Obyvatelstvo Česka

Obyvatelstvo Česka zahrnuje všechny lidi, kteří mají bydliště na území České republiky. Jejich počet dosahuje 10 900 555 lidí (k 31. prosinci 2023). Podobný počet obyvatel mají z evropských zemí Belgie, Řecko, Portugalsko a Švédsko.

Demografický vývoj na českém území

Vývoj počtu obyvatel (střední stav)

Rok	Obyv.	±% p.a.
1785	4 250 000	—
1800	4 659 000	+0,61 %
1820	5 272 791	+0,62 %
1840	6 378 071	+0,96 %
1860	7 277 801	+0,66 %
1880	8 252 040	+0,63 %
1900	9 333 853	+0,62 %
1910	10 035 575	+0,73 %
1914	10 283 486	+0,61 %
1918	10 004 335	−0,69 %
1928	10 549 221	+0,53 %
1938	10 877 442	+0,31 %
1940	11 159 539	+1,29 %
1945	10 692 912	−0,85 %
1951	9 023 170	−2,79 %
1961	9 588 016	+0,61 %
1971	9 830 602	+0,25 %
1981	10 303 208	+0,47 %
1991	10 308 682	+0,01 %
2001	10 224 192	−0,08 %
2011	10 496 672	+0,26 %
2021	10 500 850	+0 %
2023	10 878 042	+1,78 %
Zdroj: ČSÚ

Pravěk a starověk

Z doby pravěku, starověku a i části středověku nemáme žádné písemné prameny a obor zabývající se obyvatelstvem této doby se nazývá paleodemografie. Při studiu struktury a počtu obyvatelstva v určité oblasti se vědci opírají o údaje o počtu sídlišť, osídlených oblastí na základě úživnosti půdy, velikosti sídlišť, počtu členů průměrné rodiny (3 až 5 osob) či o výzkumy pohřebišť. Na spolehlivé určení počtu obyvatel existují na území České republiky pouze přibližné údaje. Z doby staršího paleolitu se nedochovaly žádné kosterní pozůstatky, v mladším paleolitu žilo (převážně na Moravě) kolem tisíce Homo sapiens sapiens. V době mezolitu, který je spjat se počátkem zemědělství, došlo ke zvětšení sídel a vynálezu keramiky. V neolitu přichází první velká migrační vlna lidí (kultura s lineární keramikou). V asi stovce sídlišť žilo odhadem deset tisíc obyvatel. Roku 2800 př. n. l. (eneolit) přichází kultura šňůrové keramiky, 40 let poté keramika zvoncových pohárů. Tehdy je na území Čech a Moravy kolem 30 000 lidí. Na konci pozdní doby bronzové bylo obyvatelstvo rozšířeno i na území jižních Čech a jeho počet dosahoval zhruba 40 000. Roku 450 př. n. l. přišli nositelé laténské kultury, Keltové. Na přelomu letopočtu je ale vystřídaly germánské kmeny (v Čechách Markomané a na Moravě Kvádové). Ty ale v 5. století z neznámého důvodu odchází a nahrazují je Slované, migrující z Ukrajiny a jihovýchodního Polska. Odhad počtu obyvatel z této doby ztěžuje jejich žárový pohřební rituál, hovoří se zhruba o 500 000 lidech.

Rozsah Sámovy říše

Středověk

V sedmém a osmém století čelilo obyvatelstvo na českém území nájezdům Avarů, což pravděpodobně vedlo k dočasnému sjednocení pod vedením franckého kupce Sáma. Deváté století pak charakterizuje existence mohutné Velkomoravské říše. Její populace dle odhadů dosáhla 1 miliónu lidí. Trvání této říše ukončil vpád Maďarů v 10. století. Ve vrcholném středověku se již historická demografie může opřít o písemné historické prameny, hlavně o středověké městské knihy, berní knihy, berní rejstřík, nebo pamětní knihy. Mnoho údajů poskytují také urbáře (záznamy např. poddanských povinností) a konfirmační knihy (záznamy změn držitelů církevních beneficií), po roce 1500 i církevní matriky. Dochovaly se také soupisy domů, takže představu o počtu obyvatel si můžeme vytvořit i díky historické topografii města. Dalším pramenem mohou být také kroniky, které ovšem bývají méně spolehlivé, než oficiální dokumenty.

V 11. století dochází k „vnitřní kolonizaci“, procento osídlené půdy vzrostlo z 33 % na 55 %. Docházelo ale i k dosídlování některých území obyvateli z německy mluvících zemí. Tím se postupně měnilo etnické složení obyvatelstva a české země se stávají dvojjazyčnou oblastí. Němci ale přinesli výrobní inovace a někde tvořili většinu obyvatel nově vznikajících měst. Města absorbovala i lidi z okolních vesnic.

Postup morové epidemie v Evropě ve 14. století

Demografický nárůst kolem roku 1300 vystřídal pokles. Vedla k němu nejistota a menší míra uzavírání sňatků, jejímiž příčinami byly války, zhoršení klimatu, hospodářské obtíže, hladomory a epidemie, vznikající ve městech kvůli špatným hygienickým podmínkám. Jednou z nejdůležitějších příčin byl ovšem mor.

V době vrcholné kolonizace se v nově zakládaných královských městech usazovali židé a věnovali se finančnictví. I do českých zemí proto dorazila protižidovská vlna, která se v západní Evropě zvedla v polovině 14. století a dozněla kolem roku 1500. Židům se tak stala osudnou doba jagellonská, kdy byli postupně a opakovaně nuceni „navždy“ opustit řadu královských měst. Židovské osídlení v 15. a 16. století nabylo jiné podoby, než jakou mělo ve 13. a 14. století. Židé se usídlili v poddanských městech, kde se uchýlili pod ochranu feudální vrchnosti; od doby husitské se začali pomalu usazovat i na venkově.

Koncem 14. století bylo na českém území 50 královských a 480 vrchnostenských měst. Praha čítala tehdy asi 40 tisíc obyvatel (zhruba jako tehdejší Barcelona), rozlohou tehdy byla třetí největší město v Evropě (po Římě a Konstantinopoli). Počtem obyvatel následovala Olomouc, Kutná Hora a Brno. Nejpočetnějším typem měst byla sídla kolem tří set obyvatel.

Počátkem 15. století se v českých zemích objevily první skupiny romských kočovníků, kteří byli od ostatní populace izolováni a byli vystaveni perzekuci po celou feudální epochu.

Raný novověk

Toto období je někdy nazýváno též protostatistické, neboť už se objevuje rozsáhlá evidence demografických jevů. Berní rejstříky, dochované od 16. století, jsou později nahrazeny katastry, a stejně jako poddanské seznamy mohou sloužit jako zdroj demografických informací. Nejcennějším zdrojem z tohoto období je soupis obyvatel podle víry na území Čech (tedy bez Moravy) z roku 1651. Zde jsou obyvatelé zapsáni podle jména, věku, náboženství, rodinné příslušnosti, povolání a sociálního postavení. Při výzkumech je často kombinován s berní rulou, která je o tři roky mladší. Církev přispěla svými zpovědními seznamy, také tzv. soupisy duší a církevními matrikami (evidence narození, sňatků a úmrtí).

Šestnácté století bylo díky celkovému zlepšení situace v zemi dobou populačního růstu. Na větší porodnosti i sňatečnosti se podílel i rozvoj nezemědělské výroby v horských oblastech, řemeslné výroby ve městech (Praha tehdy měla kolem 60 tisíc obyvatel). Do 16. století neslyšíme tolik o hladomorech, ale mnohem nebezpečnější byly nové epidemie (spály, „anglického potu“, s nástupem renesance syfilis dovezený z Ameriky). Nejsilnější epidemie zažili obyvatelé v letech 1582–86 a 1597–99.

Reálné odhady obyvatelstva hovoří o 1,4 mil. v Čechách a 650 tisících na Moravě.

Třicetiletá válka v Praze – Útok Švédů na Nové Město pražské v říjnu 1648

Na obrovské regresi po nástupu vlády Habsburků (1526), vrcholící v polovině 17. století, se kromě třicetileté války podílela i náboženská emigrace. Za největšími ztrátami na životech ovšem stojí hladomory a epidemie doprovázející válku. Následovalo zmenšení porodnosti, což všechno vedlo k úbytku celkem 30 % obyvatelstva.

