a manipulací. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  110. ↑ TVRDOŇ, Jan. Diktatura bruselských byrokratů i vyzbrojující se muslimové. Předvolební noviny SPD jsou plné manipulací. Deník N [online]. 2019-04-03 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  111. ↑ Tomio Okamura. Demagog.cz [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  112. ↑ Lidovci podávají trestní oznámení na Okamuru. Ignoruje fakta a manipuluje lidi, tvrdí europoslanci. Aktuálně.cz [online]. 2017-09-14 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  113. ↑ ‚Senior terorista’ Balda půjde na čtyři roky do vězení. Trest za pokácení stromů na trať mu potvrdil Nejvyšší soud | Domov. Lidovky.cz [online]. 2019-12-18 [cit. 2020-07-29]. Dostupné online. 
  114. ↑ Ruský a čínský vliv pomáhají šířit hlavně SPD a Vondráček, tvrdí analytici. iDNES.cz [online]. 2022-09-13 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  115. ↑ POLEMIKA: Podivné postupy Evropských hodnot. Mluvme o bezpečnosti, ale bez ideologie | Názory. Lidovky.cz [online]. 2016-11-06 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  116. ↑ Nakupoval bych ruský plyn a zrušil sankce. To ze mě ale nedělá proruského politika, říká Okamura | Domov. Lidovky.cz [online]. 2022-09-14 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  117. ↑ KUŽELOVÁ, Marie. Dvojí metr SPD. Politické neziskovky odmítá, sama na jednu čerpá miliony. Novinky.cz [online]. 2024-10-09 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2018, 2020, 2022)
  • ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
  • ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
  • SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti, 1 RH za HDK a 3 bezpartijní; 2 za SEN 21 a 1 za Piráty)
  • nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2024)
  • ANO (7 z toho 3 bezpartijní) a Přísaha (2 z toho 1 bezpartijní) v PfE
  • TOP 09 (2), STAN (2) a KDU-ČSL (1) v EPP
  • ODS (3) v ECR
  • KSČM (1)
  • Piráti (1) v Greens/EFA
  • SPD (1) v ESN
  • 1 bezpartijní za SD-SN
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svoboda_a_přímá_demokracie&oldid=24473312“