Džammú a Kašmír

Džammú a Kašmír; جموں و کشمیر; جۆم تہٕ کٔشیٖر
Geografie
Hlavní město	Šrínagar (léto) a Džammú (zima)
Souřadnice	34°30′ s. š., 76° v. d.
Rozloha	42 241 km²
Nejvyšší bod	Nun Kun (7135 m n. m.)
Časové pásmo	+5:30
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	12 258 433 (2011)
Hustota zalidnění	290 obyv./km²
Jazyk	urdština, hindština, angličtina
Náboženství	islám, hinduismus, buddhismus
Správa regionu
Stát	Indie
Nadřazený celek	Indie
Druh celku	svazové teritorium
Podřízené celky	okresy (اضلاع, districts)
Vznik	2019
Zánik	30. října 2019
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	IN-JK
Oficiální web	jk.gov.in
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džammú a Kašmír (anglicky Jammu and Kashmir; hindsky जम्मू और कश्मीर, Jammū aur Kašmīr; urdsky جموں و کشمیر, Jammūn ō Kašmīr; kašmírsky جۆم تہٕ کٔشیٖر, Jom tụ Kạšīr) je od odebrání autonomie v roce 2019 svazovým teritoriem Indie. Indie za součást svého území považuje celé území bývalého knížecího státu Kašmír, který zde existoval do roku 1947, fakticky však kontroluje jen necelou polovinu jeho rozlohy. Zbytek je rozdělen mezi Pákistán a v menší míře Čínu. Indií nárokované území sousedí na severu s afghánským Váchánem, na východě s čínskými autonomními oblastmi Ujgursko a Tibet, na jihu s indickými státy Himáčalpradéš a Paňdžáb a na západě s pákistánskými provinciemi Paňdžáb a Chajbar Paštúnchwá.

Indická vláda považuje celé území za součást Indie, a to včetně území spravovaného Pákistánem, kterému říká „Pákistánem okupovaný Kašmír“. Na druhé straně Pákistán neuznává indickou svrchovanost ani nad územím, které je momentálně pod indickou kontrolou, a nazývá ho „Okupovaný Kašmír“, zatímco území pod jeho kontrolou se jmenuje Ázád Kašmír (Azad Kashmir, česky Svobodný Kašmír). Pákistán nenárokuje Kašmír přímo jako součást svého území, nýbrž prohlašuje, že o osudu Kašmíru by měli svobodně rozhodnout jeho obyvatelé. Ázád Kašmír požívá v rámci Pákistánu jisté autonomie, o skutečné nezávislosti lze však těžko mluvit a žádný jiný stát na světě Ázád Kašmír jako nezávislý neuznává. Pákistán navíc nepovažuje (na rozdíl od Indie) za součást Kašmíru oblast Gilgit-Baltistán (dříve Northern Areas) včetně strategické Karákoramské dálnice, spojující Pákistán s Čínou. Tato území byla začleněna do Pákistánu (byť si udržují zvláštní status) a proklamace o svobodě Kašmíru se na ně nevztahuje; jejich rozloha přitom mnohonásobně převyšuje rozlohu Ázád Kašmíru.

Čína spravuje nevelké hornaté území Aksai Čin, kudy vede strategická silnice z Ujgurska do Tibetu. Formálně ho převzala na základě dohody s Pákistánem, avšak Indie namítá, že Pákistánu území nepatřilo a neměl právo s ním nakládat. Obě země o toto území v roce 1962 vedly krátkou válku. Dále spravuje část historického Kašmíru v rámci autonomní oblasti Ujgursko.

