Jan Šprincl

PhDr. Jan Šprincl
PhDr. Jan Šprincl
Narození	1. září 1917 nebo 26. září 1917; Pudlov ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. listopadu 1989 (ve věku 72 let); Brno ; Československo
Alma mater	Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povolání	spisovatel, filolog a překladatel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jan Šprincl (1. září 1917, Pudlov u Bohumína, okr. Karviná – 5. listopadu 1989, Brno) byl český filolog, překladatel z řečtiny do češtiny a z češtiny do latiny, básník, knihovník.

Život

Jan Šprincl začal v Místku studovat reálné gymnasium, které dokončil v Brně VII. a VIII. třídou a maturitní zkouškou 1936. Ve stejném roce zahájil studium na filosofické fakultě Masarykovy university v Brně, které ovšem bylo přerušeno druhou světovou válkou a uzavřením všech vysokých škol v roce 1939. Pokračovat mohl až po válce v roce 1945. Mezitím působil jako výpomocný učitel jazyků (němčiny, latiny, angličtiny a francouzštiny) na gymnasiu v Uherském Hradišti, ovšem jen v roce 1940, potom údajně pracoval jako dělník u dřevařské firmy. Od 21. září 1945 působí na reálném gymnasiu ve Svitavách jako suplující profesor „ve stavu státních profesorů středních škol“, vysvědčení o učitelské způsobilosti dostává 15. prosince 1946.

Reforma školství v roce 1948 zrušila gymnázia a Jan Šprincl byl od srpna 1949 přidělen na střední školu ve Vítějevsi. Toto místo je spojeno s titulem “profesor“, proto se v březnu 1950 úspěšně podrobil ustanovovací profesorské zkoušce, zároveň přešel na střední školu – devítiletku – v Březové nad Svitavou. Školní inspektor ho hodnotí „…není ideově na výši, má chování bezúhonné, na vyučování se připravuje a dociluje uspokojivých výsledků…“

V září 1952 Jan Šprincl přešel do Universitní knihovny v Brně, ze které přestoupil v roce 1967 do knihovny Lékařské fakulty na plný úvazek. Od roku 1973 až do roku 1981 působil na 3/4 úvazku na katedře starověké kultury Filosofické fakulty University Jana Evangelisty Purkyně (dříve a nyní opět Masarykova universita) jako samostatný odborný pracovník - specialista, zároveň na 1/4 úvazku zůstal v knihovně Lékařské fakulty.

Dílo

Původní práce

Básnické obrazy u Platona (1951),
Kratkij spravočnik (1962),
Vývoj českého překladu z antické literatury (1979).
K překladu českých veršů do latiny: o prozodii přízvučně-časoměrné v latině - Jan Šprincl (1972).

Překlady z řečtiny

Aristofanés: Oblaky (1954 a 1996)
Pindaros: Olympijské zpěvy (2002).

Překlady z latiny

Plautus: Komedie o hrnci (Plautus: Amfitryon a jiné komedie, Antická knihovna, sv. 41, Svoboda 1978, str. 27-107, na str. 604 o Šprinclově autorství překladu) - (Hra byla podkladem Molierova Lakomce)

Překlady do latiny

Otokar Březina: Manus in linguam Latinam vertit - Jan Šprincl (1975)
Otokar Březina: Opera poetica - do latiny přeložil Jan Šprincl (1984).
Karel Jaromír Erben: Fasciculus florum (Kytice, Munipress 2018, překlad Jana Šprincla objevil a připravil do tisku Tomáš Weissar)

Zhudebněné verše

Zdeněk Zouhar: Půlnoční vánoční mše na verše J. Šprincla pro sóla, sbor, orchestr a varhany (1957).

Literatura

Databáze Národní knihovny ČR
Archiv Masarykovy univerzity v Brně
Moravský zemský archív ( fond G 212: “Ostatní a penzijní fondy“, fascikl 41878 a 41884)
Fascikl 41884 uvádí doslova: "- l. 60. ONV ve Svitavách, zn. 198-5/9-1949, školní ref. ... J. Š. zatímní profesor r. g. ve Svitavách přidělen na střední školu ve Vítějěvsi od 16. srpna 1949 ... toto místo je spojeno s titulem profesor (l. 62) od 25. srpna 1949," Vítějeves je sice malá vesnice se základní školou, ale v té době byl první stupeň (do páté třídy) označován jako škola národní, druhý stupeň jako škola střední. - l. 70. Okresní školní inspektor 16. 3. 1950 konstatuje, že J. Š. není ideově na výši, chování bezúhonné, na vyučování se připravuje a dociluje uspokojivých výsledků,

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Šprincl
Jan Šprincl v Encyklopedii města Brna
Kalendárium vědecké knihovny uvádí Jana Šprincla
Vydání Kytice K. J. Erbena v latinském překladu J. Sprincla