Přeskočit na obsah

Projekt 1910

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 1910 / třída Uniform
Ilustrace vzhledu ponorky
Ilustrace vzhledu ponorky
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Typšpionážní ponorka
Lodě3
Osudaktivní (2022)
NástupceProjekt 1851 / X-ray
Technické údaje
Výtlak1390 t (na hladině)
2000 t (pod hladinou)
Délka69 m
Šířka7 m
Ponor5,2 m
Pohon1 reaktor, 1 turbína
1 lodní šroub
Rychlost10 uzlů (na hladině)
30 uzlů (pod hladinou)
Posádka36
Ostatníoperační hloubka ponoru 1000 m

Projekt 1910 Kašalot (v kódu NATO třída Uniform) je třída ponorek sovětského námořnictvajaderným pohonem. Ponorky byly vyvinuty k provádění speciálních operací, zejména ke špionáži. Představovaly analog americké jaderné ponorky NR-1. Celkem byly postaveny tři ponorky této třídy, z toho dvě až po rozpadu Sovětského svazu. Prototypová ponorka byla do služby přijata roku 1986. Všechny ponorky převzalo nástupnické Ruské námořnictvo. Jejich provozovatelem je zpravodajskou službou GRU řízená Hlavní správa hlubokomořského výzkumu (GUGI).

Vývoj hlubokomořských ponorek této třídy byl zahájen roku 1972. Ponorky navrhla konstrukční kancelář Malachit, přičemž postaveny byly loděnicí Leningradskoe Admiralteyskoe ob'edinenie v Leningradu. Oproti americké NR-1 měly téměř dvojnásobnou délku a čtyřnásobný výtlak. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Práce na stavbě prototypové ponorky AS-15 byly zahájeny roku 1977.[1]

Jednotky projektu 1910:[1]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
AS-13 20. října 1977 25. listopadu 1982 31. prosince 1986 Aktivní.
AS-15 23. února 1983 29. dubna 1988 30. prosince 1991 Aktivní.
AS-33 28. listopadu 1988 23. listopadu 1993 16. prosince 1994 Vyřazena 1998.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o ponorky dvoutrupé koncepce. Vnitřní tlakový trup má průměr cca šest metrů. Přední část je určena pro práci posádky a v zadní část je zcel oddělený a pro posádku zevnitř nepřístupný pohonný systém. Díky titanovému trupu má ponorka operační dosah až 1000 metrů.[1] Nenese výzbroj. Pohonný systém tvoří jeden jaderný reaktor a jedna turbína o výkonu 10 000 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahuje 10 na hladině a 30 uzlů pod hladinou. Dle serveru Covert Shores je podhladinová rychlost nejspíše mnohem nižší, než oficiální.[1]

  1. a b c d Project 1910 UNIFORM Class [online]. Covert Shores, rev. 2016-07-14 [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]