Polovina populace byla ve věku 15–49 let, přičemž vyššího věku se nedožívalo mnoho lidí (nad 50 let se dožilo 5–15 % obyvatel). Patrný byl také nepoměr mezi počtem žen a mužů (zvláště ve městech). Do 40. roku věku převažují ženy (větší úmrtnost chlapců, odchod do armády), po 40. roce pak muži (ženy jsou oslabeny těžkou prací a četnými porody).

České novověké rodiny spadaly typem do západoevropské oblasti (linie Petrohrad–Terst) – jeden manželský pár, výměnek, čeledíni – lišila se ale nízkým věkem při prvním sňatku (dokonce kolem 15 let, zvláště mimo města).

Po Vestfálském míru (1648) přichází období klidu a populačního růstu. Zvláště na venkově nebyla snaha bránit početí a tak ženy rodily v intervalu 23–28 měsíců. Až do 18. století přibývalo obyvatelstvo přibližně o 1,5 % ročně. Čechy a Morava měly roku 1754 kolem 3 miliónů obyvatel. I nadále docházelo k demografickým krizím, ale už v menší míře. Regrese přichází až v 18. století, kdy země přestává stačit uživit své obyvatele, dochází k poslední velké morové epidemii a díky silným sociálním rozdílům se také snižuje sňatkovost (bezzemci téměř nemohli vstupovat do manželství)

Jazykové složení obyvatelstva českých zemí a jejich okolí v roce 1880. Zeleně slovanské obyvatelstvo, červeně německé, žlutě maďarské.

Vrcholný novověk

Roku 1754 dala Marie Terezie podnět k systematickému sčítání obyvatel. Sčítáním byly pověřeny vrchnosti a faráři, zájem o tyto soupisy ale každým rokem klesal a tak bylo poté do konce zbytku století sčítání prováděno vojenskou správou (ta se už ale zaměřovala spíše jen na muže schopné voj. služby). Roku 1770 bylo zavedeno číslování domů a od roku 1778 se mohlo obyvatelstvo sčítat díky zavedeným tzv. populačním knihám, jež byly vedeny v každé obci. Díky těmto dokumentům tedy můžeme odhadnout, že na konci 18. stol. žilo v českých zemích 4,9 mil. lidí, s ročním přírůstkem 6,5 %. Hladová léta 1770–2 a 1847–8 zvyšovala úmrtnost a přírůstek byl zmírněn emigrací a později i sníženou porodností. I tak ale na konci 19. století bylo v českých zemích 9,437 mil. obyvatel, kteří tvořili 2,3 % obyvatel celé Evropy. Lidé žili hlavně v oblastech, kde již byla a stále se modernizovala průmyslová výroba, od 30. let 19. stol. také tam, kde se těžily suroviny a rozvíjelo strojírenství, úbytek zaznamenávaly zemědělské oblasti, zvláště pak od 80. let. S rozvojem průmyslové výroby a díky celkovému přetváření společnosti se obyvatelé začali čím dál více stěhovat do měst, takže roku 1900 žil ve městě každý druhý Čech a Praha tou dobou i s předměstím dosáhla 500 000 obyvatel (35. místo v Evropě, Londýn měl už 4,5 mil. obyvatel).

Obyvatelstvo českých zemí ve 20. století

Do struktury obyvatelstva se promítaly procesy spojené s pokračující modernizací společnosti (rostoucí sekularizace, vzdělanost, vyšší životní úroveň), ale i s politickým vývojem v zemi. Za mezníky novodobé historie můžeme považovat roky 1918, 1945, 1948, 1968 a 1989.

Složení obyvatelstva po roce 1918

Za první světové války se snížila sňatečnost i porodnost, roku 1918 zemi zasáhla epidemie španělské chřipky, před válkou rovněž docházelo ke značné emigraci. Celkové populační ztráty. Velký význam mělo národnostní složení tehdejší republiky. Němci tvořili 30 % obyvatelstva, většina z nich žila v pohraničních okresech, dále tu pak byla etnika Poláků a Židů (kolem 2 %). Více než 50 % obyvatelstva byli dělníci, malých živnostníků ubývalo. Z hlediska náboženství spadala většina obyvatelstva do čtyř největších církví: Římskokatolická 80 %; Církev československá 5–7 %, Českobratrská evangelická 4–5 %; specifickou skupinou byli Židé s 1 %, přičemž 8 % obyvatel se nehlásilo k žádnému vyznání. Průměrný věk, ve kterém lidé uzavírali sňatky, byl u žen 25 let a u mužů 28 let. Naděje na dožití stoupla z 49,2 let (rok 1921) na 58,5 let (1937). Po první světové válce se úroveň demografických údajů stabilizovala, podle bilancí měly české země ke konci r. 1920 necelých 10 miliónů obyvatel. Zvyšovala se sňatečnost i natalita, ve 30. letech v důsledku celosvětové hospodářské krize hrozila depopulace.

Složení obyvatelstva po roce 1938

Území odebrané Československu na základě Mnichovské dohody

Po Mnichovském diktátu 30. 9. 1938 přišla republika o 37 % svého území, na kterém žilo asi 36 % obyvatel. Nastaly přesuny obyvatelstva do vnitrozemí, emigrace Židů a antifašistů, sudetští Němci reagovali na změnu zvýšením porodnosti a totéž se dělo u českých žen, ale z obavy před nuceným nasazením. Ze stejného důvodu (ale i z rasových příčin) docházelo k mnoha sňatkům i rozvodům. Většinu válečných ztrát představovali zahynulí Židé (77 tisíc) a Romové (5 tisíc) a lidé zemřelí ve vězeních, koncentračních táborech a při pracovním nasazení v Německu (50 tisíc); počet narozených dětí se naopak oproti dřívějšku zvýšil.

Složení obyvatelstva po roce 1945

Největším zásahem do demografického složení obyvatelstva byl odsun 3 milionů Němců, čímž se obyvatelstvo českých zemí snížilo na 8,7 milionu. Po únoru 1948 navíc odešla vlna 60 tisíc politických emigrantů. Změnila se také struktura obyvatelstva z hlediska věku, národnosti (odsun většiny Němců vedl k téměř úplné homogenizaci národnostní struktury -93,8 %, jejich počet navíc klesal i později. Druhou největší národnostní skupinou se pak díky trvalé imigraci a své vysoké reprodukci stali Slováci. Významnou etnickou skupinou, která byla uznána až r. 1960, byli Romové) i sociálního složení, protože do emigrace odcházeli zejména mladší a vzdělanější lidé.

Složení obyvatelstva po roce 1948

Po zažitých traumatech se totiž většina společnosti posunula „doleva“ a po únorovém komunistickém puči přišla radikální změna sociální struktury obyvatelstva. Zpočátku znárodnění průmyslu, později postupná téměř úplná socializace ekonomiky včetně služeb a kolektivizace zemědělství. Po roce 1950 se vytvořily pouze tři velké společenské skupiny – dělníci (až 60 %), ostatní zaměstnanci (méně než 30 %) a družstevní rolníci (pozvolný pokles z 10 na 8 %). Vznikla tak silně uniformní společnost s tendencí snižovat sociální rozdíly. Novým politickým uspořádáním byl urychlen i proces sekularizace společnosti. V rovině urbanizace došlo taktéž ke změnám. Čechy se staly zemí středních měst, neboť ta rostla ze všech nejrychleji a český venkov naopak kvůli odchodu mladých vymíral. Růst ekonomiky byl zapříčiněn především velkým přílivem žen do zaměstnání. Ty pak měly průkazně méně dětí. Po odeznění vysoké poválečné vlny plodnosti (až 3,0 živě narozených dětí na jednu ženu) následoval poměrně plynulý pokles až do r. 1957. Největším zásahem do reprodukce se stalo přijetí zákona o umělém přerušení (správně ukončení) těhotenství z r. 1957, kvůli čemuž společně s další stagnací životní úrovně a zhoršující se společenskou situací pak docházelo k dalšímu omezování plodnosti.

Složení obyvatelstva po roce 1968

V letech 1962–65 došlo k první ekonomické stagnaci, i přesto měla Československá republika koncem r. 1967 již 9,866 milionu obyvatel. Po srpnové invazi v roce 1968 přišel nástup normalizace. Stát se snažil o „návrat do rodiny“ zlepšením sociální politiky (novomanželské půjčky, delší mateřská dovolená, větší příspěvky na dítě), což vedlo k větší sňatečnosti. Do produktivního věku se dostávaly silné ročníky, což způsobilo „baby-boom“ vrcholící roku 1974. Zároveň stoupl počet nemanželských dětí a stále nejužívanější „metodou“ antikoncepce zůstávaly potraty. Kvůli posrpnové emigraci a pozdější „nelegální“ emigraci přišla republika o 245 tisíc obyvatel.

