Přeskočit na obsah

Projekt 877

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 877 / třída Kilo
Projekt 636 / třída Improved Kilo
Projekt 636.3 / Projekt 636M
Čínská ponorka třídy Kilo
Čínská ponorka třídy Kilo
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Alžírské námořnictvo
Indické námořnictvo
Íránské námořnictvo
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Polské námořnictvo
Vietnamské lidové námořnictvo
Typponorka
Lodě81 (celkem)
72 dokončeno
5 objednáno
4 stavba zrušena
Osudaktivní (2024)
PředchůdceProjekt 641B / Tango
NástupceProjekt 677 / Lada
Technické údaje Projekt 877 / Kilo
Výtlak2325 t (na hladině)
3075 t (pod hladinou)
Délka72,6 m
Šířka9,9 m
Ponor6,6 m
Pohon2 diesely, 1 elektromotor
Rychlost12 uzlů (na hladině)
18 uzlů (pod hladinou)
Posádka53
Výzbroj6× 533mm torpédomet
Technické údaje Projekt 636 / Improved Kilo
Výtlak2350 t (na hladině)
3126 t (pod hladinou)
Délka73,8 m
Šířka9,9 m
Ponor6,6 m
Pohon2 diesely, 1 elektromotor
Rychlost11 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
Posádka52
Výzbroj6× 533mm torpédomet

Projekt 877 (v kódu NATO třída Kilo) je třída dieselelektrických ponorek, stavěných původně Sovětským svazem a nyní Ruskem. Jejich hlavním úkolem jsou protilodní, protiponorkové operace a pobřežní hlídkování. Na původní verzi ponorky později navázala značně vylepšená verze Projekt 636, označená v kódu NATO jako třída Improved Kilo, známá též jako třída Varšavjanka/Varshavyanka. Třetí generace této třídy nese označení Projekt 636.3 a v exportní verzi Projekt 636M. Ponorky Projektu 636 jsou považovány za jedny z nejtišších konvenčních ponorek na světě.[1] Stavbu třetí generace třídy Kilo pro ruské námořnictvo si vynutily problémy s vývojem ponorek Projektu 677 (Lada), které původně měly třídu Kilo nahradit.

Ponorky této třídy jsou úspěšným ruským exportním artiklem a provozují je floty Alžírska, Čínské lidové republiky, Indie, Íránu, Polska, Rumunska a Vietnamu.

Pozadí vzniku

[editovat | editovat zdroj]
Nákres ponorky projektu 877
Indická ponorka třídy Kilo

Projekt ponorek vypracovala leningradská konstrukční kancelář Rubin. Kýl první jednotky byl založen roku 1980 přičemž stavěny jsou dodnes. Pro sovětské námořnictvo byly stavěny ponorky verzí Projekt 877, Projekt 877K a Projekt 877M. Označení exportní verze ponorek je Projekt 877EKM.

Konstrukce (Projekt 877 EKM)

[editovat | editovat zdroj]

Ponorky mají dvojitý trup, jehož povrch je pokryt anechoickým materiálem, snižujícím riziko odhalení ponořené ponorky sonarem. Bojový informační systém ponorek dovoluje sledovat pět cílů najednou. Výzbroj tvoří šest 533mm torpédometů s celkovou zásobou 18 torpéd či 24 námořních min. Ponorka je schopna současně napadnout dva cíle. Ponorky jsou též vybaveny osmi z ramene odpalovanými střelami velmi krátkého dosahu typu Strela 3 (v kódu NATO SA-N-8 Gremlin) či Igla (v kódu NATO SA-N-10 Gimlet) s dosahem 5–6 km. Pohonný systém tvoří dva dieselové motory a jeden elektromotor. Ponorky mají jeden sedmilistý lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahuje 10 uzlů na hladině a 17 uzlů pod hladinou. Pod hladinou mohou plout plně ponořené 740 km, při rychlosti 3 uzlů, 11 100 km na hladině (případně při použití "šnorchlu"), rychlostí 7 uzlů .[2]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Polská ponorka Orzel
Íránská ponorka třídy Kilo
AlžírskoAlžírsko Alžírsko
  • Alžírské námořnictvo získalo dvě ponorky třídy Kilo, které provozuje pod názvy Rais Hadj M Barek a El Hadj Slimane. V letech 1993–1995 byly modernizovány v Rusku.[3] V roce 2010 do služby vstoupily další dvě ponorky projektu 636M, přičemž další dvě byly dodány v lednu 2019. Země tak získala celkem šest ponorek.
ČínaČína Čína
IndieIndie Indie
ÍránÍrán Írán
PolskoPolsko Polsko
  • Polské námořnictvo – v roce 1986 země získala jednu ponorku Projektu 877E, která dodnes slouží jako Orzel.[8]
RumunskoRumunsko Rumunsko
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
  • Sovětské námořnictvo a nástupnické Ruské námořnictvo – pro hlavního uživatele třídy bylo postaveno 25 ponorek první generace (22 kusů Projektu 877, jedna Projektu 877V, jedna Projekt 877EKM a jedna Projektu 877.3). V rámci modernizace ruského námořnictva bylo postaveno šest ponorek Projektu 636.3 a druhá šestikusová série byla objednána.
VenezuelaVenezuela Venezuela
VietnamVietnam Vietnam