Indická vláda zakazuje jakékoli publikace, které popisují či zobrazují Indií nárokované území Kašmíru jako sporné území nebo dokonce jako součást Pákistánu či Číny. To například vedlo v roce 1998 k zákazu distribuce CD-ROM Encyclopædia Britannica v Indii.^[1]

Území, které zůstává v indických rukách, se skládá ze tří nestejných částí: okolí Džammú, údolí Kašmír a Ladak na východě. Obyvatelé Kašmíru jsou převážně muslimové, jen v Ladaku převládá buddhismus. Toto bývalé samostatné království, přezdívané též Malý Tibet, zůstává stranou kašmírského konfliktu a i dnes láká turisty. Obyvatelstvo hovoří vlastním jazykem, ladákštinou, která je příbuzná tibetštině. K 31. říjnu 2019 byl stát Džammú a Kašmír zrušen a jeho území bylo rozděleno na dvě nová svazová teritoria Džammú a Kašmír a Ladak.

Geografie

Celé území státu je značně hornaté, pouze jihozápadní hranice kolem Džammú leží relativně v nížině. Z východu sem dosahují výběžky Himálaje, Zanskárské hory v Ladákhu je spojují s pohořím Karákoram, severního okraje pákistánského Kašmíru se dotýká Hindúkuš a do Čínou spravovaného Aksai Činu zasahuje pohoří Kchun-lun. Nejvyšší horou Kašmíru je druhá nejvyšší hora planety, K2 (též Mount Godwin Austen, Čhokori, Qogir Feng aj.; 8611 m). Indií spravované území dosahuje do výšky 7135 m n. m. masívem Nun Kun.

Nejvýznamnější kašmírskou řekou je Indus, který ovšem pramení v sousedním Tibetu, Kašmírem protéká z jihovýchodu na severozápad, tam se teprve láme k jihu a protéká Pákistánem do Indického oceánu.

Správní členění

Indií kontrolovaná část státu Džammú a Kašmír se dělí na 22 okresů (anglicky district, urdsky ضلع zila'a, kašmírsky ضِلہٕ zilụ, hindsky जिला džilā). Údaje

o velikosti okresů pocházejí ze stránek vlády Džammú a Kašmíru. Jejich součet neodpovídá údajům o celkové rozloze Indií spravovaného území. Anglická Wikipedie udává rozlohu 100 569 km², estonská 101 387 km², vládní stránky uvádějí 101 437 km², ale součet rozloh okresů uvedených tamtéž vychází na 87 594, resp. 126 259 km² (u okresu Léh je uvedeno 44 000 km², u Kargilu 14 036, ale celý Ladakh (součet okresů Kargil a Léh) má být 96 701 km²!)

Údaje o počtu obyvatel se vztahují k poslednímu indickému sčítání v roce 2001. Na Pákistánem kontrolovaných územích proběhlo poslední sčítání v roce 1998; zde uvedené údaje vznikly extrapolací nasčítaných dat pomocí přirozeného přírůstku do roku 2001. Území kontrolovaná Čínou nejsou trvale obydlená.

Okres Rajouri vznikl v roce 1968 vyčleněním z okresu Poonch. V roce 1979 byl dále ze Srinagaru vyčleněn Budgam, z Baramully Kupwara, z Anantnagu Pulwama a Ladakh byl rozdělen na Kargil a Léh.

K další úpravě správního členění došlo v roce 2007, kdy byly vytvořeny okresy Kištvár (vyčleněn z Dódy), Rámbán (z Dódy), Rijásí (z Udhampúru), Sámba (z Džammú), Bándípúra (z Bárámúly), Gánderbal (ze Šrínagaru), Kulgám (z Anantnágu) a Šópiján (z Pulvámy).

Džammú (جموں)
Mapa okresů státu Džammú a Kašmír

Okres			Hindsky	Urdsky	Rozloha (km²)	Obyvatel
1.	Jammu	Džammú, جموں	जम्मू जिला	ضلع جموں	3 097	1 572 000
28.	Samba	Sámba	सांबा जिला	ضلع سامبا
2.	Kathua		कठुआ जिला	ضلع کٹھوعہ	2 651	544 000
3.	Doda		डोडा जिला	ضلع ڈوڈا	11 691	690 000
29.	Kishtwar	Kištvár	किश्तवार जिला	ضلع کشتواڑ
30.	Ramban	Rámbán	रामबान जिला	ضلع رامبان
4.	Udhampur		उधमपुर जिला	ضلع ادھم پور	4 550	739 000
31.	Reasi	Rijásí	रियासी जिला	ضلع ریاسی
5.	Rajouri	Radžuri, Rajauri	राजौरी जिला	ضلع راجوری	2 630	472 000
6.	Poonch	Punčh, پونچھ , Punčh	पुंछ जिला	ضلع پونچھ	1 674	372 000

