Přeskočit na obsah

Leopold I. Vilém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Jasnost a nejdůstojnější Pán
Leopold I. Vilém Habsburský
Arcibiskup magdeburský
administrátor
arcivévoda Leopold Vilém kolem roku 1642 autor portrétu Jan van den Hoecke
arcivévoda Leopold Vilém kolem roku 1642
autor portrétu Jan van den Hoecke
Církevřímskokatolická
Arcidiecézemagdeburská
PředchůdceKristián Vilém Braniborský
NástupceAugust Sasko-Weißenfelský
ZnakZnak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Pasovský biskup (1625–1662)
  • Štrasburský biskup (1626–1662)
  • Halberstadtský biskup (1627–1648)
  • Olomoucký biskup (1638–1662)
  • Vratislavský biskup (1656–1662)
Osobní údaje
Datum narození5. ledna 1614 nebo 6. ledna 1614
Místo narozeníŠtýrský Hradec, Rakousko
Datum úmrtí20. listopadu 1662 (ve věku 48 let)
Místo úmrtíVídeň, Rakousko
Místo pohřbeníCísařská hrobka ve Vídni
RodičeFerdinand II. Štýrský
Marie Anna Bavorská
PříbuzníMarie Anna Habsburská, Cecílie Renata Habsburská, Ferdinand III. Habsburský a Jan Karel Habsburský (sourozenci)
PovoláníVelmistr řádu německých rytířů
Nizozemský místodržitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold I. Vilém Habsburský, resp. Rakouský (5. ledna 1614 Štýrský Hradec20. listopadu 1662 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, který byl biskup, arcibiskup, velmistr řádu německých rytířů a nizozemský místodržitel.

Byl nejmladší syn a sedmý potomek císaře Ferdinanda II. z jeho prvního manželství s Marií Annou Bavorskou. Jeho starší bratr Ferdinand se stal císařem a sestra Cecílie Renata polskou královnou.

Církevní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Od mládí byl Leopold Vilém předurčen k církevní kariéře. Ještě v dětském věku, roku 1625, se stal nástupcem svého strýce arcivévody Leopolda v úřadu pasovského biskupa a ujal se také opatství v alsaských klášterech Murbach a Lüders. O dva roky později v roce 1627 ho svým biskupem zvolila halberstadtská kapitula. V letech 1629–1631 byl opatem v hesenském Hersfeldu. Roku 1629 získal hodnost magdeburského biskupa. V roce 1637 byl zvolen biskupem olomouckým, avšak neměl biskupské svěcení, a proto biskupství spravovali administrátoři z řad kanovníků olomoucké kapituly. Roku 1642 byl zvolen velmistrem řádu německých rytířů, jehož členem byl od svých jedenácti let. Roku 1655 byl zvolen biskupem ve slezské Vratislavi. Obvykle se tvrdí, že Leopoldova činnost na poli církevním byla většinou ryze formální, omezovala se především na reprezentační funkce a vlastní správa ležela na bedrech administrátorů, což by při množství jeho funkcí nebylo nic překvapujícího, nicméně přinejmenším v případě olomouckého biskupství dochovaná početná korespondence s administrátory dokládá, že si ponechal rozhodování i o záležitostech nečekaně detailních.

Osobní zájmy arcivévody, který nikdy nepřijal vyšší svěcení, směřovaly k vojenství, diplomacii, vysoké politice, sběratelství a umění. Proslul jako mecenáš umění.

Nizozemský místodržitel

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1639 převzal vrchní velení nad císařskou armádou a snažil se vytlačit z Čech a ze Slezska švédská vojska. V letech 1646–1656 byl místodržícím ve španělském Nizozemí (dnešní Belgie), kdy zastupoval španělského krále Filipa IV.. Zde také naplno rozvíjel své sběratelské aktivity.

Po smrti svého bratra císaře Ferdinanda III. uvažoval o kandidatuře na císařský trůn. Stal se také důvěrníkem a rádcem svého synovce Leopolda I. Postupně se stáhl do ústraní a věnoval se reformě Řádu německých rytířů. Zemřel ve věku 48 let a byl pohřben v rodové hrobce Habsburků ve vídeňském klášteře kapucínů.

Významné úřady které Leopold Vilém za svého života zastával

[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Filip I. Sličný
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
Karel II. Štýrský
 
 
 
 
 
 
Vladislav Jagellonský
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Anna z Foix
 
 
Ferdinand II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Vilém IV.
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Jakobea z Badenu
 
 
Maria Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
'Leopold Vilém Habsburský'
 
 
 
 
 
Vilém IV. Bavorský
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Jakobea z Badenu
 
 
Vilém V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
Antonín Lotrinský
 
 
František I. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Renata Bourbonská
 
 
Renata Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Kristián II. Dánský
 
 
Kristina Dánská
 
 
 
 
 
 
Izabela Habsburská
 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Kristian Vilém Braniborský
Znak z doby nástupu Biskup halberstadtský
16271648
Znak z doby konce vlády Nástupce:
biskupství sekularizováno, stalo se součástí Braniborského markrabství