Jednotky

[editovat | editovat zdroj]

Jednotky této třídy:

Jméno Uživatel Verze Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
B-248 SSSR
Rusko		 877 září 1980 31. prosince 1980 založena jako projekt 877E,[11] vyřazena 3. května 2001[12]
B-260 Čita SSSR
Rusko		 877 srpen 1981 30. prosince 1981 založena jako projekt 877E, do roku 2006 pouze B-260,[11] aktivní
B-227 Vyborg SSSR
Rusko		 877 září 1982 23. února 1983 založena jako projekt 877E, do roku 2008 pouze B-227,[11] aktivní[12]
B-229 SSSR
Rusko		 877 červenec 1983 30. října 1983 vyřazena 10. dubna 2002[12]
B-404 SSSR
Rusko		 877 září 1993 30. prosince 1993 vyřazena 10. dubna 2002[12]
B-405 SSSR
Rusko		 877 září 1984 30. prosince 1984 v letech 1990–1992 B-405 Ťumeňskij Komsomolec,[11] vyřazena 10. dubna 2002[12]
B-470 SSSR
Rusko		 877 srpen 1985 30. prosince 1985 vyřazena 22. června 2005[12]
B-439 SSSR
Rusko		 877 červenec 1986 30. prosince 1986 vyřazena 3. prosince 2005[12]
B-445 Svjatoj Nikolaj Čudotvorec SSSR
Rusko		 877 září 1987 30. ledna 1988 do roku 2007 pouze B-445,[11] aktivní[12]
B-394 SSSR
Rusko		 877 září 1988 30. prosince 1988 v letech 1987–1992 B-394 Komsomolsk Tadjikistana,[11] převedena do rezervy[12]
B-464 Usť-Kamčatsk SSSR
Rusko		 877 září 1989 30. ledna 1990 do roku 2003 pouze B-464,[11] převedena do rezervy[12]
B-494 Usť-Bolšereck SSSR
Rusko		 877 říjen 1990 28. prosince 1990[11] do roku 2003 pouze B-494, aktivní[12]
B-187 Komsomolsk na Amuru SSSR
Rusko		 877 říjen 1991 30. prosince 1991 do roku 2015 pouze B-187,[11] od roku 2003 deaktivována kvůli modernizaci, ta se protáhla do ledna 2017, aktivní.[13]
B-190 Krasnokamensk Rusko 877 září 1992 30. prosince 1992 do roku 2007 pouze B-190,[11] vyřazena 1. září 2023[12]
B-345 Mogoča Rusko 877 říjen 1993 22. ledna 1994 do roku 2009 pouze B-345,[11] aktivní[12]
B-401 Novosibirsk SSSR
Rusko		 877 březen 1984 30. září 1984 do roku 1998 pouze B-401,[11] vyřazena 1. prosince 2012[12]
B-402 Vologda SSSR
Rusko		 877 září 1984 30. prosince 1984 do roku 1997 pouze B-402,[11] vyřazena 2016
B-808 Jaroslavl SSSR
Rusko		 877 červenec 1988 27. prosince 1988 do roku 1999 pouze B-808,[11] aktivní[12]
B-800 Kaluga SSSR
Rusko		 877 květen 1989 30. září 1989 v letech 1990–1992 B-800 Vologodsky komsomolets, poté od roku 2003 B-800 Kaluga,[11] aktivní[12]
B-459 Vladikavkaz SSSR
Rusko		 877 duben 1990 28. září 1990[11] do roku 1997 pouze B-459,[11] převedena do rezervy[12]
B-471 Magnitogorsk SSSR
Rusko		 877 září 1990 28. prosince 1990[11] do roku 2001 pouze B-471,[11] aktivní[12]
B-177 Lipeck SSSR
Rusko		 877 červenec 1991 26. prosince 1991[11] do roku 2000 pouze B-177,[11] aktivní[12]
B-871 Alrosa SSSR
