RhB řada ABe 4/4 III
Elektrický vůz řady ABe 4/4III | |
---|---|
Elektrický vůz ABe 4/4III ve stanici Pontresina | |
Inventární čísla | 51–56 |
Základní údaje | |
Výrobce | SWA, ABB |
Výroba v letech | 1988, 1990 |
Počet vyrobených kusů | 6 |
Provozovatel | RhB |
Období provozu | 1988–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 47 000 kg |
Délka přes spřáhla | 16 886 mm |
Šířka | 2 650 mm |
Rozchod | 1 000 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo´Bo´ |
Trvalý výkon | 1 016 kW |
Maximální povolená rychlost | 65 km/h |
Napájecí soustava | 1 000 V DC |
Regulace výkonu | GTO tyristory |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elektrický vůz řady ABe 4/4III je elektrický vůz, vyrobený společnostmi Schindler Waggon AG a Asea Brown Boweri pro Rhétskou dráhu (RhB) ve Švýcarsku v letech 1988 a 1990. Celkem bylo vyrobeno 6 kusů. Vozy jsou od dodání provozovány na Berninské dráze, spojující Svatý Mořic s italským Tiranem a elektrifikované stejnosměrnou napájecí soustavou 1 000 V.
Stručný popis
[editovat | editovat zdroj]Elektrické vozy řady ABe 4/4III vyrobily společnosti SWA (Schindler Waggon AG, mechanická část) a ABB (Asea Brown Boweri, elektrická část) ve dvou sériích po třech kusech. Byly objednány v polovině 80. let pro doplnění vozového parku na Berninské dráze, kde postupně rostl počet přepravených cestujících a s nimi i hmotnost vlaků. V době výroby byly prvními hnacími vozidly Rhétské dráhy s třífázovými asynchronními trakčními motory. Šlo zároveň o jedny z prvních stejnosměrných hnacích vozidel na světě s regulací výkonu pomocí GTO tyristorů.
Nejvyšší dovolená hmotnost vlaku na trati Bernina, dopravovaného tímto vozem, je 90, resp. 95 tun, pokud jsou ve vlaku zařazena pouze čtyřnápravová vozidla. Vozy mají 12 míst v první třídě a 16 míst ve druhé třídě. Díky vícenásobnému ovládání mohou jezdit spojené ve dvojicích, a to nejen mezi sebou, ale také se staršími vozy ABe 4/4II 41-49 a lokomotivami Gem 4/4. Dvojitá trakce dvou vozů ABe 4/4III má tak teoreticky výkonovou rezervu pro přepravu dalších 50 tun, protože na trati Bernina nesmí být překročena maximální hmotnost taženého vlaku 140 tun.
Od roku 2011 byly tyto vozy na trati Bernina doplněny novými třídílnými jednotkami Allegra (řada ABe 8/12), které převzaly většinu výkonů, včetně dopravy prestižního Bernina Expressu. Zároveň byly díky jejich dodávkám definitivně vyřazeny staré vozy řady ABe 4/4II.
Seznam vozů ABe 4/4III
[editovat | editovat zdroj]Inventární číslo |
Jméno | Znak | Dodán | Poznámka |
---|---|---|---|---|
51 | Poschiavo | 1988 | ||
52 | Brusio | 1988 | ||
53 | Tirano | 1988 | ||
54 | Hakone | 1990 | pojmenováno na počest partnerské japonské železniční společnosti RhB, Hakone Tozan Tetsudō | |
55 | Diavolezza | 1990 | ||
56 | Corviglia | 1990 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku RhB ABe 4/4 III na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hans Furgler: Die neuen Triebwagen ABe 4/4 51-53 für die Bernina-Linie der Rhätischen Bahn. Schweizer Eisenbahn-Revue. 6/1988.
- Franz Skvor: RhB-Triebfahrzeuge mit modernster Technik. Schweizer Ingenieur und Architekt, Band 107 (1989), Heft 40 (E-Periodica, PDF 1,4 MB)
- Klaus Fader: Berninabahn. Von St. Moritz nach Tirano. Auf Meterspur durchs Hochgebirge. Stuttgart Franckh-Kosmos Verlags-GmbH und Ott-Verlag, Stuttgart a Thun 1992, ISBN 3-440-06454-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu RhB řada ABe 4/4 III na Wikimedia Commons