Michail Kavelašvili
| Michail Kavelašvili | |
|---|---|
 | |
| 6. Prezident Gruzie | |
| Úřadu se ujme: 29. prosince 2024 | |
| Nastupující za | Salome Zurabišviliovou |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Gruzínský sen |
| Narození | 22. července 1971 (53 let) Bolnisi |
| Profese | fotbalista a politik |
| Commons | Mikheil Kavelashvili |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Michail Kavelašvili | |
|---|---|
V roce 2014 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 22. července 1971 (53 let) |
| Místo narození | Bolnisi |
| Klubové informace | |
| Konec hráčské kariéry | |
| Pozice | útočník |
| Profesionální kluby | |
| FC Dinamo Tbilisi (1988–1995) Gruzínská fotbalová reprezentace (1992–2002) FC Alania Vladikavkaz (1994–1995) Manchester City FC (1995–1997) Grasshopper Club Zürich (1997–1999) FC Zürich (1999–2002) FC Luzern (2002–2003) FC Sion (2003–2004) FC Alania Vladikavkaz (2004) FC Aarau (2004–2005) FC Basel 1893 (2005–2006) | |
| Další informace | |
| Povolání | fotbalista a politik |
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michail Kavelašvili (gruzínsky: მიხეილ ყაველაშვილი; * 22. července 1971 Bolnisi) je gruzínský politik a bývalý profesionální fotbalista. Je nově zvoleným prezidentem Gruzie po sporných prezidentských volbách v roce 2024.
Jako hráč byl útočníkem, který významně působil v anglické Premier League v týmu Manchester City a ve švýcarské Super League v klubech Grasshoppeři, Curych, Luzern, Sion, Aarau a Basilej. Také hrál za Dinamo Tbilisi a Spartak Vladikavkaz. Za gruzínský národní tým nastoupil k 46 zápasům a vstřelil devět gólů.
Do politiky vstoupil v roce 2016, kdy byl zvolen poslancem gruzínského parlamentu za stranu Gruzínský sen, kterou později opustil, aby založil satelitní organizaci vládní strany s názvem Lidová moc, jež je však jen formálně nezávislá na Gruzínském snu.
Dne 27. listopadu 2024 byl Michail Kavelašvili nominován vládní stranou Gruzínský sen jako její kandidát na prezidenta Gruzie.[1] Dne 14. prosince 2024 byl jednomyslně zvolen v procesu, který opozice označila za „nelegitimní“.[2] Bylo to poprvé v historii Gruzie, kdy byl na prezidentskou funkci nominován pouze jeden kandidát.[3]
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako mnoho předních gruzínských hráčů začal Kavelašvili svou kariéru v Dinamu Tbilisi, kde v roce 1989 vzešel z mládežnického systému. Jako šikovný útočník si v týmu Dinama brzy vybudoval pozici, než v roce 1995 přestoupil do ruského klubu Spartak Vladikavkaz.
Dne 1. března 1996 začal trénovat s Manchesterem City a do klubu oficiálně přestoupil poslední den přestupového období.[4] Debutoval 6. dubna, kdy vstřelil gól v manchesterském derby proti Manchesteru United. Po sestupu City hrál 24 zápasů (dvě branky) ve Football League First Division. Počet zápasů však nestačil k obnovení jeho pracovního povolení, a proto byl poslán na hostování ke Grasshopperům, se kterými v roce 1998 vyhrál švýcarskou Super League. Většinu své kariéry poté strávil ve Švýcarsku, kde hrál za Curych, Luzern, Sion a Aarau. Aarau jej na podzim 2004 poslalo na hostování do Vladikavkazu, ale po sedmi zápasech se vrátil zpět do Švýcarska.