Rusko		 877V září 1989 30. listopadu 1990[11] pohon pomocí vodních trysek, do roku 2004 pouze B-871,[11] aktivní[12]
B-806 Tur SSSR
Rusko		 877EKM duben 1986 25. září 1986 aktivní[12]
B-477 Rusko 877.3 říjen 1999 16. května 2000 aktivní[11]
Rais Hadj M'Barek (012, ex B-861) Alžírsko 877EKM červenec 1986 29. listopadu 1986 (SSSR)
15. září 1987 (Alžírsko)[11]		 aktivní[12]
El Hadj Slimane (013, ex B-386) Alžírsko 877EKM červenec 1986 5. listopadu 1987 (SSSR)
prosinec 1987 (Alžírsko)[11]		 aktivní[12]
Sindhugosh (S55, ex B-888) Indie 877EKM červenec 1985 25. listopadu 1985 (SSSR)
30. dubna 1986 (Indie)[11]		 aktivní[12]
Sindhudhvaj (S56, ex B-898) Indie 877EKM červenec 1986 25. listopadu 1986 (SSSR)
12. června 1987 (Indie)[11]		 vyřazena 16. července 2022
Sindhuraj (S57, ex B-890) Indie 877EKM duben 1987 2. září 1987 (SSSR)
20. října 1987 (Indie)[11]		 aktivní[12]
Sindhuvir (S58, ex B-860) Myanmar 877EKM září 1987 25. prosince 1987 (SSSR)
26. srpna 1988 (Indie)[11]
24. prosince 2020 (Myanmar)[14]		 aktivní[14]
Sindhuratna (S59, ex B-803) Indie 877EKM červenec 1987 15. srpna 1988 (SSSR)
22. prosince 1988 (Indie)[11]		 aktivní[12]
Sindhukesari (S60, ex B-804) Indie 877EKM srpen 1988 29. listopadu 1988 (SSSR)
16. února 1989 (Indie)[11]		 aktivní[12]
Sindhukirti (S61, ex B-468) Indie 877EKM srpen 1989 30. října 1989 (SSSR)
4. ledna 1990 (Indie)[11]		 aktivní[12]
Sindhuvijay (S62, ex B-597) Indie 877EKM červenec 1990 27. října 1990 (SSSR)
8. března 1991 (Indie)[11]		 aktivní[12]
Sindhurakshak (S63, ex B-582) Indie 877EKM červen 1997 2. října 1997 (Rusko)
24. prosince 1997 (Indie)[11]		 dne 14. srpna 2013 zničena explozí,[12] vyřazena 5. září 2017
Sindhushastra (S65) Indie 877EKM říjen 1999 16. července 2000 aktivní[12]
Jüan Čeng 64 Chao (364, ex B-185) Čína 877EKM květen 1994 15. listopadu 1994 (Rusko)
15. prosince 1994 (Čína)[11]		 aktivní[12]
Jüan Čeng 65 Chao (365, ex B-188) Čína 877EKM březen 1995 15. srpna 1995 (Rusko)
5. září 1995 (Čína)[11]		 aktivní[12]
Orzel (291, ex B-351) Polsko 877E červen 1985 29. 1listopadu 1985 (SSSR)
21. června 1986 (Polsko)[11]		 rozestavěna jako projekt 877, aktivní[12]
Delfinul (581, ex B-801) Rumunsko 877EKM září 1985 29. září 1985 (SSSR)
19. září 1986 (Rumunsko)[11]		 aktivní[12]
Taregh (901, ex B-175) Írán 877EKM září 1991 25. prosince 1991 (Rusko)
21. listopadu 1992 (Írán)[11]		 aktivní[12]
Noor (902, ex B-224) Írán 877EKM říjen 1992 31. prosince 1992 (Rusko)
6. června 1993 (Írán)[11]		 aktivní[12]
Yunes (903, ex B-220) Írán 877EKM červenec 1994 2. září 1996 (Rusko)
25. listopadu 1996[11]		 aktivní[12]
Jüan Čeng 66 Chao (366) Čína 636 duben 1997 26. srpna 1997 (Rusko)
