Přeskočit na obsah

Parlamentní volby v Gruzii 2024

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gruzínské parlamentní volby 2024
StátGruzie
Druh volebparlamentní
Volební termín26. října 2024
Předchozí volbyGruzínské parlamentní volby 2020
Následující volbyGruzínské parlamentní volby 2028
Volební účast60,20 % (▲ 4,50%)[1]
Výsledky
Před volbamiIrakli Kobachidze (Gruzínský sen)
Po volbáchIrakli Kobachidze (Gruzínský sen)

Parlamentní volby se v Gruzii konaly 26. října 2024.[2][3][4] Volby proběhly podle pravidel přijatých v roce 2017 prostřednictvím ústavních změn, které posunuly volební systém směrem k poměrnému volebnímu systému s volebním prahem 5 %.[5] Vládnoucí strana Gruzínský sen (GS) usilovala o zisk čtvrtého mandátu ve funkci. Její zakladatel, Bidzina Ivanišvili – vlivný oligarcha a bývalý premiér, který je často považován za „šedou eminenci“ země i po svém oficiálním odchodu z politiky v roce 2021 – se několik měsíců před volbami vrátil do politiky, aby GS vedl ve volebním boji.[6]

Ve své kampani Gruzínský sen propagoval konspirační teorii o „Globální válce“, přičemž sliboval „zajištění míru“ prostřednictvím „pragmatické politiky“ vůči Rusku v souvislosti s válkou na Ukrajině;[7][8][9][10] prosazoval sociálně konzervativní politiku, zejména nedávný „zákon o LGBT propagandě“ a posílení postavení Gruzínské pravoslavné církve v ústavě,[11] zakazoval činnost většiny hlavních opozičních stran;[12][13][14] deklaroval záměr vstupu do Evropské unie „za gruzínských podmínek“;[15] a obnovení územní celistvosti země, přičemž Ivanišvili oslovoval Kreml a žádal omluvu za roli Gruzie ve válce v roce 2008.[16][17]

V předvolebním období se protivníci Gruzínského snu zaměřili na kritiku toho, co popisují jako proruský posun strany a její neochotu plnit kritéria stanovená Evropskou komisí pro přistoupení k EU, přičemž prosazovali evropskou integraci.[7][18][19] Volbám předcházely gruzínské protesty v letech 2023–2024 kvůli kontroverznímu zákonu, který požadoval, aby organizace přijímající zahraniční financování byly registrovány jako „zahraniční agenti“, což vyvolalo obvinění z autoritářství.[20][21] Tento zákon zhoršil vztahy se Západem; Evropská unie a Spojené státy americké zahájily různé opatření proti tomuto zákonu, včetně vízových omezení a finančních sankcí vůči několika gruzínským činitelům,[22] de facto zmrazení statusu kandidátské země Gruzie pro vstup do EU[23][24] a návrhu amerického Kongresu na zákony MEGOBARI Act a Georgian People's Act.[25][26] Tato opatření však někteří kritizovali jako zasahování USA a EU do vnitřních záležitostí Gruzie za účelem ochrany rozsáhlé sítě neziskových organizací financovaných ze Západu.[32]

Podle předběžných výsledků zveřejněných Ústřední volební komisí Gruzie Gruzínský sen vyhrál ve volbách s více než 53 % hlasů, zatímco čtyři hlavní opoziční koalice, které se dohodly, že nebudou spolupracovat s Gruzínským snem v parlamentu prostřednictvím tzv. „Gruzínské charty“, získaly dohromady 37,79 %. Gruzínský sen dosáhl nejlepších výsledků na venkově, zejména v regionech Samcche-Džavachetie, Kvemo Kartli, Svanetie, Rača-Lečchumi, Gurie a Adžárie, ale v souboji s opozicí prohrál hlavní město Tbilisi a také Rustavi, zatímco v ostatních velkých městech zvítězil jen těsně. V hlavním městě získal GS 42 % hlasů, zatímco čtyři hlavní opoziční koalice dohromady 46 %; menší libertariánská strana Girči získala 5,3 %. Gruzínský sen rovněž výrazně prohrál s opozicí mezi gruzínskou diasporou.[33]

Čtyři hlavní opoziční koalice a prezidentka Salome Zurabišviliová prohlásily, že volby byly poznamenány údajnými případy kupování hlasů, falšování volebních uren, zastrašování a nátlaku na voliče. Obvinili Gruzínský sen z „krádeže voleb“, přičemž Zurabišviliová odmítla uznat oficiální výsledky, které nazvala „nelegitimními“.[33][34] Opozice oznámila, že bude bojkotovat nový parlament.[35] Evropská unie a Spojené státy americké vyzvaly k vyšetření těchto obvinění, přičemž velvyslanec Evropské unie v Gruzii Paweł Herczyński uvedl, že „mezinárodní pozorovatelé neprohlásili volby za svobodné a spravedlivé. Ani však netvrdili opak.“[36] Dne 30. října zahájila gruzínská prokuratura vyšetřování údajných volebních podvodů.[37]

Pozadí

[editovat | editovat zdroj]

Politický kontext

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Gruzie a ruská invaze na Ukrajinu a Protesty v Gruzii 2023–2024.

Strana Gruzínský sen vládla Gruzii od porážky Sjednocené národní strany (SNS) Michaila Saakašviliho ve volbách do parlamentu v roce 2012. Přestože Gruzínský sen oznámil své plány na prosazování politiky směřující k členství v Evropské unii a NATO, zároveň prosazoval smířlivější přístup k Rusku ve srovnání se svými protiruskými oponenty.[38] Avšak geopolitické napětí způsobené ruskou invazí na Ukrajinu a konfliktem mezi Arménií a Ázerbájdžánem ztížilo udržování této rovnováhy, a to i vzhledem k výrokům ukrajinských politiků, že by Gruzie „významně pomohla“ Ukrajině otevřením „druhé fronty“ proti Rusku,[39] a také snahám Západu izolovat Rusko mezinárodními sankcemi.[40]

Během ruské invaze na Ukrajinu gruzínská vláda odsoudila ruské činy a poskytla Ukrajině humanitární pomoc, avšak nepřipojila se k sankcím proti Rusku. To umožnilo příliv ruského kapitálu a vysoce kvalifikovaných Rusů, kteří se vyhýbali vojenské mobilizaci.[41] Na oplátku Rusko neschválilo návrh odtržené de facto Jižní Osetie, aby se konalo referendum o připojení k Ruské federaci,[42] a přestože vztahy mezi těmito zeměmi zůstávají napjaté, nezařadilo Gruzii na seznam „nepřátelských zemí“.[43]

Dne 25. února 2022 proběhly před budovou gruzínského parlamentu v Tbilisi rozsáhlé protesty, které trvaly šest dní za sebou a vyjadřovaly solidaritu s Ukrajinou. Demonstrace nabraly protivládní tón, což odráželo rostoucí frustraci z údajně nedostatečné reakce gruzínských úřadů na ruskou invazi.[44][45][46] Elene Choshtariaová, lídryně strany Droa, oslovila dav a požadovala rezignaci premiéra Irakliho Garibašviliho a jeho administrativy. Vyžadovala okamžitá a účinná opatření na podporu Ukrajiny, jako například uzavření nebe pro Rusko, a vyzvala Gruzii, aby podala žádost o členství v EU.[47]

Demonstranti v Tbilisi odsuzují údajně nedostatečnou podporu gruzínské vlády Ukrajině

Shromáždění rovněž zdůraznilo nespokojenost s tím, jak vláda zvládá krizi. Demonstranty pobouřily překážky kladené dobrovolníkům a odmítnutí vlády připojit se k mezinárodním sankcím proti Rusku.[48] Dne 28. února gruzínské úřady neudělily povolení k přistání ukrajinskému charterovému letu, který měl přepravit gruzínské dobrovolníky z Gruzie na Ukrajinu.[49] Lídr Gruzínského snu Mamuka Mdinaradze prohlásil, že Gruzie nemůže posílat dobrovolníky na Ukrajinu, protože se nachází ve zranitelné pozici a riskovala by válku s Ruskem.[50] V reakci na to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodl o odvolání ukrajinského velvyslance v Gruzii.[51] Premiér Irakli Garibašvili také oznámil, že Gruzie se nepřipojí k západním sankcím proti Rusku, protože by to poškodilo gruzínskou ekonomiku více než Rusko, což dále podnítilo rostoucí protivládní nálady mezi protestujícími.[52] Garibašvili také poukázal na to, že ani Západ, ani Ukrajina neuložily Rusku sankce během nebo po rusko-gruzínské válce v roce 2008, a dokonce pokračovaly v „obvyklých obchodních vztazích“, včetně ruského resetu, zatímco po Gruzii je nyní požadováno, aby se obětovala a „zničila svou ekonomiku“.[53]

