Přeskočit na obsah

Poschiavo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poschiavo
Poschiavo v zimě
Poschiavo v zimě
Poschiavo – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 014 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresBernina
Poschiavo
Poschiavo
Poschiavo, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha191,01 km²
Počet obyvatel3 516 (2017)[1][2]
Hustota zalidnění18,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.poschiavo.ch
PSČ7742 Poschiavo
7710 Ospizio Bernina
7710 Alp Grüm
7741 San Carlo
7745 Li Curt
7746 Le Prese
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poschiavo (německy Puschlav, lombardsky Pus’ciav) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Bernina. Leží ve stejnojmenném údolí u jezera Lago di Poschiavo na řece Poschiavino[3] v nadmořské výšce 1014 metrů nad mořem. Žije zde přibližně 3 500[1][2] obyvatel.

Pohled na Poschiavo ve stejnojmenném údolí

Poschiavo se nachází asi 15 kilometrů jižně od průsmyku Bernina, který spojuje údolí EngadinValtellinou. Obec zahrnuje horní část údolí Val Poschiavo včetně bočních údolí a rozkládá se od rozvodí na severu údolí, které je tvořeno mimo jiné skupinou Bernina a pohořím Forcola di Livigno, až po jižní konec jezera Lago di Poschiavo (německy Puschlaversee) v nadmořské výšce 962 metrů. Nejvyšším bodem území, které je na západě a východě ohraničeno horskými hřebeny, je centrální vrchol Piz Palü (3901 m n. m.).

Stálá sídla se většinou nacházejí podél údolní cesty nebo v její blízkosti a jsou rozdělena do tří skupin (squadri):

  • Squadra del Borgo, která se skládá z hlavní vesnice (borgo, Poschiavo v užším slova smyslu) a vesnice Cologna;
  • Squadra di Aino na severu, která se skládá z vesnice San Carlo a vesnic Somaino, Angeli Custodi, Percosta a Permunt;
  • Squadra di Basso na jihu, kterou tvoří Sant'Antonio s Campiglione, Li Curt a La Rasiga, Prada s Annunziatou a Le Prese s Cantone, Pagnoncini a částí Miralago.

Na území obce se nachází také velké množství vysokohorských pastvin a osad.

Rozlohou jde čtvrtou největší obec kantonu, a jednu z nejhustěji zalesněných ve Švýcarsku. V roce 1997 bylo 19,8 % území obce využíváno pro zemědělství, 32,1 % pro lesy a 1,8 % bylo zastavěno. Neproduktivní půda tvořila 46,2 %.

Náměstí v Poschiavu

Význam nálezů z údolí z doby římské nebyl dosud jednoznačně objasněn. Jisté je, že půda tohoto údolí byla Valtellině odebrána v raném středověku. Vesnice Postclave a její křtitelnice, pravděpodobně pozdější kolegiátní kostel San Vittore, jsou v listinách zmiňovány v roce 824. Osídlení Poschiava se zintenzivnilo v 11. století. Z té doby pocházejí kostely San Pietro u Poschiava a San Romerio nad jezerem Poschiavo.[4] Ve 13. století se Poschiavo objevilo jako feudální panství biskupa z Churu. Po střídání úřadů se údolí dostalo v roce 1350 pod milánskou nadvládu, z níž bylo násilně vymaněno v roce 1406. Cumün (údolní obec včetně Brusia), která nyní vždy vystupovala jako jeden celek, požádala biskupa o ochranu a 29. září 1408 se připojila ke Gotteshausbundu. Odkoupením biskupských práv bylo v roce 1494 dosaženo plné nezávislosti jako vrchnostenského soudu v rámci Gotteshausbundu.[4]

Poloha Poschiava v okrese Bernina

Protestantský sbor byl založen v roce 1547 uprchlíky z Itálie. V následujících desetiletích využívaly kolegiátní kostel obě vyznání, dokud se protestantům nepodařilo postavit vlastní kostel v důsledku nepokojů v kantonu, vraždy ve Valtellině v roce 1620, útěku v roce 1623 a arbitrážního rozhodnutí Drei Bünden v roce 1642. Katolíci z Poschiava podléhali až do roku 1870 diecézi Como, ačkoli politicky patřilo údolí ke Gotteshausbundu a později ke Graubündenu.[4]

V roce 1547 založil Dolfino Landolfi v Poschiavu první tiskárnu v Graubündenu. V roce 1549 vydal první významná tištěná díla, včetně stanov Valtelliny, prvního protestantského katechismu v italštině od Pietra Paola Vergeria a papežského seznamu zakázaných knih. V roce 1620 bylo mnoho Landolfiho tisků zničeno, ale Landolfiho tiskárna existovala s přestávkami až do roku 1720.

