Přeskočit na obsah

Ostende

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ostende
Ostende – znak
znak
Ostende – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00
StátBelgieBelgie Belgie
Jazyk. společenstvíVlámské
RegionVlámsko
ProvincieZápadní Flandry
ArrondissementOstende
Oostende
Oostende
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41,0 km²
Počet obyvatel71 557 (2022)[1]
Hustota zalidnění1 747,4 obyv./km²
Správa
StarostaBart Tommelein (od 2019)
Oficiální webwww.oostende.be
E-mailstadsbestuur@oostende.be
Telefonní předvolba059
PSČ8400
Počet zastupitelů41
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostende (nizozemsky Oostende) je lázeňské a přístavní město v belgické provincii Západní Flandry ve Vlámském regionu. Je největším městem belgického pobřeží a leží přibližně v jeho středu 35 km od hranic s Nizozemskem a 30 km od hranic s Francií. Žije zde přibližně 72 tisíc[1] obyvatel.

Ostende byla původně vesnice na ostrově Testerep blízko vlámského pobřeží. Její název vznikl složením nizozemských slov Oost (česky „východ“) a ende (stará podoba slova einde, česky „konec“) a odráží skutečnost, že se vesnice nacházela zcela na východě ostrova. Ačkoliv bylo Ostende malé, získalo kolem roku 1265 status města, a tedy i možnost postavit tržnici a pořádat trhy.

Hlavním zdrojem příjmů obyvatel Ostende byl rybolov. Pobřeží Severního moře však bylo vždy poměrně nestabilní, a tak se roku 1395 jeho obyvatelé rozhodli, že založí nové Ostende, chráněné velikými hrázemi a ve větší vzdálenosti od moře.

Strategická poloha na pobřeží Severního moře přinášela Ostende coby přístavnímu městu řadu výhod, ale byla rovněž příčinou problémů. Město často obsazovaly a ničily nepřátelské armády. Nejdůležitější událostí bylo tříleté obléhání Ostende ze strany Španělů v letech 16011604, při kterém na obou stranách padlo nebo bylo raněno celkem více než 80 000 lidí.

Po období nepokojů poněkud vzrostl význam přístavu v Ostende. Jedním z důvodů byl úpadek Antverp poté, co Nizozemci uzavřeli Šeldu a Antverpy přišly o přístup k moři. Jižní Nizozemí (dnešní Belgie) bylo tehdy součástí Rakouska a rakouský císař Karel VI. udělil městu monopol na obchod s Afrikou a Dálným východem. Roku 1722 Karel VI. založil Oostendse Compagnie (česky „Ostendská obchodní společnost“), která směla zakládat zámořské kolonie. Nicméně roku 1727 byla Oostendse Compagnie kvůli nátlaku Anglie a Nizozemska nucena ukončit svoji činnost. Anglie a Nizozemsko považovaly mezinárodní obchod za své výsadní právo a nechtěly v tomto směru připustit žádnou konkurenci.

Přístav v Ostende se dál rozvíjel díky vylepšení doku a kvalitnějšímu dopravnímu spojení s vnitrozemím. Roku 1838 bylo vybudováno železniční spojení s Bruselem a roku 1846 z Ostende vyplul první trajekt do Doveru. Dnes funguje trajektové spojení mezi Ostende a Anglií pouze pro nákladní dopravu, a to jako alternativa ke spojení z francouzského Calais do Anglie. Prestiž města stoupla i díky přízni belgických králů Leopolda I. a Leopolda II., kteří v něm s oblibou trávili dovolenou. K potěšení královské rodiny zde byly budovány významné památníky a vily. Brzy se přidali další belgičtí šlechtici a Ostende se stalo známým jako „královna belgických přímořských letovisek“.

Za první světové války u města Ostende kočila západní fronta.

V České republice je podle tohoto vyhlášeného lázeňského pobřežního města pojmenováno několik rekreačních míst u vody, například pláž Ostende rybníka Svět u Třeboně nebo kemp Ostende na Boleveckém rybníku u Plzně.

Sportovní kluby

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní letiště Oostende – Bruggy, které se nachází 5 km od Ostende, je především nákladním letištěm, ale nabízí lety cestujícím do rekreačních destinací v jižní Evropě a Turecku. TUI fly Belgium má sídlo v Ostende.[3] Pobočka TAAG Angola Airlines se nachází v areálu letiště Ostende.[4] Dále zde prochází pobřežní tramvajová trať Kusttram.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Bevolking per gemeente op 1 januari 2022. Statbel. Dostupné online.
  2. Profil klubu Archivováno 27. 2. 2014 na Wayback Machine. na transfermarkt.com (anglicky)
  3. "TUIfly Academy Brussels Archivováno 17. 2. 2012 na Wayback Machine.." 23. října 2009.
  4. "TAAG Offices Archived." TAAG Angola Airlines. 23. ledna 2010.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]