V červnu 2022 Evropská unie odmítla schválit přihlášku Gruzie k připojení do unie, přičemž jako důvod uvedla údajnou cenzuru médií a odmítnutí vlády připojit se k mezinárodním sankcím proti Rusku.[54] To vedlo k mobilizaci opozice proti vládě.[55] Naopak suverenistická frakce Lidová moc se v srpnu 2022 odtrhla od Gruzínského snu a navrhla legislativu k regulaci zahraničního vlivu vytvořením speciálního registru pro monitorování politicky aktivních zahraničně financovaných organizací, z nichž mnohé jsou financovány Západem.[56][57] Zatímco vláda tvrdila, že zákon je nezbytný pro veřejné zveřejňování a transparentnost, opozice, podpořená prohlášeními západních ambasád a politiků, dokázala zorganizovat protesty proti návrhu zákona, přirovnávajíc jej k ruskému zákonu o zahraničních agentech a tvrdíc, že by ohrozil euroatlantickou integraci. Nakonec parlament návrh stáhl.[58]

Dne 8. března 2023 se před parlamentem sešly desítky tisíc lidí, kteří požadovali zastavení dalších diskusí o tomto zákonu. Opoziční lídr Giorgi Vašadze vydal ultimátum, v němž žádal zamítnutí návrhů zákona a propuštění osob zadržených během protestů.[59] Během protestů v Tbilisi vydalo ruské ministerstvo zahraničí prohlášení varující před násilnou změnou moci v Gruzii,[60] přičemž někteří ruští politici naznačili, že Rusko by mohlo použít vojenské prostředky v případě „nestability na ruské hranici“. V září 2023 Státní bezpečnostní služba Gruzie uvedla, že odhalila plány opozice a západně financovaných skupin na zorganizování převratu v Gruzii za podpory gruzínských opozičních politiků se sídlem na Ukrajině.[61][62] To vedlo k mobilizaci proruské gruzínské opoziční strany Konzervativní hnutí a televizního kanálu Alt-Info, kteří začali organizovat „antimajdanové hnutí“ na potlačení údajného převratu.[63]

Transparent s tučným písmem hlásajícím „Ano Evropě“

V prosinci 2023 Evropská unie rozhodla o udělení statusu kandidátské země Gruzii po propuštění opozičního novináře Niky Gvaramii, který byl zatčen na základě obvinění ze zneužití pravomoci a zpronevěry, a po rozhodnutí parlamentu zamítnout impeachment proopoziční prezidentky Salome Zurabišviliové.[64][65][66] Na konci prosince 2023 gruzínský premiér Irakli Garibašvili shrnul rok slovy, že vláda dokázala „zachovat mír“ navzdory hrozbám destabilizace způsobeným „radikálními skupinami a nepřátelskými silami působícími v zemi“[67] a zároveň zajistit status kandidátské země EU pro Gruzii.[68]

Na začátku roku 2024 však Gruzie znovu zažila významnou politickou krizi a veřejné nepokoje kvůli opětovnému zavedení zákona o „zahraničních agentech“, který mnozí občané vnímali jako hrozbu pro občanské svobody a demokratické principy. Lídr parlamentní většiny Mamuka Mdinaradze uvedl, že důvodem pro opětovné zavedení návrhu zákona bylo pokračující šíření neprůhledných financí v zemi prostřednictvím nevládních organizací a skrytého zahraničního financování politických aktivit.[69] Dne 8. dubna předsednictvo gruzínského parlamentu zaregistrovalo návrh zákona k parlamentnímu projednání.[70] Kritici uvedli, že zákon, který požaduje, aby organizace a jednotlivci přijímající zahraniční financování byli registrováni jako „organizace nesoucí zájmy cizí mocnosti“, je opatřením k potlačení nesouhlasu a omezení činnosti nevládních organizací a nezávislých médií. Po celé zemi vypukly protesty, při nichž demonstranti požadovali zrušení zákona a „ochranu demokratických svobod“. Reakce vlády na protesty se lišila – od pokusů o dialog až po mnohé případy policejního násilí.[20][21][71]

Bidzina Ivanišvili s projevem na shromáždění na podporu gruzínského zákona o transparentnosti zahraničního vlivu, 29. dubna 2024

Dne 11. května se uskutečnila rekordní protestní demonstrace, která je všeobecně považována za největší v gruzínské historii. Navzdory dešti se desítky tisíc lidí shromáždily na čtyřech klíčových místech v Tbilisi: na Náměstí První republiky, u stanice metra Marjanšvili, u stanice metra 300 Aragveli a na Cereteliho třídě. Demonstranti pochodovali podél obou břehů řeky Kura, přičemž čtyři proudy protestujících se symbolicky spojily na Náměstí Evropy v Metechi, aby oslavily Den Evropy. Odhady naznačují, že se akce zúčastnilo nejméně 169 000 lidí, přičemž některé zprávy uvádějí, že počet účastníků dosáhl až 200 000 nebo dokonce 300 000.[72][73][74]

Široká opozice vůči zákonu zdůraznila hluboké obavy o budoucnost demokracie a lidských práv v Gruzii.[75] Protestující a další kritici, včetně Evropské unie a západních zemí, se postavili proti zákonu s tím, že by potlačil demokracii a svobodu tisku v Gruzii, přičemž jej přirovnávali k ruskému zákonu o zahraničních agentech.[76] Představitelé Evropské unie a Spojených států amerických tento návrh zákona hlasitě kritizovali, přičemž zdůraznili, že „Gruzie tento zákon nepotřebuje“ a že jeho přijetí navzdory opakovaným výzvám EU k jeho stažení bylo nepřijatelné.[77][78][79][80] Zastánci zákona však tuto charakterizaci odmítli a tvrdili, že zákon zajistí transparentnost zahraničního financování a ochrání suverenitu Gruzie před škodlivým zahraničním vlivem. Strana Lidová moc argumentovala, že zákon bude chránit demokracii a suverenitu Gruzie před zahraničním vměšováním prostřednictvím financování nevládních organizací, jejichž cílem je prosazování zahraničních agend.[81][82] Někteří rovněž kritizovali Evropskou unii a Spojené státy americké za zasahování do vnitřních záležitostí Gruzie a podkopávání její suverénní pravomoci přijímat vlastní zákony, přičemž obvinili Západ z vydírání Gruzie statutem kandidátské země EU a americkými sankcemi za účelem zachování práva na vměšování do suverénních záležitostí Gruzie prostřednictvím „neomezeného“ a „netransparentního“ zahraničního financování nevládních organizací.[29][30] Zároveň zdůraznili, že místní nevládní organizace by měly být spíše založeny na místních základech než na zahraničním financování.[30]

Stovky demonstrantů brání provozu na náměstí Hrdinů

V srpnu 2024 gruzínský premiér Irakli Kobachidze uvedl, že očekává, že volby budou probíhat na pozadí „bezprecedentního“ a „narušujícího“ zahraničního vměšování.[83] Podobné obavy vyjádřil i předseda parlamentu Šalva Papuašvili, který poukázal na dánskou vládou sponzorovanou akci „Festival demokracie“ pořádanou neziskovou organizací Východoevropské centrum pro multipartijní demokracii v Telavi. Na akci se objevily transparenty požadující propuštění Micheila Saakašviliho z vězení. Papuašvili tvrdil, že zahraniční financování je směrováno do gruzínské politiky za účelem volební kampaně ve prospěch radikálních opozičních stran proti vládní straně.[84]

Dne 5. října prezidentka Salome Zurabišviliová v rozhovoru oznámila, že má na mysli kandidáta na post premiéra, pokud by se ukázalo jako relevantní vytvoření koaliční vlády. Zdůraznila, že Gruzínská charta vyžaduje výběr premiéra po konzultaci s prezidentem. Ačkoli nezveřejnila identitu kandidáta, uvedla, že osoba nemá politické zázemí, což považuje za klíčové pro budování důvěry veřejnosti a snížení politické polarizace. Také zmínila, že brzy zahájí jednání s opozičními stranami, které podepsaly chartu.[85][86] O den později Šalva Papuašvili během brífinku oznámil, že proti prezidentce bude znovu zahájeno řízení o impeachmentu. Jako jeden z důvodů uvedl její zahraniční cesty bez souhlasu vlády, včetně nedávných návštěv Francie, Německa a Polska.[87]

Dne 20. října 2024 se tisíce Gruzínců shromáždily v Tbilisi na rozsáhlé proevropské demonstraci, jen několik dní před volbami. Demonstranti nesli gruzínské a evropské vlajky a pochodovali z pěti různých míst po městě na Náměstí svobody. Dav zpíval národní hymnu a hymnu EU „Óda na radost“ a držel transparenty s nápisy jako „Gruzie volí Evropskou unii“.[88][89] Účast na akci se odhadovala na 90 000 až 100 000 lidí.[90]

Zurabišviliová se připojila k demonstraci na Náměstí svobody, kde potvrdila závazek Gruzie vstoupit do EU. Ve svém projevu vyjádřila solidaritu s Ukrajinou a Moldavskem a přímo oslovila jejich lídry, Volodymyra Zelenského a Maiu Sanduovou. Pochválila vedení Sanduové, podpořila její opětovnou kandidaturu a popřála Moldavsku proevropské výsledky v nadcházejícím referendu. Zároveň vyzdvihla Sanduovou za úspěšné vedení Moldavska na evropské cestě. Zurabišviliová také vyjádřila podporu Zelenskému a zdůraznila, že jeho boj proti Rusku není jen za Ukrajinu, ale i za Gruzii, protože obě země čelí společné ruské agresi. Na závěr vyzvala evropské a americké partnery Gruzie, aby uznali neochvějný závazek země k evropské budoucnosti, a prohlásila, že Gruzie je již vítězem na své cestě k integraci do EU.[91]

Gruzínská charta

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Gruzínská charta.