Po bouřlivé fázi vřavy v Graubündenu během třicetileté války se Poschiavo rozvíjelo spíše klidně, především díky dopravě přes průsmyk Bernina a zemědělství. Od 17. do 19. století mnoho obyvatel Poschiava emigrovalo, nejčastěji do Španělska, Portugalska a Francie, někteří také do Ameriky nebo Austrálie, kde provozovali kavárny a cukrárny.

Současné rozdělení se samostatnými obcemi Poschiavo a Brusio existuje od roku 1851. S výstavbou Berninské dráhy a vodních elektráren Bernina (dnes součást nadnárodního koncernu Repower, jenž má v Poschiavu své sídlo) v letech 1904–1912 se údolí vymanilo z izolace. Počet obyvatel se stabilizoval a cestovní ruch se postupně rozvíjel jako důležité hospodářské odvětví.

V létě roku 1987 byla velká část obce poničena silnou bouří. Rozsáhlé škody byly postupně opraveny.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Kostel San Romerio
Vývoj počtu obyvatel[4]
Rok 1850 1860 1870 1900 1910 1950 1980 1990 2000 2010 2017
Počet obyvatel 2888 2741 2890 3102 3676 4034 3294 3178 3225 3506 3516

V roce 2022 v Poschiavu žilo 3460 obyvatel.[5] Po první velké vlně vystěhovalectví v letech 1850–1860 počet obyvatel nepřetržitě rostl až do roku 1950 (mezi lety 1850–1950 nárůst o 39,68 %). K výraznému nárůstu došlo zejména v letech 1900 až 1910, kdy byla dokončena Berninská dráha. Druhá vlna emigrace v letech 1950–1990 vedla do průmyslových center a turistických letovisek (úbytek o 21,22 %). Od té doby počet obyvatel opět mírně roste (1990–2005: +9,72 %).

Poschiavo je jednou z převážně italsky mluvících obcí v kantonu Graubünden. Úředním jazykem je zde italština, kterou hovoří velká většina obyvatel. Používán je alpský lombardský dialekt, tzv. Pus'ciavin. V roce 1900 jím mluvilo 96,45 % obyvatel. Méně než desetina obyvatel používá primárně také němčinu, především díky turistickému ruchu. Ke konci 20. století se podíl italsky mluvících obyvatel pohyboval okolo 90 %, jak ukazuje následující tabulka:

Jazyky v Poschiavu
Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000
Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl
Italština 3 028 91,92 % 2 858 89,93 % 2 917 90,45 %
Němčina 208 6,31 % 255 8,02 % 255 7,91 %
Rétorománština 24 0,73 % 22 0,69 % 14 0,43 %
Počet obyvatel 3 294 100 % 3 178 100 % 3 225 100 %

Národnostní složení

[editovat | editovat zdroj]

Z 3 487 obyvatel na konci roku 2005 bylo 3 246 (93,09 %) švýcarských státních příslušníků.

  • Wolfgang Hildesheimer (1916–1991), německo-židovský spisovatel a dramatik, od roku 1957 žil a zemřel v Poschiavu; je pohřben na místním hřbitově[6]
  • Matteo Badilatti (* 1992), švýcarský cyklista, pochází z Poschiava

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poschiavo na německé Wikipedii.

  1. a b Bilanz der ständigen Wohnbevölkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangehörigkeit (Kategorie), Geschlecht und demographischen Komponenten. Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2019-01-12].
  2. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  3. HOFMANN, Jaroslav. Poschiavo. Země světa. 1.3.2022, roč. 21, čís. 3, s. 60–64. Dostupné online. 
  4. a b c d LANFRANCHI, Arno. Poschiavo (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2015-07-30 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. (německy) 
  5. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2023-08-24 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (německy) 
  6. ZELLER, Rosmarie. Wolfgang Hildesheimer [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-08-03 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]