Conakry
| ||
Zakładne daty | ||
---|---|---|
stat | ![]() | |
wysokosć | 20 metrow n.m.hł. | |
přestrjeń | 450 km² | |
wobydlerstwo | 1.660.973 (2014) | |
hustosć zasydlenja | 3.691,1 wob./km² | |
![]() | ||
Powětrowy wobraz města | ||
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Stade_G%C3%A9n%C3%A9ral_Lansana_Cont%C3%A9_de_Nongo.jpg/335px-Stade_G%C3%A9n%C3%A9ral_Lansana_Cont%C3%A9_de_Nongo.jpg)
Conakry je stolica a z nimale 1,7 milionami wobydlerjow zdobom najwjetše město Gineje w zapadnej Africe. Nadeńdźe so na wuskej połkupje Kaloum w Atlantiskim oceanje. Stare město leži na kupje Tombo při kóncu połkupy. Z mjezynarodnym lětanišćom a wuznamnym přistawom je Conakry tež hospodarske srjedźišćo Gineje a wot 1963 uniwersitne město.
W měsće knježi włóžna tropiska klima z přerěznymi maksimalnymi temperaturami mjez 26,9° C w awgusće a 32,0° C w měrcu. Dešćowy čas traje wot meje hač do nowembra a přinjese wjace hač 4.000 litrow spadkow na kwadratny meter (Berlin: 570).
Stawizny
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Město nasta z małeje rybarskeje wsy na strategisce přihódnje połoženej kupje Tombo. W lěće 1887 buštej kupa a połkupa wot Francozow wobsadźenej, kiž wutwarichu wjesku k městu. Wot 1890 bě ze stolicu Francoskeje Gineje. Dla jeho přibrjóžnych promenadow a šěrokich alejow mjenowachu Conakry spočatk 20. lětstotka tež „afriski Paris“ abo „mały Marseille“.
Wotkaz
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png)