Dne 26. května 2024, v reakci na protesty v letech 2023–2024, prezidentka Salome Zurabišviliová představila Gruzínskou chartu, akční plán zaměřený na „posílení jednoty mezi opozičními stranami před parlamentními volbami“. Charta, oznámená během oslav Dne nezávislosti Gruzie, má vytvořit platformu pro opozici, aby prezentovala jednotný postoj. Návrh prezidentky klade důraz na nový volební formát, v němž si voliči budou vybírat mezi vládnoucí stranou a koalicí opozičních stran. Plán zahrnuje vytvoření dočasné vlády po volbách, která by realizovala klíčové reformy zaměřené na „posílení demokratických procesů a přiblížení Gruzie evropským standardům“, po nichž by následovaly nové volby.[92][93][94]

Hlavní cíle charty zahrnují zrušení zákonů, které opozice považuje za překážky evropské integrace, a provedení významných reforem v oblasti justice a volebního procesu, aby bylo zajištěno „spravedlivé a demokratické prostředí“. Prezidentka zdůraznila, že říjnové parlamentní volby by se měly zaměřit na otázku „jakým směrem by se měla země vydat, spíše než na to, které jednotlivce nebo strany zvolit“. Prohlásila, že volby v roce 2024 budou fakticky referendem o tom, zda Gruzie usiluje o bližší integraci s Evropou.[95] Dosud chartu podepsalo 17 opozičních politických stran, včetně Národního hnutí (UNM), Strategie Aghmašenebeli, Ahali, Lelo, Evropské Gruzie, Girchi – Více svobody, Droa, Občanů, Pro Gruzii,[96] Pro lidi, Republikánské strany, Strany zelených Gruzie, Pro spravedlnost, Evropských demokratů, Práva a spravedlnosti, Tavisupleby, Státu pro lidi a Národní demokratické strany, a také 5 nezávislých poslanců.[97][98][99]

Některé opoziční strany však odmítly dohodu podepsat. Strana Girči ocenila iniciativu prezidentky za snahu sjednotit opozici, přesto ji kritizovala za to, že nezohlednila jejich názory, a odmítla chartu podepsat.[100][101] Zpočátku se k chartě nepřipojila ani strana Pro Gruzii, ačkoli podpořila reformy uvedené v chartě. Tvrdila však, že diskuse o vytvoření dočasné vlády po volbách škodí předvolebnímu procesu;[102] později však Pro Gruzii své rozhodnutí přehodnotila a chartu podepsala.[103]

Poslankyně vládní strany Nino Cilosaniová obvinila opoziční strany, že chartu nepodepsaly samostatně, ale pod „vlivem západních ambasád“.[104]

Strany a koalice

[editovat | editovat zdroj]

V měsících před volbami došlo k rozkolu uvnitř největší opoziční strany Sjednocené národní hnutí (SNH).[105] V lednu 2023 Levan Chabešvili nahradil Niku Melii na pozici předsedy strany poté, co zvítězil ve vnitrostranických volbách. Melia, který obvinil Chabešviliho z toho, že je protežé tajemného podnikatele Davita Kezerašviliho, v prosinci 2023 oznámil odchod z SNH a plány na založení vlastní strany.[106] Dne 11. března 2024 Melia oznámil založení strany Ahali. Připojil se k němu také Nika Gvaramia, další bývalý člen SNH a zakladatel opoziční televize Mtavari Archi TV.[107] Dne 8. června se předsedkyní SNH stala Tinatin Bokuchašviliová, která nahradila Chabešviliho, jenž odstoupil kvůli zdravotním problémům.[108]

Dne 20. července 2023 oznámilo SNH spojenectví se stranou Strategie Agmašenebeli Giorgiho Vašadzeho.[109] Podle Chabešviliho se koalice nazvaná „Platforma vítězství“ bude soustředit kolem bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho. Ten, uvězněný za zneužití pravomoci a násilí, povede svou stranu ve volbách z vězení.[110] Dne 30. prosince 2023 oznámil Bidzina Ivanišvili, zakladatel vládní strany Gruzínský sen, návrat do politiky jako čestný předseda Gruzínského snu s příslibem aktivní role v předvolební kampani.[6] Dne 8. února 2024 byl parlamentem potvrzen Irakli Kobachidze jako nový předseda vlády za Gruzínský sen.[111] V březnu 2024 byla registrována strana Hnutí lidové síly, u které se očekává, že se voleb zúčastní.[112] Dne 11. dubna Veřejný registr zrušil registraci strany Konzervativní hnutí, čímž jí zakázal účast ve volbách. V červnu 2024 bylo oznámeno, že strana se sloučí s Aliancí patriotů Gruzie a společně půjdou do voleb.[113][114]

Dne 8. července předsedkyně SNH Tina Bokuchašviliová oznámila vznik nové politické platformy nazvané „Jednota – Zachraňme Gruzii“. Tato platforma má sdružit SNH, Strategii Agmašenebeli – dvě strany, které už rok tvoří koalici „Platforma vítězství“ – a zástupce dalších stran, občanské společnosti a akademické obce. Nová platforma bude používat volební číslo 5 ve volbách.[115] Dne 9. července oznámily tři opoziční strany – Ahali, Girchi – Více svobody a Droa – své rozhodnutí sestavit společnou volební kandidátku pro parlamentní volby v říjnu. Vedoucí představitelé zmínili, že plánované spojenectví s jinou stranou, Lelo, se neuskutečnilo kvůli „drobným rozdílům“.[116] Následně bylo toto spojenectví přejmenováno na „Koalici pro změnu“.[117] Dne 18. srpna se ke koalici připojila Republikánská strana a mládežnická organizace gruzínských Ázerbájdžánců „Aktivisté pro budoucnost“.[118][119][120]

Dne 24. června 2024 oznámila předsedkyně Aliance patriotů Gruzie Irma Inašviliová, že deset konzervativních stran a občanských organizací podepsalo „Deklaraci jednoty patriotů Gruzie“, která má vytvořit koalici zaměřenou na sjednocení tradicionalistických sil a podporu konzervativní agendy v příštím parlamentu. Deklarace vyzvala všechny jednotlivce sdílející tento světový názor, aby se připojili, přičemž kritizovala dominantní narativy Gruzínského snu a SNH, které podle ní „marginalizovaly konzervativní hlasy“. Hlavním cílem je zajistit silné zastoupení konzervativních hodnot v gruzínském parlamentu.[121][122][123] Dne 10. července bylo oznámeno, že několik stran, včetně Konzervativní monarchistické strany a Křesťansko-demokratického hnutí, bude kandidovat pod hlavičkou Aliance patriotů.[124] Na druhé straně, 16. července Mamuka Mdinaradze, výkonný tajemník Gruzínského snu, oznámil, že Hnutí lidové síly se voleb zúčastní společně s vládnoucím Gruzínským snem.[125][126] O den později oznámily strany Lelo pro Gruzii, Pro lidi a politické hnutí Náměstí svobody sjednocení pod jedním volebním seznamem, přičemž toto spojenectví bylo později přejmenováno na „Silná Gruzie“.[127] Později v srpnu se k alianci připojila i strana Občané.[128]

Dne 1. srpna opustila většina volební kandidátky Evropské Gruzie, zvolené během vnitrostranických primárních voleb, stranu, včetně klíčových osobností Gigy Bokerii a Tamary Čergoleišviliové. K rozkolu došlo kvůli neshodám s dalšími významnými postavami, Gigim Ceretelim a Akakim Bobochidzem, ohledně výsledků primárek.[129][130] Dne 15. srpna založili odcházející členové novou stranu nazvanou Federalisté.[131][132] O dva dny později Evropská Gruzie v oznámení s koalicí Jednota oznámila, že půjde do voleb na společné kandidátce s SNH a Strategií Agmašenebeli.[133] Dne 25. září Federalisté potvrdili, že se voleb nezúčastní, protože stranu zaregistrovali příliš pozdě. Přesto strana vyzvala své příznivce, aby zůstali aktivní a hlasovali proti Gruzínskému snu.[134] Ústřední volební komise Gruzie odmítla zaregistrovat strany Evropští socialisté, Svaz gruzínských tradicionalistů a Generace pro Gruzii, protože nesplnily zákonný požadavek předložit podpisy 25 tisíc voličů pro registraci. Stejně tak bylo zamítnuto dalších osm stran, což znamená, že se těchto voleb nezúčastní.[135] Syn vůdce Evropských socialistů Fridona Inji Ilia Injia se stal kandidátem Gruzínského snu.[136]

Dne 16. září na zvláštním brífinku prezidentka Salome Zurabišviliová zdůraznila potřebu „pozitivního třetího centra“, které by poskytlo voličům inklinujícím k opozici i nerozhodným jasnější volbu, a oznámila nadcházející koalici dvou hlavních opozičních sil: Silná Gruzie a strany bývalého premiéra Giorgiho Gacharii Pro Gruzii.[137] Vyjádřila podporu jejich připravenosti spojit se a 17. září je pozvala do paláce Orbeliani, aby dokončili závěrečné kroky jednání. Zurabišviliová uvedla: „Jsem přesvědčena, že to je to, co od vás očekává společnost.“[138][139] Poslanec Gruzínského snu Giorgi Kachiani obvinil prezidentku z údajného projevování politických sympatií k těmto stranám prostřednictvím jejího pozvání, což podle něj bylo porušením gruzínské ústavy vyžadující, aby prezident zůstal neutrální.[140] Následující den po jednání na úřadu prezidenta Mamuka Chazaradze uznal, že přetrvávají některé problémy, včetně otázek týkajících se událostí z 20. června 2019[141] a projektu přístavu Anaklia. Zdůraznil však jednotu s Gachariou ve snaze sesadit vládnoucí Gruzínský sen a označil rozhodnutí země mezi cestou směrem k Rusku nebo budoucností integrovanou s Evropou za klíčové.[142]

