Přeskočit na obsah

Kyselina dusitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kyselina dusitá
Obecné
Systematický názevKyselina dusitá
Anglický názevNitrous acid
Německý názevSalpetrige Säure
Sumární vzorecHNO2
VzhledSlabě namodralý vodný roztok
Identifikace
Registrační číslo CAS7782-77-6
Vlastnosti
Molární hmotnost47,014 g/mol
Molární koncentrace cM28,16 mol/dm3 (20 °C, 50% vodný roztok)
Hustota1,135 g/cm3 (20 °C, 50% vodný roztok)
Disociační konstanta pKa3,37 (12 °C)
2,44 (20 °C)
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina dusitá HNO2 je nestálá, slabá jednosytná kyselina, která je stabilní jen ve studených, zředěných, slabě modře zbarvených vodných roztocích.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Teoreticky ji lze připravit reakcí oxidu dusitého s vodou:

N2O3 + H2O → 2HNO2,

ale vzniklá kyselina dusitá rychle disproporcionuje za vzniku kyseliny dusičné, oxidu dusnatého a vody:

3HNO2 → HNO3 + 2NO + H2O.

Při reakci oxidu dusičitého s vodou vzniká směs kyseliny dusičné s kyselinou dusitou:

N2O4 + H2O → HNO2 + HNO3.

V přírodě byla prokázána jako nepatrná součást smogu (až 10 μg/m3), kde vzniká již uvedenou reakcí oxidu dusičitého s vodní párou, ale téměř okamžitě se dále rozpadá.

Kyselinu dusitou také připravit rozkladem dusitanů silnými kyselinami, např. kyselinou chlorovodíkovou:

NaNO2 + HCl → HNO2 + NaCl.

Kyselina dusitá tvoří jednu řadu solí, které se nazývají dusitany, a jsou stálé. Například dusitan sodný můžeme připravit reakcí oxidu dusitého s hydroxidem sodným:

N2O3 + 2NaOH → 2NaNO2 + H2O.

Oxid dusičitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny dusité a kyseliny dusičné.[2]

2 NO2 + H2O → HNO3 + HNO2

Zředěné a chladné roztoky kyseliny dusité se rychle rozkládají na oxid dusičitý, oxid dusnatý a vodu.

2 HNO2 → NO2 + NO + H2O

V horkých koncentrovaných roztocích kyseliny dusité při rozkladu vzniká kyselina dusičná, oxid dusnatý a voda.

3 HNO2 → HNO3 + 2 NO + H2O

organické chemii se používá při přípravě nestálých diazoniových solí z primárních aminů, zejména aromatických. Všeobecně reakcí s kyselinou dusitou jako činidlem lze od sebe odlišit primární, sekundární a terciární aminy; kyselina dusitá se přitom získává uvolněním z dusitanů silnou kyselinou přímo v reakční směsi.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
  • KAMEOKA, Yohji; PIGFORD, Robert. Absorption of Nitrogen Dioxide into Water, Sulfuric Acid, Sodium Hydroxide, and Alkaline Sodium Sulfite Aqueous. Ind. Eng. Chem. Fundamen.. February 1977, s. 163–169. DOI 10.1021/i160061a031. 
  1. a b Nitrous acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KAMEOKA, Yohji; PIGFORD, Robert. Absorption of Nitrogen Dioxide into Water, Sulfuric Acid, Sodium Hydroxide, and Alkaline Sodium Sulfite Aqueous. Ind. Eng. Chem. Fundamen.. February 1977, s. 163–169. DOI 10.1021/i160061a031. 


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]