Mungo fazole
 Vigna zlatá | |
|---|---|
.jpg) Fazole mungo | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Rod | vigna (Vigna) |
| Binomické jméno | |
| Vigna radiata (L.) R.Wilezek, 1954 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mungo fazole je obecné pojmenování semene rostliny s názvem vigna zlatá, někdy též vigna mungo či fazole mungo (Vigna radiata, syn. Phaseolus aureus Roxb., Phaseolus radiatus, Vigna mungo var. aureus).[2] Vigna zlatá je jednoletá teplomilná rostlina patří do čeledi bobovité (Fabaceae), pochází patrně z Indie a pěstuje se zejména tam, v Číně a Thajsku;[3] lze ji pěstovat i v České republice.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Fazole mungo je luštěnina; malé, asi 5mm olivově zelené nebo červené fazole připomínají chutí zelený hrášek. Jsou zdrojem vápníku, hořčíku, železa, kyseliny listové, bílkovin, draslíku a vlákniny.[4] Konzumují se vařené nebo syrové, naklíčené. Prodávají se v obchodech se zdravou výživou nebo v supermarketech, a to celé, loupané nebo půlené.
Záměna
[editovat | editovat zdroj]Fazole mungo bývají zaměňovány se sójou – jednak se jim nesprávně říká zelená sója, jednak klíčky či výhonky užívané v asijské kuchyni jako sójové výhonky bývají naklíčenou fazolí mungo.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o konzumaci naklíčených fazolí mungo pochází z období kolem roku 3000 př. n. l. v Číně. Je zároveň prvním záznamem o klíčcích a výhoncích rostlin používaných jako součást potravy člověka. [5]
Fazole mungo pochází asi z Indie, odkud se rozšířila do východní a střední Asie, Afriky a nakonec i do Evropy a zbytku světa. [6]
Příprava a konzumace
[editovat | editovat zdroj]Fazole je třeba nechat několik hodin namočené ve vodě, optimálně přes noc. Poté je lze vařit nebo nechat naklíčit. Před vařením se doporučuje vodu slít a fazole vařit v čerstvé vodě, aby se odstranily látky způsobující nadýmání. [7] Solí se až po uvaření, neboť vařením v osolené vodě by ztvrdly. Je třeba si uvědomit, že vařením fazole ztrácejí množství cenných látek.
Nejčastějším způsobem přípravy je klíčení. Pro tento účel se kupují semena celá a neloupaná. Propláchnou se a při pokojové teplotě nechají asi den namočená ve vodě. Poté je třeba fazole znovu propláchnout a nechat ve vlhku dva až tři dny klíčit, přičemž je nutné proplachovat je čistou vodou alespoň dvakrát denně (předcházení plísním či hnilobě). Fazole jsou připravené ke konzumaci, když klíčky dosáhnou délky asi 2 cm, lze je však konzumovat dříve. Klíčení je vhodné ukončit dříve, než se objeví kořínky, neboť s těmi začne mungo živiny ztrácet. Před konzumací je třeba naklíčené fazole opět propláchnout čistou vodou. Poté je lze konzumovat nebo uložit do lednice v uzavíratelné dóze, ale skladovat bychom je měli maximálně jeden týden. Jíst je můžeme v syrovém stavu samostatně nebo jako součást salátů či asijských jídel.
Pěkný návod na klíčení luštěnin viz zde.
Výživová hodnota
[editovat | editovat zdroj]Nutriční hodnota fazole mungo v syrovém stavu je podobná jako nutriční hodnota fazolu obecného. Nutriční hodnotu lze zvýšit naklíčením. [8]
V následujících tabulkách je zachycena výživová hodnota fazole mungo v různých stavech.
Výživová hodnota fazole mungo – syrová semena [9]
[editovat | editovat zdroj]| Složka | Průměrný obsah (g/100 g) | Složka | Průměrný obsah (mg/100 g) | Složka | Průměrný obsah (mg/100 g) |
|---|---|---|---|---|---|
| voda | 9,05 | Na | 15 | vitamin C | 4,8 |
| bílkoviny | 23,86 | K | 1246 | vitamin D | 0 |
| tuky | 1,15 | Ca | 132 | vitamin E | 0,51 |
| sacharidy | 62,62 | Mg | 189 | vitamin B6 | 0,382 |
| – z toho cukry | 6,60 | P | 367 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | 16,3 | Fe | 6,74 | vitamin A (RAE) | 6 |
| nasycené mastné kyseliny | 0,348 | Zn | 2,68 | vitamin A (IU) | 114 |
| mononenasycené mastné kyseliny | 0,161 | riboflavin | 0,233 | vitamin K | 9,0 µg |
| polynenasycené mastné kyseliny | 0,384 | thiamin | 0,621 | kyselina listová (DFE) | 625 |
| energie | 1452,8 kJ | niacin | 2,251 | cholesterol | 0 |
Výživová hodnota fazole mungo – naklíčená, tepelně nezpracovaná semena [10]
[editovat | editovat zdroj]| Složka | Průměrný obsah (g/100 g) | Složka | Průměrný obsah (mg/100 g) | Složka | Průměrný obsah (mg/100 g) |
|---|---|---|---|---|---|
