Sovět
Sovět (česky „rada“) bylo původně označení pro socialistické sdružení pracujících, dělníků (dělnické rady), vojáků a zemědělců, na sklonku Ruského impéria, které hrály důležitou roli v revoluci roku 1917. V Sovětském svazu (SSSR), který je po nich pojmenován, byly sověty politické orgány, které měly formálně moc.
Revoluce
[editovat | editovat zdroj]Lenin s Trockým využili Druhý sjezd sovětů na podzim 1917 k legalizaci státního převratu zvaného říjnová revoluce. Svržení prozatímní vlády prosazovali pod heslem: Všechnu moc sovětům! V sovětech, zejména v nejdůležitějším Petrohradském sovětu získaly v té době radikálové podporující revoluční bolševiky převahu.
Podle ruského vzoru byly po roce 1917 vyhlášeny v různých zemích republiky rad (republiky sovětů), neuznané komunistické státy, které zanikly během několika týdnů až měsíců.
V Sovětském svazu
[editovat | editovat zdroj]Sovětů bylo mnoho druhů; od obyčejných rad až po městské, oblastní či nejvyšší sověty (každá republika měla vlastní nejvyšší sovět a existoval i Nejvyšší sovět SSSR na federální úrovni). V jeho čele stálo prezídium, jehož představitelé měli vedoucí funkce ve státě.
Podle sovětské ústavy právě prostřednictvím sovětů lidé vykonávali svůj podíl na správě země. Byť oficiálně tomu tak bylo, sověty sloužily spíše k prosazování zájmů KSSS a jejich spojenců, vzhledem k neexistenci opozice a politické soutěže. Tento nedostatek začal být mírně odstraňován v období perestrojky, kdy byly připuštěny i kandidatury nezávislých.
Nejvyšší sovět vlastně zhruba odpovídal někdejšímu komunisty řízenému československému federálnímu parlamentu, republikové sověty pak odpovídaly např. někdejší komunistické České a Slovenské národní radě. Oblastní sověty pak zhruba odpovídaly československým krajským národním výborům, okresní sověty okresním národním výborům a místní sověty pak místním národním výborům.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sovět na Wikimedia Commons
