Lule
Lule | |
---|---|
Most přes řeku u Bergnäset | |
Základní informace | |
Délka toku | 450 km |
Plocha povodí | 25 200 km² |
Průměrný průtok | 510 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Virihaure | |
Ústí | |
Botnický záliv 65°34′12″ s. š., 22°8′16″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
Švédsko (Norrbotten) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lule (švédsky Lule älv) je řeka na severu Švédska (Norrbotten). Celková délka toku činí 450 km. Plocha povodí měří 25 200 km².
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Odtéká z jezera Virihaure nedaleko norsko-švédské hranice. Na horním a středním toku teče v úzké a hluboké dolině, přičemž překonává peřeje a vodopády a protéká celou řadou jezer. Pod ústím hlavního pravého přítoku Lilla Luleälven se dolina rozšiřuje a řeka dále pokračuje zvlněnou krajinou. Ústí do Botnického zálivu Baltského moře.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Průměrný průtok vody na dolním toku činí přibližně 510 m³/s. Nejvyšší vodnosti dosahuje v létě a nejnižší v zimě. Průtok je regulován jezery. Zamrzá na konci října a rozmrzá v květnu.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Využívá se k výrobě elektřiny z vodní energie, k čemuž slouží vybudovaná kaskáda vodních elektráren (Harsprånget, Porjus, Letsi). Využívá se k plavení dřeva. Vodní doprava je možná na jezerech. Nedaleko ústí se nachází námořní přístav Luleå.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Луле-Эльв“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lule na Wikimedia Commons