| voda | 90,40 | Na | 82 | vitamin C | 13,2 |
| bílkoviny | 3,04 | K | 3 | vitamin D | 0 |
| tuky | 0,18 | Ca | 0,2 | vitamin E | 0,10 |
| sacharidy | 5,94 | Mg | 6 | vitamin B6 | 0,088 |
| – z toho cukry | 4,13 | P | 4 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | 1,8 | Fe | 2 | vitamin A (RAE) | 1 |
| nasycené mastné kyseliny | 0,046 | Zn | 0,41 | vitamin A (IU) | 21 |
| mononenasycené mastné kyseliny | 0,022 | riboflavin | 0,124 | vitamin K | 33,0 µg |
| polynenasycené mastné kyseliny | 0,058 | thiamin | 0,084 | kyselina listová (DFE) | 61 |
| energie | 125,6 kJ | niacin | 0,749 | cholesterol | 0 |
Výživová hodnota fazole mungo – naklíčená, tepelně zpracovaná semena (bez soli) [11]
[editovat | editovat zdroj]| Složka | Průměrný obsah (g/100 g) | Složka | Průměrný obsah (mg/100 g) | Složka | Průměrný obsah (mg/100 g) |
|---|---|---|---|---|---|
| voda | 93,39 | Na | 10 | vitamin C | 11,4 |
| bílkoviny | 2,03 | K | 101 | vitamin D | 0 |
| tuky | 0,09 | Ca | 12 | vitamin E | 0,07 |
| sacharidy | 4,19 | Mg | 14 | vitamin B6 | 0,054 |
| – z toho cukry | 2,84 | P | 28 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | 0,8 | Fe | 0,65 | vitamin A (RAE) | 1 |
| nasycené mastné kyseliny | 0,025 | Zn | 0,47 | vitamin A (IU) | 13 |
| mononenasycené mastné kyseliny | 0,012 | riboflavin | 0,102 | vitamin K | 22,7 µg |
| polynenasycené mastné kyseliny | 0,032 | thiamin | 0,050 | kyselina listová (DFE) | 29 |
| energie | 87,9 kJ | niacin | 0,817 | cholesterol | 0 |
Popis rostliny a pěstování
[editovat | editovat zdroj]Vigna zlatá se množí semeny. Rostlina keříčkového vzrůstu s plazivými výhonky dorůstá výšky 0,15–0,9 m (někdy až 1,3 m). Celá rostlina je pokryta drsnými chlupy. Střídavé listy vejčitého tvaru se špičkou jsou trojčetné, dlouhé až 7 cm. Rostlina kvete žlutozelenými květy ve stažených hroznech na koncích výhonů nebo v paždí listů. Plodem je hnědý válcovitý lusk délky 5–18 cm, který je také porostlý chlupy. Obsahuje semena soudečkovitého tvaru, velikosti 0,5 cm a barvy olivově zelené, žluté nebo načervenalé. Sklizeň probíhá dva až čtyři měsíce po výsevu. [12]
Fazole mungo je možné pěstovat i v našich podmínkách. Rostlinám vyhovuje dobře propustná půda spíše chudší na živiny. Pro pěstování jsou vhodnější fóliovníky nebo alespoň zakrývání netkanou textilií. Při výsevech na venkovní záhon bez ochrany sice rostlina lusky vytvoří, ale kvůli vyššímu výnos je nutná delší vegetační doba, kterou mají rostliny u nás jen v nejteplejších oblastech. [13]
Rod vigna zahrnuje 100 až 150 druhů rostoucích v tropech po celém světě. Někdy byl rod vigna spojován s rodem fazol (Phaseolus). Rod je pojmenován po Dominicu Vignovi, italském profesoru botaniky v Pise žijícím v 17. století.[14]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id129309/
- ↑ www.medicinman.info Archivováno 19. 12. 2011 na Wayback Machine. Ty méně známé potraviny
- ↑ http://kitchenette.cz/clanek/249-mungo-fazole
- ↑ www.zahradaweb.cz[nedostupný zdroj] Klíčící výhonky – nová skupina zelenin
- ↑ www.bio-life.cz Jak naklíčit mungo fazole?
- ↑ www.nasevyziva.cz Fazol obecný
- ↑ www.dietologie.cz Luštěniny
- ↑ ndb.nal.usda.gov Archivováno 26. 5. 2012 na Wayback Machine. Agricultural Research Service, National Agricultural Library. Nutrient data for 16080, Mung beans, mature seeds, raw.
- ↑ ndb.nal.usda.gov Archivováno 25. 5. 2012 na Wayback Machine. Agricultural Research Service, National Agricultural Library. Nutrient data for 11043, Mung beans, mature seeds, sprouted, raw.
- ↑ ndb.nal.usda.gov Archivováno 10. 11. 2013 na Wayback Machine. Agricultural Research Service, National Agricultural Library. Nutrient data for 11044, Mung beans, mature seeds, sprouted, cooked, boiled, drained, without salt.
- ↑ www.rostliny.net Vigna radiata (vigna zlatá)
- ↑ mybloginfo.inepise.cz[nedostupný zdroj] Vigna čínská – "dlouhatec" (tento článek sice pojednává o vigně čínské, která je příbuzným druhem Vigny radiata, ale nároky na pěstování mají podobné)
- ↑ http://www.unn.edu.ng/publications/files/Effects%20of%20Direct%20and%20Indirect%20Application%20of%20Petroleum%20Hydrocarbons%20on%20the%20Germination,%20Growth%20and%20Development%20of%20Cowpea%20Vigna%20Unguiculata%20L.%20Walp%20and%20Maize%20%28Zea.pdf
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vigna zlatá na Wikimedia Commons
