Obyvatelstvo evropských zemí
Čísla vystihující populační situaci v Evropě se liší podle definice evropských hranic. Populace Evropy podle standardních fyzických geografických hranic byla podle Spojených národů v roce 2007 731 milionů.[1] Některé současné a minulé problémy evropské demografie zahrnují náboženskou emigraci, etnické vztahy, nízkou porodnost a stárnutí populace.
Populace podle zemí
[editovat | editovat zdroj]
Jižní Evropa
Asijské části evropských zemí
| Region/teritorium | Rozloha (km2) |
Obyvatelstvo (1. prosinec 2014 – odhad) |
Hustota zalidnění (na km2) |
Hlavní město |
|---|---|---|---|---|
 Albánie
|
28748 | 3 020 209 | 105,1 | Tirana |
 Andorra
|
468 | 85 082 | 181,8 | Andorra la Vella |
 Arménie
|
29743 | 3 018 854 (v Asii) | 101,5 | Jerevan |
 Rakousko
|
83879 | 8 504 850 | 101,4 | Vídeň |
 Ázerbájdžán
|
86600 | 9 494 600 (téměř celé území v Asii) | 109,6 | Baku |
 Bělorusko
|
207595 | 9 475 100 | 45,6 | Minsk |
 Belgie
|
30528 | 11 198 638 | 366,8 | Brusel |
 Bosna a Hercegovina
|
51197 | 3 871 643 | 75,6 | Sarajevo |
 Bulharsko
|
110994 | 7 364 570 | 66,4 | Sofie |
 Chorvatsko
|
56594 | 4 284 889 | 75,7 | Záhřeb |
 Česko
|
78870 | 10 827 529 | 133,3 | Praha |
 Dánsko
|
42916 | 5 655 750 | 131,8 | Kodaň |
 Estonsko
|
45227 | 1 315 819 | 29,1 | Tallinn |
 Faerské ostrovy
|
1399 | 49 709 | 35,6 | Tórshavn |
 Finsko
|
338424 | 5 470 820 | 16,2 | Helsinki |
 Francie
|
551695 | 63 929 000 | 115,8 | Paříž |
 Gruzie
|
69700 | 4 935 880 (většinou v Asii) | 70,8 | Tbilisi |
 Německo
|
357168 | 84 270 625 | 226,0 | Berlín |
 Gibraltar
|
6,8 | 30 001 | 4 348,0 | Gibraltar |
 Řecko
|
131957 | 10 816 286 | 82,0 | Atény |
 Grónsko
|
2166086 | 56 968 | 0,026 | Nuuk |
 Guernsey
|
78 | 65 345 | 837,8 | Saint Peter Port |
 Maďarsko
|
93030 | 9 877 365 | 106,2 | Budapešť |
 Island
|
103001 | 325 671 | 3,2 | Reykjavík |
 Irsko
|
70273 | 4 609 600 | 65,6 | Dublin |
 Man
|
572 | 84 497 | 147,8 | Douglas |
 Itálie
|
301338 | 59 641 488 | 201,7 | Řím |
 Jersey
|
118 | 97 857 | 827,9 | Saint Helier |
 Kosovo
|
10908 | 1 859 203 | 170,4 | Priština |
 Lotyšsko
|
64589 | 1 990 300 | 30,8 | Riga |
 Lichtenštejnsko
|
160 | 37 132 | 232,1 | Vaduz |
 Litva
|
65300 | 2 944 459 | 45,1 | Vilnius |
 Lucembursko
|
2586 | 549 680 | 212,6 | Lucemburk |
 Malta
|
316 | 446 547 | 1 413,1 | Valletta |
 Moldavsko
|
33846 | 3 557 600 | 105,1 | Kišiněv |
 Monako
|
2,02 | 36 371 | 18 005,4 | Monako |
 Černá Hora
|
13812 | 647 905 | 46,9 | Podgorica |
 Nizozemsko
|
41543 | 16 856 620 | 405,8 | Amsterdam |
 Norsko
|
385178 | 5 136 700 | 13,3 | Oslo |
 Polsko
|
312679 | 38 483 957 | 123,1 | Varšava |
 Portugalsko
|
92212 | 10 427 301 | 113,1 | Lisabon |
 Rumunsko
|
238391 | 19 942 642 | 83,7 | Bukurešť |
 Rusko
|
17 075 400 (3 960 000 v evropské části) | 143 700 000 (110 000 000 v evropské části)[2] | 8,3 (27,8 v evropské části) | Moskva |
 San Marino
|
61,2 | 32 576 | 532,3 | San Marino |
 Srbsko
|
88361 | 7 209 764 | 81,6 | Bělehrad |
 Severní Makedonie
|
25713 | 2 058 539 | 80,1 | Skopje |
 Slovensko
|
49035 | 5 415 949 | 110,5 | Bratislava |
 Slovinsko
|
20273 | 2 061 085 | 101,7 | Lublaň |
 Španělsko
|
504645 | 46 704 314 | 92,6 | Madrid |
