Kýchavice bílá
Kýchavice bílá | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | liliotvaré (Liliales) |
Čeleď | kýchavicovité (Melanthiaceae) |
Rod | kýchavice (Veratrum) |
Binomické jméno | |
Veratrum album Linnaeus; 1753 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kýchavice bílá (Veratrum album) je jedovatá bylina z čeledi kýchavicovité (Melanthiaceae). Roste v oblasti Eurasie.
Navzdory své prudké jedovatosti je užívána v homeopatii proti objemnému zvracení.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o vytrvalou bylinu s tlustým oddenkem pokrytým zbytky starých listových pochev. Má přímou lodyhu dorůstající až 175 centimetrů a elipsovité střídavé listy. Mezi její spásače patří tesařík úzkoštítý (Agapanthia villosoviridescens).
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Kýchavice bílá roste v oblasti Eurasie.
V České republice patří mezi ohrožené druhy.[3]
Obsah látek
[editovat | editovat zdroj]V rostlině byl isolovaný resveratrol.
Otrava
[editovat | editovat zdroj]Kořen kýchavice bílé je silně jedovatý. Paralyzuje nervový systém. Kýchavice bílá bývá občas zaměňovaná za hořec žlutý (Gentiana lutea), který je používaný do nápojů.[4] Často se tak stává, že se místo hořce nápoj omylem připraví z kořene kýchavice bílé Löbelovy. Ze Švýcarska je známo několik takových otrav. První příznaky otravy jsou nevolnost a sucho v ústech. Do tří hodin člověk umírá.[5]
Jsou známy také dva případy smrtelné otravy po požití semen. V krvi obětí byly objeveny toxiny veratridin a cevadin. V roce 1983 bylo ve Skandinávii hlášeno několik případů vážných otrav z kýchacích prášků vyrobených v Západním Německu z kýchavice bílé.
V roce 2014 přišli vědci[kdo?] s teorií, že za smrtí Alexandra Velikého mohla být otrava vínem, vyrobeným z kýchavice bílé.[6] Dříve se spíše uvažovalo o otravě arsenem.
Poddruhy
[editovat | editovat zdroj]- kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album)
- kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum (Bernh.) Arcang.)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Listy kýchavice bílé
-
Květy Veratrum album var. oxysepalum
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veratrum album na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Kýchavice bílá na Biolibu
- ↑ Čarovné účinky homeopatie. Zázrak či klam? - Blog. ALPHEGA.CZ [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. (CS)
- ↑ Kýchavice bílá na Portálu informačního systému ochrany přírody
- ↑ ZAGLER, B.; ZELGER, A.; SALVATORE, C., C. Wiedermann, F. De Giorgi, C. Pechlaner. Dietary poisoning with Veratrum album--a report of two cases. Wiener klinische Wochenschrift. 2005, roč. 117, čís. 3, s. 106–108.
- ↑ Zázraky přírody. Wayback Machine [online]. Internet Archive, 2021-05-16 [cit. 2021-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-16.
- ↑ SCHEP, Leo J.; SLAUGHTER; VALE, J. Allister, Pat Wheatley. Was the death of Alexander the Great due to poisoning? Was it Veratrum album?. Clinical Toxicology. Leden 2014, roč. 52, čís. 1, s. 72–77.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kýchavice bílá na Wikimedia Commons