Margaret, hraběnka ze Snowdonu

Margaret, hraběnka Snowdon
Margaret, hraběnka Snowdon
	Princezna Margaret, 1965
Rodné jméno	Princess Margaret Rose of York a Y Dywysoges Margaret Rose of York
Narození	21. srpna 1930; Glamis
Úmrtí	9. února 2002 (ve věku 71 let); King Edward VII's Hospital Sister Agnes
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	King George VI Memorial Chapel
Bydliště	Piccadilly; Clarence House; Buckinghamský palác; Royal Lodge; Kensingtonský palác
Povolání	aristokratka a společenská celebrita
Ocenění	dáma velkého kříže Královského řádu Viktoriina (1953); velkokříž Řádu koruny (1960); honorary Fellow of the Royal College of Surgeons (1963); Královský Viktoriin řetěz (1990); Řád nizozemského lva; … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	anglikánská církev
Choť	Antony Armstrong-Jones (1960–1978)
Partner(ka)	Roddy Llewellyn
Děti	David Armstrong-Jones; Sarah Chatto
Rodiče	Jiří VI. Britský a Elizabeth Bowes-Lyonová
Rod	Windsorové
Příbuzní	Alžběta II. (sestra); Charles Armstrong-Jones, vikomt Linley a Margarita Armstrong-Jones (vnoučata)
Web	www.royal.uk/princess-margaret
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Její královská Výsost princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (Margaret Rose; 21. srpna 1930 Glamis, Skotsko – 9. února 2002 Londýn) byla členka britské královské rodiny, dcera krále Jiřího VI. a jeho manželky královny Alžběty, mladší sestra královny Alžběty II.

Biografie

Původ, mládí

Narodila se 21. srpna 1930 na zámku Glamis ve Skotsku jako mladší ze dvou dcer vévody z Yorku, pozdějšího krále Jiřího VI. a jeho manželky Alžběty Bowes-Lyon (později známé jako královna-matka). Pokřtěna byla v kapli Buckinghamského paláce. Jejími kmotry byli starší bratr jejího otce, budoucí král Eduard VIII. a švédská princezna Ingrid, budoucí dánská královna.

V roce 1936 se Margaretin strýc Eduard VIII. vzdal trůnu a její otec se stal králem jako Jiří VI. Margaret byla vychovávána společně se sestrou, budoucí královnou Alžbětou II., na královském dvoře jako následnice trůnu. Byla všestranně založená – se zájmem se věnovala jízdě na koni a plavání, ale i zahradnictví a především hudbě (od dětství hrála na klavír). V době 2. světové války pobývala Margaret na Windsorském hradě.

Láska

V roce 1953 se princezna Margaret seznámila s kapitánem Peterem Townsendem a zamilovala se do něj. Kapitán byl hrdinou bitvy o Anglii a příslušníkem RAF. Třebaže nebyl šlechtického původu, byl přidělen do Buckinghamského paláce a do kruhu královské rodiny. V té době byl již rozveden a měl z manželství děti, což bylo příčinou toho, že jeho manželství s princeznou Margaret nebylo možné: anglikánská církev i královská tradice zakazovaly sňatek s rozvedeným člověkem, to ostatně byla i příčina abdikace Margaretina strýce Eduarda VIII. Aby se Margaret za kapitána Townsenda mohla provdat, musela by se v souladu s pravidly královského dvora podobně jako Eduard VIII. vzdát svých práv k následnictví královského trůnu i svých důchodů jako královské princezny, to vše ovšem až po dosažení věku 25 let. Po několika letech vztahu Margaret veřejně oznámila svůj rozchod s Peterem Townsendem «kvůli svým povinnostem a závazkům ke své zemi».

Маrgaret v té době náležela k londýnské smetánce a stala se vyhledávaným objektem paparazziů pro své vysoké společenské postavení a výstřední chování neobvyklé pro člena královské rodiny. Byla pozorována ve společnosti Johna Turnera, pozdějšího premiéra Kanady.

Manželství

6. května roku 1960 se provdala za známého fotografa Antonyho Armstrong-Jonese, potomka nevýznamného velšského šlechtického rodu. Královna Alžběta ho jmenovala lordem Snowdonem, hrabětem z Linley; od té doby princezna Margaret vystupovala oficiálně jako hraběnka Snowdon. Z manželství se narodily dvě děti, syn a dcera, jimž byla oddanou matkou:

David Armstrong-Jones (vikomt Linley, 3. listopadu 1961);
Sarah Chatto (lady Chatto, 1. května 1964);

Manželství roku 1978 skončilo rozvodem. Princezna se poté již znovu neprovdala.