Složení obyvatelstva po roce 1989

Vývoj počtu obyvatel České republiky od osamostatnění v roce 1993.

Společenskoekonomické změny po roce 1989 s sebou přinesly i pokles porodnosti, díky čemuž se růst počtu obyvatel v roce 1994 poprvé od r. 1918 zastavil. Z hlediska výše úhrnné plodnosti je ČR dnes již na úrovni průměru západoevropských zemí. Absolutní stárnutí obyvatelstva ČR je objektivní demografický proces; zčásti je nutným následkem prodlužování lidského života, z části nutnou daní za omezení plodnosti v předchozích letech.

Pokles počtu obyvatel pokračoval až do roku 2002, pak začala stoupat porodnost i migrace. Po roce 2009 začala porodnost opět klesat, k přirozenému úbytku však došlo jen v roce 2013 a 2015. Počet obyvatel tak začal stoupat a v roce 2020 dosáhl poválečného maxima 10,702 mil. obyvatel. Vlivem pandemie covidu došlo v roce 2020 a následujících letech k nárůstu úmrtnosti, i přes vysoké hodnoty přirozeného úbytku však k poklesu počtu obyvatel nedošlo, když přirozený úbytek byl kompenzován migrací. Formálně se počet obyvatel v roce 2021 snížil z důvodu přepočtu podle výsledků sčítání lidu.

Přirozený pohyb obyvatelstva od druhé poloviny 20. století

Vývoj plodnosti v Česku – 1950–2003

• 
  Věková pyramida obyvatel Česka – 1980
• 
  Věková pyramida obyvatel Česka – 1990
• 
  Věková pyramida obyvatel Česka – 1999
• 
  Věková pyramida obyvatel Česka – 2007
• 
  Věková pyramida obyvatel Česka – 2020

Ve druhé polovině 20. století výše přirozeného přírůstku v České republice vlivem výrazných změn porodnosti značně kolísala. Vlna vysoké porodnosti vrcholila bezprostředně po druhé světové válce (v roce 1950 byla hrubá míra porodnosti 21,1 ‰). V následujícím desetiletí rychle klesala – minima dosáhla v roce 1960: 13,3 ‰). V polovině 60. let došlo k mírnému zvýšení (v roce 1964 15,9 ‰) a následný pokles (v roce 1968 13,9 ‰) se zásluhou příznivé věkové skladby a rovněž propopulačními opatřeními tehdejší vlády obrátil v populační boom, který gradoval v roce 1974, kdy se narodilo 194 215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4 ‰. Od té doby nastal poměrně prudký pokles. Ten se nezastavil ani po vyrovnání minima z roku 1960, ke kterému došlo v letech 1983 a 1984, ani poté, co se v roce 1994 porodnost dostala pod úroveň úmrtnosti. Vyvrcholil až v roce 1999, kdy se narodilo pouze 89 471 živých dětí (8,7 ‰).

Od minima z roku 1999 se porodnost začala velmi zvolna zvyšovat, její růst se poněkud zrychlil od roku 2004. V roce 2006 se po 13 letech přirozeného úbytku znovu vrátila nad úroveň úmrtnosti – narodilo se 105 831 živých dětí (10,3 ‰). V dalších letech se počet živě narozených dětí dále zvyšoval – v roce 2007 na 114 632 (11,1 %) a v roce 2008 na 119 570 (11,5 %), což bylo sice nejvíce od roku 1994, ale nedosáhlo ani stavu v roce 1993 (121 025 živě narozených dětí). Přirozený přírůstek dosáhl v roce 2007 počtu 9 996 lidí a v roce 2008 14 622, což je nejvyšší hodnota od roku 1982. Tehdejší nárůst porodnosti představoval sekundární populační vlnu dětí žen narozených během 70. let 20. století. Tato vlna dosáhla svého vrcholu v roce 2008, v roce 2009 přestaly počty narozených dětí poprvé po 7 letech v řadě růst (počet živě narozených byl 118,3 tisíce dětí, tedy o 1,2 tisíce méně než v roce 2008). V roce 2012 se živě narodilo 108,6 tisíce dětí, jejich počet tak převýšil počet zemřelých již pouze o 0,4 tisíce osob.

Zatímco v roce 1975 byla úhrnná plodnost 2,40, v roce 2000 to bylo jen 1,14 (po Ukrajině s 1,09 nejnižší v Evropě), v roce 2004 1,22 (po Bělorusku s 1,20 nejnižší v Evropě), v roce 2006 se zvýšila na 1,33, v roce 2007 na 1,44 a v roce 2008 na 1,50, což je hodně vzdáleno od hraniční hodnoty potřebné k zachování populace (2,1 potomků na jednu ženu), a v roce 2009 stagnovala, resp. se nepatrně snížila na 1,49. V roce 2011 došlo k dalšímu snížení úhrnné plodnosti na 1,42. Pokles byl vyšší než za předchozí dva roky dohromady.

V roce 2014 se úhrnná plodnost poprvé po dvaceti letech dostala z pásma nízké plodnosti. Stárnutí obyvatelstva pokračovalo – průměrný věk vzrostl o 0,2 let na 41,7 let. Dále rostl podíl dětí narozených mimo manželství, kterých už byla téměř polovina. V roce 2015 činila úroveň plodnosti 1,57 dětí na ženu, průměrný věk ženy při narození dítěte byl 30 let a průměrný věk obyvatel se zvýšil na 41,9 let.

Vlivem pandemie covidu došlo v roce 2020 a následujících letech k nárůstu úmrtnosti. Ta dosáhla maxima v roce 2021, kdy činila 13,3 na 1000 obyvatel, vyšší hodnota byla zaznamenána naposledy v roce 1947. Vlivem tohoto byla zaznamenána také vysoká hodnota přirozeného úbytku, která činila ve stejném roce 2,7 na 1000 obyvatel, zde byla nižší hodnota zaznamenána naposledy v době první světové války. Díky dlouhodobě vysokému přírůstku stěhováním i tak populace v roce 2021 vzrostla.

