Přeskočit na obsah

Mary (Turkmenistán)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mary
Мары
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška223 m n. m.
Časové pásmoUTC+5
StátTurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán
Mary
Mary
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel126 000 (2 010)
Správa
Vznik1884
PSČ745400
Označení vozidelMR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mary, dříve nazývané Merv, Meru a Alexandria Margiána, je město v oáze v poušti Karakum v Turkmenistánu, ležící na řece Murgháb. Je hlavním městem Maryjského kraje (vilájetu). V roce 2010 mělo Mary 126 000 obyvatel,[1] což je o 34 000 více, než při cenzu v roce 1989.[2] V blízkosti města se nacházejí ruiny starověkého města Merv.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Atanyyazow uvádí, že se jméno „Muru“ objevuje v zoroastrijských textech vedle toponym Sogd (Sogdiana) a Bakhti (Baktrie) a že jméno „Margiána“ se objevuje vytesané do skal v íránském Behistúnu, přičemž je staré 2 500 let. Atanyyazow dodává, že „se jméno používalo v podobě Merv-ash-Shahizhan“, s pozdějšími podobami zahrnujícími Muru, Mouru, Margiána, Marg, Margush, Maru, Maru-shahu-jahan, Maru-Shahu-ezan, Merv a Mary, a že někteří badatelé vykládají slovo marg jako „zelená louka (green field)“ nebo „pastvina (grassland)“, přičemž poznamenávají, že v perštině může marg znamenat zdroj hospodářských zvířat.[3]

Starověké město Merv bylo oázovým městem na Hedvábné stezce. Ve 13. století bylo zničeno a jeho obyvatelé vyhlazeni Mongoly. Díky své poloze na Hedvábné stezce časem ožilo, aby bylo v 19. století opět z velké části zničeno kočovnými nájezdníky z kmene Teke. Edmund O'Donovan v roce 1882 popsal Merv jako

pouze „zeměpisné vyjádření.“ Znamená to určité obdělávané území, kde se půl milionů Bateke-Turkmanů živí pastevectvím, rabováním a zlodějstvím v kombinaci s karavanní dopravou mezi Bucharou a Mašhadem. Neexistuje žádný ústřední bod, který by se nyní dal nazvat Merv, pokud pominu místo, které se rozrostlo od mého příchodu. Mluvím o pevnosti Koushid Khan Kala (Kúšíd Chán Kala) na řece Murgháb...[4]

V roce 1884 město obsadilo Ruské impérium, což vyvolalo Afghánskou krizi (Panjdehský incident) mezi Afghánistánem, britskými jednotkami a Ruskou carskou armádou. Moderní osada byla založena později téhož roku jako ruské vojenské a správní stanoviště. Jednotka Britské Indické armády složena z kulometného oddílu čítajícího 40 paňdžábských vojáku a jednoho britského důstojníka se v srpnu 1918 postavila na odpor bolševikům u města Merv, což byla první přímá konfrontace mezi britskými a ruskými jednotkami od Krymské války.[5] Sovětský svaz vybudoval v okolí Mary centrum pro pěstování bavlny pomocí rozsáhlého zavlažování. V článku Velké sovětské encyklopedii o Mary se píše,

Mary (do roku 1937 Merv), město, centrum Maryjského kraje (vilájetu) Turkmenské SSR. Leží na řece Murgháb a Karakumském kanálu. Křižovatka železničních tratí do Taškentu, Krasnovodsku (dnes Turkmenbaši) a Kušky (dnes Serhetabat). 67 tisíc obyvatel (1973; 8 500 v roce 1897, 37 tisíc v roce 1939, 48 tisíc v roce 1959). Velký závod na odmašťování vlny, bavlnářský závod, strojírenské závody, potravinářství:(mlýnský, pekařský, mlékárenský aj.), kožedělný průmysl, výroba koberců. V blízkosti Mary začala v roce 1973 fungovat Mary District State Electrical Power Plant. Lékařské a pedagogické vysoké školy. Muzeum historie revoluce. Činoherní divadlo.[6]

V roce 1968 byly 20 kilometrů západně od města v plynovém poli Šatlyk objeveny obrovské zásoby zemního plynu.[7]

Po rozpadu Sovětského svazu a vyhlášení nezávislosti Turkmenistánu se 18. května 1992 Mary stalo centrem Maryjského kraje (vilájetu).

V roce 2000 bylo vybudováno mnoho ulic a nových obytných čtvrtí. Byl postaven nový letištní terminál, nová budova Turkmenského státního energetického institutu, divadlo, nová knihovna, nové historické muzeum, Palác duchovnosti (turkmensky: Ruhiýet Köşgi), hotel Margush, lékařské diagnostické centrum, porodnicko-pediatrické lékařské centrum Ene Mähri, mešita Gurbanguly Hajji, stadion, jezdecký areál, krytý plavecký bazén a nová železniční stanice.[8]

V roce 2012 bylo město vyhlášeno jedním z kulturních měst Společenství nezávislých států.[9]

Mary je čtvrtým největším městem Turkmenistánu a velkým průmyslovým centrem pro zemní plyn a bavlnu, což jsou dva hlavní vývozní příjmy země. Je obchodním centrem pro bavlnu, obilniny, kůži a vlnu.

Největší jurta na světě v Mary

Mary je známé svým regionálním muzeem. Město leží v blízkosti starověkého města Merv.

Hlavním fotbalovým týmem je Merw Mary (Merw FK), který hraje na stadionu Mary.

Významní lidé

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní vztahy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mary, Turkmenistan na anglické Wikipedii.

  1. INC, Encyclopaedia Britannica. Britannica Book of the Year 2009. [s.l.]: Encyclopaedia Britannica, Inc. 882 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59339-232-1. (anglicky) Google-Books-ID: IaecAAAAQBAJ. 
  2. Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей.. www.demoscope.ru [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  3. ATANYÝAZOW, Soltanşa. Атаныязов Солтанша. Туркменистаның географик атларынын душундиришли сѳзлуги [DJVU]. www.twirpx.com [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]
  4. O'DONOVAN, Edmund. The Country of the Turkomans. [s.l.]: London: Oguz Press and the Royal Geographical Society, 1977. ISBN 0-905820-01-0. S. Kapitola 15, Merv and Its Surroundings, přednáška z roku 1882. 
  5. HOPKIRK, Peter; MURRAY, John. On Secret Service East of Constantinople. [s.l.]: [s.n.], 1994. 
  6. МАРЫ. Словарь Онлайн [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Petroleum Geology and Resources of the Amu-Darya Basin ... - pdf.io. archive.is [online]. 2014-05-05 [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-05. 
  8. Гостеприимство древнего и вечно юного города http://www.turkmenistan.gov.tm/?id=1587 Archivováno 2. 4. 2019 na Wayback Machine.
  9. Туркменский город Мары получил сертификат культурной столицы СНГ | Интернет-газета Turkmenistan.Ru. www.turkmenistan.ru [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]