Katastr obce byl osídlen již v době bronzové, což dokládají archeologické nálezy. Od konce 8. století se na území obce nacházelo slovanské blatné hradiště. Bylo vybudováno ve strategicky výhodné poloze při soutoku Cidliny s Labem, kde bylo obklopeno lužními lesy. Jejich zbytky dnes chrání národní přírodní rezervace Libický luh.
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
V první polovině 10. století zde bylo hradiště, za bojů Čechů se Zličany bylo poškozeno, ale po polovině 10. století nastal rozvoj celého hradiště, jenž byl spojen se jménem knížete Slavníka, zakladatele rodu Slavníkovců. První písemná zmínka o Libici pochází z KosmovyKroniky české a vztahuje se k úmrtí knížete Slavníka v roce 981. Podle legend se v Libici narodil druhý pražský biskup svatý Vojtěch. Na Libici bylo sídlo jeho bratra Soběslava, který začal vést samostatnou zahraniční politiku a dostal se do sporu[zdroj?!] s Přemyslovci, kteří v roce 995 využili jeho nepřítomnosti, dobyli libické hradiště a vyvraždili přítomné členy rodu Slavníkovců. Libické hradiště se stalo jedním z center přemyslovské hradské správy, připomíná se ještě v roce 1108, kdy zde byli na rozkaz knížete Svatoplukavyvražděni Vršovci, a v roce 1130 se ještě připomíná jako centrum hradské správy. Poté bylo hradiště opuštěno a Libice se stala pouhou poddanskou vsí patřící klášteru svatému Jiří v Praze.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[6]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[7]
1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady[8]
1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady[9]
V obci Libice nad Cidlinou (1504 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, biograf Sokol, 3 výrobny cementového zboží, cihelna, cukrář, cukrovar Wiesner, 3 obchody s cukrovinkami, časopis Praktický život, výroba čepic, výroba čerpadel, elektroinstalace, 2 holiči, rolnické družstvo, 6 hostinců, továrna na cikorku, klempíř, 3 klempíři, malíř, továrna na napajedla, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, pletárna, pohřební ústav, 12 rolníků, řezbář, 2 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Libici n. Cidl., stavební družstvo, stavitel, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, 5 truhlářů, továrna na hospodářské vozy, zednický mistr.
Pozemní komunikace – Územím obce prochází dálnice D11 s exitem 42 (Poděbrady-východ). Sjezdem z dálnice začínají silnice I/32 Libice nad Cidlinou - Jičín a silnice II/125 Libice nad Cidlinou - Kolín - Uhlířské Janovice - Vlašim.
Železnice – Obec protíná železniční Trať 231 Praha - Čelákovice - Lysá nad Labem - Nymburk - Poděbrady - Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava byla mezi Kolínem a Nymburkem zahájena roku 1870.
Veřejná doprava 2011
Autobusová doprava – V obci měly zastávku autobusové linky Kolín-Libice nad Cidlinou (v pracovní dny 2 spoje), Nymburk-Poděbrady-Kolín (v pracovní dny 1 spoj), Poděbrady-Žehuň-Hradčany (v pracovní dny 5 spojů) a Poděbrady-Opolany (v pracovní dny 2 spoje)(dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
Železniční doprava – Po trati 231 vedla linka S2 Praha - Lysá nad Labem - Kolín v rámci pražského systému Esko. Železniční stanici Libice nad Cidlinou jezdilo v pracovní dny 24 osobních vlaků, o víkendu 20 osobních vlaků. Rychlíky stanici projížděly.
Kostel svatého Vojtěcha, jenž byl původně zasvěcen svatý Jiří. I jeho původ kladou mnozí badatelé do dob slavníkovských. Do dnešní doby se dochoval v goticko-empírové podobě.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 724. (česky a německy)
↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Léta krize a obnovy (972–1012). Svazek II. Praha: Libri, 2007. 272 s. ISBN978-80-7277-231-5. Kapitola Libice, s. 146–158.
Česko
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Evangelický kostel v Libici nad Cidlinou
Katolický kostel v Libici nad Cidlinou
Příkop u hradiště v Libici nad Cidlinou
Sousoší Svatého Vojtěcha a Radima v Libici nad Cidlinou (autor Vojtěch Adamec)
základy slavníkovského kostela v areálu hradiště v Libici nad Cidlinou
Jez na Cidlině v obci
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libice nad Cidlinou na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Libice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
