Marie Sofie Dánská

Marie Sofie Dánská
	carevna ruská
	ruská carevna Marie Sofie Dánská
Doba vlády	1881–1894
Úplné jméno	Marie Žofie Bedřiška Dagmar
Tituly	princezna dánská
Narození	26. listopadu 1847; Kodaň, Dánsko
Úmrtí	13. října 1928; Hvidøre Slot
Pohřbena	I. Katedrála v Roskilde, ; II. Chrám sv. Petra a Pavla v Petrohradu
Předchůdce	Marie Hesensko-Darmstadtská
Nástupce	Alexandra Hesensko-Darmstadtská
Manžel	Alexandr III.
Potomci	Mikuláš II.; Alexandr Alexandrovič; Georgij Alexandrovič; Xenie Alexandrovna; Michail Alexandrovič; Olga Alexandrovna
Rod	Oldenburkové
Dynastie	Glücksburkové
Otec	Kristián IX.
Matka	Luisa Hesensko-Kasselská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Sofie Dánská (dánsky Marie Sophie Frederikke Dagmar, někdy uváděná jako Dagmar Dánská / Dagmar von Dänemark; 26. listopadu 1847 v Kodani – 13. října 1928 v Hvidøre Slot) byla dánská princezna a jako manželka cara Alexandra III. ruská carevna (rusky императрица) Marie Fjodorovna.

Život

Byla čtvrtým dítětem dánského krále Kristiána IX. a jeho ženy královny Luisy Hesensko-Kasselské.

Marie Sofie byla vychována v luteránském náboženství. Od nejmladších let byla pokládána za mimořádnou krasavici. Původně byla zasnoubena s ruským carevičem Nikolajem, starším bratrem Alexandrovým, ten však zemřel na souchotiny. Po smrti Nikolajově (24. dubna 1865) přešla na pravoslaví a přijala ruské jméno Marie Fjodorovna. 24. října roku 1866 se pak provdala za bratra zemřelého cesareviče (carevič je titul syna cara, následníka trůnu), velkoknížete Alexandra Alexandroviče Romanova, následníka ruského trůnu, pozdějšího cara Alexandra III. Pár měl šest dětí.

Manželství Marie a Alexandra se ukázalo jako velmi zdařilé. Carevna mírnila despotismus svého muže, kromě toho se však do politických záležitostí příliš nemíchala. Favorizovala své syny, Mikuláše a Michaila, s dcerami zacházela o něco hůře.

Marie Fjodorovna nebyla v nejlepších vztazích se svou snachou Alexandrou Fjodorovnou. Mariin manžel zemřel v roce 1894 a třebaže poté Alexandra byla chotí vládnoucího cara, Marie se nechtěla podřídit roli carevny-vdovy; ostatně samotní Rusové měli v oblibě více „starou carevnu“ než „novou“, „přivandrovalou Němku“. Podle ruského dvorního ceremoniálu také carova matka zaujímala čestné místo před carovou manželkou.

Po pádu carského režimu v roce 1917 se ukryla na Krymu, ovládaném bělogvardějci a poté emigrovala do Velké Británie. Při odjezdu prosila svou vnučku, princeznu Irinu Jusupovovou, aby jí co možná nejdéle u očí držela její lorňon – chtěla do poslední chvíle hledět na milované Rusko. Udělení azylu ve Velké Británii jí však vláda jejího synovce krále Jiřího V. odmítla. V roce 1918 se proto vrátila do Dánska, kde se usadila v zámečku Hvidøre Slot u Kodaně, který obývala společně se sestrou Alexandrou, ženou tehdy již mrtvého krále Eduarda VII. Hvidøre Slot bylo až do její smrti 13. října 1928 politickým centrem „bílé“ ruské emigrace.

Zajímavost

V září roku 2006 byla převezena rakev s jejími ostatky z katedrály v Roskilde (místo posledního odpočinku dánských králů) do Petrohradu a 26. září vystavena na obřadním katafalku, přesně 140 let od jejího příchodu do Ruska; poté byla 28. září uložena do carské hrobky v kryptě chrámu sv. Petra a Pavla po boku svého manžela cara Alexandra III.

Pohřbu se účastnilo mnoho členů evropských panovnických dynastií, mimo jiné dánský korunní princ Frederik, bývalý řecký král Konstantin s manželkou, či Michael, vévoda z Kentu; stejně jako Marie Fjodorovna jsou všichni potomky „tchána Evropy“, dánského krále Kristiána IX.