Populační statistiky

Rok	Populace (střední stav)	Živě narození	Zemřelí	Přirozená změna	Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv,)	Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv,)	Přirozený přírůstek (na 1000 obyv,)	Úhrnná plodnost	Přistěhovalí	Vystěhovalí	Přírůstek stěhováním	Potraty
												Celkem	Umělá přerušení těhotenství
1785	4 250 000	183 354	153 103	30 251	43,1	36,0	7,1
1786	4 318 000	194 629	131 812	62 817	45,1	30,5	14,6
1787	4 392 000	202 181	128 078	74 103	46,0	29,2	16,8
1788	4 418 000	165 481	117 556	47 925	44,9	31,9	13,0
1789	4 414 000	185 368	131 377	53 991	42,0	29,8	12,2
1790	4 444 000	198 291	152 550	45 741	44,6	34,3	10,3
1791	4 497 000	187 199	160 651	26 548	41,6	35,7	5,9
1792	4 531 000	201 080	141 238	59 842	44,4	31,2	13,2
1793	4 553 000	196 648	141 309	55 339	43,2	31,0	12,2
1794	4 570 000	201 433	151 513	49 920	44,1	33,2	10,9
1795	4 588 000	198 425	164 732	33 693	43,2	35,9	7,3
1796	4 598 000	199 548	146 225	53 323	43,4	31,8	11,6
1797	4 633 000	194 932	145 659	49 273	42,1	31,4	10,7
1798	4 668 000	204 272	139 238	65 034	43,8	29,8	14,0
1799	4 670 000	200 307	160 609	39 698	42,9	34,4	8,5
1800	4 659 000	196 011	177 730	18 281	42,1	38,1	4,0	5,33
1801	4 692 000	196 838	170 187	26 651	42,0	36,3	5,7	5,32
1802	4 767 000	207 716	157 243	50 473	43,6	33,0	10,6	5,31
1803	4 823 000	205 868	162 632	43 236	42,7	33,7	9,0	5,30
1804	4 894 000	211 425	150 742	60 683	43,2	30,8	12,4	5,30
1805	4 941 000	202 708	163 136	39 572	41,0	33,0	8,0	5,29
1806	4 883 000	170 277	282 321	-112 044	34,9	57,8	-22,9	5,28
1807	4 857 000	220 530	172 000	48 530	45,4	35,4	10,0	5,28
1808	4 876 000	221 952	165 140	56 812	45,5	33,9	11,6	5,27
1809	4 853 000	211 573	185 671	25 902	43,6	38,3	5,3	5,26
1810	4 870 000	198 407	218 034	-19 627	40,7	44,8	-4,1	5,25
1811	4 916 000	229 131	174 015	55 116	46,6	35,4	11,2	5,25
1812	4 951 000	215 954	173 716	42 238	43,6	35,1	8,5	5,24
1813	4 859 000	212 067	151 341	60 726	43,6	31,1	12,5	5,23
1814	4 826 000	204 555	200 379	4 176	42,4	41,5	0,9	5,22
1815	4 810 000	209 886	146 800	63 086	43,6	30,5	13,1	5,22
1816	4 878 000	209 473	143 940	65 533	42,9	29,5	13,4	5,21
1817	4 961 000	208 345	160 703	47 642	42,0	32,4	9,6	5,20
1818	5 021 000	204 175	152 665	51 510	40,7	30,4	10,3	5,19
1819	5 093 000	238 968	163 932	75 036	46,9	32,2	14,7	5,19
1820	5 272 791	232 287	137 938	94 349	44,1	26,2	17,9	5,18
1821	5 353 785	231 028	139 127	91 901	43,2	26,0	17,2	5,17
1822	5 426 885	218 983	149 842	69 141	40,4	27,6	12,8	5,16
1823	5 494 633	229 571	161 716	67 855	41,8	29,4	12,4	5,16
1824	5 567 415	228 372	153 232	75 140	41,0	27,5	13,5	5,15
1825	5 641 433	239 187	152 791	86 396	42,4	27,1	15,3	5,14
1826	5 715 138	236 735	154 862	81 873	41,4	27,1	14,3	5,14
1827	5 831 825	229 186	164 697	64 489	39,3	28,2	11,1	5,14
1828	5 933 743	224 584	188 501	36 083	37,8	31,8	6,0	5,14
1829	5 959 643	220 607	181 782	38 825	37,0	30,5	6,5	5,14
1830	5 996 788	235 046	167 326	67 720	39,2	27,9	11,3	5,14			-246
1831	6 071 798	230 322	174 149	56 173	37,9	28,7	9,2	5,14			-299
1832	6 117 669	232 138	231 240	898	37,9	37,8	0,1	5,14			-197
1833	6 114 791	244 207	187 363	56 844	39,9	30,6	9,3	5,14			-182
1834	6 139 975	242 356	184 887	57 469	39,5	30,1	9,4	5,14			-317
1835	6 191 643	238 340	187 879	50 461	38,5	30,3	8,2	5,14			-203
1836	6 200 250	230 823	211 406	19 417	37,2	34,1	3,1	5,14			-223
1837	6 197 244	237 784	208 411	29 373	38,4	33,6	4,8	5,14			-231
1838	6 248 539	241 510	163 343	78 167	38,7	26,1	12,6	5,14			-276
1839	6 314 283	239 582	180 699	58 883	37,9	28,6	9,3	5,14			-203
1840	6 378 071	248 179	175 901	72 278	38,9	27,6	11,3	5,14			-127
1841	6 459 128	250 260	173 872	76 388	38,7	26,9	11,8	5,15
1842	6 531 908	268 029	183 288	84 741	41,0	28,1	12,9	5,15
1843	6 578 355	249 634	211 438	38 196	37,9	32,1	5,8	5,15
1844	6 630 222	248 919	172 808	76 111	37,5	26,1	11,4	5,15
1845	6 682 437	265 314	191 347	73 967	39,7	28,6	11,1	5,15
1846	6 723 727	255 109	181 408	73 701	37,9	27,0	10,9	5,15			-160
1847	6 768 064	245 283	215 836	29 447	36,2	31,9	4,3	5,15
1848	6 778 356	222 052	238 747	-16 695	32,8	35,2	-2,5	5,15
1849	6 789 915	273 846	209 097	64 749	40,3	30,8	9,5	5,15			-160
1850	6 826 465	279 375	238 192	41 183	40,9	34,9	6,0	5,15			-174
1851	6 870 370	282 747	197 429	85 318	41,2	28,7	12,5	5,14			-238
1852	6 925 780	274 194	209 097	64 749	39,6	28,7	10,9	5,13			-387
1853	6 976 739	267 965	195 270	72 695	38,4	28,0	10,4	5,12			-3 783
1854	7 029 810	271 258	189 970	81 288	38,6	27,0	11,6	5,11			-6 421
1855	7 044 048	222 109	249 679	-27 570	31,5	35,4	-3,9	5,11
1856	7 045 616	256 308	211 615	44 693	36,4	30,0	6,4	5,10
1857	7 091 652	286 069	197 287	88 782	40,3	27,8	12,5	5,09
1858	7 151 837	284 645	198 957	85 688	39,8	27,8	12,0	5,08
1859	7 214 655	287 152	190 741	96 411	39,8	26,4	13,4	5,07
1860	7 277 801	270 285	183 829	86 456	37,1	25,3	11,8	5,07
1861	7 328 855	267 729	206 381	61 348	36,5	28,2	8,4	5,07
1862	7 373 633	273 947	205 608	68 339	37,2	27,9	9,3	5,08
1863	7 429 933	299 164	204 273	94 891	40,3	27,5	12,8	5,09
1864	7 483 274	290 417	230 321	60 096	38,8	30,8	8,0	5,10
1865	7 528 107	289 047	219 001	70 046	38,4	29,1	9,3	5,10
1866	7 532 419	295 548	336 685	-41 137	39,2	44,7	-5,5	5,11
1867	7 533 238	271 228	211 279	59 949	36,0	28,0	8,0	5,12
1868	7 584 956	292 139	208 585	83 281	38,5	27,5	11,0	5,13
1869	7 643 553	292 240	212 678	79 562	38,2	27,8	10,4	5,14
1870	7 698 830	303 318	209 604	93 714	39,4	27,2	12,2	5,14
1871	7 754 152	303 186	213 133	90 053	39,1	27,5	11,6	5,14
1872	7 809 472	307 621	240 620	67 001	39,4	30,8	8,6	5,13
1873	7 864 793	317 639	262 417	55 223	40,4	33,4	7,0	5,12
1874	7 920 115	317 287	222 392	94 895	40,1	28,1	12,0	5,11
