Přeskočit na obsah

Ropuchovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxRopuchovití
alternativní popis obrázku chybí
ropucha zlatá (Bufo periglenes)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
PodřádNeobatrachia
Čeleďropuchovití (Bufonidae)
Gray, 1825
Rozšíření ropuchovitých (černě)
Rozšíření ropuchovitých (černě)
Rozšíření ropuchovitých (černě)
Rody

Viz text.

Sesterská skupina
pralesničkovití (Dendrobatidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ropuchovití (Bufonidae) je významná a rozšířená čeleď žab.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Ropuchovití jsou přirozeně rozšířeni téměř kosmopolitně, kromě Antarktidy, Grónska, Nové Guiney, Madagaskaru, Austrálie a Nového Zélandu. V těchto oblastech však mohou vystupovat jako zavlečené druhy: příkladem je vysoce invazivní ropucha obrovská (Rhinella marina).

Dosahují délky 2-23 cm. Tělo je zavalité, hlava široká, končetiny krátké. Drsná kůže je často pokryta bradavicemi. Za hlavou se nacházejí výrazné příušní žlázy. Některé druhy rodu Atelopus jsou štíhlejší s delšími končetinami. Zbarvení těla je hnědé, zelené, černé a žluté; žáby rodu Atelopus jsou někdy velmi pestrobarevné. Dospělí jedinci žijí na souši. Samice většiny druhů snášejí vejce do vody. U některých druhů je přímý vývoj. Zuby nejsou vůbec přítomny, ve srovnání s ostatními skupinami žab, kde se zuby vyskytují alespoň na vrchní čelisti (premaxile, maxile či vomeru)[1].

Podřízené taxony

[editovat | editovat zdroj]

Ropuchovitých existuje okolo 500 druhů ve více než 35 rodech.

Latinské (české) druhové jméno a autor Druhy
Adenomus Cope, 1861
3
Altiphrynoides Dubois, 1987
2
Amietophrynus Frost et. al., 2006
38
Andinophryne Hoogmoed, 1985
3
Ansonia Stoliczka, 1870
25
Atelopus Duméril & Bibron, 1841
82
Bufo Laurenti, 1768
150
Bufoides Pillai & Yazdani, 1973
1
Capensibufo Grandison, 1980
2
Churamiti Channing & Stanley, 2002
1
Crepidophryne Cope, 1889
3
Dendrophryniscus Jiménez de la Espada, 1871
7
Didynamipus Andersson, 1903
1
Duttaphrynus Frost et. al., 2006
6
Epidalea Cope, 1864
1
Frostius Cannatella, 1986
2
Ingerophrynus Frost et. al., 2006
11
Laurentophryne Tihen, 1960
1
Leptophryne Fitzinger, 1843
2
Melanophryniscus Gallardo, 1961
20
Mertensophryne Tihen, 1960
20
Metaphryniscus Señaris, Ayarzagüena & Gorzula, 1994
1
Nectophryne Buchholz & Peters, 1875
2
Nectophrynoides Noble, 1926
13
Nimbaphrynoides Dubois, 1987
2
Oreophrynella Boulenger, 1895
8
Osornophryne Ruiz-Carranza & Hernández-Camacho, 1976
6
Parapelophryne Fei, Ye & Jiang, 2003
1
Pedostibes Günther, 1876
6
Pelophryne Barbour, 1938
9
Pseudobufo Tschudi, 1838
1
Rhinella Fitzinger, 1826
72
Schismaderma (Ropucha)Smith, 1849
1
Truebella Graybeal & Cannatella, 1995
2
Werneria Poche, 1903
6
Wolterstorffina Mertens, 1939
3

Rody Allophryne a Atelopus se zprvu řadily do čeledí alofrynovití (Allophrynidae) a Atelopodidae.

Interakce s člověkem

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti jsou ropuchy obvykle chráněné, v dřívějších dobách byly ale často zabíjeny, protože bývaly spojovány s čarodějnicemi a dalšími domnělými zlými bytostmi.[2]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků True toad na anglické Wikipedii a Ropuchovité na slovenské Wikipedii.

  1. DAVIT‐BÉAL, Tiphaine; TUCKER, Abigail S.; SIRE, Jean‐Yves. Loss of teeth and enamel in tetrapods: fossil record, genetic data and morphological adaptations. Journal of Anatomy. 2009-04, roč. 214, čís. 4, s. 477–501. Dostupné online [cit. 2024-09-12]. ISSN 0021-8782. DOI 10.1111/j.1469-7580.2009.01060.x. PMID 19422426. (anglicky) 
  2. https://www.stoplusjednicka.cz/vyslanci-zla-pojidaci-lidi-ktera-zvirata-byla-povazovana-za-nejvetsi-zloduchy

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOŘÍNEK, Milan. Bufonidae (ropuchovití) [online]. BioLib [cit. 2008-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]