| Norsko – Špicberky a Jan Mayen
|
62049 | 2 868 | 0,046 | Longyearbyen |
 Švédsko
|
449964 | 9 716 962 | 21,6 | Stockholm |
 Švýcarsko
|
41285 | 8 183 800 | 198,2 | Bern |
 Turecko
|
783562 | 76 667 864 (téměř 80 % v Asii) | 97,8 | Ankara |
 Ukrajina
|
603628 | 44 291 413 | 73,4 | Kyjev |
 Spojené království
|
243610 | 67 300 000 | 263,1 | Londýn |
 Vatikán
|
0,44 | 842 | 1 913,6 | |
| Souhrn | 10 180 000 | 742 452 000 | 72,9 | |
 Alandy
|
1580 | 28 666 | 18,1 | Mariehamn |
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]V posledních několika desetiletích upadá praktikování náboženství v Evropě. Evropské země zažily pokles návštěv kostelů, stejně jako počtu lidí vyjadřujících víru v boha. V roce 2010 podle Eurobarometru v průměru 51 % občanů Evropské unie vyjádřilo víru v boha, 26 % věří v nějakou formu duše nebo životní síly, zatímco 20 % nevěří v žádnou formu duše, boha nebo životní síly a 3 % obyvatel neodpovědělo.[3]
I přes pokles věřících je křesťanství stále nejrozšířenějším náboženstvím v Evropě. Podle průzkumu z roku 2011 se 76,2 % Evropanů považovalo za křesťany.[4][5]
Podle studie z roku 2003[6] se 47 % Francouzů považovalo za agnostiky. Podle průzkumu z roku 2012 tvoří agnostici a ateisté 18,2% evropské populace.[7] Podle stejného průzkumu lidé bez náboženského vyznání tvoří většinu jen ve dvou evropských zemích – Česku (75 %) a Estonsku (60 %).[8]
Podle jiného průzkumu o náboženství v EU z roku 2012, bylo křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím (72 % populace EU), katolíci byli se 48 % největší skupinou křesťanů, protestantů bylo 12 %, pravoslavnou církev vyznávalo 8 % lidí a ostatní křesťané tvořili 4 % obyvatel EU.[9] Agnostici tvořili 16 % obyvatel, ateisté 7 % a muslimové 2 %.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2006/wpp2006,htm
- ↑ Europe a Political Profile: An American Companion to European Politics - Hans Slomp - Google Břger. [s.l.]: Books,google,dk Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Special Eurobarometer, biotechnology, page 204 [online]. Fieldwork: Jan-Feb 2010. Dostupné online.
- ↑ Global Christianity [online]. Pewforum.org, 2011-12-19 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online.
- ↑ The Global Religious Landscape: Christians [online]. Pewforum.org, 2012-12-18 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Dogan, Mattei, Religious Beliefs in Europe: Factors of Accelerated Decline, 2003
- ↑ Religiously Unaffiliated. www.pewforum.org [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-30.
- ↑ Religiously Unaffiliated. www.pewforum.org [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-30.
- ↑ Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013].
- ↑ Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013].. Položená otázka zněla "Považujete se za...?" s kartou zobrazující: katolík, pravoslavný, protestant, jiný křesťan, žid, muslim, sikh, buddhista, hinduista, ateista, nevěřící/agnostii. Odpověď bylo možno i Jiný a nevím. Židé, sikhové, buddhisté a hinduisté nedosáhli hranice 1 %.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu obyvatelstvo evropských zemí na Wikimedia Commons
