Svoge
| Svoge Своге | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°57′35″ s. š., 23°21′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 679 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Sofijská |
| Obština | Svoge |
  Svoge | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,9 km² |
| Počet obyvatel | 7 994 (2020[1]) |
| Hustota zalidnění | 364,5 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 0726 |
| PSČ | 2260 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svoge (bulharsky Своге) je město ležící v západním Bulharsku, v soutěsce řeky Iskăr v západní Staré planině. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má necelých 8 tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie města se odvíjí do starověku, přesněji od thrácké doby, a je spojena nejspíše s kmenem Triballů, jak dokládají místní vykopávky, které však nejsou systematické. Datování nálezů víceméně svědčí o existenci několika sídel, stejně jako o jejich propojení s okolním, zejména řeckým světem. V obci se nacházejí zbytky po thrácekém opevnění. Předpokládá se, že poblíž obce proběhla bitva mezi thráckými kmeny a Filipem Makedonským, v níž byl těžce raněn a zůstaly mu trvalé následky. Tato oblast hrála roli ve vazbách mezi severními částmi dnešního Bulharska a egejským pobřežím. Od dob rané Byzantské říše se v okolí zachovaly zbytky asi tuctu pevností postavených proti invazi Gótů, Slovanů, Avarů a Prabulharů a zesílených během rozsáhlé stavební činnosti císaře Justiniána I. Z dob první a druhé Bulharské říše se zachovaly také zbytky opevnění na hoře Grochoten nad městem. Říká se, že místní název Latinci pochází z dob křížových výprav, kdy se zde usadila část procházejících vojáků. Ze 14. století se dochoval kostel sv. Paraskevy. V okolí se nacházejí kláštery, některé údajně velmi staré.[2]
Během osmanské nadvlády se počet obyvatel zvýšil díky tomu, že oblast ztratila strategický význam a do odlehlého místa utíkali Bulhaři z méně klidných oblastí. Přesto zde v 18. století vzniklo silné hajducké hnutí. Roku 1871 odtud vyrazil na svoji misi Vasil Levski s cílem zakládat revoluční výbory. Když se Svoge stalo v roce 1878 součástí Bulharského knížectví, bylo hospodářsky poměrně zaostalé – hlavním zaměstnáním obyvatel bylo primitivní zemědělství a pastevectví a těžba dřeva. Rozvoj nastal až s výstavbou železnice Sofie-Roman na konci 19. století. Se zprovozněním trati v roce 1897 přišel zlom ve vývoji obce. Kolem místního nádraží vzniklo koncentrované osídlení, dosud roztříštěné. V roce 1900 sem bylo z dědiny Iskrec přemístěno sídlo obštiny a díky svému strategickému položení si Svoge upevňovalo hospodářské postavení. Spolu s ním se také rozvíjela kultura a osvěta: byla založena škola a v roce 1907 byla postavena knihovna. V roce 1927 byl vysvěcen nový chrám sv. Petra a Pavla.[2] Na město bylo Svoge povýšeno v roce 1964.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Ve městě žije 7 814 obyvatel a je zde trvale hlášeno 7 994 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b Своге. Свети места [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svoge na Wikimedia Commons