12. listopadu 1997 (Čína)[11]		 aktivní[15]
Jüan Čeng 67 Chao (367) Čína 636 červen 1998 25. října 1998 (Rusko)
2. prosince 1998 (Čína)[11]		 aktivní[15]
Jüan Čeng 68 Chao (368) Čína 636M květen 2004 20. října 2004[11] aktivní[15]
Jüan Čeng 69 Chao (369) Čína 636M srpen 2004 5. května 2005[11] aktivní[15]
Jüan Čeng 70 Chao (370) Čína 636M únor 2005 říjen 2005[11] aktivní[15]
Jüan Čeng 71 Chao (371) Čína 636M květen 2005 říjen 2005[11] aktivní[15]
Jüan Čeng 72 Chao (372) Čína 636M srpen 2005 30. května 2006[11] aktivní[15]
Jüan Čeng 73 Chao (373, ex B-340) Čína 636M květen 2004 5. srpna 2005 (Rusko)
říjen 2006 (Čína)[11]		 aktivní[15]
Jüan Čeng 74 Chao (374) Čína 636M červen 2005 22. prosince 2005[11] aktivní[15]
Jüan Čeng 75 Chao (375) Čína 636M červenec 2005 30. prosince 2005[15] aktivní[15]
Messali el Hadj (021) Alžírsko 636M listopad 2008 28. srpna 2009 (Rusko)
31. března 2010 (Alžírsko)[11]		 aktivní[15]
Akram Pacha (022) Alžírsko 636M duben 2009 29. října 2009 (Rusko)
27. července 2010 (Alžírsko)[11]		 aktivní[15]
El Ouarsenis (031) Alžírsko 636M 14. března 2017 9. ledna 2019 aktivní
El Hoggar (032) Alžírsko 636M 9. ledna 2019 aktivní
B-261 Novorossijsk Rusko 636.3 listopad 2013 22. srpna 2014 aktivní[15]
B-237 Rostov na Donu Rusko 636.3 červen 2014 30. prosince 2014 Dne 13. září 2023 v suchém doku v Sevastopolu zasažena řízenou střelou, pravděpodobně typu Storm Shadow. Rozsah poškození není znám. Pravděpodobně totální ztráta.[16]
B-262 Staryj Oskol Rusko 636.3 srpen 2014 25. června 2015 aktivní[15]
B-265 Krasnodar Rusko 636.3 duben 2015 5. listopadu 2015[11] aktivní
B-268 Velikij Novgorod Rusko 636.3 18. března 2016[17] 26. října 2016[18] aktivní
B-271 Kolpino Rusko 636.3 31. května 2016[17] 24. listopadu 2016[19] aktivní
Hanoj (HQ-182) Vietnam 636M srpen 2012 4. dubna 2014 aktivní[15]
Ho Či Minovo Město (HQ-183) Vietnam 636M prosinec 2012 4. dubna 2014 aktivní[15]
Haiphong (HQ-184) Vietnam 636M srpen 2013 1. srpna 2015 aktivní[15]
Khanh Hoa (HQ-185) Vietnam 636M březen 2014 1. srpna 2015 aktivní[15]
Danang (HQ-186) Vietnam 636M březen 2014 28. února 2017 aktivní
Ba Ria-Vung Tau (HQ-187) Vietnam 636M září 2015 28. února 2017 aktivní
B-274 Petropavlovsk-Kamčatskij Rusko 636.3 28. března 2019 25. listopadu 2019 aktivní
B-603 Volchov Rusko 636.3 26. prosince 2019 24. října 2020 aktivní
B-602 Magadan Rusko 636.3 26. března 2021 12. října 2021 aktivní
B-588 Ufa Rusko 636.3 31. března 2022 16. listopadu 2022 aktivní
B-608 Možajsk Rusko 636.3 23. srpna 2021 27. dubna 2023 28. listopadu 2023 aktivní
Jakutsk Rusko 636.3 23. srpna 2021 11. října 2024 objednána pro Tichooceánské loďstvo[20], ve stavbě