Děti

Mikuláš II. (18. května 1868 – 17. července 1918), poslední ruský car, král polský a velkokníže finský ⚭ 1894 hesenská princezna Alix (Alexandra Fjodorovna, 6. června 1872 – 17. července 1918)
Alexandr Alexandrovič (7. června 1869 – 2. května 1870)
Georgij Alexandrovič (9. května 1871 – 9. srpna 1899)
Xenie Alexandrovna (6. dubna 1875 – 20. dubna 1960), ⚭ 1894 velkoníže Alexandr Michajlovič Romanov (13. dubna 1866 – 26. února 1933)
Michail Alexandrovič (4. prosince 1878 – 13. června 1918) ⚭ 1911 Natalija Sergejevna Šeremetěvskaja (27. června 1880 – 26. ledna 1952), morganatický sňatek
Olga Alexandrovna (13. června 1882 – 24. listopadu 1960) ⚭
- 1901 Petr Alexandrovič Oldenburský (21. listopadu 1868 – 11. března 1924)
- 1916 Nikolaj Alexandrovič Kulikovskij (5. listopadu 1881 – 11. srpna 1958)

Vývod z předků

Karel Antonín Holštýnsko-Becký

Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký

Šarlota Frederika z Donína-Leistenau

Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský

Karel Leopold Schliebenský

Frederika Schliebenská

Marie Eleonora Lehndorffská

Kristián IX.

Fridrich II. Hesensko-Kasselský

Karel Hesensko-Kasselský

Marie Hannoverská

Luisa Karolina Hesensko-Kasselská

Frederik V.

Luisa Dánská

Luisa Hannoverská

Marie Sofie

Fridrich II. Hesensko-Kasselský

Fridrich Hesensko-Kasselský

Marie Hannoverská

Vilém Hesensko-Kasselský

Karel Vilém Nasavsko-Usingenský

Karolina Nasavsko-Usingenská

Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská

Luisa Hesensko-Kasselská

Frederik V.

Frederik Dánský

Juliana Marie Brunšvická

Luisa Šarlota Dánská

Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský

Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská

Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Fiodorowna (Dagmar Duńska) na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Sofie Dánská na Wikimedia Commons
http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg7.html#DC9

Ruská carevna
Předchůdce: Marie Alexandrovna	1881–1894 Marie Sofie Dánská	Nástupce: Alexandra Fjodorovna

Dánské princezny

Generace jsou číslovány od implementace dědičné monarchie Frederika III. v roce 1660.

1. generace	Anna Žofie¹ • Frederika Amálie¹ • Vilemína Ernestina¹ • Ulrika Eleonora¹	Velký znak dánské královské rodiny

2. generace	Žofie Hedvika¹

3. generace	Šarlota Amálie¹

4. generace	Luisa¹

5. generace	Žofie Magdalena¹ • Karolina Vilemína¹ • Luisa¹

6. generace	Luisa Augusta¹ • Juliana Žofie¹ • Luisa Šarlota¹

7. generace	Karolina¹ • Vilemína¹

8. generace	Alexandra⁴ • Marie Sofie⁴ • Thyra

9. generace	Luisa • Ingeborg • Thyra • Dagmar • Alexandra² • Marie² • Markéta

10. generace	Feodora • Karolina Matylda • Alexandrina Luisa • Helena² • Irena² • Kateřina² • Evženie² • Olga² • Alžběta² • Marina² • Margarita² • Teodora² • Cecílie² • Sofie²

11. generace	Markéta II.³ • Benedikta³ • Anna-Marie • Alžběta³ • Alexandra² • Sofie² • Irena²

12. generace	Alexie² • Teodora²

13. generace	Isabella • Josefína • Athena • Marie-Olympie²

¹ také norská princezna ² také řecká princezna ³ také islandská princezna ⁴ ne dánská princezna rodem, ale udělen titul dánské princezny

Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburské princezny

Generace naznačují původ od vévody Filipa ze starší glücksburské linie. Po 6. generaci naznačují původ od vévody Fridricha Viléma z mladší glücksburské linie, potomka princezny Augusty v 6. generaci.

1. generace	Augusta Žofie Dorotea

6. generace	Bedřiška^

7. generace	Luisa Alexandra Dánská Marie Sofie Dánská Thyra Dánská**

8. generace	Viktorie Adléta Šlesvicko-Holštýnská* Alexandra Viktorie* Helena Adléta* Adléta* Karolína Matylda*

9. generace	Marie Alexandra Šlesvicko-Holštýnská*

^ také až do roku 1825 šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-becká princezna * také šlesvicko-holštýnská princezna ** také dánská princezna