1875	7 975 435	310 492	207 303	103 189	38,9	26,0	12,9	5,10
1876	8 030 757	316 063	217 404	98 659	39,4	27,1	12,3	5,09
1877	8 086 077	305 741	253 207	52 534	37,8	31,3	6,5	5,08
1878	8 141 398	307 300	250 197	57 103	37,7	30,7	7,0	5,07
1879	8 196 719	314 478	228 060	86 418	38,4	27,8	10,5	5,07
1880	8 252 040	306 444	229 462	76 982	37,1	27,8	9,3	5,06
1881	8 301 997	304 793	245 424	59 369	36,7	29,6	7,2	5,04
1882	8 346 588	319 687	238 866	80 821	38,3	28,6	9,7	5,03
1883	8 391 180	314 393	242 901	71 492	37,5	28,9	8,5	5,02
1884	8 435 770	324 257	247 799	76 458	38,4	29,4	9,1	5,0
1885	8 480 362	318 788	249 061	69 727	37,6	29,5	8,2	4,99
1886	8 524 953	319 223	251 382	67 841	37,4	29,5	8,0	4,97
1887	8 569 544	315 869	238 119	77 750	36,9	27,8	9,1	4,96
1888	8 614 135	315 728	252 483	63 245	36,7	29,4	7,3	4,95
1889	8 658 727	315 811	232 156	83 655	36,5	26,8	9,7	4,93
1890	8 703 318	307 225	254 987	52 238	35,3	29,3	6,0	4,92
1891	8 761 173	322 057	235 832	86 225	36,8	26,9	9,8	4,91
1892	8 832 295	309 263	245 741	63 522	35,0	27,8	7,2	4,90
1893	8 903 416	323 817	243 360	80 457	36,4	27,3	9,0	4,90
1894	8 974 537	319 499	242 136	77 363	35,6	27,0	8,6	4,89
1895	9 045 659	329 786	232 691	97 095	36,5	25,7	10,7	4,88
1896	9 116 780	330 862	224 476	106 386	36,3	24,6	11,7	4,88
1897	9 187 901	327 343	229 050	98 293	35,6	24,9	10,7	4,87
1898	9 259 022	326 519	224 659	101 860	35,3	24,3	11,0	4,86
1899	9 330 143	329 747	236 614	93 133	35,3	25,4	10,0	4,85
1900	9 333 853	330 662	227 920	102 742	35,4	24,4	11,0	4,85
1901	9 404 689	325 514	221 052	104 462	34,6	23,5	11,1	4,76
1902	9 474 876	333 619	222 457	111 162	35,2	23,5	11,7	4,68
1903	9 545 134	318 275	218 448	99 827	33,3	22,9	10,5	4,6
1904	9 615 027	319 433	222 276	97 157	33,2	23,1	10,1	4,52
1905	9 684 512	300 414	232 999	67 415	31,0	24,1	7,0	4,44
1906	9 754 475	313 449	203 182	110 267	32,1	20,8	11,3	4,36
1907	9 824 544	306 356	210 721	95 635	31,2	21,4	9,7	4,27
1908	9 894 520	308 504	210 101	98 403	31,2	21,2	9,9	4,19
1909	9 964 789	305 426	210 047	95 379	30,6	21,1	9,6	4,11
1910	10 035 575	295 617	196 728	98 889	29,5	19,6	9,9	4,03
1911	10 099 152	289 058	206 266	82 792	28,6	20,4	8,2	3,92
1912	10 157 344	280 368	203 324	77 044	27,6	20,0	7,6	3,82
1913	10 221 343	275 060	190 475	84 585	26,9	18,6	8,3	3,71
1914	10 283 486	269 142	188 838	80 304	26,2	18,4	7,8	3,6
1915	10 285 882	197 542	201 280	-3 738	19,2	19,6	-0,4	3,5
1916	10 221 815	140 211	186 381	-46 170	13,7	18,2	-4,5	3,39
1917	10 128 304	126 916	188 649	-61 733	12,5	18,6	-6,1	3,28
1918	10 004 335	120 579	236 035	-115 456	12,1	23,6	-11,5	3,18
1919	9 921 710	189 675	177 428	12 247	19,1	17,9	1,2	3,07
1920	9 978 420	244 668	176 562	68 106	24,5	17,7	6,8	2,97
1921	10 002 030	257 281	161 321	95 960	25,7	16,1	9,6	3,08
1922	10 112 730	248 728	163 366	85 362	24,6	16,2	8,4	2,93			-14 842
1923	10 198 370	241 230	142 335	98 895	23,7	14,0	9,7	2,80			-10 930
1924	10 277 770	228 894	146 098	82 796	22,3	14,2	8,1	2,55			-7 856
1925	10 369 760	225 555	146 450	79 105	21,8	14,1	7,6	2,51			-8 720
1926	10 442 610	219 802	148 298	71 504	21,0	14,2	6,8	2,40			-6 488
1927	10 495 940	208 711	155 479	53 232	19,9	14,8	5,1	2,26			-5 501
1928	10 549 221	208 942	147 064	61 878	19,8	13,9	5,9	2,23			-6 634
1929	10 597 761	203 064	155 493	47 571	19,2	14,7	4,5	2,15			-5 440
1930	10 648 057	207 224	142 159	65 065	19,5	13,4	6,1	2,17			-4 948
1931	10 702 208	196 214	144 534	51 680	18,3	13,5	4,8	2,04			-3 105
1932	10 750 003	190 397	142 997	47 400	17,7	13,3	4,4	1,98			-1 246
1933	10 791 313	176 201	140 906	35 295	16,3	13,1	3,3	1,81			-211
1934	10 826 082	171 042	135 914	35 128	15,8	12,6	3,2	1,78			-1 069
1935	10 853 125	161 748	140 878	20 870	14,9	13,0	1,9	1,70			-1 044
1936	10 872 519	157 992	139 093	18 899	14,5	12,8	1,7	1,68			-1 538
1937	10 888 540	155 996	139 558	16 438	14,3	12,8	1,5	1,65			-2 997
1938	10 877 442	163 525	143 115	20 410	15,0	13,2	1,9	1,85
1939	11 105 990	192 344	146 976	45 368	17,3	13,2	4,1	1,94
1940	11 159 539	218 043	153 499	64 544	19,5	13,8	5,8	2,20
1941	11 129 373	208 913	152 048	56 865	18,8	13,7	5,1	2,25
1942	11 054 018	199 259	153 096	46 163	18,0	13,8	4,2	2,42
1943	11 034 846	225 379	153 349	72 030	20,4	13,9	6,5	2,76
1944	11 109 341	230 183	161 457	68 726	20,7	14,5	6,2	2,80
1945	10 692 912	194 182	184 944	9 238	18,2	17,3	0,9	2,51
1946	9 523 266	210 454	134 568	75 886	22,1	14,1	8,0	3,07
1947	8 765 230	206 745	105 277	101 468	23,6	12,0	11,6	3,21			49 731
1948	8 893 104	197 837	101 501	96 336	22,2	11,4	10,8	2,82			720
1949	8 892 613	185 484	104 632	80 852	20,9	11,8	9,1	2,68			3 202
1950	8 925 122	188 341	103 203	85 138	21,1	11,6	9,5	2,77	32 230	15 446	16 784
1951	9 023 170	185 570	102 658	82 912	20,6	11,4	9,2	2,74	37 664	24 754	12 910
1952	9 125 183	180 143	97 726	82 417	19,9	10,8	9,1	2,69	40 773	19 751	21 022
1953	9 220 908	172 547	98 837	73 710	18,9	10,8	8,1	2,61	30 733	19 408	11 325	25 175	1 265
1954	9 290 617	168 402	99 636	68 766	18,3	10,8	7,5	2,58	28 269	30 645	-2 376	25 773	2 268
1955	9 365 969	165 874	93 300	72 574	17,9	10,1	7,8	2,58	25 454	22 047	3 437	25 850	2 430
1956	9 442 040	162 509	93 526	68 983	17,4	10,0	7,4	2,57	23 972	17 796	6 176	25 079	2 420
1957	9 513 758	155 429	98 687	56 742	16,6	10,5	6,0	2,49	20 665	13 833	6 832	27 967	5 742
1958	9 574 650	141 762	93 697	48 065	15,0	9,9	5,1	2,31	20 175	14 057	6 118	67 643	49 035
1959	9 618 554	128 982	97 159	31 823	13,6	10,3	3,4	2,15	22 209	14 155	8 054	79 269	61 914
1960	9 659 818	128 879	93 863	35 016	13,6	9,9	3,7	2,12	20 010	13 489	6 521	85 213	67 550
1961	9 588 016	131 019	94 973	36 046	13,7	9,9	3,8	2,13	18 599	13 688	4 911	87 362	70 062
1962	9 621 808	133 557	104 318	29 239	13,9	10,8	3,0	2,14	19 225	13 402	5 823	83 565	66 031