Další čtyři jednotky projektu 877 nebyly dokončeny.[11]

Operační služba

[editovat | editovat zdroj]
Ruské ponorky Kaluga a Lipetsk
Ruská ponorka Novorossijsk je prototypem verze projekt 636.3

Ruská ponorka Rostov na Donu byla v prosinci 2015 vyslána do Středomoří, aby se zapojila do ruské intervence do syrské občanské války. Dne 8. prosince 2015 ponorka na cíle v Sýrii vypustila několik protizemních střel Kalibr.[21] Dne 13. září 2023 byla v suchém doku v Sevastopolu zasažena řízenou střelou a poškozena. Dle ukrajinského ministerstva obrany byla v témže místě 3. srpna 2024 znovu zasažena raketovým útokem a potopena.[22] Cena ponorky je odhadem 300 milionů dolarů (podle některých zdrojů dokonce 500 milionů).[zdroj?]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b SSK Kilo Class (Type 636) [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b SSK Kilo Class (Type 877EKM) [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 8. [Dále Pejčoch (2008)]
  4. ↑ [Pejčoch 2008, s. 54.]
  5. ↑ Kilo Class (Project 636/877EKM) Diesel-Electric Submarine [online]. Sinodefence.com [cit. 2011-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-23. (anglicky) 
  6. ↑ [Pejčoch 2008, s. 114.]
  7. ↑ [Pejčoch 2008, s. 125.]
  8. ↑ [Pejčoch 2008, s. 257.]
  9. ↑ [Pejčoch 2008, s. 266.]
  10. ↑ Vietnam Confirms Kilo Sub Buy at Shangri-La [online]. Defensenews.com [cit. 2011-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-25. (anglicky) 
  11. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc Large submarines Project 877 Paltus Project 877V Project 877E Project 877EKM Project 08773 Project 636 Project 636M [online]. Russianships.info [cit. 2016-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al Class Kilo (Project 877) Submarine [online]. Worldwarships.com, rev. 2012-06-16 [cit. 2016-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-09. (anglicky) 
  13. ↑ Russian Kilo-class submarine rejoins navy after 14 years of repairs [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-01-27 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Naval ships including attack submarine (Minye Theinkhathu) put into operation in commemoration of 73rd Anniversary of Tatmadaw (Navy) Day [online]. Myawady.net.mm, rev. 2020-12-24 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Class Kilo II (Project 636) Submarine [online]. Worldwarships.com, rev. 2012-02-12 [cit. 2016-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-02. (anglicky) 
  16. ↑ Russian Submarine Hit By Missile, Rostov-on-Don, Gone [online]. Navalnews.com, rev. 2023-09-20 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b Russia Launched its 6th Project 636.3 SSK Submarine Kolpino for Black Sea Fleet [online]. Navy Recognition, 2016-05-31 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. (anglicky) 
  18. ↑ Russian Navy to commission fifth diesel-electric submarine Veliky Novgorod [online]. Navaltoday.com, rev. 2016-10-25 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Russian Navy commissions sixth Project 636.3 Varshavyanka-class submarine [online]. Navaltoday.com, rev. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Russian Navy Pacific Fleet to receive six Project 636.6 submarines in 2019-2021 under new contract [online]. Navyrecognition.com, 2016-09-12 [cit. 2016-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-15. (anglicky) 
  21. ↑ Russian Navy Improved Kilo-class Submarine Launched Cruise Missiles At Syria from Med. Sea [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-12-09 [cit. 2015-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-12. (anglicky) 
  22. ↑ https://x.com/DefenceU/status/1819738353559814464? t=lSfTQ_ERx6NYEOg2AvXE_Q&s=19

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. S. 208. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Sovětské a ruské ponorky po roce 1945
Dieselelektrické ponorky
Stíhací ponorky s jaderným pohonem
Raketonosné ponorky
Nosiče letounových střel
Speciální typy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Projekt_877&oldid=24317396“