Gacharia uvedl, že Chazaradze požádal o dodatečný čas na objasnění svého postoje, což naznačuje, že jednání stále probíhají. Gacharia potvrdil závazek své strany upřednostnit demokratickou cestu Gruzie, poděkoval prezidentce Salome Zurabišviliové za zprostředkování dialogu a zdůraznil význam nadcházejících voleb pro zabránění dominanci jedné strany v gruzínské politice.[143][144][145] Dne 19. září strana Pro Gruzii na Facebooku oznámila, že jednání ztroskotala,[146] s odvoláním na vnitřní neshody uvnitř Silné Gruzie. Nicméně Mamuka Chazaradze toto tvrzení odmítl a uvedl, že Silná Gruzie byla připravena dohodu podepsat, ale čekala na pozvání prezidentky k finalizaci. Koalice měla za cíl zpochybnit dominanci vládnoucího Gruzínského snu a opozice SNH, čímž chtěla přilákat váhající voliče. Neshody, zejména ohledně kontroverzní minulosti bývalého premiéra a otázek rovného zastoupení na společné kandidátce, však vedly k rozpadu.[147] Dne 25. září oznámila Silná Gruzie, že se k jejich koalici připojil bývalý prezident Giorgi Margvelašvili.[148] Celkově bylo pro říjnové volby registrováno 27 stran.[149] O volebním dnu Salome Zurabišviliová vyjádřila naději, že volby přinesou konec „jednobarevné vládě v Gruzii“.[150]

Seznam hlavních koalic nebo politických stran

[editovat | editovat zdroj]

Seznam hlavních stran a koalic, které se účastní voleb.

# Strana/Koalice Ustavující strany Vedoucí Poslední volby (2020) Ideologie
41 GD Gruzínský sen Gruzínský sen

Lidová moc

Irakli Kobachidze GS: 48,22 %
LM: N/A 		Populismus, konzervatismus, euroskepticismus
5 U–NM Jednota – Národní hnutí Spojené národní hnutí

Strategie Aghmašenebeli Evropská Gruzie

Tinatin Bokuchavaová SNH: 27,18 %[pozn. 1]
SA: 3,15 %
EG: 3,79 % 		Liberální konzervatismus, proevropanství
4 KZ Koalice pro změnu Ahali
Girchi – Více svobody
Droa
Republikánská strana 		Nika Gvaramia
Nika Melia
Zurab Japaridze
Elene Choshtariaová 		Ahali: N/A
G–VS: N/A
Droa: N/A
Republikáni: N/A 		Liberalismus, libertarianismus, proevropanství
25 PG Pro Gruzii Pro Gruzii
Konzervativní strana[151] 		Giorgi Gacharia PG: N/A
KSG: 0,16 % 		Sociální demokracie, technokracie, proevropanství
9 SG Silná Gruzie Lelo pro Gruzii

Pro lidi Občané Náměstí svobody

Mamuka Khazaradze Lelo: 3,15 %
PL: N/A
Občané: 1,33 %
NS: N/A 		Liberalismus, sociální demokracie, proevropanství

Seznam menších koalic nebo politických stran

[editovat | editovat zdroj]

Seznam menších stran a koalic, které se účastní voleb k 2. říjnu.[152]

# Strana/Koalice Ustavující strany Vedoucí Poslední volby Ideologie
3 Strana gruzínské jednoty a rozvoje Kamal Muradchanovi
6 EG Evropští demokraté — Paata Davitaia Proevropanství
8 APG Aliance patriotů Aliance patriotů
Konzervativní hnutí/Alt-Info
Gruzínská myšlenka
Křesťansko-demokratické hnutí[124] 		Irma Inašviliová
Davit Tarchan Mouravi 		APG: 3,14 %
KH/Alt-Info: N/A
GM: 0,43 %
KDH: N/A 		Národní konzervatismus, pravicový populismus, tvrdý euroskepticismus, rusofilie
10 GLP Gruzínská labouristická strana — Šalva Natelašvili 1,00 % Sociální demokracie, proevropanství
12 Naše spojená Gruzie Isaki Giorgadze Reformismus
16 Změňte Gruzii — Giorgi Gagnidze 0,07 % Populismus
17 Gruzie Giorgi Liluašvili 0,06 %
20 SG Svobodná Gruzie — Kacha Kukava 0,33 % Národní konzervatismus
21 Tribuna — Davit Čičinadze 0,14 % Levicový populismus
23 C Chven — Neobsazený[153] Proevropanství
26 Levicová aliance — Konstantine Gugušvili Levicový nacionalismus
27 Gruzínská jednota — Gaioz Mamaladze Nacionalismus
36 NPC-Girchi Nové politické centrum – Girchi — Iago Chvičia 2,89 % Libertarianismus

Kampaň a programy stran

[editovat | editovat zdroj]

Gruzínský sen

[editovat | editovat zdroj]

Vládnoucí strana Gruzínský sen oficiálně oznámila zahájení předvolební kampaně 21. srpna 2024.[154] První akce kampaně se konala 22. srpna v gruzínském městě Mccheta,[155] následovaly akce v Ambrolauri,[156] Ozurgeti, Achalciche, Gori, Telavi a dalších regionech.[157] Kampaň vyvrcholila 23. října v Tbilisi.[158] Během kampaně vystoupili na veřejnosti se svými projevy lídři strany jako Bidzina Ivanišvili, Irakli Kobachidze, Mamuka Mdinaradze a další.[159][160] Před oficiálním zahájením kampaně vydala Politická rada Gruzínského snu 20. srpna prohlášení, že volby budou referendem o „válce versus míru, tradičních hodnotách versus morální degradaci, podřízenosti vnějším mocnostem versus nezávislému a suverénnímu státu“. Strana vyzvala své příznivce, aby „vše ostatní odložili stranou a přišli hlasovat“, s důrazem na potřebu zajistit ústavní většinu k dosažení svých dlouhodobých cílů. Strana představila cíle, které plánuje s touto většinou realizovat, a ty se staly hlavními tématy kampaně.[161]

Gruzínský sen slíbil zakázat „kolektivní Sjednocené národní hnutí“, termín, kterým označuje bývalou vládnoucí stranu Sjednocené národní hnutí a další strany, které podepsaly Gruzínskou chartu s SNH a zavázaly se k vytvoření koaliční vlády za účelem sesazení Gruzínského snu od moci. Strana obvinila SNH z různých „zločinů proti gruzínskému lidu“ během jejich vlády, včetně „vtáhnutí Gruzie do války s Ruskem v roce 2008“ a snahy zaplést Gruzii do „druhé fronty“ rusko-ukrajinské války. Podle prohlášení existence „kolektivního SNH“, „který je zcela ovládán zvenčí a neustále se podílí na nepřátelských akcích vůči státu“, znemožňuje zdravý demokratický proces a střídání politických sil.[161] Později Ivanišvili popsal „kolektivní UNM“ jako „závažnou nemoc“, která sužuje zemi dvě desetiletí. Prohlásil, že ústavní většina umožní právní kroky k zákazu „UNM a jeho přidružených stran“, s odvoláním na právní důvody a přirovnáním k „norimberskému procesu“.[162] Ivanišvili označil SNH za „zahraniční agenty zapojené do protistátních aktivit“. Tvrdil, že pouze nahrazení „kolektivního SNH“ „vlasteneckými politickými silami“ umožní Gruzii pořádat „opravdu zdravé volby“.[162] Premiér Irakli Kobachidze uvedl, že Gruzínský sen plánuje zakázat aliance Jednota – Národní hnutí (SNH, Evropská Gruzie – Hnutí za svobodu a Strategie Aghmašenebeli), Koalice pro změnu (Ahali, Girchi – Více svobody, Droa a Republikánská strana), Silná Gruzie (Lelo, Pro lidi, Náměstí svobody a Občané) a stranu Pro Gruzii, kterou založil bývalý premiér Giorgi Gacharia. Kobachidze obvinil tyto strany z podpory SNH a vyzval k trestnímu stíhání zejména proti postavám jako Mamuka Chazaradze z Lelo.[163][164] Kobachidze prohlásil, že zákaz politických stran je považován za demokratický proces, pokud k tomu existují právní základy. Argumentoval, že v demokratickém státě jsou takové kroky ospravedlnitelné. Uvedl, že politické strany byly zakázány na Ukrajině a v Moldavsku a podobná opatření získala pozitivní hodnocení od EU.[165]