Veřejná činnost

Během svého bohatého a pestrého života hrála princezna aktivní roli ve veřejné činnosti královské rodiny, zastupujíc často královnu. Jako členka královské rodiny byla patronkou nebo předsedkyní řady (více než 80) institucí a organizací, především dobročinných či uměleckých, mj. Rady spolků pro výchovu dívek, Národního a skotského spolku ochrany dětí proti násilí v rodině, Královského baletu (1957). Dostala doktorát honoris causa z hudby na Londýnské univerzitě a na univerzitě v Cambridgi a v Keele. Měla i čestné funkce vojenské, mj. komandéra leteckých sil a velitele Pěšího korpusu královské armády královny Alexandry. Byla dámou nejvýznamnějších britských i zahraničních řádů, např. Velkého kříže královny Viktorie (1955), Kříže velkého řádu Belgického království (1960), Kříže Velkého řádu holandského lva (1948), Řádu Briliantové hvězdy Zanzibaru I. třídy (1956), Řádu Koruny, lva a vlajky království Toro (Uganda, 1965), Řádu Koruny I. třídy (Japonsko 1971).

Své sídlo měla v Kensingtonském paláci v Londýně.

Odvrácená strana Margaretina života

Маrgаrеt pro její skandální chování nazývali «buřičskou princeznou» ; byla stálým hostem londýnských nočních klubů a ráda se objevovala ve společnosti rockerů, se skleničkou tvrdého alkoholu a dlouhou cigaretovou špičkou v ruce. Média tvrdila, že kouřila 60 cigaret denně a milovala gin.

Poslední léta života, smrt

Počátkem 80. let se u ní objevily vážné zdravotní problémy a v posledních letech života byla těžce nemocná. Roku 1998 měla slabou mozkovou mrtvici, nedlouho poté se zhroutila; následovalo trvalé poškození hybnosti. Další mrtvice následovaly v letech 2000 a 2001. Naposledy se veřejně ukázala v prosinci roku 2001 na oslavách stých narozenin své tety Alice, vévodkyně z Gloucesteru. Zemřela o dva měsíce později, v únoru roku 2002, ve věku 71 let v nemocnici krále Eduarda VII. v Londýně na mozkovou mrtvici. V okamžiku své smrti stála v pořadí následníků své sestry Alžběty na jedenáctém místě.

Odrazy v umění

V roce 2005 byl o jejím životě natočen film «Princess Margaret, a love story (Princezna Margaret – příběh lásky)», založený na řadě kompromitujících klepů.

Zápletka dalšího filmu «The Bank Job» (2008) je založena na tom, že jedna z postav filmu má kompromitující materiály na princeznu Margaret, jejichž zveřejnění by mohlo vyvolat sexuální skandál.

Vyznamenání

Britská vyznamenání

Korunovační medaile Jiřího VI. – 12. května 1937
společník Řádu indické koruny – 12. června 1947^[5]
Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského II. třídy – 23. června 1948^[6]
Královský rodinný řád Alžběty II. – 25. prosince 1952
dáma velkokříž Královského Viktoriina řádu – 1. června 1953^[7]
Korunovační medaile Alžběty II. – 2. června 1953
Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského I. třídy – 20. června 1956^[8]
Medaile stříbrného výročí královny Alžběty II. – 6. února 1977
Královský Viktoriin řetěz – 21. srpna 1990^[9]
Královský rodinný řád Jiřího V.
Královský rodinný řád Jiřího VI.

Zahraniční vyznamenání

velkokříž Řádu koruny – Belgie, 1960
Řád drahocenné koruny I. třídy – Japonsko, 1971
velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko, 1948
člen Řádu zářící hvězdy – Zanzibarský sultanát, 1956

Vývod z předků

Albert Sasko-Kobursko-Gothajský

Luisa Hesensko-Kasselská

Jiří VI.