91% obyvatel okresu Kathua jsou hinduisté. V okresu Doda se mluví kašmírsky, dogri, bhadarwahi, kishtwani, siraji, pogli, paddri a paňdžábsky. Hlavním jazykem v Rajouri je pahárí, též gojri, dogri, kašmírština.

Kašmír (Vádí Kašmír, وادی کشمیر)

Okres			Hindsky	Urdsky	Rozloha (km²)	Obyvatel
7.	Anantnag	अनन्तनाग	अनंतनाग जिला	ضلع اننت ناگ	3 934	1 170 000
32.	Kulgam	Kulgám	कुलगाम जिला	ضلع کولگام
8.	Pulwama		पुलवामा जिला	ضلع پلوامہ	1 398	649 000
33.	Shopian	Šópiján	शोपियां जिला	ضلع شوپیاں
9.	Budgam	Badgam	बड़गांव जिला	ضلع بڈگام	1 371	632 000
10.	Baramulla	Baramula	बारामूला जिला	ضلع بارہ مولہ	4 588	1 167 000
34.	Bandipora	Bándípúra	बांडीपुरा जिला	ضلع بانڈی پورہ
11.	Šrínagar	Šrínagar, سرینگر	श्रीनगर जिला	ضلع سرینگر	2 228	1 183 000
35.	Ganderbal	Gánderbal	गांदरबल जिला	ضلع گاندربل
12.	Kupwara	Kupvara	कुपवाड़ा जिला	ضلع کپواڑاہ	2 379	640 000

Hlavními jazyky v Anantnagu a Šrínagaru jsou kašmírština a urdština, v Pulwamě kašmírština a vedle ní též pahari a sujri. V Baramulle kašmírština, dále pahárí, gojri, sheena (dardi) a urdština.

Ladákh (لداخ, लद्दाख, Laddākh, ལདཁ)

Okres			Hindsky	Urdsky	Rozloha (km²)	Obyvatel
13.	Kárgil	Kárgil, کارگل, करगिल	कारगिल जिला	ضلع کارگل	14 036	118 000
14.	Léh	Léh, लेह	लेह जिला	ضلع لیہہ	45 110	115 000

Severní část okresu Kargil hovoří jazykem balti (kargali), jižní (Zanskár) jazykem ladákhí. V okrese Leh se mluví ladákhí. Zhruba platí, že mluvčí balti jsou muslimové, mluvčí ladákhí buddhisté.

Ázád Kašmír (Ázád Džamún Kašmír, آزاد جموں کشمیر): Vláda AJK v srpnu 2009 zavedla dva nové okresy Haveli (Havélí) a Hattian Bala (Hatján Bálá), ale ani na svých stránkách zatím neuvádí jejich rozlohu a počet obyvatel. Nejsou k dispozici ani mapy, na kterých by nové okresy byly zakresleny. Okres Havélí byl zřejmě vyčleněn z Bághu (východní část), jeho správním centrem je město Kahúta (کہوٹہ). Okres Hatján Bálá byl snad vyčleněn z Muzaffarábádu – obec toho jména se na mapách objevuje v horách na jihovýchod od Muzaffarábádu, na trase autobusové linky, která jednou týdně překračuje linii kontroly do Šrínagaru v indickém Kašmíru. Určité pochybnosti však přináší další stránka vlády AJK^{[nedostupný zdroj]}, která tvrdí, že „A new districts of Havaile(Kahuta) and Hattian(Athmuqam) have also been declared in the north." („Nové okresy Havaile (Kahuta) a Hattian (Athmuqam) byly také vyhlášeny na severu.") Město Athmuqam je totiž podle dosavadních map správním centrem okresu Neelum (Nílam).