Dne 14. září během kampaně v Gori obvinil Ivanišvili Sjednocené národní hnutí z vyprovokování rusko-gruzínské války v roce 2008 a označil to za „nejhorší zločin spáchaný touto stranou“. Uvedl, že SNH spáchalo „mnoho zvěrstev“, která byla podle něj doložena důkazy. Tvrdil, že válka z roku 2008 byla „dobře naplánovanou provokací zvenčí“ s cílem rozdělit jednotu Gruzínců a Osetů a uvrhnout je do „nekonečné, umělé konfrontace“. Prohlásil, že válka z roku 2008 byla „objednaná zvenčí“ a provedená „agenty bez státní příslušnosti“. Ivanišvili slíbil uspořádat „norimberský proces“ pro SNH a uvedl, že Gruzie se bude muset omluvit Osetům za „plameny, do kterých naše osetské bratry a sestry uvrhlp zrádné Národní hnutí v roce 2008“. Tvrdil také, že pouze Gruzínský sen dokáže zajistit usmíření s Osety.[166][167][168] Tato Ivanišviliho prohlášení vyvolala mezi veřejností značné kontroverze.[174] Mnoho příbuzných gruzínských vojáků, kteří zemřeli ve válce v roce 2008, například manželka Giorgia Ancuchelidzeho, který byl umučen militanty z Jižní Osetie, Ivanišviliho výroky veřejně odsoudili.[180]

Druhým cílem, který strana Gruzínský sen představila, bylo pokračování v prosazování návrhu zákona na ochranu rodinných hodnot a práv nezletilých, který již strana iniciovala v gruzínském parlamentu. Návrh zákona, jehož cílem je zakázat „LGBT propagandu“, byl vládnoucí stranou odůvodněn potřebou zabránit šíření „pseudo-liberální ideologie“ do Gruzie ze zahraničí.[161] Tento návrh zákona byl spojen se slibem Gruzínského snu chránit tradiční hodnoty země. Mamuka Mdinaradze, výkonný tajemník strany Gruzínský sen, zdůraznil nezbytnost zachování míru, obnovení územní celistvosti a zachování tradičních hodnot a nezávislosti. Podle něj je jedině Gruzínský sen schopen zachovat mír s Ruskem, a zároveň posouvat Gruzii směrem k evropské integraci. Mdinaradze rovněž zdůraznil význam tradičních hodnot a křesťanství pro gruzínskou identitu. Sliby strany v kampani nakonec formuloval jako „fyzické přežití a duchovní přežití“.[181][182] Dne 28. září během svého projevu v Telavi před Kachetiany Bidzina Ivanišvili dále obvinil SNH ze snahy odcizit Gruzii jejím národním hodnotám. Zejména upozornil na „útok SNH na gruzínské vinařství“, které označil za součást gruzínské národní identity. Naopak tvrdil, že Gruzínský sen realizoval státní programy na obnovu vinařství, vinohradnického průmyslu a tradičního ruského trhu.[183] Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili prohlásil, že integrace Gruzie do Evropské unie by měla být spojena s respektem k tradičním gruzínským hodnotám. Gruzii označil za „jednu z prvních kolébek evropské civilizace“ a za „spolutvůrce skutečnosti, že zemědělství, vinařství a křesťanská víra byly začleněny do evropské identity“.[184]

Třetím cílem, který vládnoucí strana Gruzínský sen představila, bylo znovuzačlenění separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie podporovaných Ruskem. Podle prohlášení Gruzínského snu by Gruzie vzhledem k „dynamickému vývoji událostí“ mohla kdykoli získat šanci na „pokojné obnovení“ své územní celistvosti. Proto by bylo „nutné změnit Ústavu Gruzie tak, aby systém správy a územní státní struktura Gruzie odpovídaly nové realitě“. Vládnoucí strana tvrdila, že „externě řízené protistátní“ opoziční strany nebudou ochotny podpořit obnovení územní celistvosti, a proto bude nutné, aby měla vládní strana ústavní většinu.[161][185] Dalším, čtvrtým tématem, bylo „ochrana gruzínské identity a národních hodnot“. Podle prohlášení však toto téma zůstávalo předmětem diskusí uvnitř vládnoucí strany.[161] Později Bidzina Ivanišvili, zakladatel Gruzínského snu, upřesnil, že otázka se týká „víry“. Někteří pozorovatelé spekulovali o plánu ustanovit pravoslavné křesťanství jako státní náboženství Gruzie.[161][186] Bylo potvrzeno, že navrhovaná změna se zaměří na označení pravoslavného křesťanství jako státního náboženství. Vládnoucí strana tuto iniciativu označila za součást svého závazku podporovat „národní hodnoty a tradice“ v souladu se svými volebními sliby, jako je zákaz „LGBT propagandy“ a posílení role církve.[187] Na druhé straně Gruzínská pravoslavná církev vyjádřila skepse, protože se obává, že by taková změna mohla ohrozit její nezávislost a zvýšit vládní kontrolu. Vysoce postavení duchovní, včetně metropolity Šia Mujiriho a metropolity Nikoloze Pačuašviliho, vyjádřili obavy z možných důsledků tohoto návrhu. Tvrdili, že by mohl změnit tradičně nezávislý, avšak kooperativní vztah mezi státem a církví, který byl ustaven konkordátem z roku 2002.[188] Poté, co Gruzínská pravoslavná církev odmítla návrh vládnoucí strany na deklarování Gruzínské pravoslavné církve jako státního náboženství v Gruzii, Bidzina Ivanišvili se k této otázce znovu vyjádřil 31. srpna během kampaně v Ozurgeti. Potvrdil probíhající diskuse mezi Gruzínskou pravoslavnou církví a vládnoucí stranou o ústavním statusu Gruzínské pravoslavné církve. Uvedl, že navrhovaná změna by měla vyjasnit pravoslavné křesťanství jako „pilíř gruzínské státnosti“ a zdůraznit jeho roli v historii i současnosti země.[11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Protože část Síly je v koalici Jednota