1963	9 668 741	148 840	100 129	48 711	15,4	10,4	5,0	2,33	20 797	12 520	8 277	71 677	51 470
1964	9 730 019	154 420	101 984	52 436	15,9	10,5	5,4	2,36	20 139	15 325	4 814	70 888	51 524
1965	9 785 102	147 438	105 108	42 330	15,1	10,7	4,3	2,18	19 377	15 849	3 528	76 341	58 554
1966	9 826 188	141 162	105 784	35 378	14,4	10,8	3,6	2,01	20 504	18 377	2 127	83 316	65 818
1967	9 854 241	138 448	108 967	29 481	14,1	11,1	3,0	1,90	19 598	23 162	-3 267	86 731	69 850
1968	9 877 632	137 437	115 195	22 242	13,9	11,7	2,3	1,83	17 741	19 895	-1 562	89 089	72 488
1969	9 896 695	143 165	120 653	22 512	14,5	12,2	2,3	1,85	15 717	18 441	-2 724	91 088	74 263
1970	9 805 157	147 865	123 327	24 538	15,1	12,6	2,5	1,91	16 531	20 881	-4 350	89 509	71 893
1971	9 830 602	154 180	122 375	31 805	15,7	12,5	3,2	1,98	15 232	12 742	2 490	86 452	68 652
1972	9 868 379	163 661	119 205	44 456	16,6	12,1	4,5	2,07	13 743	10 859	2 884	84 821	65 079
1973	9 919 519	181 750	124 437	57 313	18,3	12,5	5,8	2,29	15 698	11 083	4 615	76 986	55 898
1974	9 994 761	194 215	126 809	67 406	19,4	12,7	6,7	2,43	14 162	11 110	3 052	78 130	56 969
1975	10 062 366	191 776	124 314	67 462	19,1	12,4	6,7	2,40	12 835	10 434	2 401	76 342	55 511
1976	10 128 220	187 378	125 232	62 146	18,5	12,4	6,1	2,35	12 921	10 291	2 630	77 908	56 889
1977	10 189 312	181 763	126 214	55 549	17,8	12,4	5,5	2,32	11 408	10 101	1 307	81 656	61 114
1978	10 245 686	178 901	127 136	51 765	17,5	12,4	5,1	2,32	11 583	9 511	2 064	83 915	63 904
1979	10 296 489	172 112	127 949	44 163	16,7	12,4	4,3	2,28	11 336	8 842	2 494	83 624	64 505
1980	10 326 792	153 801	135 537	18 264	15,0	13,2	1,8	2,10	11 401	9 545	1 856	86 503	68 930
1981	10 303 208	144 438	130 407	14 031	14,0	12,7	1,4	2,02	10 851	9 134	1 717	89 373	71 574
1982	10 314 321	141 738	130 765	10 973	13,7	12,7	1,1	2,01	11 076	9 328	1 748	91 531	74 574
1983	10 322 823	137 431	134 474	2 957	13,3	13,0	0,3	1,96	10 745	8 362	2 383	92 033	75 037
1984	10 330 481	136 941	132 188	4 753	13,3	12,8	0,5	1,97	10 699	8 078	2 621	96 638	79 534
1985	10 336 742	135 881	131 641	4 240	13,1	12,7	0,4	1,96	9 918	7 723	2 195	99 357	83 042
1986	10 340 737	133 356	132 585	771	12,9	12,8	0,1	1,94	10 712	7 699	3 013	99 452	83 564
1987	10 348 834	130 921	127 244	3 677	12,7	12,3	0,4	1,91	9 934	7 213	2 721	126 690	109 626
1988	10 356 359	132 667	125 694	6 973	12,8	12,1	0,7	1,94	9 984	7 440	2 544	129 349	113 730
1989	10 362 257	128 356	127 747	609	12,4	12,3	0,1	1,87	9 400	7 941	1 459	126 507	111 683
1990	10 362 740	130 564	129 166	1 398	12,6	12,5	0,1	1,89	12 411	11 787	624	126 055	111 268
1991	10 308 682	129 354	124 290	5 064	12,5	12,1	0,5	1,86	14 096	11 220	2 876	120 050	106 042
1992	10 317 807	121 705	120 337	1 368	11,8	11,7	0,1	1,72	19 072	7 291	11 781	109 281	94 180
1993	10 330 607	121 025	118 185	2 840	11,7	11,4	0,3	1,67	12 900	7 424	5 476	85 445	70 634
1994	10 336 162	106 579	117 373	-10 794	10,3	11,4	-1,0	1,44	10 207	265	9 942	67 434	54 836
1995	10 330 759	96 097	117 913	-21 816	9,3	11,4	-2,1	1,28	10 540	541	9 999	61 590	49 531
1996	10 315 353	90 446	112 782	-22 336	8,8	10,9	-2,2	1,19	10 857	728	10 129	59 962	48 086
1997	10 303 642	90 657	112 744	-22 087	8,8	10,9	-2,1	1,17	12 880	805	12 075	56 973	45 022
1998	10 294 943	90 535	109 527	-18 992	8,8	10,6	-1,8	1,16	10 729	1 241	9 488	55 654	42 959
1999	10 282 784	89 471	109 768	-20 297	8,7	10,7	-2,0	1,13	9 910	1 136	8 774	52 103	39 382
2000	10 272 503	90 910	109 001	-18 091	8,8	10,6	-1,8	1,14	7 802	1 263	6 539	47 370	34 623
2001	10 224 192	90 715	107 755	-17 040	8,9	10,5	-1,7	1,15	12 918	21 469	-8 551	45 057	32 528
2002	10 200 774	92 786	108 243	-15 457	9,1	10,6	-1,5	1,17	44 679	32 389	12 290	43 743	31 142
2003	10 201 651	93 685	111 288	-17 603	9,2	10,9	-1,7	1,18	60 015	34 226	25 789	42 304	29 298
2004	10 206 923	97 664	107 177	-9 513	9,6	10,5	-0,9	1,23	53 453	34 818	18 635	41 324	27 574
2005	10 234 092	102 211	107 938	-5 727	10,0	10,5	-0,6	1,28	60 294	24 065	36 229	40 023	26 453
2006	10 266 646	105 831	104 441	1 390	10,3	10,2	0,1	1,33	68 183	33 463	34 720	39 959	25 352
2007	10 322 689	114 632	104 636	9 996	11,1	10,1	1,0	1,44	104 445	20 500	83 945	40 917	25 414
2008	10 429 692	119 570	104 948	14 622	11,5	10,1	1,4	1,50	77 817	6 027	71 790	41 446	25 760
2009	10 491 492	118 348	107 421	10 927	11,3	10,2	1,0	1,49	39 973	11 629	28 344	40 528	24 636
2010	10 517 247	117 153	106 844	10 309	11,1	10,2	0,9	1,49	30 515	14 867	15 648	39 273	23 998
2011	10 496 672	108 673	106 848	1 825	10,4	10,2	0,2	1,42	22 590	5 701	16 889	38 864	24 055
2012	10 509 286	108 576	108 189	387	10,3	10,3	0,0	1,45	30 298	20 005	10 293	37 733	23 032
2013	10 510 719	106 751	109 160	-2 409	10,2	10,4	-0,2	1,46	29 579	30 876	-1 297	37 687	22 714
2014	10 524 783	109 860	105 665	4 195	10,4	10,0	0,4	1,53	41 625	19 964	21 661	36 956	21 893
2015	10 542 942	110 734	111 173	-409	10,5	10,5	-0,0	1,57	34 922	18 945	15 977	35 761	20 403
2016	10 565 284	112 663	107 705	4 913	10,7	10,2	0,5	1,63	37 503	17 439	20 063	35 921	20 406
2017	10 589 526	114 405	111 443	2 962	10,8	10,5	0,3	1,69	45 957	17 684	28 273	35 012	19 415
2018	10 626 430	114 036	112 920	1 116	10,7	10,6	0,1	1,7	58 148	19 519	38 629	32 952	18 298
2019	10 669 324	112 231	112 362	-131	10,5	10,5	-0,0	1,7	65 571	21 301	44 270	31 797	17 757
2020	10 700 155	110 200	129 289	-19 089	10,3	12,1	-1,8	1,71	55 661	28 734	26 927	30 368	16 886
2021	10 697 000	111 793	139 891	-28 098	10,6	13,3	-2,7	1,83	69 201	19 232	49 969	27 959	15 492
2022	10 759 525	101 299	120 219	-18 920	9,5	11,4	-1,9	1,62	349 548	19 806	329 742	27 598	16 438
2023	10 878 042	91 149	112 795	-21 646	8,4	10,4	-2,0	1,45	141 263	46 591	94 672	24 940	15 088
2024	10 879 069