Okres			Urdsky	Rozloha (km²)	Obyvatel
36.	Neelum	Nílam	ضلع نیلم	3 621	106 778
15.	Muzaffarabad	Muzafar Ábád	ضلع مظفرآباد	2 496	810 000
16.	Dach	Bágh	ضلع باغ	1 268	417 000
17.	Punch	Púnčh	ضلع پونچھ	855	439 000
18.	Sudhamti	Sudhantí	ضلع سدھنتی	569	238 000
19.	Kotli	Kótlí	ضلع کوٹلی	1 862	608 000
20.	Mirpur	Mírpúr	ضلع میرپور	1 010	356 000
21.	Bhimber	Bhimber	ضلع بھمبر	1 516	326 000
37.	Haveli	Havílí	ضلع حویلی
38.	Hattian Bala	Hatján Bálá	ضلع ہٹیاں بالا

Severní oblasti (Northern areas, شمالی علاقہ جات, Šimālī ʿIlāqâjāt) byly pákistánskou vládou v roce 2009 přejmenovány na Gilgit-Baltistán (Gilgit-Baltistan, گلگت و بلتستان, Gilgit va Baltistán). Za Baltistán se považují okresy Gánčé a Skardú, zbytek tvoří Gilgitskou oblast. K pěti starším okresům a šestému novějšímu okresu Astúr přibyl v roce 2009 sedmý okres, Hunza-Nagar, vyčleněný z Gilgitu. Urdský i paňdžábský výraz pro okres je ضلع zila'a, množné číslo urdsky اضلاع azilā'a, paňdžábsky ضلعے zila'e.

Okres			Urdsky	Rozloha (km²)	Obyvatel
22.	Gilgit	Gilgit	ضلع گلگت	39 300	264 000
23.	Ghizar	Ghizar	ضلع غذر	9 635	132 000
24.	Dumir	Djámir	ضلع دیامر	10 936	221 000
25.	Baltistan	Skardú	ضلع سکردو	18 000	234 000
26.	Ghanche	Gánčé	ضلع گانچے	9 400	94 000
39.	Astore	Astúr	ضلع استور	8 657	71 666
40.	Hunza-Nagar	Hunza-Nagar	ضلع ہنزہ۔نگر

Aksai Čin netvoří v rámci Číny samostatnou územně-správní jednotku, ale je rozdělen mezi prefektury dvou autonomních oblastí. Není trvale osídlen.

Autonomní oblast		Prefektura	Čínsky			Ujgursky / Tibetsky			Rozloha (km²)
27.	Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang	Hotan	和田地区	Hétián Dìqū	Che-tchien ti-čchü	خوتەن ۋىلايىتى	Xoten wilayiti	Choten vilajiti	37 555
27.	Tibetská autonomní oblast	Ngari	阿里地区	Ālǐ Dìqū	A-li ti-čchü	མངའ་རིས་ ས་ཁུལ	Mnga'-ris sa-khul	Ngari sakhul	37 555

Jazyky

Celoindickými úředními jazyky jsou hindština a angličtina. Státním jazykem Džammú a Kašmíru je urdština (od roku 1906, kdy z rozhodnutí mahárádži Pratapa Singha nahradila perštinu). Všechny dosud uvedené jazyky jsou pro drtivou většinu obyvatelstva státu cizí. Kašmírština, kterou hovoří asi 55% obyvatel státu, se ve státní správě nepoužívá, i když je alespoň na seznamu 18 jazyků oficiálně uznávaných indickou federální vládou. Státní správa Džammú a Kašmíru stále více preferuje angličtinu (i v zákonodárství). Angličtina se používá ve vyšším školství a částečně i v tisku. Urdština se používá v tisku a jako vyučovací jazyk na základních školách.