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Georgian parliamentary election na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Polls Close with 58,94% Turnout [online]. Civil Georgia, 2024-10-26. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Georgia's Central Election Commission reveals date, procedures for 2024 parliamentary vote [online]. Agenda.ge [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ CEC releases information on registration of political parties for 2024 elections [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ President signs decree declaring October 26 as date for parliamentary elections [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Key Points of Newly Adopted Constitution. Civil Georgia. 2017-09-27. Dostupné online [cit. 2017-09-27]. 
  6. ↑ a b Georgian billionaire ex-PM Ivanishvili returns to politics before election [online]. Reuters, 2023-12-30. Dostupné online. 
  7. ↑ a b October Elections: Odds, Context, Past Trends [online]. Civil Georgia, 2024-10-09. Dostupné online. 
  8. ↑ What's at stake in Georgia's October election? [online]. Reuters, 2024-09-27. Dostupné online. 
  9. ↑ Rising Stakes in Tbilisi as Elections Approach [online]. Civil Georgia, 2024-09-07 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Georgian Dream promises 'pragmatic policy' with Russia in election programme [online]. OC Media, 2024-09-08 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b ივანიშვილმა დააკონკრეტა რის ჩაწერას აპირებენ კონსტიტუციაში ეკლესიისგან სახელმწიფო რელიგიაზე უარის შემდეგ [online]. Netgazeti, 2024-08-31. Dostupné online. 
  12. ↑ Georgia goes 'North Korea' with bombshell plan to ban main opposition parties [online]. Politico, 2024-08-23 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ BOGVERADZE, Mariam. კობახიძე აკონკრეტებს, რომელი პარტიების აკრძალვას გეგმავს "ქართული ოცნება" [online]. Netgazeti, 2024-08-23. Dostupné online. 
  14. ↑ Speaker assesses reports on banning opposition parties as disinformation [online]. 2024-08-28 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Kakha Kaladze: The Georgian government will play by Georgian rules – if a political decision is made regarding not granting the status, they can keep it for themselves [online]. interpressnews, 2023-02-15. Dostupné online. 
  16. ↑ BENSON, Brawley. Georgian political boss insults large portion of electorate with apology offer [online]. Eurasianet, 2024-09-18. Dostupné online. 
  17. ↑ Ivanishvili: We Need Constitutional Majority to Restore Territorial Integrity [online]. Georgian News, 2024-08-26. Dostupné online. 
  18. ↑ Georgian Democratic Opposition Parties sign Declaration of Unity [online]. Evropský parlament, 2024-06-26. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ პროდასავლური ოპოზიციური პარტიების ერთობლივი განცხადება [online]. Droa, 2024-04-18. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b Georgia approves controversial 'foreign agent' law, sparking more protests [online]. BBC, 2024-05-14. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Georgia: Thousands rally in protest at 'foreign influence' bill [online]. BBC [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ BREAKING: U.S. Imposes New Sanctions for Undermining Democracy [online]. Civil Georgia, 2024-09-16 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ EU grants Georgia candidate status [online]. OC Media, 2023-12-14 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ EU halts Georgia's accession to the bloc, freezes financial aid over much-criticized law [online]. Associated Press, 2024-07-09 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ U.S. Foreign Affairs Committee passes MEGOBARI Act [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Georgian People's Act Envisaging Sanctions and Review of US-Georgia Relations Introduced in U.S. Senate [online]. Civil Georgia, 2024-05-24 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ MEP Sánchez: Resolution on Georgia will damage image of EU and our observers, there will be risk of being accused of interference [online]. 1tv.ge, 2024-10-06. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ MEP Valle: We have to speak out against following blindly NATO and US Policy [online]. 2024-10-08. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ a b ROCHOWANSKI, Almut; JAPARIDZE, Sopo. Stop Blackmailing Georgians Over EU Membership. jacobin.com. Jacobin, 2024-05-03. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c BYRNES, Sholto. Georgia's foreign-funded NGO law should be none of Europe's business. The National News. 2024-05-23. Dostupné online. 
  31. ↑ The West's double standards on Georgia's 'foreign agents' bill. Canadian Dimension. 2024-05-03. Dostupné online [cit. 2024-07-06]. 
  32. ↑ [27][28][29][30][31]
  33. ↑ a b Official Results of 2024 Vote: What They Show. civil.ge. Civil Georgia, 2024-10-28. Dostupné online [cit. 2024-10-27]. 
  34. ↑ BREAKING: President Zurabishvili Rejects Election Results. Civil Georgia [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ LIEVEN, Anatol. An unfortunate rush to judgment in Georgia elections. responsiblestatecraft.org [online]. Responsible Statecraft, 2024-10-29 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Statement by the EU Ambassador Pawel Herczynski at the Press Conference, following the publication of the 2024 EU Enlargement Report on Georgia. www.eeas.europa.eu [online]. The Diplomatic Service of the European Union, 2024-10-30 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Prosecutor Launches Investigation into Election Fraud Allegations, Summons President for Questioning. civil.ge [online]. Civil Georgia, 2024-10-30 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Georgia's elections pit anti-Russian president versus conciliatory challenger. The Christian Science Monitor. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Secretary of the National Security and Defense Council of Ukraine: If Transnistria and Georgia engage in returning their territories, it will definitely help us. Interpressnews. 2022-03-27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-25. 
  40. ↑ PAYNE, Julia; O'DONNELL, John. Exclusive-Europe seeks to underpin Russia sanctions, fearing Trump overhaul. Reuters. 2024-10-25. Dostupné online. 
  41. ↑ MPOKE BIGG, Matthew; BENGALI, Shashank. The Background on the Protests in Georgia. The New York Times. 2023-03-08. Dostupné online. 
  42. ↑ South Ossetia again mulls referendum on joining Russia, but even Moscow doesn't seem keen. Emerging Europe. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Russia Approves List of Countries Carrying out 'Unfriendly Actions,' Georgia Not on List. Georgia Today. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ KINCHA, Shota. Outpouring of anger in Georgia over Government inaction on Ukraine. oc-media.org [online]. OC Media, 2022-02-25 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ RFE/RL's Georgian Service. Thousands Of Georgians Protest Russia's Invasion Of Ukraine. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Protesters In Tbilisi Decry Georgian Government's Inadequate Support For Ukraine. www.rferl.org. Svobodná Evropa. Dostupné online [cit. 2024-08-14]. (anglicky) 
  47. ↑ NIKOLADZE, Tatia. PM's resignation, closing sky for Russia, EU membership application – large-scale rally in Tbilisi. jam-news.net [online]. JAMnews, 2022-03-01 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Ukraine Recalls Ambassador over Georgia Government's 'Immoral Position' [online]. Civil Georgia, 2022-03-01 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ The Ukrainian charter sent to fly Georgian volunteers was not allowed to land in Tbilisi [online]. Mtavari Arkhi, 2022-02-28 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ მდინარაძე: სახელმწიფოს ნებართვით მოხალისეების გაგზავნა ომში ჩართვის განაცხადი იქნებოდა [online]. Radio Freedom, 2024-08-18 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  51. ↑ ზელენსკიმ საქართველოდან ელჩი გაიწვია კონსულტაციებისთვის [online]. Radio Freedom, 2022-03-01 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  52. ↑ Georgia Won't Join Russia Sanctions, PM Says [online]. Civil Georgia, 2022-02-25 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ PM Garibashvili: we would destroy Georgia's economy if we imposed economic sanctions on Russia [online]. Civil Georgia. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ European Council conclusions on Ukraine, the membership applications of Ukraine, the Republic of Moldova and Georgia, Western Balkans and external relations, 23 June 2022. Evropská rada. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Rattled by Ukraine war, Georgia wrestles with tighter societal controls. Evropská rada. 2023-03-09. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Sovereignist Revival [online]. Civil, 2023-03-06. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Georgia has a huge Western-funded NGO sector and regular outbreaks of violent protest, is there a link?. Azerbaycan24. 2023-03-11. Dostupné online [cit. 2023-03-11]. 
  58. ↑ Georgia drops bill on 'foreign agents' after two nights of protests. The Guardian. 2023-03-09. Dostupné online. 
  59. ↑ Thousands protest as Georgia parliament advances 'foreign influence' bill. Al Jazeera. 2024-05-01. Dostupné online. 
  60. ↑ Russian concern over protests in Georgia [online]. Eurasianet [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Georgia claims US contributes funds to coup preparations [online]. Eurasianet, 2023-10-03. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Georgia's security service accuses Ukrainian official of plotting coup [online]. Al Jazeera, 2023-09-18. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Alt-Info [online]. Media Meter. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Závěry Evropské rady o Ukrajině, rozšíření a reformách. Consilium [online]. [cit. 2024-12-19]. Dostupné online. 
  65. ↑ Georgian parliament fails to impeach President Zourabichvili [online]. Interfax, 2023-10-18 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. 