Aktuální populační statistiky

Období	Živě narození	Úmrtí	Přirozená změna
leden – červen 2023	46 077	56 997	-10 920
leden – červen 2024	41 574	55 503	-13 929
Změna	▼ -4 503 (-9,77 %)	-1 494 (-2,62 %)	▼ -3 009

Hustota zalidnění

Hustota obyvatelstva

Česko má v Evropě nadprůměrnou hustotu zalidnění – 134 obyvatel/km², což je řadí na 12. místo v Evropě.^[zdroj?] Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní hranici státu a tvoří jej okresy od Tachova po Jindřichův Hradec.

Úplně nejnižší hustotu mají Prachaticko (37 obyvatel/km²) a Českokrumlovsko (37,5 obyvatel na km²). Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů (Praha, okres Brno-město, okres Ostrava-město, okres Plzeň-město) také průmyslové oblasti jako okres Most, okres Teplice, okres Ústí nad Labem, okres Jablonec nad Nisou, okres Kladno, okres Karviná, které mají přes 200 obyvatel/km².

Národnostní složení

Při sčítání lidu v roce 2011 respondenti mohli uvést jednu národnost, dvě národnosti nebo neuvést národnost žádnou. Národnost „česká“ či národnost „moravská“ tak pravděpodobně obsahují i obyvatele některých jiných menšin, kteří se z různých důvodů nechtěli hlásit ke svému původu. Národnost je, dle místopředsedy ČSÚ Drápala, „na rozdíl od jazyka nebo občanství otázkou pocitu a je na každém z nás, jestli budeme chtít do formulářů tento pocit uvést“. Celých 25 % obyvatel (2 642 666) se však k žádné národnosti nepřihlásilo, 163 648 (1,6 %) se pak přihlásilo ke dvěma národnostem.

Pouze k české národnosti se hlásilo 6 711 624 (64,3 %) obyvatel, druhou nejsilnější skupinou byla národnost moravská (521 801 – 5,0 %) a na třetím místě národnost slovenská (147 152 – 1,4 %), následovaly národnost ukrajinská (53 253 – 0,5 %), polská (39 096 – 0,4 %) a vietnamská (29 660 – 0,3 %). Při započtení obyvatel, kteří se hlásili ke dvou národnostem se k české národnosti hlásilo 6 848 945, k moravské 627 613 a ke slovenské 166 956 obyvatel.

Národnostní složení populace na území dnešní České republiky 1921–2011

Národnostní skupina	rok 1921		rok 1930		rok 1950		rok 1961		rok 1970		rok 1980		rok 1991		rok 2001		rok 2011		rok 2021
	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%
Češi	6 734 684	67,3	7 286 271	68,3	8 343 558	93,9	9 023 501	94,2	9 270 617	94,4	9 733 925	94,6	8 363 768	81,2	9 249 777	90,5	6 711 624	64,3	6 033 014	57,3
Moravané													1 362 313	13,2	380 474	3,7	521 801	5,0	359 621	3,4
Slezané	47 314	0,5	24 697	0,2									44 446	0,4	10 878	0,1	12 214	0,1	12 451	0,1
					70 816	0,8	66 540	0,7	64 074	0,7	66 123	0,6
Poláci	81 914	0,8	90 539	0,9									59 383	0,6	51 968	0,5	39 096	0,4	26 802	0,3
Slováci	15 732	0,2	44 451	0,4	258 025	2,9	275 997	2,9	320 998	3,3	359 370	3,5	314 877	3,1	193 190	1,9	147 152	1,4	96 041	0,9
Němci	3 059 961	30,6	3 149 629	29,5	159 938	1,8	134 143	1,4	80 903	0,8	58 211	0,6	48 556	0,5	39 106	0,4	18 658	0,2	9 128	0,1
Ukrajinci					19 384	0,2	19 549	0,2	9 794	0,1	10 271	0,1	8 220	0,1	22 112	0,2	53 253	0,5	78 068	0,7
Vietnamci													421	0,0	17 462	0,2	29 660	0,3	31 469	0,3
Maďaři	7 049	0,1	11 427	0,1	13 201	0,1	15 152	0,2	18 472	0,2	19 676	0,2	19 932	0,2	14 672	0,1	8 920	0,1
Rusové					19 384	0,2	19 549	0,2	6 619	0,1	5 051	0,0	5 062	0,0	12 369	0,1	17 872	0,2	25 296	0,2
Romové													32 903	0,3	11 746	0,1	5 135	0,0	4 458	0,0
Rusíni													1 926	0,0	1 106	0,0	739	0,0
Ostatní/Neuvedeno	59 080	0,6	71 411	0,7	31 211	0,4	36 649	0,4	36 220	0,4	39 300	0,4	40 408	0,4	225 200	2,2	2 806 314	26,9	3 321 058	31,6
Celkově	10 005 734		10 674 386		8 896 133		9 571 531		9 807 697		10 291 927		10 302 215		10 230 060		10 436 560		10 524 167

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti hlásilo 90,4 % obyvatel, čímž Česká republika byla jedním z nejvíce národnostně homogenních (stejnorodých) států v Evropě (po Polsku, Albánii, Islandu a Maltě). Ostatní národnosti byly v ČR zastoupeny jen následovně: moravská (3,7 %), slovenská (1,89 %), slezská (0,10 %), polská (0,51 %), německá (0,38 %), ukrajinská (0,22 %), vietnamská (0,17 %), romská (0,11 %) a ostatní (2,47 %). Ovšem zejména v případě romské národnosti neodpovídaly výsledky sčítání etnickému původu, ačkoliv byli Romové státem, obcemi i školenými asistenty povzbuzováni k uvedení své národnosti do sčítacího formuláře. K této národnostní menšině se přihlásilo o 6,5 tisíce lidí méně, než při sčítání lidu v roce 2001, odhadovaný počet občanů romského etnika v České republice je asi 250 tisíc obyvatel.

Státní občanství obyvatel a cizinci

Mapa národností cizinců v Česku (2011)

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 trvale žilo v České republice 9 569 568 státních občanů České republiky (94,9 % obyvatelstva ČR) a 541 664 cizinců (5,1 %). Největší skupinu tvořilo 117 810 státních občanů Ukrajiny (26,2 % cizinců), 84 380 občanů Slovenska (18,8 % cizinců), 53 110 občanů Vietnamu (11,8 % cizinců) a 36 055 občanů Ruska (8,0 % cizinců). Jsou zde také velké územní rozdíly, nejvíce cizinců absolutně i relativně žije v Praze, kde 205 207 cizinců tvoří 16,1 % obyvatelstva, nejméně pak ve Kraji Vysočina (9 871, 1,9 % obyvatelstva) a Zlínském kraji (10 327, 1,7 % obyvatelstva).

Podle údajů Ministerstva vnitra žije k 30. 11. 2011 v Česku legálně 406 211 cizinců ze 181 států – nejvíce jsou zastoupeni státní občané Ukrajiny (106 040 osob), Slovenska (80 967), Vietnamu (55 585 osob), Ruska (27 320 osob), Polska (19 048 osob) a Německa (15 702 osob). V roce 2010 státní občanství České republiky nabylo 1 495 cizinců, když největší část tvořili státní občané Slovenska (38 %) a Ukrajiny (26 %). Dlouhodobě počet nabytých občanství ročně klesá.

Za rok 2007 do České republiky imigrovalo rekordních 104,4 tisíce osob (o 36 tisíc více než v roce 2006). Roční přírůstek obyvatel registrovanou zahraniční migrací činil 35–36 tisíc v letech 2005–2006, 83,9 tisíce v roce 2007 a 71,8 tisíce osob v roce 2008. V roce 2010 to však bylo už jen 15,6 tisíce osob. Výrazný pokles přílivu cizinců byly způsoben hospodářskou krizí, ale i složitým byrokratickým systémem při udělování povolení k pobytu v ČR, který se od ledna 2011 ještě zpřísnil (zahraniční podnikatelé musí prokázat, že mají na 2 roky zajištěn příjem, musí předkládat potvrzení o průměrném měsíčním příjmu minimálně za posledního půl roku).

Vietnamci zde žijí nejdéle (průměrně 8 let), lidé z bývalé Jugoslávie jen o rok méně. Většinou jsou to lidé se středním odborným vzděláním (51 %). Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných do ČR přichází z Ruska (27 % imigrantů). Nejvíce z výdělku posílají domů Ukrajinci (17 % příjmu).

Počet cizinců v Česku

Dle statistik Českého statistického úřadu z roku 2022 má v Česku pobyt nad 12 měsíců 1 100 277 cizinců (v roce 2019 to bylo 582 336), ze kterých je 226 426 občany EU (v roce 2008 245 292).