Alexandr Württemberský

František z Tecku

Claudine Rhédey von Kis-Rhéde

Marie z Tecku

Adolf z Cambridge

Marie Adelaida z Cambridge

Augusta Hesensko-Kaselská

Margaret Armstrong-Jones

Thomas Lyon-Bowes, Lord Glamis

Claude Bowes-Lyon, 13. hrabě ze Strathmore a Kinghorne

Charlotte Grimstead

Claude Bowes-Lyon

Oswald Smith

Frances Bowes-Lyonová

Henrietta Mildred Hodgson

Elizabeth Bowes-Lyon

Lord Charles Cavendish-Bentinck

Charles Cavendish-Bentinck

Lady Anne Wellesley

Cecílie Cavendish-Bentincková

Edwyn Burnaby

Louisa Cavendish-Bentincková

Anne Caroline Salisbury

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Dostupné online. [cit. 2020-04-04].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Kindred Britain.
↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ ^a ^b ^c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ The London Gazette (Supplement). 1947-06-06, čís. 37976, s. 2569. Dostupné online.
↑ The London Gazette. 1948-06-29, čís. 38339, s. 3787. Dostupné online.
↑ The London Gazette (Supplement). 1953-05-26, čís. 39863, s. 2940. Dostupné online.
↑ The London Gazette. 1956-06-29, čís. 40818, s. 3803. Dostupné online.
↑ The London Gazette. 1990-08-24, čís. 52253, s. 13769. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Margaret, hraběnka Snowdon na Wikimedia Commons
Osoba Margareta, hraběnka ze Snowdonu ve Wikicitátech

[11b283420977847a714d4b8a78cb031fe0b7dd5e-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Dostupné online. [cit. 2020-04-04].

[e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Kindred Britain.

[e04c2139595a223c87b34f678d204414db26a425-3] Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-4] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[5] The London Gazette (Supplement). 1947-06-06, čís. 37976, s. 2569. Dostupné online.

[6] The London Gazette. 1948-06-29, čís. 38339, s. 3787. Dostupné online.

[7] The London Gazette (Supplement). 1953-05-26, čís. 39863, s. 2940. Dostupné online.

[8] The London Gazette. 1956-06-29, čís. 40818, s. 3803. Dostupné online.

[9] The London Gazette. 1990-08-24, čís. 52253, s. 13769. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Britské princezny

Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul.

1. generace	Žofie Dorotea, královna v Prusku

2. generace	Anna, královská princezna a kněžna oranžská Amélie Karolina Marie, lankraběnka hesensko-kasselská Luisa, královna dánská a norská

3. generace	Augusta, vévodkyně brunšvická Alžběta Luisa Karolina Matylda, královna dánská a norská

4. generace	Šarlota, královská princezna a královna württemberská Augusta Žofie Alžběta, lankraběnka hesensko-homburská Marie, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu Žofie Amelia Sofie z Gloucesteru Karolina z Gloucesteru

5. generace	Šarlota, princezna Leopold Sasko-Kobursko-Saalfeldský Alžběta z Clarence Viktorie Augusta, velkovévodkyně meklenbursko-střelická Marie Adelaida, vévodkyně z Tecku

6. generace	Viktorie, královská princezna a císařovna německá Alice, velkovévodkyně z Hesenska a Porýní Helena, princezna Kristián Šlesvicko-Holštýnský Luisa, vévodkyně z Argyllu Beatrix, princezna Jindřich z Battenbergu Frederika, baronka von Pawel-Rammingen Marie Hannoverská

7. generace	Luisa, královská princezna a vévodkyně z Fife Viktorie Maud, královna norská Marie, královna rumunská Viktorie Fjodorovna Ruská Alexandra, kněžna z Hohenlohe-Langenburku Beatrix, vévodkyně z Galliery Markéta, korunní princezna švédská Patricie Ramsayová Alice, hraběnka z Athlone Marie Luisa, princezna Maxmilián Bádenský Alexandra, velkovévodkyně meklenbursko-zvěřínská Olga Hannoverská

8. generace	Marie, královská princezna a hraběnka z Harewoodu Alexandra, princezna Artur z Connaughtu a vévodkyně z Fife Maud Carnegieová, hraběnka ze Southesku Sibyla, vévodkyně z Västerbottenu Karolína Matylda Sasko-Kobursko-Gothajská Frederika, královna řecká

9. generace	Alžběta II. Margaret, hraběnka ze Snowdonu Alexandra, ctihodná lady Ogilvyová

10. generace	Anne, královská princezna

11. generace	Beatrice, paní Edoardo Mapelli Mozzi Eugenie, paní Jack Brooksbank Louise Mountbatten-Windsorová

12. generace	Charlotte z Walesu Lilibet ze Sussexu

Princezny, kterým byl titul odebrán, a způsobilé ženy, které tento titul nepoužívají, jsou zobrazeny kurzívou.