  66. ↑ In Georgia, poetry, a prison visit, and a pardon for Nika Gvaramia [online]. Committee to Protect Journalists [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ "We have avoided war". Georgian Prime Minister summarizes the results of the year [online]. Jam News [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Georgian premier celebrates country's EU candidate status as 'victory' [online]. American Airlines Newsroom [cit. 2023-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ MP Mdinaradze: State compelled to address opaque funding; bill targets all foreign funding sources, including Russia [online]. First channel, 2024-04-15 [cit. 2024-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-12. 
  70. ↑ Georgian foreign agent bill passes first stage in parliament [online]. Oc Media, 2024-04-08 [cit. 2024-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-18. 
  71. ↑ Georgia parliament passes 'foreign agent' bill, triggering massive protests [online]. Al Jazeera, 2024-05-15. Dostupné online. 
  72. ↑ Massive Tbilisi protest marks historic turnout [online]. Telewizja Polska [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. 
  73. ↑ Photo Story: Tens of Thousands Protest Against Foreign Agents Law [online]. Civil Georgia, 2024-05-12 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ ᲠᲐᲛᲐᲖᲐᲨᲕᲘᲚᲘ, მარიამ. რამდენი ადამიანი იყო ევროპის მოედანზე 11 მაისს, ღამის 10 საათისთვის [online]. On.ge, 2024-05-11 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  75. ↑ We stand with Georgia's fight for democracy and human rights [online]. Civil Rights Defenders, 2024-05-14. [ps://crd.org/2024/05/14/we-stand-with-georgias-fight-for-democracy-and-human-rights/ Dostupné online]. 
  76. ↑ International Reactions to Final Adoption of Foreign Agents Law [online]. Civil Georgia, 2024-05-19. Dostupné online. 
  77. ↑ EU High Representative, Commissioner issue joint statement on Transparency of Foreign Influence bill [online]. 1st channel, 2024-04-17 [cit. 2024-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-29. 
  78. ↑ "კანონპროექტი არ უნდა იქნეს მიღებული დღეს არსებული ფორმით" – პაველ ჰერჩინსკი [online]. Radio Free Europe/Radio Liberty, 2024-05-11 [cit. 2024-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-11. 
  79. ↑ US Department of State finds Georgian Transparency bill "incredibly troubling" [online]. 1st channel, 2024-04-26 [cit. 2024-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-27. 
  80. ↑ Ambassador Degnan on Foreign Agents bill: Georgia does not need this law [online]. 1st channel [cit. 2024-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-27. 
  81. ↑ According to the dictionary of pseudo-liberals, an independent court means an externally managed court, an independent media means an externally managed media – People's Power [online]. Rustavi 2, 2022-11-18. Dostupné online. 
  82. ↑ Georgian Dream departees: American funding in Georgia is not aimed at strengthening the democratic system, but at undermining it [online]. Interpressnews, 2022-09-19. Dostupné online. 
  83. ↑ PM: October elections to be held amid "unprecedented" foreign intervention represents breach of electoral principles [online]. Agenda.ge, 2024-08-11. Dostupné online. 
  84. ↑ Parliament Speaker claims "foreign interference in electoral process" ahead of parliamentary elections [online]. Agenda.ge, 2024-08-06. Dostupné online. 
  85. ↑ ᲑᲐᲘᲓᲐᲣᲠᲘ, ნინო. სალომე ზურაბიშვილი: შერჩეული მყავს პრემიერმინისტრობის კანდიდატი [online]. Netgazeti, 2024-10-05 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  86. ↑ ზურაბიშვილი: ორშაბათიდან ქართულ ქარტიაზე ხელმომწერ პარტიებთან კონსულტაციები დაიწყება [online]. Tabula, 2024-10-05. Dostupné online. 
  87. ↑ "ქართული ოცნება" პრეზიდენტის იმპიჩმენტის პროცედურას მეორედ იწყებს [online]. Publika, 2024-10-07 [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  88. ↑ Tens of thousands of pro-EU supporters rally in Georgia ahead of key vote [online]. France 24, 2024-10-20 [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ Thousands of Georgians take part in pro-EU march [online]. Euronews, 2024-10-20 [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ Visioner-ის ცნობით, თავისუფლების მოედანზე ევროპულ აქციაზე 90 ათასიდან 100 ათასამდე ადამიანი იმყოფებოდა [online]. Mtavari Arkhi, 2024-10-20 [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  91. ↑ ᲙᲐᲮᲐᲑᲔᲠᲘᲫᲔ, თამთა. "ჩვენ ერთად შევალთ EU-ში" – ზურაბიშვილის მიმართვა ზელენსკისა და სანდუს [online]. Netgazeti, 2024-10-20 [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  92. ↑ Georgian Charter: President Proposes Unified Goals for Short-Term Parliament, Technical Government [online]. Civil.ge, 2024-05-26. Dostupné online. 
  93. ↑ GREISZ, Markus. Zurabishvili's Charter: Implications for Georgia [online]. SCEEUS, 2024-05-31. Dostupné online. 
  94. ↑ BACCINI, Federico. What is the pro-EU 'Georgian Charter' proposed by the President for a united front in the October elections [online]. Eunews, 2024-05-29. Dostupné online. 
  95. ↑ Talking Europe – Georgia's next election will be referendum for or against Europe: President Zourabichvili [online]. France 24, 2024-05-03 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ გიორგი გახარიამ "ქართულ ქარტიას" ხელი მოაწერა [online]. რადიო თავისუფლება, 2024-09-23 [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  97. ↑ Opposition Parties Sign Georgian Charter [online]. Civil.ge, 2024-03-06. Dostupné online. 
  98. ↑ Several opposition parties join President's Georgian Charter [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli, 2024-05-27. Dostupné online. 
  99. ↑ Georgian parties sign President's charter to unify ahead of elections [online]. Agenda.ge, 2024-06-03. Dostupné online. 
  100. ↑ იაგო ხვიჩიას თქმით, გირჩი "ქართულ ქარტიას" ხელს არ მოაწერს [online]. On.ge, 2024-05-27. Dostupné online. 
  101. ↑ იაგო ხვიჩია – ორი კვირაა, ქარტიის თაობაზე მსჯელობა მიმდინარეობს, ტექსტზე ბევრი სამუშაოა, არც ქარტია შეცვლილა და არც ჩვენ, შესაბამისად, ვერ წარმომიდგენია, ხელი მოვაწეროთ [online]. 1 TV, 2024-06-03. Dostupné online. 
  102. ↑ გიორგი გახარიას პარტია ხელს არ აწერს "ქართულ ქარტიას" [online]. Radio Freedom, 2024-06-03. Dostupné online. 
  103. ↑ გიორგი გახარიამ "ქართულ ქარტიას" ხელი მოაწერა [online]. რადიო თავისუფლება, 2024-09-23 [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  104. ↑ GD's Tsilosani: President Zourabichvili reveals Western embassies influenced opposition's independent signing of Georgian Charter [online]. 1st Channel of Georgia, 2024-10-01. Dostupné online. (gruzínsky) 
  105. ↑ "Saakashvili is an outgoing figure in Georgian politics." Experts on split in National Movement party [online]. Jam News, 2023-12-12. Dostupné online. 
  106. ↑ Former UNM Chair Quits Party, Reveals Plans to Launch his Own. Civil Georgia [online]. 2023-12-08 [cit. 2024-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Nika Gvaramia, Nika Melia Present "Ahali" Political Alliance [online]. Civil Georgia, 2024-03-11. Dostupné online. 
  108. ↑ Levan Khabeishvili resigns as UNM Chair [online]. 1tv, 2024-06-08 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  109. ↑ UNM, Strategy Agmashenebeli Strike Pre-Election Deal [online]. Civil Georgia, 2023-07-21. Dostupné online. 
  110. ↑ UNM Chair says Victory Platform centres around ex-president Saakashvili [online]. 1st Channel of Georgia, 2023-07-24. Dostupné online. 
  111. ↑ Georgian parliament names new prime minister as the ruling party gears up for elections in the fall. Washington Post. 2024-02-08. Dostupné online. 
  112. ↑ People's Power Officially Registers Political Party [online]. Civil Georgia, 2024-03-18 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ Georgia's Public Registry revokes registration of controversial Conservative Movement. Front News Georgia. 2024-04-08. Dostupné online [cit. 2024-04-11]. 
  114. ↑ Georgia's Alt Info to run in elections with Alliance of Patriots [online]. OC Media, 2024-06-11. Dostupné online. 
  115. ↑ UNM, Strategy Aghmashenebeli Announce Political Platform: 'Unity – to Save Georgia' [online]. 2024-07-08. Dostupné online. 
  116. ↑ Ahali, Girchi-More Freedom and Droa Unite Ahead of Polls [online]. 2024-07-09. Dostupné online. 
  117. ↑ ახალისა და გირჩი-დროას ერთობას "კოალიცია ცვლილებისთვის" ერქმევა [online]. Tabula, 2024-07-18. Dostupné online. (gruzínsky) 
  118. ↑ Republican Party, Activists for Future join Coalition for Change [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. ↑ რესპუბლიკური პარტია და "აქტივისტები მომავლისთვის" კოალიციას ცვლილებებისთვის შეუერთდნენ [online]. Tabula, 2024-08-18. Dostupné online. (gruzínsky) 
  120. ↑ Opposition Coalitions Continue to Expand [online]. Civil Georgia, 2024-08-19. Dostupné online. 
  121. ↑ ირმა ინაშვილი – ხელი მოეწერა პატრიოტთა ერთობის დეკლარაციას, რომლის მიზანია, პარლამენტში შევიდეს ეროვნული, ქართული, კონსერვატიული, ტრადიციონალისტების დღის წესრიგი [online]. 1TV [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  122. ↑ ᲝᲑᲘᲔᲥᲢᲘᲕᲘ. საქართველოს პატრიოტთა ერთობა – პრეზენტაცია | 24 June 2024. www.youtube.com. YouTube, 2024-06-24. Dostupné online [cit. 2024-10-01]. 
  123. ↑ "პატრიოტთა ალიანსთან" ერთად, ათზე მეტმა პარტიამ საქართველოს პატრიოტთა ერთობის დეკლარაცია წარადგინა [online]. Rustavi 2 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  124. ↑ a b Unofficial pre-election campaign monitoring report for the 2024 parliamentary election [online]. ISFED, 2024-09-04. S. 10. Dostupné online. 
  125. ↑ Mamuka Mdinaradze: People's Power will take part in the parliamentary elections with a common list with us [online]. Interpressnews, 2024-07-16. Dostupné online. 
  126. ↑ Georgian Dream party to officially launch election campaign [online]. Imedi, 2024-07-16. Dostupné online. 
  127. ↑ ლელო, ანა დოლიძის პარტია და მოძრაობა თავისუფლების მოედანი საარჩევნოდ გაერთიანდნენ [online]. Tabula, 2024-07-17. Dostupné online. (gruzínsky) 
  128. ↑ Citizens leader joins Strong Georgia coalition [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli, 2024-08-12. Dostupné online. 
  129. ↑ Giga Bokeria quits European Georgia [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli, 2024-08-01. Dostupné online. 