Obyvatelstvo hovoří řadou dalších jazyků. V oblasti Džammú jsou to dialekty paňdžábštiny, zejména dogrí; paňdžábština je také běžným (ale ne úředním) jazykem Azad Kashmiru. V centrální oblasti jsou to (vedle kašmírštiny) dialekty hindštiny, godžrí a pahárí. Ladákh hovoří ladákštinou, příbuznou tibetštině; sever okresu Kargil už ovládá jazyk balti/kargali, stejně jako jihovýchodní třetina Pákistánem obsazených Severních oblastí (tzv. Baltistán). Severní třetina (zvaná Hunza) je doménou zvláštního jazyka burušaskí, zatímco jihozápadní třetina používá jazyk dardí, příbuzný kašmírštině.

Dějiny Kašmíru

Historický stát Kašmír vznikl 16. 3. 1846. Ihned po osamostatnění Indie a Pákistánu v roce 1947 svedly tyto dva státy o Kašmír válku. Na území měli sice převahu muslimové, nicméně kašmírský mahadádža Hari Singh, který byl ale sám hinduista, se nechtěl připojit ani k Indii, ani k Pákistánu. V říjnu 1947 bylo ale území napadeno z pákistánské strany a protože se maharádža nemohl sám ubránit napadení ze strany Pákistánu, rozhodl se pro připojení k Indii. Indie vzápětí požádala OSN o zásah a došlo k ustavení komise pro Indii a Pákistán. V jejím čele stál československý diplomat Josef Korbel. Na návrh zmíněné komise byla 1. ledna 1949 vytvořená linie příměří a zastavena palba. Důsledkem toho je Kašmír rozdělený na dvě části.^[2]

Reference

↑ www.indianexpress.com. www.indianexpress.com [online]. [cit. 06-04-2005]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-04-2005.
↑ FILIPSKÝ, Jan, et al. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 193.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Džammú a Kašmír na Wikimedia Commons
Oficiální stránka vlády Džammú a Kašmíru (anglicky)
Kashmir Study Group - Přehledy a analýzy, politicky nezávislé (anglicky)
Základní fakta o Džammú a Kašmíru Archivováno 24. 4. 2005 na Wayback Machine. (anglicky z pohledu Indie)
Článek o jazycích v Kašmíru (anglicky)
koshur.org - Kašmírština a další jazyky v Kašmíru (anglicky)
Reportáž z Kašmíru z roku 2002^{[nedostupný zdroj]}

[1] www.indianexpress.com. www.indianexpress.com [online]. [cit. 06-04-2005]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-04-2005.

[2] FILIPSKÝ, Jan, et al. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 193.

[1]

[2]

Indie – भारत गणराज्य (Bhárat ganarádžja) – (IND)

svazové státy	Ándhrapradéš (Hajdarábád) • Arunáčalpradéš (Itánagar) • Ásám (Dispur) • Bihár (Patna) • Čhattísgarh (Rájpúr) • Džhárkhand (Ráňčí) • Goa (Panadží) • Gudžarát (Gándhínagar) • Harijána (Čandígarh) • Himáčalpradéš (Šimla) • Karnátaka (Bengalúr) • Kérala (Tiruvanantapuram) • Madhjapradéš (Bhópál) • Maháráštra (Bombaj) • Manípur (Imphál) • Méghálaj (Šilaung) • Mizóram (Áizal) • Nágáland (Kóhíma) • Paňdžáb (Čandígarh) • Rádžasthán (Džajpur) • Sikkim (Gángtók) • Tamilnádu (Čennaí) • Telangána (Hajdarábád) • Tripura (Agartala) • Urísa (Bhuvanéšvar) • Uttarákhand (Déhrádún) • Uttarpradéš (Lakhnaú) • Západní Bengálsko (Kalkata)

svazová teritoria	Andamany a Nikobary (Port Blair) • Čandígarh (Čandígarh) • Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu (Daman) • Dillí (Dillí) • Džammú a Kašmír (Šrínagar/Džammú) • Ladak (Léh) • Lakadivy (Kavaratti) • Puduččéri (Puduččéri)