Dalmatské království

; vlajka	; znak
Geografie	; Dalmatské království v rámci Rakouska-Uherska roku 1914
	; Dalmatské království v rámci Rakouska-Uherska roku 1914
Hlavní město	Zadar
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Chorvati, Italové
Jazyky	chorvatština, italština
Náboženství	římskokatolické (státní)
	Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Mateřská; země	Rakouské císařství; Zalitavsko Rakousko-Uherska
Měna	florin (1815–1892),; krone (1892–1918)
Vznik	1797 – první vznik, zánik Benátské republiky; 1815 – druhý vznik
Zánik	1805 – první zánik; 1918 – druhý zánik
	Státní útvary a území
	Benátská Dalmácie
	Benátská Albánie
	Ilyrské provincie
	Italské království (1805–1814)
	Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů

Dalmatské království (chorvatsky Kraljevina Dalmacija, německy Königreich Dalmatien, italsky Regno di Dalmazia) byla korunní země Rakouského císařství (1815–1867) a předlitavské části Rakouska-Uherska (1867–1918). Zahrnovalo celou oblast Dalmácie a hlavním městem byl Zadar.

Historie

Dalmatské království vzniklo roku 1797 z držav, které měla v regionu Benátská republika, toho času spojenec Rakouska během napoleonských válek. Toho roku Napoleon Bonaparte obsadil Benátky, ale pobřeží (Benátskou Dalmácii) včetně Kotorského zálivu (Benátská Albánie) přenechal Rakousku. Do rakouské monarchie bylo toto území zahrnuto jako další korunní země.

Podruhé Dalmatské království vzniklo, když dalmatské pobřeží získalo Rakousko v průběhu napoleonských válek a po nich, tedy v důsledku Vídeňského kongresu. Titul dalmatského krále použil poprvé František I. Rakouský roku 1804. Během revolučního roku 1848 Dalmácii krátce ovládl bán Jelačić.

V roce 1918 byla většina území království připojena k Jugoslávii, zatímco Zadar, jeho okolí a ostrov Lastovo anektovala Itálie.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalmátské království na Wikimedia Commons
Německý protektorát

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Země Rakouského císařství

Království	České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské¹	Rakouské císařství

Arcivévodství Velkoknížectví	Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží) Sedmihradské velkoknížectví

Vévodství	Bukovinské vévodství, Korutany², Kraňsko², Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko

Ostatní území	Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)², Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko³

¹ od roku 1816 do 1849 , ² od roku 1849 , ³ od roku 1861

Korunní země Rakouska-Uherska

Předlitavsko Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě)	České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)	Rakousko-Uhersko

Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny)	Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví¹ a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království², město Rijeka (corpus separatum)

Ostatní	Kondominium Bosna a Hercegovina³

¹ od roku 1867 , ² od roku 1868 , ³ od roku 1908