V sezóně 2005/06 se Kavelašvili připojil k týmu Basileje pod vedením Christiana Grosse, který stál za vítězstvím Grasshopperů v lize v roce 1998. Kavelašvili debutoval v domácím zápase v St. Jakob-Parku dne 12. března 2006, kdy byl v 66. minutě střídán a vstřelil jediný vítězný gól nad Grasshoppery.[5] Basilej vedla tabulku až do posledního dne ligové sezóny, kdy ztratila titul kvůli rozdílu ve skóre.[6]
V první sezóně za Basilej odehrál Kavelašvili deset zápasů, ve všech jako náhradník. Ve druhé sezóně nastoupil do sedmi zápasů, znovu jako střídající hráč, ale klub jej propustil před zimní přestávkou, čímž ukončil svou aktivní fotbalovou kariéru. Během svého působení v klubu odehrál celkem 17 zápasů (tři v Poháru UEFA) a vstřelil čtyři góly.[7]
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]S gruzínským národním týmem vyhrál v roce 1998 Mezinárodní fotbalový turnaj na Maltě.[8]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 2016 byl zvolen poslancem gruzínského parlamentu za stranu Gruzínský sen. V roce 2022 tuto stranu opustil a spoluzaložil Lidovou moc. Dne 27. listopadu 2024 byl nominován stranou Gruzínský sen jako její kandidát na prezidenta Gruzie ve volbách naplánovaných na 14. prosince. Ve svém nominačním projevu obvinil dosluhující prezidentku Salome Zurabišviliovou z porušování ústavy.[9]
Kavelašvili obvinil gruzínskou politickou opozici z toho, že je kontrolována americkými kongresmany, kteří mají „nenasytnou touhu zničit naši zemi“ a plánují „přímou násilnou revoluci a ukrajinizaci Gruzie“.[10]
Dne 14. prosince 2024 byl Kavelašvili prohlášen za prezidenta volebním kolegiem, kde získal 100 % platných hlasů; úřadu se plánuje ujmout 29. prosince 2024. Volby byly široce zpochybňovány a považovány za nelegitimní, především kvůli obviněním z volebních podvodů spojených se souběžnými parlamentními volbami. Tato obvinění vyvolala rozsáhlé nepokoje a přispěla k prohloubení politické krizi v zemi. Salome Zurabišviliová spolu s opozičními stranami a většinou občanské společnosti nadále prohlašují, že je legitimní prezidentkou Gruzie.[11][12][13][14][15][16][17][18][19]
Pokud jeho volba obstojí, stane se Kavelašvili druhým bývalým profesionálním fotbalistou v historii, který byl zvolen prezidentem státu, po Georgeovi Weahovi.[20]
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Dinamo Tbilisi
- Umaglesi Liga: 1990, 1994, 1995
Vladikavkaz
- Ruská Premier Liga: 1995
Grasshoppeři
- Švýcarská Super League: 1998
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikheil Kavelashvili na anglické Wikipedii.
- ↑ GD Picks Former Football Player Mikheil Kavelashvili as Presidential Candidate [online]. Civil Georgia, 2024-11-27 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mikheil Kavelashvili Elected as President by College of GD MPs and Local Councilors [online]. Civil Georgia, 2024-12-14 [cit. 2024-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ “ოცნების” პრეზიდენტის არჩევნებში მხოლოდ ერთი კანდიდატი მონაწილეობს [online]. Netgazeti, 2024-12-13 [cit. 2024-12-16]. Dostupné online. (gruzínsky)
- ↑ Maine Road Diary - Spring '96 [online]. Dostupné online.
- ↑ VEREIN "BASLER FUSSBALLARCHIV”. FC Basel - Grasshopper Club 2:1 (1:1) [online]. Verein "Basler Fussballarchiv”, 2006-03-12 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online.
- ↑ DALENCE, Daniel; ZEA, Antonio; STOKKERMANS, Karel. Switzerland 2005/06 [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation, 2006 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ VEREIN "BASLER FUSSBALLARCHIV”. Mikheil Kavelashvili - FCB statistics [online]. Verein "Basler Fussballarchiv”, 2007 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Georgia vs Latvia, 6 February 1998 [online]. Dostupné online.
- ↑ Georgia’s governing party picks former soccer player as presidential candidate [online]. Associated Press, 2024-11-27 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Georgia’s governing party taps pro-Russian ex-footballer for president [online]. Al Jazeera, 2024-11-27 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Georgia's president slams her successor's appointment as 'a mockery of democracy' [online]. euronews, 2024-12-15 [cit. 2024-12-15]. Dostupné online.
- ↑ US Congressman Wilson: Zourabichvili remains legitimate president of Georgia [online]. 1TV [cit. 2024-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kavelashvili Is GD’s Unilaterally Appointed Illegitimate President [online]. Transparency International [cit. 2024-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Georgia: Ex-footballer Mikheil Kavelashvili named president [online]. BBC [cit. 2024-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Georgia Parliament elects pro-Russian Mikheil Kavelashvili as president. Le Monde. 2024-12-14. Dostupné online [cit. 2024-12-15]. (anglicky)
- ↑ Georgian opposition calls on EU to declare 'Ivanishvili regime' illegitimate [online]. RBC-Ukraine [cit. 2024-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ S.A, Telewizja Polska. Only ‘legitimate’ parliament can elect my successor, says Georgia’s president [online]. tvpworld.com [cit. 2024-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Georgian opposition call on EU to declare Georgian Government “illegitimate” amid ongoing public protests [online]. agenda.ge [cit. 2024-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Georgia ruling party installs loyalist president amid constitutional crisis, protests [online]. Euractiv, 2024-12-14. Dostupné online.
- ↑ არჩევის შემთხვევაში, მიხეილ ყაველაშვილი მსოფლიოში რიგით მეორე პროფესიონალი ფეხბურთელი იქნება, რომელიც ქვეყნის პრეზიდენტის თანამდებობას დაიკავებს [online]. Tabula na Threads, 2024-11-27. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Michail Kavelašvili na Facebooku
- Rozhovor s Kavelašvilim na Internet Archive.
- Michail Kavelašvili na EU-Football.info
- Michail Kavelašvili na National-Football-Teams.com