Jakoruda
| Jakoruda Якоруда | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°1′6″ s. š., 23°40′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 888 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Blagoevgradská |
| Obština | Jakoruda |
  Jakoruda Poloha města na mapě Bulharska | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 5 107 (2024)[1] |
| Etnické složení | Bulhaři, Turci |
| Náboženské složení | pravoslaví, islám |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 07442 |
| PSČ | 2790 |
| Označení vozidel | E |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakoruda (bulharsky Якоруда) je město ležící v jihozápadním Bulharsku, na horním toku řeky Mesty, mezi pohořími Rila a Rodopy. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 5 100[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast je trvale osídlena od thráckých dob. V katastru města se nacházejí zříceniny pevnosti Kaljata z římské doby, která chránila zdejší obchodní cestu. Na kraji města byly nalezeny pozůstatky po kostelu z přelomu 6. a 7. století, který byl funkční až do 14. století, tedy do počátků osmanské nadvlády.
Během oné doby byla Jakoruda osvobozena od některých daní, takže v polovině 17. století to bylo nejlidnatější sídlo celé oblasti. Zdrojem obživy pro většinu obyvatel bylo pastevectví. Bulharské obrození zde postupně získávalo na síle, takže v roce 1835 bylo povolena výstavba kostela sv. Mikuláše, který však byl v roce 1927 zničen povodní. Bulharští obyvatelé se zúčastnili Dubnového povstání, ale po Berlínském kongresu zůstala Jakoruda v pohraniční části Osmanské říše. Z tohoto důvodu se přidali ke Kersensko-razložskému povstání v letech 1878 až 1879 a Ilindenskému povstání v roce 1903. V důsledku jejich porážek část obyvatel uprchla do Bulharského knížectví a původně čistě křesťanské sídlo se stalo nábožensky smíšeným. Podle Vasila Kănčova měla Jakoruda v roce 1900 4 490 obyvatel, z toho 2 500 bulharských křesťanů, 1 900 Pomaků a 90 Cikánů. [2] V té době tu už fungovala bulharská škola.
Jakoruda se stala součástí Bulharska během první balkánské války 7. října 1912. V roce 1913 zde bylo otevřeno smíšené gymnázium. V roce 1925 zde vzniklo pracovní lesní družstvo Musala a od roku 1927 se zde vydávaly noviny. Městem je Jakoruda od roku 1964.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K 15. září 2024 ve městě žilo 5 098 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 5 562 obyvatel.[3] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ KĂNČOV, Vasil. Македония. Етнография и Статистика. 1. vyd. Část II. Статистика. Sofie: Българско Книжовно Д-во, 1900. 341 s. Kapitola 20. Разлогъ, s. 192. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakoruda na Wikimedia Commons