  130. ↑ ვინ წავიდა ევროპული საქართველოდან და ვინ დარჩა პარტიაში [online]. Tabula, 2024-08-08. Dostupné online. 
  131. ↑ ფედერალისტები – ბოკერიას და ჩერგოლეიშვილის გუნდმა ახალი პარტია წარადგინა [online]. Tabula, 2024-08-15. Dostupné online. 
  132. ↑ Tamar Chergoleishvili, Giga Bokeria established Federalists Party [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli [cit. 2024-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. ↑ European Georgia Joins Unity-National Movement [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. ↑ გიგა ბოკერია: "ფედერალისტები" 2024 წლის არჩევნებში მონაწილეობას არ ვიღებთ [online]. რადიო თავისუფლება, 2024-09-25 [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  135. ↑ რატომ ეთქვა უარი არჩევნებში რეგისტრაციაზე ფრიდონ ინჯიას, შოთა შალელაშვილის და აკაკი ასათიანის პარტიებს? – ცესკო განცხადებას ავრცელებს [online]. Ambebi, 2024-08-29. Dostupné online. 
  136. ↑ "ქართული ოცნების" პარტიული სია გამოქვეყნდა [online]. Svobodná Evropa, 2024-09-26. Dostupné online. (gruzínsky) 
  137. ↑ The President invites "Strong Georgia" and Giorgi Gakharia's party to the Orbeliani palace for negotiations [online]. Interpressnews, 2024-09-16. Dostupné online. (anglicky) 
  138. ↑ President Zurabishvili Announces Lelo-led Strong Georgia and Gakharia's Party to Join Forces for Elections [online]. Civil Georgia, 2024-09-16 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. ↑ President calls on Mamuka Khazaradze, Giorgi Gakharia to unite their parties [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. ↑ MP Kakhiani: President breaks constitution norm by displaying her stance towards parties [online]. 1st Channel of Georgia [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  141. ↑ Local CSOs Concerned by 'disproportionate use of force by the police' [online]. Civil Georgia, 2019-06-21 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  142. ↑ შედგება თუ არა გახარია-ხაზარაძის ერთობა – რას ამბობენ "ძლიერ საქართველოში" [online]. TV Pirveli, 2024-09-18. Dostupné online. 
  143. ↑ Mamuka Khazaradze: Negotiations on electoral alliance with Gakharia's party not yet finalized [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  144. ↑ Gakharia on negotiations: Our position is clear; Khazaradze seeks more time to address key issues [online]. Sakartvelos sazogadoebrivi mauts'q'ebeli [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ ხაზარაძე-გახარიას შეხვედრა პრეზიდენტთან [online]. TV Formula [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  146. ↑ For Georgia Announcement [online]. Facebook [cit. 2024-09-19]. Dostupné online. 
  147. ↑ Lelo-Led Strong Georgia, Gakharia's For Georgia Fail to Agree on Election Alliance [online]. Civil Georgia, 2024-09-19 [cit. 2024-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ↑ Former President Giorgi Margvelashvili joins the Strong Georgia alliance [online]. OC Media, 2024-09-25 [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  149. ↑ 26 ოქტომბრის არჩევნებისთვის 27 პარტიაა რეგისტრირებული – ცესკო [online]. Netgazeti, 2024-09-01. Dostupné online. 
  150. ↑ Georgians vote in high-stakes election over future in Europe [online]. BBC, 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. ↑ პარტიამ "გახარია – საქართველოსთვის" საარჩევნო სია წარადგინა – პარტიას შეუერთდნენ ზვიად ძიძიგური და დიმიტრი ცქიტიშვილი [online]. Interpressnews, 2024-09-25 [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  152. ↑ Registered Election Subjects for the October 26, 2024 Parliamentary Elections [online]. 2024-10-02 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  153. ↑ დავით ქაცარავამ, აკია ბარბაქაძემ და კახა გოგიძემ პოლიტიკური გაერთიანება "ჩვენ" დატოვეს [online]. Publika, 2024-10-07 [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  154. ↑ Ruling party starts campaign meetings in country's regions ahead of parliamentary elections [online]. Agenda.ge, 2024-08-21. Dostupné online. 
  155. ↑ Ruling party Honorary Chair labels October elections "referendum between war and peace, slavery and freedom" [online]. Agenda.ge, 2024-08-22. Dostupné online. 
  156. ↑ Ruling Party Honorary Chair vows "maximum support" for Western Racha-Lechkhumi, Kvemo Svaneti region, warns of threats [online]. Agenda.ge, 2024-08-26. Dostupné online. 
  157. ↑ Ivanishvili: "Violent Attempts to Impose Pseudo-Liberal Values from Abroad Will Finally End" [online]. Civil Georgia, 2024-09-09 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  158. ↑ ორი ხალხმრავლობა სამ დღეში - "ქართული ოცნებისა" და ევროკავშირის მხარდამჭერთა ბოლო საარჩევნო შეკრებები [online]. Radio Liberty, 2024-10-24. Dostupné online. 
  159. ↑ Georgian Dream to seek constitutional majority to ban the opposition [online]. OC Media, 2024-08-20 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  160. ↑ Georgian PM: October elections choice between slavery and sovereignty [online]. Agenda.ge, 2024-09-08 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  161. ↑ a b c d e f GD declares 2024 elections referendum on war vs. peace, traditional values vs. moral degradation [online]. 1tv.ge, 2024-08-20. Dostupné online. 
  162. ↑ a b Ivanishvili Hammers Home the Message of Political Revenge, Dangles Hope of Salvation [online]. Civil Georgia, 2024-08-21 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  163. ↑ Georgia goes 'North Korea' with bombshell plan to ban main opposition parties [online]. Politico, 2024-08-23 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  164. ↑ Georgian Dream names opposition parties they intend to ban [online]. OC Media, 2024-08-23 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  165. ↑ პოლიტიკური პარტიების აკრძალვა დემოკრატიული პროცესია – ირაკლი კობახიძე [online]. TV Pirveli, 2024-08-21 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. 
  166. ↑ Georgia to apologize for war that Saakashvili started against Ossetians — ruling party. Ázerbájdžánská tisková agentura. 2024-09-14. Dostupné online. 
  167. ↑ Bidzina Ivanishvili: It took us 12 years to give a political assessment to the tragedy of 2008 – today, without any evasion, we talk about the "National Movement" that started the war, because we have a lot of evidence of the worst crime committed by them. Interpressnews. 2024-09-14. Dostupné online. 
  168. ↑ "ქართული ოცნების" საპატიო თავმჯდომარის, ბიძინა ივანიშვილის სიტყვით გამოსვლა გორში, საარჩევნო შეხვედრაზე. 1tv.ge. 2024-09-14. Dostupné online. 
  169. ↑ ივანიშვილმა და "ოცნებამ" ბოდიში უნდა მოიხადოს მოღალატეობრივი განცხადებისთვის – "ერთიანობა – ნაციონალური მოძრაობა". Formula TV. 2024-09-14. Dostupné online. 
  170. ↑ "Unity – National Movement": today's statement of Bidzina Ivanishvili in Gori is a national shame – with this statement, "Georgian Dream" serves only the interests of Russia, undermines the policy of non-recognition of occupied territories and hurts the national interest of Georgia. Interpressnews. 2024-09-25. Dostupné online. 
  171. ↑ Civil Georgia. 2024-09-16. Dostupné online. 
  172. ↑ Mamuka Khazaradze: All wars in Georgia started with the hands of Russia! – Sorry, we have to pay with our hero boys who sacrificed themselves for the motherland!. Interpressnews. 2024-09-15. Dostupné online. 
  173. ↑ ციტატები – სანდრო რაქვიაშვილი. On.ge. 2024-09-16. Dostupné online. 
  174. ↑ [169][170][171][172][173]
  175. ↑ ბიძინა ივანიშვილის განცხადებას, გიორგი ანწუხელიძის ცოლი ქმრის ფოტოთი ეხმაურება. On.ge. 2024-09-15. Dostupné online. 
  176. ↑ ციტატები – თეო წილოსანი. On.ge. 2024-09-15. Dostupné online. 
  177. ↑ ციტატები – თეა ტაბატაძე. On.ge. 2024-09-15. Dostupné online. 
  178. ↑ ნიკოლოზ გინტური: 2008 წლის ომში დაღუპული გმირების მშობლებს რა პასუხი უნდა გასცენ? გუშინ რომ ამბობს [ივანიშვილი], ბოდიში უნდა მოვუხადოთო, ვინ მოუხდის ბოდიშს? 2008 წელში რუსეთმა დაიწყო ომი და მათ უნდა მოგვიხადონ ბოდიში, რომ ამდენი გმირი დაგვიხოცეს.. On.ge. 2024-09-15. Dostupné online. 
  179. ↑ Anger in Georgia after Ivanishvili vows to apologise to South Ossetians for 2008 War. OC Media. 2024-09-16. Dostupné online. 
  180. ↑ [175][176][177][178][179]
  181. ↑ Mamuka Mdinaradze: We must survive physically, survive spiritually and continue the dignified progress and development towards Europe with peace, dignity and prosperity while preserving the Georgian identity, national spirit and faith [online]. Interpressnews, 2024-08-21 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  182. ↑ მამუკა მდინარაძე – მთელ მსოფლიოს უნდა დავანახოთ, რომ შეუძლებელია პატრიოტი ქართველის გარედან მართვა, ბევრი რამ შეიძლება დათმოს ქართველმა კაცმა თუ ქალმა, თავისუფლებისა და დამოუკიდებლობის გარდა [online]. 1st Channel of Georgia, 2024-08-21 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  183. ↑ Bidzina Ivanishvili on the "National Movement": these stateless people must answer for the most serious crimes – society must cut this political sarcoma from its own body [online]. Interpressnews, 2024-09-17 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  184. ↑ Shalva Papuashvili: rapprochement with the European Union should not be a wordless fulfillment of instructions, but a two-way way of mutual study, mutual respect, mutual acceptance, and not merger and loss [online]. Interpressnews, 2024-09-28. Dostupné online. (anglicky) 
  185. ↑ Georgia's ruling party wants to outlaw the opposition party [online]. Politico, 2024-08-21. Dostupné online. 
  186. ↑ Bidzina Ivanishvili Drops "Faith" Hint About the Planned Constitutional Change [online]. Civil Georgia, 2024-08-25. Dostupné online. 
  187. ↑ KINCHA, Shota. Georgian Dream proposes to recognise Orthodox Christianity as state religion. OC Media. 2024-08-28. Dostupné online [cit. 2024-08-28]. (anglicky) 
  188. ↑ GOC Dissatisfied with GD's Alleged Plans to Recognize Orthodox Christianity as State Religion [online]. Civil Georgia, 2024-08-28 [cit. 2024-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
Volby v Gruzii Gruzie
Parlamentní
1990 • 1992 • 1995 • 1999 • 2003 • 2004 • 2008 • 2012 • 2016 • 2020 • 2024
Místní
1998 • 2002 • 2006 • 2010 • 2014 • 2017 • 2021 • 2025
Prezidentské
1991 • 1992 • 1995 • 2000 • 2004 • 2008 • 2013 • 2018 • 2024
Referendum
1991 • 2003 • 2008
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Parlamentní_volby_v_Gruzii_2024&oldid=24502429“