Tchien-wen-1
| Tchien-wen-1 | |
|---|---|
 | |
| Pojmenováno po | Otázky k nebesům |
| COSPAR | 2020-049A |
| Katalogové číslo | 45935 |
| Start | 23. července 2020 |
| Kosmodrom | Kosmodrom Wen-čchang |
| Nosná raketa | Dlouhý pochod 5 |
| Stav objektu | aktivní |
| Přistání | 14. května 2021 |
| Provozovatel | Čínská národní vesmírná agentura |
| Výrobce | Čínská národní vesmírná agentura |
| Program | program Tchien-wen |
| Hmotnost | 5000 kg (orbiter: 3175 kg, lander: 240 kg) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tchien-wen-1 (čínsky pchin-jinem Tiānwèn, znaky zjednodušené 天问) je čínská meziplanetární mise Čínské národní vesmírné agentury (CNSA), která doputovala k Marsu. Skládá se z orbiteru a landeru. Lander byl pojmenován Ču-žung (Zhurong). Jde o první čínskou misi k Marsu a Čína je 3. státem, který úspěšně dostal svůj výtvor na povrch Marsu.
10. února 2021 dosáhla sonda orbity Marsu a zahájila svou činnost. V květnu 2021 byl zahájen sestup landeru na povrch Marsu. Lander úspěšně přistál v sobotu 15. května. Orbiter krouží ve výšce 265 kilometrů nad povrchem a snímkuje povrch kamerou s vysokým rozlišením (0,5 metr na pixel).[1][2]
Průběh mise
[editovat | editovat zdroj]23. července 2020 vystartovala raketa Dlouhý Pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang.[3]
K Marsu dorazila sonda 10. února 2021 těsně před 20:00 pekingského času. Dosáhla oběžné dráhy ve výšce 400 kilometrů nad povrchem Marsu. Poté zahájila postupný sestup až na finální výšku 265 kilometrů nad povrchem Marsu.
14. května 2021 přistál lander, nesoucí rover pojmenovaný Ču-žung (Zhurong) na povrchu Marsu. Lander přistál na planině Utopia Planitia, kde přistál již v roce 1976 přistávací modul Viking 2.[4][5]
22. května 2021, 02:40 UTC. Ču-žung (Zhurong) úspěšně sjel z přistávacího landeru na povrch Marsu.[6]
11. června 2021, CNSA vydala první soubor vědeckých fotografií z povrchu Marsu, včetně panoramatických snímků pořízených roverem Ču-žung (Zhurong).[7]
Technologie
[editovat | editovat zdroj]Sonda disponuje supermoderní kamerou s vysokým rozlišením, na jejíchž záběrech lze nalézt i tenkou a velice řídkou marsovskou atmosféru.[8] Lander bude odebírat vzorky hornin. Vypuštění roveru je podobné jako u jiných amerických landerů.[9] Hlavním zařízením na roveru je SPR. Tento přístroj má za úkol skenovat zemi do hloubky 10 až 100 metrů.[10]
Cíle
[editovat | editovat zdroj]Cílem mise je zkoumat informace o množství a zásobách podzemní vody na Marsu. Dále také bude hledat stopy po případném životě, který na Marsu mohl nebo může existovat.[8][11]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název Tchien-wen, „pátrání po nebeské pravdě“, je odvozen od stejnojmenné poémy starověkého básníka Čchü Jüana,[11] v níž básník klade Nebesům otázky týkající se čínské mytologie a náboženství.
Lander byl pojmenován Ču-žung (Zhurong). Zhurong je pojmenován podle čínské bájné postavy, obvykle spojované s ohněm a světlem, protože Mars je v Číně (čínštině) i v dalších východoasijských zemích nazýván "Planetou ohně". Jméno bylo vybráno na základě online hlasování v období od 20. ledna 2021 do 28. února 2021, kdy se Zhurong umístil první s 504 466 hlasy.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ China’s first Mars spacecraft undergoing integration for 2020 launch. SpaceNews [online]. 2019-05-29 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ NASA’s China exclusion could mean missed opportunity for Mars InSight. SpaceNews [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Tianwen-1 launches for Mars, marking dawn of Chinese interplanetary exploration. SpaceNews [online]. 2020-07-23 [cit. 2021-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-10. (anglicky)
- ↑ China's Tianwen-1 enters orbit around Mars. SpaceNews [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China's Zhurong Mars rover lands safely in Utopia Planitia. SpaceNews [online]. 2021-05-15 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEIJING, Associated Press in. China’s Mars rover drives across planet a week after landing. the Guardian [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 天问一号探测器着陆火星首批科学影像图揭幕. www.cnsa.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
- ↑ a b ČERNÝ, Jiří. Mise Tianwen-1 úspěšně pokračuje: Podívejte se na fascinující video Marsu pořízené čínskou sondou. VTM.cz [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ China Mars mission: Tianwen-1 spacecraft enters into orbit. BBC News. 2021-02-10. Dostupné online [cit. 2021-02-24]. (anglicky)
- ↑ ZHOU, B.; SHEN, S. X.; JI, Y. C. The subsurface penetrating radar on the rover of China's Mars 2020 mission. In: 2016 16th International Conference on Ground Penetrating Radar (GPR). [s.l.]: [s.n.], 2016-06. Dostupné online. DOI 10.1109/ICGPR.2016.7572700. S. 1–4.
- ↑ a b China's Mars craft enters parking orbit before landing rover. AP NEWS [online]. 2021-02-24 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ China's first Mars rover named Zhurong - Xinhua | English.news.cn. www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchien-wen-1 na Wikimedia Commons