Seznam národností cizinců v Česku, kteří mají v Česku pobyt nad 12 měsíců:

Státy EU (2022) Celkem 226 426; nad 500 osob: Slovensko Slovensko 117 265 Rumunsko Rumunsko 19 724 Polsko Polsko 17 884 Bulharsko Bulharsko 17 673 Německo Německo 14 032 Maďarsko Maďarsko 10 517 Itálie Itálie 5 994 Francie Francie 4 122 Chorvatsko Chorvatsko 3 272 Nizozemsko Nizozemsko 2 398 Rakousko Rakousko 2 378 Španělsko Španělsko 2 084 Řecko Řecko 1 910 Švédsko Švédsko 1 064 Portugalsko Portugalsko 957 Litva Litva 821 Irsko Irsko 809 Belgie Belgie 764 Lotyšsko Lotyšsko 764 Slovinsko Slovinsko 566

Státy mimo EU (2022) Celkem 873 851; nad 1000 osob: Ukrajina Ukrajina 630 571 Vietnam Vietnam 66 238 Rusko Rusko 41 655 Mongolsko Mongolsko 11 709 Spojené státy americké Spojené státy americké 9 079 Indie Indie 7 995 Spojené království Spojené království 7 886 Kazachstán Kazachstán 7 798 Čína Čína 7 762 Bělorusko Bělorusko 7 675 Moldavsko Moldavsko 7 101 Srbsko Srbsko 6 020 Filipíny Filipíny 4 827 Turecko Turecko 4 411 Uzbekistán Uzbekistán 3 015 Severní Makedonie Severní Makedonie 2 685 Jižní Korea Jižní Korea 2 556 Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina 2 367 Arménie Arménie 2 130 Japonsko Japonsko 1 912 Ázerbájdžán Ázerbájdžán 1 724 Gruzie Gruzie 1 669 Thajsko Thajsko 1 571 Egypt Egypt 1 547 Kosovo Kosovo 1 496 Izrael Izrael 1 424 Tunisko Tunisko 1 395 Brazílie Brazílie 1 291 Nepál Nepál 1 248 Kyrgyzstán Kyrgyzstán 1 240 Kanada Kanada 1 209 Írán Írán 1 206 Sýrie Sýrie 1 176 Mexiko Mexiko 1 163 Bangladéš Bangladéš 1 136 Nigérie Nigérie 1 066

Největší skupiny obyvatel cizinců na území Česka

Národnost	Populace (2018)
	131 302
	116 817
	61 097
	38 033
	21 279
	21 267
	15,593
	14 684
	9 510
	9 075
	7 485
	7 093
	6 645
	6 161
	6 034
	5 811
	5 268
	4 459
	4 380
	4 161

Vývoj počtu cizinců v České republice (2004–2015)^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}

Cizinci narození v Česku

Počty cizinců narozených v roce 2014
Vietnam Vietnam 996
Ukrajina Ukrajina 846
Slovensko Slovensko 530
Rusko Rusko 202
Čína Čína 60

Od roku 2004 do roku 2014 se v ČR narodilo 28 550 cizinců. V roce 2005 byl podíl cizinců mezi novorozenci 1,4 %, v roce 2014 přesáhl podíl cizinců mezi novorenci 3 %. V roce 1995 to bylo pouze 0,7 %. Od roku 2004 se v ČR narodilo téměř 9 000 Vietnamců.

Migrace a naturalizace

Dle statistik EU z roku 2015, stávající procento cizinců žijících v Česku oproti počtu obyvatel je podobné průměru EU, srovnatelné s Finskem, Nizozemskem, Portugalskem či Slovinskem. Počet nově příchozích imigrantů v poměru k počtu obyvatel je však v Česku třetí nejnižší ze všech zemí EU, a také počet cizinců, kterým je ročně v Česku uděleno občanství (naturalizace), oproti počtu obyvatel je třetí nejnižší ze všech zemí v EU.

Náboženské složení

Podíl věřících obyvatel v okresech od roku 1991

Krajské a zemské hranice: ze srovnání map vyplývá, že Morava je výrazně více nábožensky založená než Čechy.

Podrobnější informace naleznete v článku Náboženství v Česku.

Česká republika je zemí s nízkým množstvím lidí deklarujících příslušnost k nějaké církvi či náboženské společnosti a v rámci Evropy má po Estonsku, Nizozemsku a Bělorusku 4. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějakému náboženství. V období let 1991–2001 klesl počet věřících o více než 1,2 milionu osob na 3 288 088 deklarovaných věřících (tj. 32,14 % obyvatel). Dominantní postavení zde má římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 2 740 780 (tj. 26,8 %) obyvatel. Výrazně vyšší podíl 'věřících' můžeme nalézt v okresech a krajích na Moravě, v Jihočeském kraji, území kraje Vysočina (více než z poloviny leží na Moravě) a bývalého Východočeského kraje. V žádném kraji ČR netvoří 'věřící' nadpoloviční většinu místních obyvatel.

Při Sčítání lidu 2011 celkový počet věřících opět poklesl na celkem 2 175 087. (20,6 % obyvatel, 37,6 % odpovídajících) Naproti tomu 3 612 804 obyvatel České republiky uvedlo, že jsou „bez náboženské víry“ (34,2 % obyvatel země, 62,4 % odpovídajících), což je také pokles. Počet obyvatel hlásících se k Římskokatolické církvi poklesl na 1 083 899 (+ 71 138 se přihlásilo obecně ke „katolické víře“) (10,9 % obyvatel). Druhou největší církví je Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 51 936 občanů. Dále Církev československá husitská, 39 tisíc členů (0,37 %). Vyšší podíl věřících má ještě Pravoslavná církev, která má celkem 27 tisíc členů, příznivci jediismu s 15 tisíci, Svědkové Jehovovi s 13 tisíci, Církev bratrská, respektive Křesťanská společenství, obě s 10 tisíci věřícími. 707 649 lidí se označilo za věřící bez příslušnosti k nějaké církvi. Počet obyvatel Česka hlásících se k judaismu je asi 1 500 obyvatel, k islámu se hlásí téměř 3 500 lidí. K různým odvětvím buddhismu se hlásí přes 6 100 osob. K ateismu se hlásí 1 075 osob, pohanství deklaruje 863 osob. Ačkoliv většina náboženských skupin v Česku zaznamenala sestupnou tendenci, přesto se některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Křesťanská společenství, Jediismus počty obyvatel hlásících se při sčítání lidu oproti roku 2001 zvýšily. 4 774 323 obyvatel (45,2 % populace) ovšem odmítlo na otázku o náboženské víře vůbec odpovědět. Novinkou sčítání lidu 2011 bylo mimo 707 tisíc obyvatel nehlásících se k církvi, ale hlásících se k víře, též pokles počtu obyvatel bez vyznání. Struktura religiozity české společnosti i podíl věřících v jednotlivých církvích se výrazně nemění. Například zástupce římskokatolické církve v ČBK se zamýšlí, proč výsledky sčítání lidu neodpovídají jimi údajně pozorované realitě, která je přinejmenším stabilní, a uvádí úvahu: '„Oproti sčítání v roce 2001, kdy se nevyjádřilo jen 10 % respondentů, tentokrát se nevyjádřila polovina národa, a pokud by byla tato „neodpovídající“ polovina strukturovaná podobně, jako ona odpovídající, zjistili bychom, že k dramatickým změnám v religiozitě pravděpodobně nedošlo.“' (více o římskokatolické církvi též v článku Sčítání účastníků katolických bohoslužeb v Česku a Věřící v ŘKC). Religionista Ivan Štampach v reakci na uveřejněné předběžné výsledky sčítání lidu 2011 uvádí „Počet věřících neubývá. Ubývá lidí, kteří se identifikují s velkými církevními institucemi svázanými s ekonomickou a politickou mocí. Individuální víra a malé, atypické a alternativní skupiny stále rostou. Pokles církevní příslušnosti mezi českou populací probíhá zhruba stejným tempem od začátku padesátých let minulého století bez ohledu na režimy. V posledním desetiletí odchod lidí od církví mírně akceleroval. Jde podle mého přesvědčení o zásadní civilizační změnu. Nikoli o nahodilou fluktuaci.“

Literatura

• GRULICH, Josef. Populační vývoj a životní cyklus venkovského obyvatelstva na jihu Čech v 16. až 18. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2008. 474 s. 
• KÁRNÍKOVÁ, Ludmila. Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754-1914. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965. 401 s. 
• KOL. Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 1999. 141 s. 
• PLACHT, Otto. Lidnatost a společenská skladba českého státu v 16.-18. století. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1987. 366 s. 
• POHL, Josef. Vylidňování venkova v Čechách v období 1850-1930. Praha: [s.n.], 1932. 147 s. 

Související články

• Vysídlení Němců z Československa
• Seznam krajů v Česku podle plodnosti
• Obyvatelstvo Československa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu obyvatelstvo Česka na Wikimedia Commons
• Počet zemřelých Česka podle let na stránkách ČSÚ